Vítej, návštěvníku!

Hanka se Sváťou spali ve větvovém domečku. Ráno probírali, co se Sváťa dozvěděl ve škole a po obědě se přemístili do Útulného domova. Dělníci dokončovali základy domků a děti si hrály na zmenšeném pozemku. Nebe se zatahovalo a vypadalo to na bouřku.

Hanku najednou kontaktoval Plam.

„Hanko, vypadá to na nějaké nepříjemnosti. Objevili se noví lidé s Martisovou krví a naše hlídky zaznamenaly jejich kouzlení. Nevím, kde se ti Martisovi potomci berou!“

„A proč už je draci nenechají na pokoji? Vždyť už jim nemůžou ublížit!“

„Vykládej to mladým zabedněncům! Každý si myslí, že je nejchytřejší a vytahují se před sebou, jak s těmi Martisovými potomky zatočí.“

„A nevíš náhodou, kde by ti lidé mohli být?“

„To nevím. Asi tam poletím s nimi a pokusím se jim to rozmluvit.“

„To bych, Plame, nedělala. Drakům to nerozmluvíš a zase se obnoví fáma, že neumíš být drakem. Ale přece jen bys mohl něco udělat. Nasaď na ně sledovací kouzlo. Mezi draky se moc nepoužívá, snad si toho nevšimnou. Ať víme, kam letí.“

„Máš pravdu, takhle to bude lepší. Když bych se tam pak potřeboval dostat, umím už otevřít bránu ze vzduchu i tam, co to neznám. Ve vzduchu má výhodu, že máš čas se srovnat a nepotlučeš se o nějaké šutry.“

Hanka kontaktovala Vidajlámu.

„Slavomíro, víš už, že se objevili další Martisovi potomci a draci je našli podle kouzlení?“

„A do háje. Pokusím se je najít ale moc si nevěřím. Jediný, kdo by asi dokázal pomoci, je Nestor. Ale k tomu se nedostanu.“

„Zkusím to tedy já. Když se něco dozvím, dám ti zprávu.“

Rozhodla se raději přemístit se na Ostrov volby. Dvěma branami tam byla rychle. Dodala si odvahy a zaklepala na dveře Nestora.

„Dále!“ ozval se nepříliš vlídný hlas.

Hanka otevřela dveře a Nestor jí sám začal vykládat.

„Nějací Martisovi potomci byli na Jižním kontinentě a neměli magii. Teď přepluli moře – nevím, co chtějí – ale jak dostali magii, tak začali – možná nevědomky – kouzlit. Pojď do zahrady, otevřu ti bránu, jestli je chceš varovat.“

Hanka vystoupila z brány v parčíku v neznámém městě. Uviděla dvě děti, jak honí míč, který poskakoval a uhýbal jim jako živý. Děti pozorovali jejich rodiče. Hanka ucítila zakázanou magii, rozeběhla se k ženě a volala na ní: „Okamžitě toho nechte!“

Žena se zarazila a muž se na Hanku obořil: „Co si to dovolujete!“

Hanka téměř křičela: „Vy si to zřejmě neuvědomujete, ale ohrožujete nejen sebe, ale i všechny ty lidi okolo!“

„Jak bychom je mohli ohrozit?“

„Jestli budete ještě chvíli kouzlit, přiletí draci a všechno tady spálí. Doufejme, že vás ještě nezaměřili. Radši vezměte děti a honem pojďte někam jinam.“

Vyděšení rodiče vzali děti do náručí a s Hankou rychle utíkali ulicí pryč. Hanka věděla, že divokou branou je najednou neprotáhne a rozdělit by se určitě nechtěli.

Rychle šli asi pět minut. Mezi tím kontaktovala Hanka Slavomíru a stručně jí vysvětlila situaci. Pak Hanka rodinku posadila na lavičku a začala vysvětlovat:

„Přijeli jste z Jižního kontinentu a se žádnou magií jste asi nikdy nepracovali. Tady jste zjistili novou schopnost a s radostí jste ji užívali. Problém je, že jste vzdálení potomci prokletého kouzelníka Martise a vaše kouzlení je jiné, než kouzlení normálního čaroděje. Ta kouzla jsou neobyčejně silná a draci se jich bojí. Proto tady všichni lidé s Martisovou krví musí žít v odloučeném táboře, kde je jejich magie blokována. Vaše kouzla draci už zjistili a jsou na cestě sem. Jediná naděje je, že vás ještě přesně nezaměřili.“

Oba manželé byli vyděšeni a tiskli děti k sobě, div je nezadusili. Hanka je trochu uvolnila a řekla: „Soustřeďte se teď prosím na to, abyste blokovali vaši nově objevenou schopnost. Pokusím se nalézt řešení.“

Zkontaktovala Rafana.

„Rafe, mám tady manželský pár se dvěma dětmi. Mají Martisovu krev a draci už po nich jdou. Potřebovala bych Ochránce, který se tu vyzná a antimagické náramky, ti lidé jsou naprosto nezkušení a bojím se, že jim nějaké to kouzlení ujede. Pospěšte si!“

„Moment, hned se zeptám, zůstaň ve spojení.“

Hanka cítila, jak se Rafan s někým dohaduje. Hanka mu řekla jméno ulice a číslo domu, které si přečetla na tabulích.

„Hned jsme tam!“ řekl Rafan. Vzápětí se vynořil s kolegou z brány a ihned nasadili oběma manželům antimagické náramky.

„Doufám, že ty děti kouzlit ještě nebudou!“ řekla Hanka. „V každém případě bude bezpečnější ihned vypadnout z města.“

Ochránce otevřel bránu a Hanka s Rafanem provedli vyděšenou rodinu na pobřeží moře.

Hanka, teď už v klidu, vysvětlovala.

„Náramky vám zase odsály všechnu magii, takže už nebudete kouzlit. Draci vás tak nenajdou. Kdyby se přece jen objevili, zůstaňte v klidu, i kdyby na vás chrlili plameny nebo zkoušeli nějaká jiná kouzla. Vám to neuškodí, ale bohužel, vaše okolí to odskáče. Jiná věc by byla, kdyby se na vás draci zaútočili fyzicky. Nejlépe je najít nějaký úkryt, do kterého drak nedosáhne.“

Pak se otočila na ochránce.

„Dračími plameny byste byl asi nejvíce ohrožen vy. My s Rafanem se umíme ubránit. Kdyby k něčemu došlo, postavte se co nejdál od lidí s Martisovou krví.“

„Jestli ale draci nevěří ochrannému zrcadlu, šeredně na to doplatí,“ řekla pak spíše k Rafanovi. „Nezahynou, ale bojím se, že se tím víc rozzuří. Na to bohužel hůl moci neúčinkuje. Doufejme ale, že nás draci nenapadnou.“

Hanka se podívala na děti, které si hrály na písku pláže. Náhle zvolala: „Proboha, ona kouzlí!“

V té chvíli se ale otevřelo nebe a z divoké brány vylétli čtyři draci. Hanka viděla, jak Rafan kouzlí dračí most a ochránce utíká pryč. Na pláži nebylo kam se schovat. Dva draci už nalétávali a Hanka viděla, jak se nadechují. Dračí oheň rozžhavil písek pláže. V místě, kde stáli Martisovi potomci a Hanka se však plameny obrátily a plnou silou napadly oba draky. Ti na to nebyli připraveni. Jednomu drakovi doslova uhořela hlava a dopadl mrtev do moře. Druhému drakovi oheň popálil jen tlapy a ocas. Drak se začal zuřivě zmítat a rozběhl se k moři, aby se ochladil. Naštěstí obě děti přeskočil. Další dva draci, kteří to viděli, se zarazili a kroužili ve vzduchu. Jak Hanka poznala, byli z Pertinahova hnízda.

„Pertinahu, prosím, ozvi se mi!“ volala ho dračí komunikací. „Draci z tvého hnízda napadli mě a nově objevené Martisovy potomky. Jeden drak je už bohužel mrtvý. Zastav je prosím, než dojde k dalším ztrátám.“

„Pust mě do svého krystalu!“ nařídil Hance Pertinah a podíval se na draky jejím zrakem. „No jo, to jsem si mohl myslet!“ Pak spojení přerušil.

Draci, kteří kroužili ve vzduchu, se zřejmě chystali zaútočit fyzicky. Nalétávali už na Hanku a její chráněnce. Hanka viděla, že Rafan už zvedá ruku, aby vyslal útočné kouzlo. Náhle se však draci vznesli do výše a pak se snesli na nedaleké skalisko. Jen drak, který se ochladil ve vodě, byl zuřivostí bez sebe a rozeběhl se k nim.

„Vezměte děti a utíkejte!“ volala Hanka. Pokusíme se ho zdržet.

Oba rodiče vzali děti do náručí a utíkali do křovin nad pláží. Hanka vyslala na draka zpomalovací kouzlo. Ten ho však odmrštil a běžel dál. Další kouzlo už bylo smrtící, kdyby ho drak včas neodrazil. Ani Rafan se svými kouzly moc neuspěl, ale drak zpomalil a pak se vrhnul tlapou na Hanku. Uchopil ji jako loutku a drtil jí ruku a nohu. Rafan znovu zakouzlil a tentokrát drak nebyl tak připraven a ztuhly mu tlapy. Ocasem však švihnul po Rafanovi a odhodil ho o několik metrů. Rafan se sice sbíral, ale nemohl už nic dělat. V tom přiběhl ochránce a vyslal na draka silné kouzlo, které ho uspalo.

Hanka vypadla drakovi z tlapy, ale nehýbala se.

„Hanko, proboha, Hanko!“ volal Rafan a belhal se k ní.

Vtom se otevřely skoro najednou ve vzduchu dvě brány. Z jedné vylétl Pertinah, z druhé Plam. Pertinah, který Plama pokládal za dalšího neposlušného draka, vyslal po něm útočné kouzlo. Naštěstí si toho Plam všiml a uhnul. Přistál na pláži a Pertinaha požádal, aby mu dovolil Hance pomoci. Pertinah si uvědomil, že Plam není z jeho hnízda a přestal se o něj starat.

Plam nejdřív zkontroloval, že drak, který Hanku napadl, opravdu tvrdě spí. Pak se věnoval Hance. Měla roztrženou kůži na hlavě, zlomenou ruku a roztržený sval na noze. Plam neviděl žádné další zranění. Věděl ale, že Hance nejlépe pomůže Sváťa, který je v Útulném domově. Podařilo se mu ho oslovit a otevřel mu bránu. Objevil se Sváťa, ale také Terezka následovaná Vronem.

Sváťa, když viděl Hanku bez sebe, dostal strašný strach. Klekl si k ní a zkoumal, jestli nemá nějaké vnitřní zranění. Zjistil, že má naražená žebra, ale jinak uvnitř neměla nic porušeno. Oddechl si a začal léčit hodně krvácející zranění na noze.

Terezka nejprve přistoupila k omráčenému drakovi a položila na něj ruku. Přitom ale uklouzla a zakolísala.

„Au, škrábla jsem se o šupinu!“

Pak už se věnovala Hance. Položila jí ruku na hlavu a rána začala rychle mizet. Ani si nevšimla, že ruka, kterou položila na Hanku, krvácí. Ránu zacelila a pak jí srovnala i zlomenou ruku. Pod jejím dotekem za chvilku srostla i kost, Sváťa mezitím vyspravil i sval na stehně a zatáhl krvácející ránu.

Terezka se podívala na Sváťu: „Bude v pořádku?“

„Věřím, že se z toho za krátko dostane. Hanka má sílu.“

„Jak je tobě Rafane?“ zeptala se Terezka, která se s ním spřátelila na supervolonu.

„Asi mám zlomené nějaké žebro. Byla to strašná rána.“ a vyhrnul si košili.

„Jů, takovou modřinu jsem ještě neviděla! A tady taky pěkně krvácíš!“ podivila se Terezka a lehce mu přejížděla prsty po hrudním koši. Rafan cítil, jak se mu žebra srovnala a spojila. Přiložila mu ruku na ránu a rána se za chvíli zacelila.

„Sváťo, podívej se prosím, jestli nemám uvnitř něco roztrženého,“ požádal Raf.

Sváťa se soustředil a zjistil, že Rafan žádné další zranění nemá.

„Vyvázli jsme z toho ještě dobře.“ řekl, když viděl, že se Hanka probrala.

Zaujati léčením Hanky si ani nevšímali, co se děje kolem. Pertinah seděl u dvou draků, kteří do boje nezasáhli, a zřejmě jim něco důrazně vysvětloval. Dračí mladíci klopili hlavy a dost zesmutněli. Asi si vyslechli nějaký nepříjemný trest. Ochránce se zatím staral o rodinku, kvůli které vlastně celý problém vznikl. Zjistil, že jsou všichni v pořádku, jen příliš vystrašení na to, aby s nimi hovořil o dalším postupu. Zdůvodnil raději Bdělým novou vlnu Martisovy magie, kterou způsobila Terezka při léčení zraněných.

Pertinah přilétl k omráčenému drakovi, probudil ho, a poslal za jeho zkrocenými kamarády. Pak oslovil Hanku.

„Můžeš mi prosím tě vysvětlit, jak to všechno vzniklo?“

Hanka byla ještě slabá, byla ale jediná z přítomných, komu Pertinah věřil. Sváťa ji chytil za ruku a posílal jí sílu. Hanka vypověděla, co se dozvěděla od Nestora i jak se setkala s nově objevenými Martisovými potomky, varovala je a s ochráncem jim sebrali magii. Draci je našli podle kouzlení malého děvčátka, když si hrálo s bratrem na písku.

„Opravdu nikdo na draky nezaútočil?“ ptal se Pertinah.

„Když jsme viděli, že nás tamti dva chtějí napadnout i fyzicky, měli jsme s Rafaelem připravená kouzla. Nevím ale, jestli by nám pomohla, kdybyste nezasáhl vy. Kouzlili jsme já a Rafael na rozzuřeného draka, který nás napadl. On moje kouzla stejně odrážel. Pomohlo až ztuhnutí od Rafana a definitivně ho omráčil kouzlem až ochránce.“

„Takže drak, co ještě plave v moři, se vlastně spálil vlastním ohněm.“ konstatoval Pertinah. „Je zajímavé, že kouzlo zrcadla mají i Martisovi potomci, kteří nemají magii.“

„Vysvětlovala jsem vám přece, že to není kouzlo, ale vlastnost. Je to dar od harpyjí, takže to je stejné, jako schopnost dýchat. Na to také nikdo nepotřebuje žádné kouzlo.“

„Jak to ale všechno víš?“

„Nesmím říct nic jiného, než že je to dar. Kdo se pokusí zjistit něco víc, zemře, stejně jako já, kdybych to prozradila. Musí vám stačit mé slovo, že to funguje a bude fungovat pořád.“

„Myslím, že bychom to měli probrat znovu na dračím sněmu. Nová situace si žádá nové řešení.“

Hanka ještě dodala: „Podívejte se tady na Terezku. Má draky ráda a nechtějte, aby si o nich zkazila mínění. Měl jste vidět, jak ještě před chvílí vypadala moje hlava a ruka a Rafana žebra. A teď? Vše v pořádku. Terezka to spravila.“

„Poslední věc, která mi není jasná, je tvé zrcadlo. Ty přece Martisovu krev nemáš!“

„Ta, co mi ho dala, asi věděla, že budu vystavena stejným nebezpečím, jako oni. Jako jediné mi nechala možnost útočit. Jak ale vidíte, stejně mi to moc platné nebylo.“

Errata:

09.07.2021 08:09