Vítej, návštěvníku!
Bylo nedělní ráno a Hanka se probudila se slastným pocitem dobře vykonané práce. Rychle si ale vzpomněla, že má pomáhat Zachovi v kuchyni. Ranní toaletu trochu odbyla a hlásila se do služby.
„Á, paní novopečená majitelka se nám vyspinkala do růžova!“ dobíral si ji trpaslík. „Tady máš zástěru a jdeme na to.“
Při práci si začali povídat.
„Ty holky, co tu včera byly, jsou docela šikovné. Nechtěla bys je přivést častěji?“
„Kdyby tady byla Bachová, už bys měl cenovou nabídku. Ty holky jsou připravené pro výběrový den.“
„Kdybych je koupil, neměly by se u mne špatně.“
„Neříkám, že takové nebyly. Ale ty, co měly trochu šmrnc, by určitě přeplatil Seladonin nebo nějaký jeho nástupce. Vlastně jsi už dvě od něj koupil.“
„Nějak jsem si špatně vybral. Jedna utekla hned a ta druhá se pořád někde toulá.“
Hanka plácla trpaslíka utěrkou.
Nedělní ráno uběhlo v dobrém rozmaru a jídlo k obědu bylo připraveno včas. Pak si sedli a zamysleli se nad Útulným domovem.
„Vzala sis velké sousto. Aby ses nezalkla, holka. Máš už nějakou představu?“
„Ze začátku asi musíme sehnat nějaké spolehlivé lidi, kteří by nahradili Bachovou a Faninu. Jaká by podle tebe měla být správná organizace takového domova?“
„To záleží na tom, co tam s těmi dětmi chceš dělat. V každém případě musí být správce – nebo to musí dělat přímo majitel,“ zahleděl se trpaslík na Hanku.
„Ale já ještě potřebuji studovat!“
„Tak hledej správce, tohle se nedá dělat jen tak někdy, když zbude čas. Taky by to měl být někdo zkušený, jinak mu to za chvíli začne padat na hlavu. Potom potřebuješ hospodáře, který povede účetnictví a bude obstarávat nákupy. Musí tam být aspoň jeden kuchař – to za předpokladu, že většinu prací v kuchyni si děti budou dělat samy.“
„Chtěla bych, aby se v domově děti také učily. Nejenom prát, šít a kopat na poli, ale také číst, psát, počítat a asi i něco víc.“
„Pak musíš mít kromě vychovatelek i učitele. Ale tomu já nerozumím, to se zeptej jinde.“
Při práci odpoledne Hanka přemýšlela, kdo by jí poradil. Sama ještě nedostudovala, a teď má navrhovat školu, a to takovou, která vlastně ještě nikde neexistuje. Najednou dostala nápad a pokusila se kontaktovat Dianu Renu. Ta souhlasila se schůzkou, a když jí Hanka vysvětlila, co má za úkol, začalo ji to zajímat.
„Když navrhuješ něco úplně nového, určitě to nebude dokonalé. Ale drobnosti se doladí. Hlavní je, aby to mělo správného ducha a našli se lidé, kteří pro to budou nadšeni. Zatím jsi to hlavně ty a královna matka, jestli tomu dobře rozumím. Když ale bude myšlenka správná, určitě se přidají další.“
Protože byly prázdniny a v pondělí už měl Zachariáš jiné pomocníky, mohly se Diana Rena s Hankou návrhu věnovat celý den.
Místo hromadných ubikací navrhly, že děti budou žít v menších domcích po deseti s jednou vychovatelkou. V každé takové »rodině« by měly být děti od nejmenších až po největší. V každém domku by měla být jídelna a herna. V ložnicích by děti spaly po dvou. Ve volném čase by se děti z různých rodin mohly navštěvovat a hrát si spolu.
K udržení kázně by se zachovaly ranní nástupy. Tam by už děti byly seskupeny tak, jak budou spolu pracovat. Nejmenší děti by si vychovatelky odvedly zpět do domečků, děti z více rodin by si hrály společně. Pro větší by bylo dopoledne vyučování rozděleno do čtyř tříd. V první by se učily číst, psát a jednoduché počty, ve druhé pravopis, kupecké počty, přírodopis a zeměpis. Ve třetí třídě by se učila aritmetika, sloh, přírodopis a jinodruhové jazyky, ve čtvrté třídě algebra, geometrie, jinodruhové jazyky a fyzika. Odpoledne by byl tělocvik nebo praktické zaměstnání, třetí a čtvrtá třída by navíc měla vyučování speciálních znalostí v kroužcích.
Každá třída by měla svoji učebnu, společná by byla tělocvična, dětské hřiště, venkovní sportoviště, kryté koupaliště s brouzdalištěm, menším plaveckým bazénem, vířivkou a skluzavkami. Starší děti by se mohly v létě chodit koupat do moře.
V areálu by měla být ovocnářská zahrada, zelinářská zahrada a květinová zahrada. Pole pro pěstování brambor a dalších plodin by se pronajímala od okolních zemědělců za část úrody.
Vyučování by zajišťovaly vychovatelky a učitelé, pro některé předměty ve vyšších třídách by docházeli i externí učitelé. Pro vyučování jinodruhových jazyků by do školy docházeli učitelé z jiných druhů. Hlavní vychovatelka musí mít magické vzdělání, aby mohla zajistit ochranu domova a přemísťování dětí na nedělních výletech.
Podle nadání by se v jednotlivých třídách učily děti tak dlouho, až by se všemu naučily. Učitelky by se jim věnovaly po skupinkách. Po absolvování nejvyšší třídy by nadaní žáci pomáhali učit v nižších třídách. Děti se sedmým smyslem by přecházely do magických škol, ostatní by mohly někde pracovat s tím, že do dosažení plnoletosti na ně bude dohlížet někdo z Útulného domova
Když to sepsaly, poděkovala Hanka Dianě Reně, která ale projevila zájem celý projekt dále sledovat. Moc ji to zaujalo.
Večer se Hanka spojila se Sváťou a Habertuderem, aby si potvrdili plán únosu. Sváťa byl hodně nervózní. Pak se Hanka spojila s Vronem a dohodla, že se před svítáním setkají v Kouzelných zahradách. Nakonec zašla za Zachariášem, kterému vyprávěla, co připravili s Dianou Renou.
„To je tedy smělý plán!“ bručel trpaslík. „Sem zvědav, estli se ti to povede.“
Když to před spaním vyprávěla Plamovi, řekl jenom: „Skoro bych chtěl být tím dítětem... Ale vážně, budeš muset opatrně vybírat lidi, ne každý se na to bude hodit.“
„Nepřidělávej mi starosti. Stejně nevím, kde mi hlava stojí. Zítra mě čeká další náročný úkol. Ale o tom ti budu vyprávět, až budeme někdy spolu. Dobrou noc.“
„Dobrou noc!“ – a fouknutím do vlasů ukončil drak spojení.
Před svítáním ji Vron vzbudil. „Vstávej, ať jsme tam včas.“
Hanka se rychle oblékla a vypila šálek kakaa. Pak vyšli ven a Hanka udělala bránu blízko vrat tábora svatého Sekurita.
Errata: