Hedvábné starosti

Zájezd německých mužů na Andělský svět dopadl dobře. Tefirky se naučily pohybovat mezi muži, řada jich sice přišla o panenství, ale nelitovaly toho, muži k nim byli pozorní a někteří i něžní. Šest mužů se se svými novými známostmi dohodlo na návštěvě v Oáze. Dva z nich zákon Gubirufa odradil, ale čtyři vypadali, že to přijmou a v rodinách tefirek zůstanou. Jiní pozvali své nové známé k návštěvě na Zemi. Vypadalo to, že by si je třeba i rádi vzali, ale v Německu by byla polygamie trestná, takže by tefirky musely žít v monogamním manželství.

Když Víťa spočítal, že podstatný vliv na složení zemské populace by proniknutí tefirek na Zem mohlo mít až za několik set let, všichni zapomněli na to, že tefirky nemohou žít na Zemi. Jaké bude v té době společenské uspořádání, to nikdo nedovede předpovědět. Po těchto zkušenostech se tefirky vylosované k dalším zájezdům zbavily nervozity a jen se těšily na den, kdy vyrazí na Andělský svět.

Na řadě byli muži z Japonska, kteří měli přijet po týdenní přestávce. Olda s Máňou a Jarkou dopravili tefirky do rekreačního střediska Andělský svět zase s třídenním předstihem.

Xapho s Jarkou přivezly zájezd z Japonska na Andělský svět a pak odešly do Ameriky, aby otestovali zájemce o další zájezd. Tam bylo trochu více problémů. Když homosexuálové zjistili, že na zájezd nikoho z nich nevzali, chtěli cestovku žalovat. Xapho prohlásila, že v tom případě zájezd zruší. Chlapi, kteří už testem prošli, si to pak s nespokojenci rychle vyřídili.

Mezi přihlášenými bylo i několik tělesně postižených. Po zkušenosti s Karlem, který se teď těšil na sňatek se třemi tefirkami, se holky dohodly, že pokud se jedná o problém, který se během pár dnů vyřeší, nebudou takové zájemce odmítat. Zájemci s utrženou nohou nabídli léčení v Oáze. Horákovi se ale dohodli, že zadarmo to dělat nebudou. Ať si zájemci požádají svoji pojišťovnu.

K velikému údivu Horákových přišel za Xapho a Jarkou delegát pojišťovny a zkoumal, co by takové léčení stálo. Řekly mu, že po zkušenostech z dřívějška nejsou připraveny na léčení ve větším měřítku. Jednotlivé případy by ale léčit mohly a když to bude šlapat, bylo by lépe zřídit léčebnu na Zemi.

„Vycházíme z toho, že živly, které zabraňovaly léčení naší metodou, ztratily svůj vliv. Jestli se to potvrdí, mohli bychom vyškolit lékaře a zdravotní personál pro léčebné ústavy na Zemi, které by pak mohly léčit větší množství pacientů.“

To bylo oficiální prohlášení pro pojišťovnu. Dohodli se, že pro zkoušky bude pojišťovna hradit jen »náklady na cestování a ubytování«, které stanovili na 5000 USD týdně.

Olda se domníval, že za tyto peníze by se dala léčba zorganizovat i na Zemi. Pro pojišťovnu to byla obrovská reklama a za dva týdny získala dvacet tisíc nových pojištěnců.

S pojišťovnou se dohodli, a Pepča na Oáze postavil nový domek pro pacienty s pěti pokoji po dvou lůžkách. Do jednoho z nich přestěhovali Vincenta, kterému se již objevily zárodky obou chybějících nohou. Z psychotestů, které prováděly Xapho a Jarka v Americe, tam rovnou odeslali dva pacienty. Kromě osobního prádla a kartáčku na zuby si ale nesměli s sebou nic brát. Všechno dostali na Oáze nové.

Lékařkám na Oáze se přihlásilo několik ochotných pomocnic, které se budou o pacienty starat. Pacienti si mohli objednat videozáznamy, nebo knihy, jen pozemská televize chyběla. Rádi si ale povídali s ošetřovatelkami, kterým vyprávěli o svých osudech na Zemi. Na oplátku se dozvídali neuvěřitelné příběhy, které tefirky zažily v Gehenně, na Pegsda i na Oáze. Bažiňačky vyprávěly o tom, jak dopadli pozemští ďáblové. Jeden z amerických pacientů o tom začal psát knihu, která později vyšla jako science-fiction a jen v Americe se prodaly dva miliony výtisků.

Aby se Naomi rychle naučila všemu, co jako vedoucí cestovní kanceláře potřebovala, navrhl Pepek Otovi, aby nabídl andělskou paměť a telepatii také řediteli německé kanceláře Vávra Interstellar. Ředitel váhal, ale když si rozmyslel, jaké to pro něj bude mít výhody, souhlasil. Salgiel si raději oba přivedla na Oázu, kde jim zavedla nové orgány i s tacuky, aby se to dobře hojilo. Do paměti jim rovnou vložili několik jazyků, včetně tefirštiny, informace o historii tefirek na Oáze, a o organizaci zájezdů do Andělského světa.

Vedoucí Stuttgartské kanceláře byl mile překvapen. Jakmile to bylo možné, dal se hned do pěstování paměťové pihy pro Naomi, která tak získala znalosti, které ředitel německé kanceláře nasbíral během svého dvacetiletého působení v kanceláři. Kromě pihy pro Naomi dal také Horákům typ na správce rekreačního zařízení v Andělském světě.

Starší manželé, kteří při reorganizaci textilní továrny přišli o místo, byli v nezáviděníhodné situaci, protože předčasný důchod by jim nestačil ani na nájemné domku, který obývali. Přivydělávali si drobnými službami a muž byl šikovný všeumněl, který si věděl rady s každou prací při údržbě. Paní prala prádlo a uklízela.

Z pobytu na jiném světě měli sice strach, ale když jim známý rekreant vylíčil, jaké to tam je, rozptýlil jejich obavy. Při plném zaopatření v rekreačním středisku by dostávali ještě slušný plat a mimo to by jim zůstal i důchod a Zemi. Kromě toho jim Horákovi zaručovali dopravu na Zem, kde mohli pobývat až pětinu času, pokud budou mít rekreační středisko v pořádku.

Takhle výhodnou nabídku prostě nemohli odmítnout. V novém prostředí se jim zalíbilo a po delší době už ani moc netoužili vracet se zpátky na zem. Mezi tefirkami a mladými muži jim bylo dobře.

Naomi měla velmi příjemné jednání a se znalostmi potřebnými k řízení kanceláře, které tak rychle nabyla, také dostala neobvykle bohatou jazykovou výbavu. Kancelář pod jejím vedením šla rychle nahoru, byla teď skoro jedničkou na trhu cestovních kanceláří v Japonsku. Řada atraktivních zařízení v Japonsku jí nabízela své služby. Na bázi reciprocity nabízela Vávra Interstellar kromě zájezdů do Nového Německa a na Andělský svět i zájezdy do Evropy, Austrálie i Ameriky, kde spolupracovali s místními kancelářemi. Naomi proto přijala další dvě spolehlivé síly do kanceláře. S vyšším platem teď byly všechny spokojené.

Naomi měla jen jeden problém. Jak byla po nějakou dobu na Pepkovi závislá a poznala ho blíž, zamilovala se do něho. Zároveň ale cítila, že u něho nemá šanci, i když vztahy v jeho rodině moc nechápala. Nechápala, jak může být mnohonásobně šťastně ženatý. Nicméně v ní klíčilo semínko naděje, že když může mít tolik ženských nebo tefirek za manželky, mohla by mít i ona naději na malý kousek jeho přízně.

V době, kdy dostávala andělské a Xijtranské orgány, si hezky povídala se Salgiel, která se jí zdála ze všech Pepkových žen nejpřívětivější. Proto se rozhodla se jí svěřit. Netušila, že Salgiel v jejích myšlenkách už dávno přečetla, co ji trápí. Dokonce už to pustila do telepatické diskuse při společném sexu. Pepek z toho byl nešťastný. Měl Naomi rád, ale nemiloval ji. Nechtěl by jí ale působit bolest.

„Nech to na nás,“ poradila Yazatap. „Já to s holkama nějak postupně vyřeším. Ty jsi jí sice v té dlouhé telepatické pohádce hodně sdělil, ale my ji budeme muset víc seznámit s tím, co jsme spolu prožívali, a tím jí přimět k postupnému přechodu její lásky k spíše sesterskému vztahu. Vždyť nám je také sympatická a můžeme jí mít za sestru všichni.“

„A nebude vadit, že nemáme šikmé oči?“ odlehčil diskusi Olda. „Já proti zvětšení naší rodiny tímhle způsobem nic nemám. Ale na tuhle postel už by se Naomi nevešla.“ Pak dělal, že chvíli přemýšlí a pak dodal: „Leda že by občas některá z vás jela na služební cestu.“

Nato nastala polštářová válka. Oldu málem holky pod polštáři udusily. „Dost, dost!“ volal. „Nebo budu na služební cesty jezdit já a budu si tam hledat nějakou vyhřátou postýlku. Naomi by mě tady mohla zastoupit!“ To už se holky málem počůraly smíchy. K dovršení všeho hluk a smích slyšely ve svém pokoji děti a vtrhly do ložnice rodičů. Tím nabrala polštářová válka přímo gigantických rozměrů.

Errata:

30.07.2021 20:12