Bez cookies je omezený přístup! Bez COOKIEs je omezený přístup!
Nic neroste do nebe! aneb o podvodu růstu. |
Když jsem šel kdysi kolem volebního stánku ODS, právě tam jejich lídr Zielenec agitoval okolojdoucí slibem, že volební vítězství ODS zajistí lidem v Čechách fantastické platy. Sliboval průměrné platy 20.000 Kč a možná i víc! V době, kdy průměrné platy kolísaly kolem 10.000 to znělo přímo andělsky. Nejspíš tím získal pár nových příznivců, kteří si zaručeně neuvědomili, že to není slib, ale vyhrožování.
Dnes tedy žijeme v době, kdy průměrné platy přesahují těch slibovaných 20.000 Kč. Co se ale změnilo? Máme se už konečně jako Švédi, nebo aspoň jako Němci?
V něčem jsme na tom opravdu lépe. Bohužel ne v životní úrovni, tam Švédové i Němci pořád vedou. Ale jak Švédsko, tak Německo mezitím prudce pokleslo v jiných hlediscích. V těchto zemích dnes není bezpečno. A mohou si za to Švédi i Němci sami svou naivní otevřenou náručí bandám kriminálníků z Afriky, které se tam chovají stejně jako v zemích svého původu. Střelba přímo na ulicích (před deseti lety ve Švédsku nepředstavitelná), čtvrti, kam se neodváží ani policisté. U nás už to ovšem »díky« našim »vítačům« začalo také a je jen otázkou času, kdy uvedené země v migrační kriminalitě dostihneme a předstihneme.
Dnes už ODS neslibuje průměrné platy 20.000, ale objevila se hranice průměrného příjmu 40.000 Kč. Naivkové zase blahem slintají: To se budem príma mít!
Ještě nepochopili, že je to vyhrůžka?
Všimli jste si ještě jednoho rozdílu?
Tenkrát ODS slibovala 20.000 jako průměrné platy. Dnes je to hranice 40.000 průměrného příjmu. Zdánlivě je to skoro totéž, ve skutečnosti je v tom příšerný rozdíl. Tehdy se započítávaly do platů »jen« přemrštěné platy soudců. Dnes se tam započítávají i zisky našich miliardářů. A už jenom těmi to poposkočilo nahoru, aniž by se »těm ovcím dole« přidala jediná koruna!
Je pravda, že nominální tj. číselné hodnoty platů stoupají. Máme se ale lépe? Že to není moc vidět? Ono to asi bude tím, že souběžně s platy rostou i ceny. A mnohdy víc než platy. Celkově se tomu říká »inflace«. A banksteři České národní banky se snaží, aby inflace každoročně rostla alespoň o 2 procenta. Platy ovšem rostou nerovnoměrně. Tu je nutné přidat lékařům, pak se ukáže, že jsme zanedbali zdravotní sestry, pak remcají policajti. Léta se hovoří o žebráckých platech učitelů a občas se jim také milostivě něco přidá, ovšem jen tolik, aby se aspoň trochu přiblížili nárůstu všeobecné inflace. Tu a tam si vystávkují vyšší platy i jiní, ale ceny zatím rostou všude skoro stejně. Bývaly doby, kdy se docela vážně hovořilo o tom, že by průměrné důchody měly dosáhnout aspoň 40% průměrných platů. Dnes se vláda snaží, aby důchody příliš nepoklesly pod 30%. Zvyšuje se i minimální mzda, ovšem jen opatrně, »aby nebyla nesnesitelná pro podnikatele«. Ve vztahu k inflaci však minimální mzda spíš klesá. Opakuji, ne nominálně, ale reálně. Číselně to přece tak nevypadá, že?
A podobně je tomu i s »růstem« HDP. Číselně pořád roste. Někdy víc, jindy méně, ale roste. Jenže je to tím, že hodnota české koruny neustále klesá! Abych byl spravedlivý, podobně je tomu ve světě skoro všude. Klesá hodnota eura, dolaru, rublu i yuanu. To je ten celosvětový »hospodářský růst«!
Z toho pohledu byl největší hospodářský růst kdysi dávno v Německu. Všichni byli ne milionáři, ale dokonce miliardáři! Jenže jedno vejce stálo dva miliony marek a za milion marek bylo sotva půl vejce! Měli se tenkrát němečtí miliardáři skvěle?
Odpovězte si sami.
A další důsledky?
První je celkem očekávaný. Kdo bude spořit, když hodnota uspořených peněz každoročně klesá nejméně o ona 2 procenta? Spoření by mělo smysl, kdyby spořitelna poskytovala střadatelům úroky jako za komunistů, tedy ve výši 2-4%. Kolik procent vám dají ve vaší bance? Kdyby dvě procenta, vyrovnávali by inflaci. Jenže – která banka vám dá úrok dvě procenta? Cokoliv totiž dostanete pod tuto hodnotu, nestačí ani vyrovnat inflaci, takže vaše peníze se v bance pomalu, ale jistě znehodnocují.
Jásá nad tím »finančně gramotný« člověk? Těžko!
Jedině korunovaný vůl.
Z toho pohledu se jeví žvásty o »třech pilířích penzijního systému« jako veřejně vychvalovaná zlodějna. Ano, spořte lidé! A třeba i tak, že »vyvedete« do soukromých fondů (bez záruk!) i část peněz ze státem garantovaného »prvního pilíře«!
Koloval o tom velice výstižný vtip:
II. Důchodový pilíř – vize 2050
Vážený kliente!
Dnešním dnem jste dovršil zákonem stanovenou věkovou hranici k odchodu do důchodu a můžete u našeho fondu zažádat o výplatu své penze. Bohužel Vám musíme sdělit dvě drobné, ale nepříjemné skutečnosti. Vzhledem k nešťastným investičním rozhodnutím manažerů, kteří již v našem fondu nepracují, je v současné době na Vašem důchodovém účtu 0,00 Kč (slovy nula nula nic). Dále dlužíte našemu fondu poplatky za správu Vašeho účtu ve výši 125 785,74 Kč včetně 22% úroků a 25% DPH. Dlužnou částku uhraďte do sedmi pracovních dnů na náš účet, v opačném případě Váš dluh bezodkladně odprodáme spřátelené exekutorské firmě »Hlt a Chramst«.
Náš fond Vám děkuje za projevenou důvěru, s jakou jste si naším prostřednictvím po celý život spořil na své spokojené stáří.
S pozdravem „Můžete si za to sami“ jednatel penzijního fondu Jistota a spokojenost a.s. (v likvidaci) ............................... Jednatel fondu v.r. Seychely 25.8.2050 |
Jako vtip by to bylo asi dobré, kdyby to nebyla skutečnost. Ano, spořte si! Svěřte své peníze soukromému penzijnímu fondu! Ten za ně ovšem neručí a pokud zkrachuje, svých peněz se nikdy nedočkáte! A budete odkázaní na státem garantovaný první pilíř, jen okleštěný o část, »vyvedenou« do vychvalovaného »druhého pilíře«. Dobře se budou mít jen tuneláři, hovící si na Seychelách, či v jiném daňovém ráji, odkud se vám budou zlomyslně šklebit.
Harvardské fondy měly být výstrahou!
Jak to, že se našlo sedmdesát tisíc lidí, kteří si přes varování druhý pilíř založili? To byli tak pitomí? Když byla všem soudným lidem jasná neudržitelnost této »koncepce«, spousta lidí si ještě na poslední chvíli druhý pilíř založila. Proč?
Ukázalo se, že to byli naopak dobře informovaní vyžírkové. Parlament pro ně totiž v souvislosti s rušením tohoto nesmyslu odhlasoval štědré »odškodné« a to, co »vyvedli« z prvního pilíře, za ně stát »dorovnal«. Jaký další eufemismus pro zlodějnu!
Tak skončil tunel našich zákonodárců pro své kamarádíčky a příbuzné! Nešlo o prosťáčky, ale o dobře informované vyžírky, kteří zřejmě »od známých« o chystané »náhradě« předem věděli.
Všimli jste si, jak vznešené eufemismy používá čeština pro zlodějnu? Odčerpávání peněz (dříve »pumpnutí«), odklánění (viz Kocourkův nesmrtelný výrok), vyvádění (odkudkoliv kamkoliv), kapříci, pět-na-stole-v-českých, krabice vína...
Když inflace zabila spoření, banky přišly o střadatele. Ale naši zákonodárci nespí a bankám to hbitě nahradili. Banky přece nesmí přijít zkrátka! Když lidé nebudou spořit dobrovolně, budou muset svěřovat své peníze bankám povinně!
A vymysleli zákon, podle kterého si musí všichni založit vlastní účty, kam budou povinně posílány jejich výplaty.
A jak to naše prodejná média nadšeně komentovala!
Konec výplatních sáčků na pracovišti! Konec loupežných přepadení nešťastných pokladních (slyšel někdy někdo o něčem takovém? Já ne!) Ať žijí bezhotovostní platby!
Má to jen pár »drobných, ale nepříjemných skutečností«.
Jakmile bylo toto »spoření« povinné, banky na to reagovaly pružně. Zvýšily poplatky za vedení účtů a ještě více snížily úroky vyplácené »střadatelům«. Banky přece nesmí přijít zkrátka! Od té doby neexistuje »spoření« a banky si účtují »poplatky za služby«. Proč ne? Je to povinné, ze smyčky se nikdo nevyvlékne!
Kromě bank na tom vydělali pouze exekutoři. V bance před nimi neukryjete ani korunu! Když vám exekutor obstaví účet, ani korunu od banky nedostanete! Všechno ihned přepošle hyenám!
Za těchto podmínek nemá smysl ani být zaměstnaný!
U spoření zaplatíte na poplatcích bance mnohem víc korun, než kolik od ní dostanete haléřů na úrocích. Úroky se od nuly liší opravdu málo a nepočítají se na procenta, ale na promile. Vypadá to rozhodně lépe a lákavěji. Ale všimněte si, jak hluboko jsou pod hodnotou inflace. Takže peníze uložené ve »spořitelně« se trvale znehodnocují. Inflací i poplatky.
Učili jsme naše děti »finanční gramotnosti« na příkladě. Založili jsme jim konto, vložili 500.-Kč a kluci se chodili dívat, jak jim »narůstají úroky«. Přibyla necelá koruna, odešel stonásobně vyšší poplatek. Když bylo na jejich účtu pouze 200.-Kč (bez jakéhokoliv pohybu peněz z naší strany!), účet jsme pro jistotu raději zrušili. Ovšemže za poplatek 200.-Kč, takže Česká Spořitelna našim klukům schlamstla všech 500.-Kč a byli ještě rádi, že se to nezměnilo v mastný dluh! Dluhy se totiž úročí sazbou 17%, aby rychleji narůstaly. |
Spořitelna se tak vlastně jmenuje už jen ze setrvačnosti.
Spoření je jen trik pro pitomce!
Jsou půjčky výhodnější? |
Zdálo by se, že je výhodnější místo spoření si půjčovat. Ale to je opravdu jen pohled naivky.
Půjčky jsou dnes opravdu výhodnější. Ale jen pro banky!
Při spoření samozřejmě žádný úrok nedostanete (ta promile se nedají považovat za úrok). Zato když si jdete půjčit, prohlašují všichni lichváři úrok pod 5% za nesmírně výhodný. Inu, jak pro koho! Za první republiky považoval soud úrok nad 12% ročně za trestný čin lichvy trestný nepodmíněně. To dnes neplatí a když si »výhodně« půjčíte na úrok 30%, uznává se to jako »spravedlivý zisk« lichváře... pardon, bankéře. No, spíš bankstera.
Špinavým trikem je neuvést ve smlouvě úrok v procentech, ale v promilech, jenže denně. Nevypadá to tak zle, že? Dokud si člověk neuvědomí, že 1 promile denně je 45 procent ročně. A to už byla za první republiky lichva jako řemen, pro lichváře na dva roky nepodmíněně. To se ovšem dnes smí. Využívají toho nejvíc ti, kdo sjednávají půjčky po telefonu. Oni tam to slovo »denně« neřeknou, jen nabízejí »výhodný úrok pod dvě promile«! Kdo by to nebral, že?
Další »výhodou« je kontokorent. Vypadá to, jako že máte k dispozici ještě nějaké peníze navíc a také vám to ve výpisech pořád zdůrazňují. Jste na nule, ale podle banky máte ještě 10.000 Kč na utrácení. Někde dokonce nejsou první měsíc úročené! Utrácejte tedy!
Jenže po krátké době začnou být úročené opravdu mastně, obvykle nad 17%. A to je hodně drahá »půjčka«! Naštěstí je proti tomu snadná obrana: zakázat v bance u svého účtu kontokorent. Ať vás neklame, že máte něco, co vlastně nemáte!
Když tedy spoříte, o peníze vás okrádá inflace. Když si je půjčíte, zaplatíte lichvářům alespoň tři procenta, ovšem často i víc než 50% nad inflaci.
Pozor, to není překlep, to je fakt.
»Nejvýhodnější« se dnes zdají hypotéky. Mívají přece úrok i pod 5% ročně! Jenže hypotéky nesplácíte jen rok, ale desetiletí. Úroky se nesčítají, ale násobí! Za každý milion zaplatíte bance zhruba půl milionu úroků, tedy 50%! Podívejte se na to pořádně!
Je to tak výhodné?
Pro banky určitě.
Poslední habaďůrou je dnes »produktivita práce«.
Když naši dělníci ve Škodovce požadovali zvýšení platů, aby nebyli ve srovnání s Němci takoví žebráci, odvětili jim jejich zaměstnavatelé (Němci), že »Češi mají nižší produktivitu práce«.
Což je ovšem pěkná habaďůra!
Produktivita práce se totiž měří přidanou hodnotou. A mzdy (součást přidané hodnoty) máme nižší. Nižší produktivitu máme díky nižším mzdám, ne že by naši dělníci dělali méně nebo hůř. Nižší mzdy = nižší přidaná hodnota = nižší produktivita. Jasné? Tak ovšem ve mzdách nemůžeme Němce dohnat nikdy!
Ať žijí cizí investoři!
V poslední době s obavami sleduji další sliby »růstu« platů.
Opět porostou jen někomu, ale ceny poskočí vzhůru všem, včetně nás důchodců. Nám to budou »dorovnávat« až nakonec. A když důchodcům přidají 50.-Kč, přidají si poslanci nejméně pět tisíc, jak je jejich chvályhodným zvykem.
Ať žije růst!
(Cen!)
2018 Václav Semerád, Praha
28.08.2021 21:42 |