Bez cookies je omezený přístup! Bez COOKIEs je omezený přístup!
Trajektorie Měsíčního Vejce byla dopředu propočtená, také jeho vyzvednutí se načasovalo tak, že byl Měsíc na opačné straně Země. Minimálně tři měsíce bude Vejce putovat kosmem, aby vychladlo jak fyzicky, tak i psychicky. Ze všech událostí došli draci k názoru, že chování Vejce odpovídá určitému druhu myšlení, kterého není obyčejný stroj schopen. Během těch několika vteřin, než Vejce skončilo v kosmu, se do něj všichni draci pokusili nahlédnout, proto si byli svými závěry jistí.
Draci s Korakasem se chystali k návratu do své vlasti, na Zemi měla zůstat jen Dračinka se Sofií, ale po chvíli dohadů souhlasili strejdové, že nějaký čas se budou střídat tak, aby jeden z nich byl na Zemi ku pomoci Dračince, kdyby to bylo zapotřebí. Ještě stále tu byla hrozba dalšího útoku armády USA. Ta pro záminku nemusela chodit daleko, stačilo shlédnout Lewisovo jezero a jeho okolí. Krajina připomínala rochniště přerostlých divokých prasat. S Vejcem zmizela i zóna elektrické nevodivosti a uprchlíci z ní se pomalu navraceli domů zjistit škody. Zóna měla určitě i další vlastnosti, protože po jejím zmizení se rozpadl příkrov ze ztuhlého černého prachu. Již byl naprosto neškodný, jak ke své nelibosti zjistili armádní výzkumníci, kteří se nenápadně potulovali po okrajích zóny, vysláni generály získat něco, co poslouží za zbraň a žíravý prach by byl nejlepší volbou. Ajnštajn s oběma Italkami také již rozebral konstrukci, která sloužila k vytvoření přístupu k Vejci a jeho následnému vyzvednutí, takže oblast byla opuštěná.
Dílo bylo dokonáno, ale prakticky celá planeta byla zvědava, co se to vlastně odehrálo. Žurnalisté sice dostali od svých vlád stručné vysvětlení, že se jednalo o úspěšný pokus o záchranu planety Země. Katastrofa byla zmíněna jen okrajově, děsit lidi nikdo nechtěl. Jedinou výjimkou byli američtí novináři, kteří projevovali rozhořčení nad tím, že se kdosi cizí producíroval na americkém území, aniž by uctivě čekal, až bude pozván Amerikou, aby jí sekundoval při řešení problému. Velkoryse přitom přehlédli katastrofální výsledky dosavadních pokusů. To však byla jen kapka v oceánu žádostí o další informace. Ajnštajn se Sofií za Desítku a Dračinka za draky se nakonec rozhodli uspořádat vědeckou konferenci pod názvem Otázky a odpovědí ohledně fenoménu Stříbrné Paní a Měsíčního Vejce. Pojetí konference bude poněkud netradiční, všichni si vzpomínali na vřavu v konferenční místnosti, když se vrátil Ahmed a ostatní. Na stránce, kde běžel přímý přenos vyzdvižení Vejce, přibudou odkazy na databázi znalostí, které už jsou o tématu známy. Dále tam bude formulář na zadání otázky, na kterou tazatel nenalezl odpověď v databázi. Pod formulářem bylo červeně zvýrazněno varování, že vulgární a duplicitní dotazy budou mazány bez náhrady. A aby měli tazatelé čas na studium a kladení otázek, byl zveřejněn termín konání konference na datum o pět týdnů později. Samotná konference bude provedena elektronickou formou, přímo přítomní budou jen pozvaní hosté. Ostatní budou moci sledovat konferenci přes televize či přes počítač. Posledně jmenovaní budou mít výhodu, že budou moci zadávat doplňující dotazy. Přesné fyzické umístění konference bude zachováno v tajnosti, je to otázka bezpečnosti, jistě chápete...
Pět týdnů uplynulo jako voda. Pozvaní hosté již obdrželi pozvánku, měli se dostavit na káhirské letiště, přesně do konferenčního sálu Room77 hotelu Le Méridien, tam už budou očekáváni. O další dopravu se postarají hostitelé. V tu dobu již mnozí z nich začali tušit, kde bude konference probíhat. Ti, kteří tipovali konferenční sál, vybudovaný u bývalé karavanseráje, tipovali špatně. Konference probíhala v Zelené pyramidě, v kruhovém sále s galerií vývoje Dino Sapiens. Mělo to tu výhodu, že při delších odpovědích mohly kamery snímat jednotlivé obrazy. A jedno obrovské překvapení hned na úvod – konferovat bude jedna příslušnice národa Dino Sapiens, dívenka jménem Jirka CBX. Není povolanější osoby, poslouchá ji umělá inteligence Pyramidy a je ve styku s lidmi nejdéle. Sice měla zpočátku dost trému, ale ta časem vymizela. Pak to šlo samo – přečíst z malé obrazovky otázku, odkliknout ji, ať se objeví na velké obrazovce na pódiu a počkat, až někdo z přítomných členů Desítky nebo draků zareaguje. Otázky to byly různé, od ryze technických až po soukromé dotazy. Občas se někdo z pozvaných hostů přihlásil o doplnění otázky a dostal odpověď. Samozřejmě, mezi otázkami se vyskytovaly i nenávistné dotazy typu Kdo vám dal povolení lézt do USA? Na to byla jediná odpověď: Lidé planety Země, kteří již nemohli sledovat stupidní pokusy USA, které situaci jen zhoršovaly. Jen pro informaci, dodávala Jirka CBX, hned první pokus USA vyvolal v bariéře, oddělující technický a magický svět, velké turbulence, které uspíšily zánik o sedmnáct měsíců. Pak vybuchla mediální bomba. To, když na řadu přišla otázka na napadení americkými nukleárními zbraněmi. Korakas pečlivě popsal, jak po dohodě se Sofinkou a draky seslal na generály hlavního štábu utkvělou představu, že je nutné na ono místo poslat patnáct raket s nukleární náloží. Sofinka a draci potřebovali dodatečnou energii na vynesení Vejce z gravitační studny Země. A že tímto děkuje armádě USA za spolupráci, takže se může chlubit, že také přispěla k vyzvednutí Vejce. Tato informace vzbudila nejvíc emocí. Většina lidí se bavila, náčelníci štábů byli hluboce rozhořčeni a generálové se vztekali, že je někdo hanebně zneužil. Na doplňující dotaz z publika vysvětlila Sofinka, že by některé státy přispěly i dobrovolně, ale to by znamenalo poslat rakety na území USA se všemi důsledky, třeba že by již nebylo co a koho zachraňovat.
Dotaz, který vzbudil největší pozornost, se však netýkal ani Vejce, ani USA. Tazatel se ptal, jestli i Země má svou magickou stranu a jestli se s ní podařilo navázat spojení. Odpovídala Sofie, neboť byla jednak pozemšťanka, jednak čarodějka, kterou uctivě zdravili i takové magické stvoření, jako jsou draci. Co je na magické straně Země závisí na osobě, která se tam pokouší nahlédnout či dokonce dostat. Pokud je to bytost z jiného magického světa, na druhé straně Země uvidí idylický obrázek středověké civilizace, ještě ve věku surové magie. Totéž se ukazovalo i obyčejným lidem na technické straně Země při turbulenci dělící bariéry. Draci a Sofinka sama vidí úplně něco jiného – neexistuje nic takového jako planeta, ale na jejím místě se na mnoho světelných dní nachází obrovský rezervoár Moci, na který je napojen každý člověk na Zemi. Jestli i to bylo zapříčiněno Vejcem nebo je to unikátní přírodní jev, nikdo netuší...
Pomalu se blížil termín, určený při vyzvednutí Vejce – tři měsíce v kosmu, aby stačilo vychladnout. Už tři týdny kroužily okolo Měsíce tři zlaté koule, které obýval Ajnštajn s Italkami. Pomalu tak vznikal obraz Měsíce ve falešných barvách, to podle druhu zkoumajících paprsků. Již uvedení prvních obrazových dat ze sledování způsobilo poprask mezi mezi vědci, především mezi astronomy. Ač to bylo předem známé z Legendy o Stříbrné paní, Měsíc ukazoval svou pravou tvář. Opětovně se prokázalo, že scifi je jen převyprávěná budoucnost. V tomto případě to byl film Star Wars, šestá epizoda, nazvaná Návrat Jediů. Tam účinkovala umělá planetka o průměru 900 kilometrů. Měsíc byl podle Legendy také umělá struktura, která však byla pokryta nánosem hmoty Země a jejího bývalého souputníka.
Dutý Měsíc, scifi kresba |
Hned se vyrojilo množství pseudovědců, šarlatánů a podvodníků, kteří tvrdili, že teorii o dutém Měsíci publikovali už dávno a požadovali tučné odškodné za zcizený nápad. Zatím se dočkali jen posměchu. Jak už to ale v daných případech bývá, vyskytla se jedna výjimka. Soudce byl vzdálený příbuzný žalobce a pokyn k rozsudku dostal od své pratety, svého času nesmírně oblíbené vědmy v New Orleansu. Soudce v rozsudku neopomenul zdůraznit další kriminální chování obviněných, spočívající v nelegálním překročení hranic a ničení věcí v Národním parku Yellowstone. Celková částka, kterou soudce spočítal za všechny prohřešky činila tři sta sedmdesát devět miliónů dolarů. Očekávaly se soudní tahanice až k Nejvyššímu soudu, protistrana však nabídla mimosoudní vyrovnání v hodnotě pěti set miliónů dolarů. Zaslepený žalující na to kývl, aniž pečlivě prostudoval podrobnosti drobným písmem na předposlední straně. Měl naprostou smůlu, jedna z podmínek byla osobní převzetí celé sumy ve zlatě nebo drahých kamenech, a to v Centrální dračí bance na magické straně světa Newbet. Následovaly další žaloby téhož žalujícího, právo však bylo na straně žalované. Žaloby měly pro žalujícího jeden naprosto likvidační důsledek – byl označen jako Persona non grata neboli Osoba nežádoucí pro svět Newbet.
Mezitím narazila mladší Italka na podezřelou oblast na odvrácené straně Měsíce. Ve směsi prolínajících se hran a obrysů po rentgenovém snímkování se dala rozeznat přechodová komora. Byl to obr s průměrem vchodových dveří padesát kilometrů. Prostě skvělé místo, kam usadit už vychladlé Měsíční vejce. To se pomalu blížilo, doprovázeno a usměrňováno Ajnštajnem v jeho zlaté kouli. Ze vzdálenosti sto kilometrů ho jistily obě Italky. Již byli v dosahu měsíční gravitace, která začala ovlivňovat trasu Vejce, když se stalo několik věcí naráz. Chiara, pozorně sledující kontury přechodové komory ohlásila, že se něco děje, obrysy jsou najednou rozmazané a jakoby se zvětšují. Její matka, sledující měsíční povrch, hlásila rozsáhlou prachovou bouři v místě, kam chtěli položit vejce, akorát jí nebylo jasné, jak vznikla, když Měsíc nemá atmosféru. Nejlepší výhled měl samozřejmě Ajnštajn, který jako první spatřil původce toho všeho. Protimeteoritický radar se naléhavě rozvřeštěl, i když měl sníženou citlivost, aby nereagoval na Měsíc. Na další obrazovce to vypadalo, že se z vnitřku měsíce prodírá něco kovového a obrovského.
Jelikož se vše odehrávalo na odvrácené straně Měsíce, pozemští astronomové pozorovali jen občasný prachový výron přes okraj Měsíce. Zato měřící přístroje bláznily. Kolísání gravitačního pole Měsíce, změny v jeho rotaci a další měření ukazovaly, že na Měsíci probíhá něco divného. Pak se Francesce podařilo napojit na komunikační družici na oběžné dráze Země a pustit do miliónů televizních obrazovek přímý přenos měsíčních událostí. Lidstvo zatajilo dech. Všichni sledovali mračna prachu, z nichž občas vylétl větší úlomek měsíčního povrchu. V hloubce se rýsovalo něco nejasného, co se prodíralo k povrchu. Pak začala na dalším kanále vysílat i Chiara. Nebylo to optické pozorování, ale radarové. Vlivem prachu poněkud rozmazané, ale přesto bylo vidět obrovskou kovovou kouli, deroucí se z měsíčního středu. Mnohé televizní stanice oba kanály zkombinovaly pro lepší přehlednost. Vypadalo to jako porod.
Ajnštajn zabrzdil a odklonil Vejce. Netušil, jak by to cosi prozatím neznámého reagovalo na jeho přítomnost. Dobře udělal, protože se z kopce prachu a měsíčních úlomků začala vynořovat obrovská kovová koule. Ajnštajn se nevěřícně díval na výsledky měření, které mu tvrdily, že koule má průměr necelých 500 kilometrů, tedy průměr měsíčního jádra. Ajnštajn varoval obě Italky, načež se kouli klidil z cesty. Pomocí interakce koule se svou lodí zjistil, že koule není masívní těleso, ale je většinou dutá. Koule nakonec zastavila padesát kilometrů nad obrovskou kolotající jámou na měsíčním povrchu.
Překvapením však nebyl konec. V radiovém pásmu se ozval kolísavý šum, který posléze umlkal. Pak se ze všech přijímačů v dosahu ozval monotónní mechanický hlas:
„Pozor! Achtung! Warning!“
Hlas pokračoval dále, ale ke všeobecnému překvapení česky:
„Jsme primární velící centrum intergalaktického přepravníku, který vy nazýváte Měsíční paní. Svého času jsme zabloudili do vaší sluneční soustavy, kde jsme byli po chybě výpočetního centra uvězněni. Omlouváme se za nepříjemnosti způsobené pokusem o naše osvobození. Tato událost vedla k zániku terciálního velícího centra, které bylo za vše odpovědné. Zbylá tři velící centra dala k hlasování návrh počkat na další události a v průběhu doby vypracovat použitelný postup o vyzvednutí přístroje v okamžiku, kdy to bude nejméně nebezpečné jak pro nás, tak pro všechny inteligence této planety. Naštěstí jsme tento postup nemuseli použít, pomohli jste si sami ve spolupráci s bytostmi z druhého konce planety i s mimozemskými přáteli. Přesto jedno rozhodnutí přišlo pozdě. Chtěli jsme vám pomoci dostat přístroj nad gravitační studnu této planety, a to dodávkou rezervní energie. I tady jste však využili překvapivé řešení.“
Hlas se na chvilku odmlčel a pak pokračoval:
„Přístroj rozebereme a zlikvidujeme, aby už nemohl nikomu ublížit. Stačí, když ho dopravíte před označené místo. Děkujeme předem za spolupráci.“
Na kouli se objevil oslnivě rudě zářící kruh o průměru jeden kilometr. Ajnštajn s oběma Italkami neváhal, kombinací tažných i tlačných paprsků pomalu sunuli Vejce k rudého kruhu. Ze středu vyrazil paprsek červeného světla, několikrát obtočil Vejce a zmizel. Vejce s ním. Vzápětí se opět ozval mechanický hlas:
„Děkujeme, přístroj byl rozebrán na původní materiály.“
Jestli může umělá inteligence cítit trému, tak to bylo v tomto případě. Hlas totiž pokračoval překvapivou nabídkou:
„Je tady ještě něco... Vejce za dobu svého působení na pozemské organizmy tyto poškodilo, jak ve fyzickém, tak mentálním smyslu. Ve srovnání s vám podobnými civilizacemi jste pozadu, dá-li se to tak říci. Už jste měli být na vyšším stupni vývoje než jste dnes. Navíc, působení Vejce sice skončilo, ale jím nastartovaná degradace pomalu pokračuje. Máme pro vás návrh. Je v našich skromných silách sestavit zařízení, které vaše získané malformace dokáže odstranit. Další zařízení by dokázalo opravit a regenerovat oblast, kdy se Vejce ukrývalo. Prosíme, dobře zvažte svoji odpověď, my na ni nespěcháme, času máte dost.“
Od Ajnštajna následovala logická otázka:
„Jak se s vámi máme spojit?“
Odpověď jej zarazila:
„Aha, v tom případě je to s vámi horší, než jsme vyzkoumali. Vám třem zpřístupním část své sdílené paměti, na tu se můžete připojit odkudkoliv z této soustavy.“
Ajnštajn s Italkami přistál v Egyptě u pyramid. Vysílač, použitý pro oznámení Dne D, začal opět vysílat. Tentokráte to byla nabídka řídících inteligencí s nabídkou rekultivaci Yellowstonu a opravy DNA pozemských organismů, kterou narušilo Vejce svým působením.
Návrh vyvolal četné diskuze, většinou souhlasné. Jedině USA tvrdošíjně trvaly na stanovisku, že to musí být v první řadě přínosné pro ně a až potom pro svět. Úpravu Yellowstonu do původního stavu považují za povinnost, opravný přístroj pro lidi si přejí umístit uprostřed Pentagonu, aby se k němu nemohly dostat neoprávněné osoby. I tak bude jeho použití zpoplatněno. Toto prohlášení vyvolalo vlnu nevole, celý svět se postavil proti USA. Ajnštajnovi se mezitím ozvala Měsíční paní, ze objevila další anomálii a jestli by souhlasil s nabídkou řešení. Tentokrát jednala Měsíční paní i s oběma Italkami. Šlo v podstatě o toto:
Přepravované civilizace jsou takzvaně úlového typu, jsou soustředěny do sebe a okolí je moc nezajímá, pokud to neznamená ohrožení. Občas se v populaci vyskytne úchylný jedinec, který je ale většinou brzo odhalen. Bohužel, v tomto případě se setkalo více nepříznivých vlivů naráz. Objevil se jedinec, kterého zajímalo, co se děje mimo Úl. Pak tu byla porucha stázového pole... Civilizace se přepravují ve formě nahraných osobností v samostatných celcích, které jsou umístěny ve stázovém poli, takže pro ně cesta trvá jen okamžik. Ve chvíli zakolísání stázového pole se dotyčný jedinec nějak uvolnil, překonal veškeré pojistky a vyzářil se směrem k zemi. Jak to vypadá po zpětném průzkumu, usídlil se v mysli jednoho člověka a začal testovat, co lidské pokolení snese. Bylo toho dost, z pokusů nakonec vzniklo náboženství zvané Islám.
Měsíční paní cítí plnou zodpovědnost za tuto skutečnost a ráda by to napravila. V mozcích všech lidech vyznávající islám je několik charakteristických neurologických spojů. Tyto se u jiných náboženství nevyskytují, je to pozůstatek onoho uprchlíka. Vymazáním těchto spojů by tyto lidi plně uzdravilo z poškození mozku. A proto je tu Ajnštajn s Italkami jako zástupci lidstva, aby rozhodli.
Ani jeden ze tří nezaváhal. Všichni si vzpomněli na islámské teroristy, naprosto opovrhující vším, co dělá člověka člověkem. Oblíbené je přestrojení za těhotnou ženu, která sama sebe vyhodí do vzduchu v autobusu plném školáků. To a mnoho dalšího jim prolétlo hlavou, načež vyjádřili naprostý souhlas. Měsíční paní, zaražená vzpomínkami trojice, jen poděkovala s tím, že se bude jednat o rozšíření opravovacího přístroje. Je tu ale jedna komplikace – nyní musí být vše umístěno v jednom celku, energie potřebná pro provoz se bude získávat z rekultivačních prací.
USA reagovaly na drobnou změnu v plánech naprosto nepochopitelně hystericky. Nikomu nedovolí, aby se toulal po americkém území, to ať raději zůstane Yellowstone rozvrtané. Marně svět naléhal, aby si to Spojené státe rozmyslely, jde přece o zájmy celého lidstva! Nic platné, USA trvaly na svém. Navíc vyhlásily přímo DEFCON 3, což je zvýšená připravenost ozbrojených sil oproti normálu, kdyby někoho napadlo chtít získat území silou. Svět se pomalu dostával do slepé uličky.
Dáreček |
Rozruch vypukl v Indonésii, konkrétně na ostrově Jáva. Tam se nachází sopečný komplex Dieng Plateau, který se skládá z mnoha stratovulkánů, struskových kuželů, kráterů a termálních polí a rozprostírá se na ploše 6 x 14 km. U několika vulkánů nastávalo období vysoké aktivity a hrozily další erupce. Ta oblast by potřebovala uklidnit a přístroj Stříbrné paní by mohl být maximálně vhodný. Navíc je to místo hodně vzdálené od USA, pokud by Spojené státy dělaly nějaké obstrukce... Návrh získal podporu celého světa, tak Ajnštajn kontaktoval Stříbrnou paní. Ta se nejdříve podivila, že někdo nechce rekultivovat poničené území, pak si nechala ukázat nové umístění. Chvilku žhavila detektory, pak prohlásila oblast za vhodnou. Svět si oddechl.
Na tu slavnou událost se přiletěla podívat Dračinka s Korakasem a Sofií a s několika strejdy v podobě černých draků. Ajnštajn s Italkami vymezovali trojúhelníkovou oblast, kde bude přístroj umístěn. Vlastně nebylo na co se dívat. Z nebe se pomalu snesla velká šedá koule, která po dopadu popraskala, rozložila se na šedivé pruty a ty se poskládaly do pyramidového tvaru. Po chvíli se začaly pruty zavrtávat do země a pomalu měnily vhled. Po nějaké době připomínaly tyče z ledu. Stejný vzhled přejalo i podloží, na kterém přístroj ležel.
Errata: