Odveta

Po návratu z Japonska svolal Pepek veřejnou telepatickou diskusi k dalšímu boji s Hyriome. Nešlo teď už jen o to odvézt bomby ze země Fedibajů, ale zároveň bylo nutné zabránit tomu, aby si sůvičky dovezly nové bomby ze Země, kde jich je nepočítaně. Protože Hyriome neměly orgány podobné slýribu, bylo nutno jim zabránit v budování nových konvertorů a postupně ničit nebo alespoň zablokovat ty, které nyní používají. Zároveň tak oslabit jejich sílu tím, že na ně nebudou pracovat tvorové v kolonizovaných zemích.

Vít předpokládal, že konvertory jsou vybudovány vždy tak, aby mohly být skryté pod zemí, to je pro směr dolů. Tím je umožněn i přesun nahoru ze země, kde žádný konvertor není. K tomu je důležitá mapa kolonizovaných světů, kterou si zapamatovala Mariuk při první návštěvě v hlavním stanu armády Hyriome. Jakmile Hyriome zjistily, že je tam někdo pozoruje, rychle tenhle plán ukryly. Mariuk ale použila andělské kreslení a plán světů kolonizovaných Hyriome přesně namalovala. Na něm byl vyznačen i směr, kterým jednotlivé vazby vedou. Z toho bylo poznat, na kterém světě je umístěn konvertor. Chyběla ale informace, kde je konvertor na tom světě umístěný.

Zjistit, kde se nacházejí konvertory pro brány do kolonizovaných světů nebylo lehké. Konvertor může být ukrytý kdekoli na celém světě. Dokud ho nikdo nepoužije, je němý a nikdo o něm neví. V tom krátkém čase, kdy je brána otevřená, by musel být konvertor zaměřen. Před Vítem a Pepkem by tak stál další komplikovaný technický problém. Musel by se řešit ve dvou kolech. Při prvním otevření brány se musí zjistit přibližně místo, kde konvertor je. Pak by se zaměřil ze tří bodů v jeho blízkosti a zjistilo by se jeho přesné umístění i hloubka, ve které se nachází.

Lehko se to řekne, ale někdo se musí na ten svět s konvertorem dostat, rozmístit tam síť snímačů signálu konvertoru a pak vyhodnotit záznam snímačů. Na základě vyhodnocení si tipnout, kde konvertor asi je, a do jeho blízkosti umístit tři směrové snímače, které při dalším otevření brány vyhodnotí přesnou polohu konvertoru. A nakonec vzít správnou nálož, proměnit se v ducha, projít do konvertoru, tam se proměnit do normální hmoty, nastavit rozbušku, proměnit se v ducha a konvertor včas opustit. A tohle udělat na čtyřech světech, kam vede přímá vazba ze světa Hyriome, včetně samotného světa Hyriome.

Druhá cesta je dopravit lithiovou nebo torzní bombu na svět Hyriome a zničit tento svět i se všemi jeho obyvateli. Do takové genocidy se ale nikomu nechtělo.

„Tercia non datur?“ vstoupila do diskuse Tabris. „Opravdu jsou jen cesty neřešitelné a genocida? I když mají Hyriome pocit nadřazené rasy – nebyly jsme my také takové? Opravdu nejde, jak říká Pepek, odtrhnout tu rostlinu od prohnilých kořenů a zasadit ji do zdravé půdy? Takové přesazení je vždy bolestné a některé výhonky odumřou. Ale rostlinka může žít a najde si nový smysl života.“

„Máš nějakou představu, jak to udělat?“ optala se Yazatap.

„Ty bytosti neztratí svůj pocit nadřazenosti, dokud si nesáhnou na dno. Znamená to, že jim musíme vzít jejich nejsilnější zbraň, schopnost ovládat jiné bytosti, a prosadit náš zájem. My jim musíme nastavit zrcadlo a najít prostředek, kterým je třeba budeme ovládat tak, jak ony teď ovládají všechny bytosti, které si porobily. I když jsme se zařekli, že nebudeme psychických útoků používat, v tomto případě uděláme výjimku a nasadíme je v plné síle.“

„Jak to ale uděláme? Vždyť víme, že ti, co byli pod jejich psychickým vlivem, ztráceli vědomí. Jejich síla je strašná,“ ozvalo se z davu.

„Já bych to neviděl tak strašně,“ ozval se Pepek. „Víme, že na lidi s Idarchonem ty psychické údery působí daleko slaběji, že se jim lze bez potíží ubránit. Dále víme, že proti nim účinkuje xeri a konečně víme, že proti sůvičkám i jejich služebníkům můžeme použít zmrazení, které zblízka vyřadí i generátor nevodivosti kovů. Kód, který by úplně eliminoval psychické působení Hyriome, však dosud nemáme. Očekávám, že tým, který na tom usilovně pracuje, rozluští kódy psychického působení Hyriome a pak je budeme tlačit jejich vlastní zbraní.“

„A co budeme dělat, aby proti nám nepodnikly další útoky? Taky určitě přemýšlejí, jak na nás.“

„Měli bychom jim zablokovat všechny brány. To bohužel pomocí slýribu dokážeme jen na krátkou dobu. Potřebujeme vybudovat konvertory, které by brány držely trvale, jako to udělal Ernst Norden hlavonožcům. Zvládl bys to, Oto?“

„Myslím, že továrny v Novém Německu by byly schopny potřebné součástky dodat během několika týdnů. Vaše robocentra by to ale asi zvládla daleko rychleji. Vyrobil bych konvertory na Bykyle, tam máme konvertory i předlohu.“

„Máme problém v tom, že ze světa Hyriome jsou dva používané směry dolů, takže konvertory jsou u nich. Postavit tam ale ty naše, určitě by nám je hned rozbili. Potřebovali bychom proto umístit na ty protější světy konvertory nahoru, což asi nebude tak snadné,“ prohlásil Olda. „Sůvičky budou i na těch protějších světech a ty nápadné stavby by nám určitě nechaly rychle zlikvidovat. Máš recept, Pepku?“

„Nezbude nic jiného, než stráže Hyriome zlikvidovat a k věžím postavit naši hlídku, aby je nezlikvidovaly bytosti, před tím ovládané Hyriome. Možná se s nimi domluvíme, takže pak už by to ohlídaly samy, když budou vědět, že se tak brání proti sůvičkám. Je ale možné, že jim sůvičky poskytovaly výhody, které jim teď budou chybět.“

„Bude třeba vyzpovídat je a poskytnout jim alespoň to, co ztratí od sůviček, nebo něco lepšího. Mohl by tam být i problém obdobný homunkulům na Zemi. Nepředstavujme si to tak jednoduše.“

„Musíme přihlédnout i k dalším směrům, které vedou od Hyriome na světy, které sice nevyužívají, ale mohly by nám přes ně proniknout do těch svých světů, nebo i k nám, oklikou,“ podotkla Yazatap.

„Projdu tam,“ ozvala se Mariuk, „a doplním mapu o dosud nevyužívané průchody a jejich směr. Snad jich nebude tak moc.“

„A nezapomeň i na měsíce, jsou to někdy zákeřné cesty.“

„Musíme pak zjistit, jestli nepoužívané průchody vedou na pusté světy, nebo je tam život, který by našim konvertorům mohl uškodit,“ připomněl Olda. „S tím by mohli Mariuk pomoct zpravodajci.“

„Beztak jsem se tam chtěla podívat,“ ozvala se Adélka.

„Všechny informace se budou sbíhat u Kryštofa,“ oznámil Pepek. „Oto, máš podklady pro konvertory nahoru?“

„Nikdy jsme je nedělali. Vždycky jsme šli po proudu s tím, že když se okruh uzavřel, mohli jsme pak přistupovat i z druhé strany.“

„Myslím, že v knihovnách výzkumných vimaanů, které jsme ukořistili na Gehenně, by plány konvertoru nahoru mohly být,“ přihlásila se Yazatap. „Podívám se po nich.“

„Takže akční plán,“ shrnul debatu Pepek. „Víťa s Otou budou připravovat nejdříve konvertory dolů. Ty umístíme na světech, kam jde spojení nahoru ze země Hyriome, a to i na dosud nepoužívaných průchodech, které doplní Mariuk. Konvertory na ty světy přemístím já pomocí svého slýribu a Ota se svými syny je pak umístí tak, aby se k nim Hyriome nedostaly a rovnou vytvoří brány k sůvičkám. Musí být tak malé, aby jimi sůvičky nemohly nic protáhnout. Yazatap najde plány konvertoru nahoru a Víťa je pak naprogramuje včetně nosné konstrukce v robocentru. Až bude vyrobeno dost konvertorů dolů, začnou robocentra vyrábět konvertory nahoru. Musí být vyrobeny v takových dílech, které se dají přenést slýribem.“

Pepek se zamyslel a pak pokračoval: „Potom nastane nejobtížnější část operace. Smontovat konvertory nahoru a ubránit je proti Hyriome. Jejich stráže na těchto světech musíme zabít. Je ale jasné, že jakmile začneme montovat náš konvertor nahoru, nastane u sůviček poplach, a napřou všechny síly k tomu, aby nám to znemožnily. Budou svojí branou na ten svět posílat posily, asi i bomby. Těžko se tomu dá zabránit, když se mohou vynořit kdekoli. Montáž konvertoru v podmínkách, kdy na nás budou dotírat sůvičky a jejich služebníci, potrvá několik dní. Tak dlouho bránu slýribem nikdo neudrží.“

„Měl bych řešení,“ přihlásil se Vít. „Namontujeme ten konvertor, který nemusí mít velký výkon, do airbusu. S airbusem bych nalétl do pracovní výšky, kde musí být konvertor nahoru, a zaparkoval bych ho tam. Pár dní tam vydrží. Jde jen o to, aby ho nesestřelili. Tohle můžeme udělat bleskově, aby sůvičky nemohly udělat žádná protiopatření. Pak se můžeme vypořádat s ostrahou a stavbu stálého konvertoru provést už v klidu. Zmražené sůvičky bychom mohli prohodit tou provizorní branou na nějaké odlehlé místo světa Hyriome. Tam by je některý náš duch mohl odmrazit, abychom je nemuseli zabíjet.“

Tenhle plán se líbil.

„Jestli to dokážeš, bylo by to fajn. Je tu ale ještě jeden možný zádrhel. Jestli sůvičky zjistí, že jim blokujeme brány, mohly by ty svoje nechat trvale otevřené. Nevíme, jak dlouho by to mohly vydržet.“

„Optimální by bylo spustit všechny naše brány najednou. U těch nepoužívaných bychom instalovali všechny konvertory v definitivní podobě, na ty dvě používané nahoru bychom potřebovali dva konvertorové airbusy.“

Pepek pak dokončil akční plán: „Podle toho, co zjistí Mariuk a Adélka, by přípravy mohly trvat dva až tři týdny. Mezitím musíme připravit, vybavit a secvičit posádky, které budou operovat na těch protějších světech. Budeme muset dát všem xeri, procvičit si používání yvoro a alespoň některé tefirky musí mít i slýrib. Nebude to tam procházka růžovou zahradou. Posádky si vezmu na starost já, ale budu asi potřebovat více implantátů. Tam, kde se budou stavět konvertory nahoru, musí hlídkovat dva vimaany s indikátorem neviditelných letounů. Zároveň musíme zabránit tomu, aby se stalo něco podobného jako Maryně na Sibérii. Taky se musíme postarat o to, aby se nevzbouřili obyvatelé světů, až je přestanou ovládat Hyriome.“

Errata:

30.07.2021 20:12