Bez cookies je omezený přístup! Bez COOKIEs je omezený přístup!
Telefonický rozhovor obchodního náměstka ředitele obchodního domu se šéfem zásobování koncernu v Athénách:
„Ano, pane, je to přesně tak, jak Vám říkám. Za celou dobu jsme neprodali tolik velkých člunů jako za včerejšek. Kdybychom jich měli ještě deset, byly by taky pryč. A přitom se jim jedná jen o velké dvoustěžňové čluny – nejmenší, který si někdo koupil, byl pro pět lidí...
Ano, pane. Jsou to kluci, a jsou to cizinci. Ale mluví perfektně řecky, aspoň někteří z nich. Nevím, na co je chtějí. Ani to není moje věc, myslím si. Zákazník je pán a co chce, to musí dostat. A peníze mají, dokonce většinou v hotovosti, tak nevidím žádnou překážku...
Ne, nemyslím si, že by se utopili. Jsou docela zkušení, aspoň podle těch způsobů. Poznají všechno, když si ty čluny prohlížejí. Řekl bych, že jsou zvyklí na moře. A docela sympatičtí, až na ty hrozné účesy... ale každý má nějakou chybu, ne? A kromě toho, berou mezi sebe dokonce místní kluky, takové výrostky od třinácti do patnácti.
Ano, pane. Ptal jsem se v ostatních obchodních domech. Taky, přesně stejná konjunktura. A zřejmě to velice spěchá, protože se snaží dostat, co se dá. Jedna ta parta koupila člun od nějakého Němce, ukecali ho, aby jim ho prodal. Kolik mu za něj dali nevím, ale asi neprodělal. Jenom ti, co ještě nic nekoupili, se tu zdržují. Prohlížejí pamětihodnosti, obzvlášť zříceniny v Knossu. Ano, jsou to docela obyčejní turisté... jen jim jde o ty lodi. Kdo loď získá, vyráží s ní hned na západ. Kam, to nevím.
Ano, budu vám velice vděčen, pane. Čtyři lodi, rozumím... ale to je velice málo, pane! Cože, v Athénách taky? A v Thessalonniki? Co, na celém pobřeží? Proboha, kolik jich teda vůbec je? Copak je to nějaká invaze nebo co?
Ale ne, pane, jsem vám velice vděčen. Ano, máte pravdu, naše starost to není. Chtějí mít jachty, budou je mít. Hned půjdu a řeknu jim, že zítra dostanu ještě čtyři velké lodi. A ti, na které nezbyde, ať jdou o číslo dál.
Ale stejně je to divná sezóna, pane.“
Errata: