Drápův úkol

Jeskyně byla tak temná, že Dráp ani svým dračím okem nebyl schopen rozeznat podrobnosti kolem sebe. Přesto si byl velice dobře vědom přítomnosti Mistra.

„Odevzdal jsem váš seznam, pane. Šítár vzkazuje, že je schopen obstarat vše do tří týdnů a dodat to jako obvykle za obvyklou cenu.“

Z temného kouta jeskyně mu zastřeně odpověděl hluboký hlas: „Cítím, jak moc ho nemáš rád, něco ti není po chuti? Nebo ti snad něco provedl?“

Zuřivý dráp přimhouřil své oko a mrzelo ho, že nevidí výraz na Mistrově tváři. Pak trochu zdráhavě odpověděl: „Se svými dvěma poskoky chytá draky a dělá na nich pokusy. Nelíbí se mi to. Také se mi nelíbí, že ho učíte stále nová kouzla. Proč mu za jeho služby neplatíte penězi nebo drahokamy? Určitě by to stačilo.“

„Protože by ho mohlo napadnout, aby mě zabil a bohatství mi sebral. Nemám náladu ani čas na potyčky s hamižnými kouzelníky. Tohle je pro mě mnohem výhodnější. Však i tobě se líbí moje odměny. Nebo snad ne? Sloužíš mi dobře. Při našem příštím setkání tě naučím další užitečné kouzlo. Doufám, že s ním budeš zacházet s větší úctou, než s tím minulým. To byl velice hloupý nápad použít tak účinné kouzlo proti děcku a prozradit svým protivníkům, že něco takového umíš. Tímto kouzlem jsi mohl zneškodnit nejmocnějšího z kouzelníků, kdybys ho použil nečekaně a ve vhodnou chvíli. Ovšem teď, když vědí, že ho umíš, těžko prorazíš jejich obranu. Bylo to hloupé, velice hloupé. Doufám, že ses z toho poučil a něco podobného se nebude opakovat. Stále ještě zvažuji, zda tě přijmu za svého učedníka. Po tomto zbytečném incidentu si ovšem nejsem jistý, jestli si to zasloužíš.“

„Byla to chyba, Mistře, uznávám. Dám si velký pozor, abych žádnou podobnou už neudělal,“ poníženě a se skřípajícími zuby uznal Zuřivý dráp a doufal, že kouzelník nedokáže přečíst jeho mysl, ve které se skrýval bezmocný vztek ze zjištění, že dívka nejen přežila, ale že ji nějakým způsobem i uzdravili. Nepřežil by, kdyby se Mistr o téhle jeho ostudě dozvěděl.

„Dobrá, dám ti ještě šanci,“ řekl hlas ve tmě, „mám pro tebe jistý choulostivý úkol. Myslím, že se ti svým způsobem bude i zamlouvat.“

„Co mám udělat?“

„Zarazit Šítárovi pokusy na dracích.“

„Zabiji kouzelníka i jeho přisluhovače s velkou chutí, Mistře.“

„Nech mě domluvit, Drápe. Přesně tohle udělat nesmíš. Potřebuji, aby útok na něj přišel nejlépe od draků, kterým krade mladé, a nevznikl ani stín podezření, že jsme s tím měli něco společného my dva. A druhá podmínka: potřebuji, aby Šítár přežil. Na jeho pomocnících nezáleží, ale on sám je pro mě cenný a ty se pokusíš navodit situaci, aby to vypadalo, že jsme ho zachránili. Bude užitečné, když posílíme jeho loajalitu k nám. Potřebuji jeho služby a jeho důvěru. Už chápeš, co po tobě chci?“

Dráp se ošil. Mnohem raději by bojoval přímo, bez těchto podle jeho názoru zbytečných intrik. Ale proti moci tohoto kouzelníka, který ho před časem vyvedl z chodeb smrti za pohřebištěm předků zpět do života, byl jen bezzubým mládětem. Velice toužil se stát jeho učedníkem. Oceňoval také to, že ho neodkopl kvůli tomu, že mu chybí oko, jak to učinili jeho soukmenovci. Rád by se zavděčil téhle mocné bytosti, která mu projevovala alespoň zlomek důvěry. Za své služby mohl postupně získat kouzla a moc, po které velice toužil. Už teď ovládal, díky získaným vědomostem, magické prostředky, které mu umožnily nejen nepozorovaně špehovat živé tvory, ale ubránit se jak drakům, tak i lidem. Všechna kouzla, která ho mág naučil, se ukazovala jako velmi potřebná a užitečná. Rozhodl se udělat vše pro to, aby získal další.

„Ano. Myslím, že je mi to jasné. Jen nechápu, že ho černí draci ještě nedostali, jsou přece tak blízko.“

„Šítár je mistr v ukrývání stop. I proto je pro mě tak cenný. Očekávám, že mě nezklameš a zařídíš vše, co je třeba. Vyprovokuj draky k větší aktivitě, nebo jim dej nenápadnou stopu, je nejvyšší čas, aby Šítára trochu klepli přes prsty.“

„Ano,“ rozjasnilo se Drápovo jediné oko, „myslím, že už vím, jak to udělám. Šítár si stěžoval, že mu kromě jednoho černého mláděte uhynul i zelený drak. Prý bude potřebovat nového pokusného draka, pokud možno trochu většího a nejlépe černého. Poradím mu, kde a jak jednoho takového chytit. To by měla být poslední kapka do poháru zuřivosti černých draků. Buď ho najdou sami, nebo je nepatrně postrčím.“

„To zní slibně. Ale buď opatrný. Budu čekat na tvé zprávy o úspěchu. Jiné bych slyšel opravdu nerad.“

Dráp uctivě vycouval z jeskyně a začal spřádat plány, jak to co nejlépe zařídit, aby všechno vyšlo podle představy Mistra. Jestliže bude jeho akce úspěšná, možná ho kouzelník opravdu přijme jako svého učedníka. A až získá větší magickou zkušenost a dovednost, budou se před ním všichni černí draci uctivě plazit a přemlouvat ho, aby se stal jejich uznaným starším, a možná by to jednou mohl dotáhnout na Pána pokladů. Zuřivý dráp se při téhle představě blaženě zasnil.

Errata:

11.08.2021 23:09