Bez cookies je omezený přístup! Bez COOKIEs je omezený přístup!

Pro všechny, kteří považují církve za zbytečnou přítěž dnešní společnosti a mají radost, že sněmovnou prošlo zdanění církevních restitucí, mám špatnou zprávu. Ještě nás čeká dlouhá předlouhá právní bitva do které se zapojí senát, ústavní soud, církve, neziskovky a další instituce a jak to dopadne, to se dneska ještě neví. Rozhodně to nebude brzo.

Už jsem tu několikrát zmiňoval, že mé veřejné psaní začalo článkem o církevních restitucích ve kterém jsem tvrdil, že restituce budou znamenat konec církví podstatně spolehlivěji než předchozí stav, kdy stát přispíval na platy duchovních (de facto je všechny platil ze svého). Restituce mohou být zajímavé pro klerikální partaj katolických hlavounů, protože výnos z majetku a výnos z peněz jejich životní náklady pokryjí docela dobře. Ale na nic dalšího to nevystačí.

Českobratrská církev evangelická si teprve teď, po šesti letech od podpisu a deseti letech od vyjednávání, začíná uvědomovat, do jaké smlouvy se vlastně nechali vmanipulovat a jak moc jim to v konečném důsledku uškodilo. V církevním tisku se objevuje stále víc názorů právníků odborníků a církevních elit, jak dobrý nápad to s těmi restitucemi byl, jak nebyla jiná alternativa a jak to dozajista, určitě, možná, snad... dobře dopadne. Když můj táta před deseti roky upozorňoval přesně na dnešní stav, ukřičeli ho. Dneska už si o tom cvrlikají vrabci na střeše.

I bez daní z náhrady rostla spoluúčast jednotlivých sborů na platu faráře o deset procent ročně. Loni se platilo sto tisíc, letos už sto deset, příští rok skoro sto třicet a má se to zastavit někde kousilínek pod skutečnými náklady na farářské místo (asi 400 tis. ročně). Nějaké to procentíčko se doplatí z ústředí díky výnosu peněz z restitucí. Tolik teorie.

V praxi to samozřejmě bude horší, neboť investiční možnosti církve jsou poměrně chabé. Na nemovitostech se moc vydělat nedá a na nějakých cenných papírech se skoro vždycky nakonec prodělá. Nakonec zbyde klasika v naší době – peníze se použijí nikoliv na investice, ale na provoz, pak se začnou odprodávat nemovitosti a dnešní faráři čtyřicátníci to nejspíš doklepou do důchodu. Na mladé faráře už nezbude⁰⁰¹, ale oni nejsou blbí a do církevní kariéry se nehrnou. Leda z nouze a nezbytnosti.

Poločas rozpadu církve je ubohých deset let. Toho si teď konečně tam v Praze také všimli. Poprvé po třiceti letech se objevil článek, který se zamýšlí nad tím, jestli něco není špatně, když v roce 1990 měla ČCE 200 tisíc členů a teď jich má sotva 50 tisíc. A to nevědí, že za deset let jich bude už jen dvacet tisíc a nejspíš ani to ne, protože sešup teď teprve nabere grády, když se všechny peníze, síly i rezervy napřou k tomu, aby vůbec bylo možné zaplatit faráře.

Zdanění restitucí to celé jen trochu urychlí.  

Za dvacet let tu katolíci budu mít pár hlavounů, pár katedrál na divadýlko a jinak skomírající farnosti takřka bez lidí. Ale jim to tak moc vadit nebude. Na pohodlný život těch několika lidí nahoře to postačí. Evangelíci budou mít za sebou rozštěpenou církev, protože se začnou hledat viníci, vyplavou staré antipatie a bývalé hříchy a v ohni jejich rozbrojů shoří i lecjaké křesťanské ideály. V Praze se zbytky evangelíků přimknou ke Kavárně (pardon, to už se stalo), začnou oddávat jakákoliv pohlaví s jakýmikoliv, budou hlásat demokratizaci fetišizovaného majetku a boj za záchranu šesté Kliniky v další vyplundrované budově a Putna bude hlavní poradce synodního seniora na plný úvazek. A vsaďte se, že první novodobá mešita v Praze bude z bývalého evangelického nebo husitského kostela!

A pak bude konec. Nebudou lidi, nebude nikdo v jehož jménu by to mohli dělat a pak už to neokecají.

Otázkou není, zda se to stane, ale kdy se to stane. Zdanění restitucí celý proces o tři roky urychlí a v současné době nevidím nic, co by ho mohlo zvrátit.

Mně je to ovšem dneska tak nějak jedno. Máme zabíjačku, bo já zabíjačkou řeším všechno a zatímco toto čtete, v kotli už je zaděláno na pořádnou baštu.

PS.

Duka se nechal slyšet, že zdanění restitucí narušuje právní jistotu v ČR. Kde se ozval, když se zdanilo stavební spoření? Tam mu to samozřejmě nevadilo, protože pro věc kalouskova rozpočtu nebyla žádná cizí oběť dost velká. Když se tehdy někdo ozval, církve jednohlasně doporučovaly nepodlehnout hlasu lůzy. A teď? Zdá se, že ani ti katoličtí věřící nemají ve většině tendenci Duku a jeho postoj hájit.

Errata: