Bez cookies je omezený přístup! Bez COOKIEs je omezený přístup!
Malé zamyšlení nad velkým slovem
Demokracie je ve své podstatě kompromis. Zlatý střed mezi totalitou (nesvoboda a bezpečí pro poslušné) a anarchismem (absolutní svoboda a nepřetržitý boj o přežití). Naprosto nechápu, co mají na mysli studenti, kteří demonstrují za větší svobodu. Osobně si myslím, že právě teď máme úžasnou svobodu. Pokud nechceme opustit společnost, kde máme mír a přiměřené zákony, můžeme být svobodnější pouze jako samotáři v divočině.
Demokracie umožňuje lidem vykřikovat své názory nahlas. To je v pořádku. Kritika by se ozývat měla. Vadí mi však, když někteří křiklouni na plné své hlasivky pomlouvají osobnosti, kterým většina národa dala svou důvěru, protože je přesvědčena, že ti vybraní se snaží pro společnost něco udělat. Dokonce křičí i někteří, co už svou šanci na výsluní měli a promarnili ji.
Chápu, že ne vždy musí při volbě zvítězit můj názor. Ale měla bych mít v sobě úctu a respekt k ostatním a uznat jejich volbu. O tom je přece demokracie – má být respektován názor většiny. Vadí mi, když pár křiklounů hned začne demonstrovat a osočovat demokraticky zvolené. Podle mě je hloupé častovat voliče s opačným názorem nelichotivými výrazy. Něco zničit je tak snadné, kapku dobrodružné a pohodlné, avšak ve své podstatě to k ničemu dobrému nevede. Co raději místo křiku vymyslet, co můžu pro druhé udělat já? A jestli nedovedu vymyslet nic smysluplného a ani se mi nechce přiložit ruce k dílu, tak sklapnu a držím pusu.
Stejně tak jako neexistuje dokonalá demokracie, neexistují ani dokonalí lidé. Nechme pracovat ty, kdo pracovat chtějí a umí to. Lidé se nedají škatulkovat ani podle pleti, náboženství ani podle místa narození. Raději bych lidi škatulkovala podle toho, jestli je těší dobrá práce a zda se ve svém jednání opírají o zdravý rozum. Každý, kdo se umí poprat s nepříznivými okolnostmi a zvednout se z popela, si zaslouží úctu. Obzvlášť když mu jde o dobrou věc a ne o leštění vlastní jmenovky. Kéž je takových v naší společnosti co nejvíc...
Ilka Pacovská, Praha 2018
Errata:
|