Konečně se dočkaly

Transport a ubytování rekreantek na Andělském světě si vzal na starost Olda s Jarkou a Máňou. Ve čtvrtek ráno přivolal Olda airbus na hřiště před pomníky. V osm hodin už se rekreantky scházely, takže do devíti spolu rozprávěly a nastupovaly do airbusu. Některé z nich už v rekreačním středisku byly a vyprávěly spolucestujícím, jak to tam vypadá. Každá si opatrovala žeton s číslem pokoje jako oko v hlavě.

Olda nasadil maximální rychlost, takže ve středisku byli během půl hodiny. Nový plot a elektrický ohradník fungoval, nic nebylo poškozeno. Dívky se rozběhly do svých pokojů a zkoušely jejich vybavení, některé se natáhly na postel, jiné se dokonce sprchovaly. V půl jedenácté si je Olda svolal na hřiště.

„Jak jste zjistily, je tady řada sportovišť i turistické trasy. Buďte připraveny na to, že kluci, kteří přijedou, ty sporty většinou znají a někteří jsou v nich i dobří. Bylo by dobře, kdybyste se naučily jejich pravidla a alespoň trošku se je naučily hrát. Kluci vám určitě rádi poradí, jak se zdokonalit, ale učit úplné nemehlo, které to nikdy nedělalo, nebude nikoho dlouho bavit. Každá máte v pokoji video přehrávač a disk, kde jsou vysvětlena pravidla a jsou tam také praktické ukázky, jak se to hraje. Tak si to projděte a vyzkoušejte na hřišti. Také byste měly umět jezdit na kole. Chlapy také určitě zaujmete nějakými zajímavými příhodami z Oázy, Pegsda, nebo i z Gehenny. Nesmí to ale být moc dlouhé. Každé vyprávění by mělo mít nějakou zajímavou pointu. Tak si něco připravte. Večer mi něco povíte.“

Jarka a Máňa zbystřily: „My tady budeme dneska spát?“

Klidně bychom mohli spát v pokojích kluků. Jsou ještě volné. Nechal bych ale postavit domek pro správce. Určitě nějakého musíme najít. Tam bychom mohli spát. Dáme ho na hranici plotu vedle kuchyně.

Odpoledne se tefirky pilně učily pravidla a zkoušely si hrát volejbal, tenis, minigolf, některé i fotbálek. Byla u toho legrace a holkám se to líbilo. Některé se trochu odřely, když spadly s kola, ale náladu jim to nezkazilo. Máňa a Jarka jim pomáhaly radou, někdy i podporou. Večer se sešly v jídelně a po večeři si ještě vzal slovo Olda.

„Je hezké, že spolu dobře vycházíte. Líbí se vám tady?“

„Líbí, moc. Taková hřiště bychom mohly zřídit i na Oáze. Sestavily bychom týmy a hrály bychom ligu.“

„Výborný nápad. Doporučuji. A co sportovní náčiní?“

„Robocentrum poskytuje všechno, co potřebujeme.“

„Náčiní vracejte do půjčovny. Když něco potřebujete, podívejte se nejdřív, jestli je to v půjčovně. Jen jestli se něčeho nedostává, objednejte nový kus u robocentra. Ani tady by se nemělo plýtvat.“

„Už jsme se byly koupat v moři. Jsou tam nádherné korály a rybičky. Nejsou tu žraloci?“

„V ústí zálivu je bariéra, ta je sem nepustí. Mezi korály jsou ale někteří živočichové, kteří jsou jedovatí. Pokud plavete mimo písek pláže, noste vždy ploutve nebo boty do vody.“

„Já jsem prvně v životě seděla na kole. Párkrát jsem spadla, ale teď už mi to jde.“

„V následujících dvou dnech byste si měly projet cyklostezky a projít pěší trasy. V prvních dnech byste měly pány informovat a případně s nimi chodit. Kdyby ale chtěli chodit mimo stezky, varujte je, že jsou tady hadi a štíři, někde jsou i zalezlá velká zvířata. Je třeba mít alespoň pořádné boty. Není doba páření, takže zvířata nebudou sama útočit. Ale ať je nikdo nedráždí!“

„Mám jeden návrh,“ pokračoval Olda. „Budete tu dva týdny v prostředí, které je i pro vás nové. Bylo by lépe, kdybyste si zvolili mezi sebou nějakou náčelnici, která bude s vámi řešit drobné problémy a budou-li větší problémy, bude se obracet na mě nebo někoho jiného z naší rodiny. Měla by mít jednak možnost vytvořit bránu, jednak by měla mít i jisté zdravotní vzdělání. Já bych vám doporučil Romulu, ale je to na vás.“

Romula vstala, aby všechny věděly, která z nich to je. Holky už se trochu poznaly a věděly, že Romula je šikovná a příjemná dívka. Proto s ní bez váhání souhlasily. Ne všechny věděly, že je to bažiňačka, má tedy slýrib a xeri a zná metodu, jak proniknout člověku do vědomí. To ale Olda nehodlal uvést ve všeobecnou známost.

„Kromě yvora tady žádná z vás nemá žádné zbraně. Nemůžeme vyloučit, že budete muset vzdorovat vážnějšímu nebezpečí. Proto Romula jako jediná dostane nabitý eldyf. Použila by ho ale jen v případě, že bude někomu hrozit vážné nebezpečí nebo smrt. V žádném případě neříkejte chlapům, že ho má. Bude zamčený ve speciálním trezoru.“

Romula převzala eldyf. Bylo vidět, že na rozdíl od většiny ostatních ho nedrží v ruce poprvé.

A teď si budeme vyprávět. Která chcete začít? Žádný zájem? Tak já vám povím, jak jsem se seznámil s Bísíájou. Třeba pak napadne něco jiného i některou z vás.

A Olda vyprávěl příběh hodně zestručněný, aby to netrvalo moc dlouho. Tefirky se uvolnily a vyprávěly své zážitky. Některé příběhy z Gehenny byly plné boje, ale jiné vyprávěly legrační příhody s dětmi nebo zážitek, když tefirka poprvé pracovala s idarchonem. Olda měl dobrý pocit uvolněné domácí atmosféry.

Errata:

30.07.2021 20:12