Bez cookies je omezený přístup! Bez COOKIEs je omezený přístup!
Konference |
Ukázalo se, že sčítání obyvatel nebude nutné. Zeirurbové, kteří přebírali lidi od Strážců, je vedle umisťování do nouzových přístřešků rovnou počítali a třídili podle národností. Napadlo to maďarského Strážce Fököte od Kecskemétu, měli jsme tedy hned od začátku přehled.
Mezi zachráněnými bylo podle očekávání nejvíc Rusů, asi jedenáct milionů. Bylo to pochopitelné. Rozsáhlost území Ruska vylučovala rychlé zamoření radioaktivitou a jedině vláda Ruska se Strážci spolupracovala. Nejvíc Rusů přišlo z největších měst, Petrohradu, Volgogradu a Moskvy. Do Figrozgu se dostalo málo lidí z vesnic, což bylo tím, že se Strážci soustředili na snadnější odvážení lidí po tisícovkách a malými osadami se nezdržovali.
Druhou nejpočetnější národností byli kupodivu Češi. Bylo nás na Figrozgu něco přes půl milionu, měli jsme ale jiné složení obyvatel. Nejvíce zachráněných bylo ze vsí a z malých městeček, lidí z velkých měst bylo méně. Lidé tam totiž slepě uvěřili České televizi, která je chlácholila, že o nic nejde a že »zpívající ptáci« jsou jen nemístný vtip jakýchsi hackerů. Na shromaždiště přišlo jen pár jedinců, kteří České televizi už dávno nevěřili, a Strážci doplňovali kapacitu glychilti lidmi z okolních vesnic.
Třetí národností co do počtu byli Poláci, bylo jich skoro půl milionu. Největší zkázu jim přineslo moře, odkud severní vítr přivál radioaktivitu, která tak obletěla neviditelnou, ale poměrně účinnou hradbu gledointů. Města jako Štětín, Gdyně, Poznaň a Varšava byly zamořené dříve než Vroclav, ačkoliv Vroclav leží blíž u Německa, kde Američané odpálili jednu ze svých zbraní Posledního soudu.
Čtvrtou národností byli na Figrozgu Maďaři v počtu kolem sto dvaceti tisíc. Zamořila je zbraň Posledního soudu odpálená u Americké vojenské základny Bond Steel v Kosovu. Radiace z ní prošla i do Srbska a Strážci zachránili jen padesát tisíc Srbů.
V Evropě bylo mezi zachráněnými i pár set Ukrajinců, kteří měli štěstí, že se nacházeli v Čechách. Ze samotné Ukrajiny nebyl ve Figrozgu nikdo. Ukrajinci se dobrovolně přidali k Rusům, jako samostatná národnost by neměli šanci. Jednak to byli většinou muži a i kdyby měli přiměřeně žen, podlehli by brzy degeneraci.
Zajímavé bylo, že se vůbec nikdo nepřihlásil k národnosti Cikánské, ačkoliv nabeton vím, že jsem několik rodin odvážel. Všichni se ale hlásili jako Češi. Mohlo to být maskování? Řekl jsem si, že je to tak lepší. Pravděpodobně jsme zachránili jen »civilizované Cikány«, kteří nechtějí mít nic společného se svými hlasitějšími, ale zahálčivými soukmenovci. Aspoň nebude nikdo dělat potíže s otázkou menšin. Tím lépe!
Nejhůř ale dopadli Indové a Číňané. Z miliardových národů zůstaly třicetitisícové zbytky. U Číňanů to zavinilo vyřazení bran, kdy Strážci museli využívat brány na jihu Sibiře, jenže pak příliš mnoho času promarnili cestováním. I když glychilti překonává až třikrát rychlost zvuku, zdržovalo to více než se dalo čekat.
V Indii měli od začátku problém, že zanedbali dezaktivaci. Zamoření lidé jim brzy uzavřeli brány a až pak se Strážci z Indie obrátili na Rusy s prosbou o radu. Radou byl osvědčený »ručnoj dozimětěr«, jenže to už měli provozuschopnou jen poslední bránu na jihu Indie a tou se velké množství lidí odvézt nedalo. Navíc se neshodli, odkud mají brát lidi přednostně a kde to ještě počká. Každý ze Strážců upřednostňoval okolí svého »doupěte«, jenže pak strávil mnoho drahocenného času nejen dlouhým cestováním k poslední bráně, ale i umýváním lidí od radioaktivního prachu a nemilosrdným vyřazováním těch, které dezaktivovat neuspěli.
Výsledek byl opravdu tristní. Z miliardových národů zbyly žalostné houfečky. Číňanům nepomohli ani jejich krajané z Čech, Polska a Ruska, jednalo se jen o stovky lidí. Nevytrhlo je, že se k nim dobrovolně přidali Vietnamci z Čech, kteří zůstali sami bez mateřského národa a kdyby přesto trvali na své jedinečnosti, brzy by degenerovali. Chvályhodné bylo, že Vietnamci zavrhli tradiční rivalitu k Číňanům, které se snad zbavili již v Čechách.
A to bylo – všechno.
Z obou Amerik, Severní i Jižní, se do Figrozgu nedostala ani noha, stejně tak jako z celé Afriky a Austrálie.
Machjové po své první inspekci prohlásili, že je na Zemi příliš mnoho lidí a velká část je nositelem nenávisti. Pokusili se tedy bez použití násilí snížit počet lidí tak, aby nenávistní ubývali rychleji. Zablokování porodnosti bylo úspěšné, bohužel pomalé.
Američané to ale vzali důkladněji. Na násilí jsou zvyklí od vzniku Spojených států a lidstvo by raději vyhubili, než aby se dobrovolně vzdali vlády nad ním. Bez mimozemské pomoci by se jim to zcela určitě podařilo.
Pět tisíc let těžkého žaláře je tak akorát.
Do obytného komplexu poblíž portálu »Murom«, kde bylo v současnosti nejvíc lidí, svolali Machjové společnou konferenci. Měli se jí účastnit kromě Strážců i zástupci zachráněných lidí. Na každého Strážce požadovali jednoho člověka z oblasti, kde měl Strážce »doupě«, aby tak mohli dát slovo i zachráněným.
Ukázalo se, že se tento jednoduchý požadavek dá splnit jen v Evropě, ale ne v Indii a v Číně. Tam se Američanům »podařilo« překvapit Strážce natolik, že se většina bran zavřela již v prvních minutách a obyvatelé byli hned od počátku vystaveni černému radioaktivnímu dešti. V těch místech se zachránili pouze Strážci. Jen oni mohli projít úzkým průchodem do Figrozgu, ale ani oni už nemohli otevřít skálu na Zemi. Obyvatele v širokém okruhu kolem zasáhla radioaktivita, to už se nedalo napravit.
Machjové proto dovolili Strážcům vybrat si zástupce lidí ze zachráněných, i když byli z jiné oblasti. To už se splnit dalo.
Konference se měla odehrávat v prostorách podobných sálu kina nebo divadla, upravených podle zvyklostí lidí ze Země. Bylo to jasně znát i na výzdobě pódia, kde byl pořád ještě nápis:
Da zdrávstvujet náša Léninskaja pártija!27 |
Bylo znát, že výzdoba tady ve Figrozgu pochází z dřívější doby a Zeirurbové ji neudržují aktuální. Druhou možností bylo, že všichni papaláši v Rusku ještě nepřevlékli kabáty a někteří se drží dlouholetých tradic. Kdoví, jestli neuctívali ještě Stalina!
Kupodivu nám to nevadilo. Nebyli jsme tu, abychom řešili zastaralou výzdobu, ale abychom se radili o budoucnosti. Nejprve jsme si museli ujasnit, na čem jsme a z čeho můžeme vycházet.
Na pódium se vešlo jen pár lidí. Dali jsme proto přednost Strážcům z Ruska, měli tu největší zastoupení. Machjové poslali jen jediného zástupce, ale kdo si uvědomil existenci telepatie, měl nejasné tušení, že tuhle konferenci sleduje víc Machjů, než kolik by se jich sem vešlo. My Strážci sice také máme telepatii, ale každý z nás měl navíc k sobě jednoho člověka bez telepatie, který měl také právo vyjadřovat se k situaci. Bylo to optimální, neboť jsme se právě vešli do sálu.
Konferenci zahájil jediný zástupce Machjů.
„Vítejte na Figrozgu!“ oslovil nás. „Nepřišli jste sem ze své vůle, ale z nouze. Čekali jsme to, ale ne tak brzy. Nuceně jste se tedy přemístili do nehotového světa, ale když už jste tady, musíte se spokojit s tím, co máte.“
„Máme jen holé ruce!“ vykřikl někdo v sále. Byl to snad Čech? Nebylo to jisté, tady každý rozuměl každému, byla to taková místní zvláštnost. Mohl to být Maďar, mohl křičet maďarsky, ale Češi ho slyšeli česky, Rusové rusky, Poláci polsky, Číňané čínsky a Indové anglicky, pokud by ho neslyšeli nějakým jejich místním jazykem.
„Bylo by dobře, kdybyste na Zemi spolu se svým majetkem nechali i nenávist, kterou je Země pověstná,“ dodal hned Machja. „Nevidíte, kam vás vaše nenávist přivedla?“
V sále se rozhostilo ticho.
„Trochu bych to opravil,“ přihlásil se Dobryňa, sedící na podiu vedle housenkovitého Machja.
„Opravil?“ podíval se na něho s údivem svýma hmyzíma očima zástupce Machjů. „Myslíte si, že je tomu jinak?“
„Považujete nás všechny za svoloč?“ pokračoval Dobryňa. „Nebyli přece všichni lidé na Zemi nenávistivci! Právě ti tam ve velké většině zůstali, bohužel i s mnoha dalšími, kteří tu nectnost neměli. Snažili jsme se přemístit sem na Figrozg jen ty, kdo za tu katastrofu nemohou a nemyslím si, že by tu nějací byli.“
„Jsou,“ odvětil Machja. „Ale přitáhli jsme je sem, aby vám sloužili jako odstrašující případy. Nebudou si užívat života, ale trpět za své viny!“
„Jestli jde o ty ve »Skleněné zoologické zahradě«, už jsme s tím souhlasili,“ přikývl Dobryňa. „Ale – éto váše dělo! Nás teď více zajímá, co tu budeme všichni dělat. Máte pravdu, nepřišli jsme sem ze své vůle, ale z nouze. Jenže jsme v nehotovém světě, většina lidí tady zachránila jen holý život a nevíme, co dál. Zatím jste se o nás postarali v rámci daných možností skvěle. Ale lidem nejde jen o holý život! To už přestáli. Lidé chtějí něco užitečného dělat! Ti, kdo nikdy nic užitečného nedělali, zůstali na Zemi, ale my jsme sem přivedli lidi zvyklé být druhým prospěšní!“
„To by bylo jen dobře,“ souhlasil Machja. „Budete zde mít dost příležitostí být užiteční. Můžete hned začít. Víme, že se vám naše nouzové ubytovny nelíbí. Asi máte pravdu, jste v nich příliš jeden na druhém natěsnalí, překážíte si navzájem… ale na druhé straně nám umožňují efektivně vás zásobovat. A musíte v nich ještě nějakou dobu vydržet. Přinejmenším vás chceme geneticky upravit. Strážců Manuscriptů se to netýká, ti už upravení jsou, ale ostatní lidé mají geneticky příliš krátký život, než aby mohli něco významnějšího stihnout. Figrozgu zatím přeplnění lidmi nehrozí, můžeme si tedy dovolit dopřát delší život všem.“
„To by asi bylo hodně žádoucí,“ přikývl Dobryňa.
„Čekáme však, že od Zeirurbů převezmete úkol dotvoření tohoto světa,“ pokračoval Machja. „Nebude to asi otázka jednoho roku, nejspíš ani staletí, ale když ten úkol převezmete, umožníte Zeirurbům návrat domů. Nezapomeňte jim poděkovat za to, co už tady dokázali! Máte tu snesitelné ovzduší, je připravená půda pro rostliny a vysadili vám tu i nějaké živočichy. Některé sem dovezli ze Země, jiné z jiných světů. Vaše znáte, s ostatními se seznamte co nejdříve. Zeirurbové vám přichystali i rostliny, o nich platí totéž. Můžete začít Figrozg osídlovat. Založte pole pro pěstování rostlin, začněte chovat hospodářská zvířata, postavte si tu domky, abyste nemuseli žít jen v hromadných ubytovnách.“
„Nebudeme tu mít Manuscripty a jejich schopnost vytvářet hmotu přímo?“ zeptal se Dobryňa.
„Budou je mít jen Strážci,“ řekl Machja. „Uvědomte si, jak je stvoření hmoty energeticky náročné! Manuscriptů nemůže být v jednom světě příliš mnoho. Jeden vesmírný národ to přehnal a spolehl se jen na ně, jenže svět jim pak začal zářit pod nohama a sami je museli včas omezit. Od těch dob se samy Manuscripty starají, aby jejich počet nepřevýšil dané meze.“
„Škoda!“ povzdychl si Dobryňa.
„Všichni zato můžete používat k dopravě glychilti, nejsou tak energeticky náročné jako tvoření hmoty. Nahradí to, čemu jste říkali »fosilní paliva«, ta na Figrozgu nejsou a nebudou. Beztak jste se kvůli nim pořád zabíjeli!“
„Jak kdo!“ řekl Dobryňa. „Nejvíc se o ně drali ti, koho jsme zanechali na Zemi.“
„I vytváření hmoty užívejte rozumně!“ radil nám Machja. „Nemá smysl nechat je vytvářet to, co si dokážete vyrobit sami i bez nich. Nic vám nebude bránit, aby vám Manuscripty pomohly stavět domy, jak jste si to už na Zemi zkusili. Občas vám dopřejí i špetku luxusu, víme, že si rád pochutnáš na pečeném mamutím chobotu, který je už dávno jinou cestou nedostupný. Ale nakrmit miliony lidí, na to Manuscripty nestačí. Pro začátek vám potřebné potraviny dovezeme z jiných světů, ale snažte se být co nejdříve soběstační pěstováním rostlin a chovem hospodářských zvířat! Ale nejvíc se snažte nepřipustit na Figrozgu nenávist!“
„Budeme se snažit!“ slíbil za všechny Dobryňa.
Machja měl hodně pravdy. Budeme začínat od počátků, ale nesmíme připustit nenávist, ta nám už zničila dva světy, když sem započítám i úmyslně zamořenou Ókišež.
To už se nesmí opakovat!
Konec
------------------------ Poznámky:
27 Ať žije naše Leninská strana! © 2017 Václav Semerád, Nová Ves
Skupina
Artefakty 01) Krešo
02) Fext Titul: Manuscript
Podtitul: (Alchymistův odkaz)
Autor: Václav Semerád © 2017 Václav Semerád, Nová Ves
Skupina: Artefakty v Čechách
8
Veškeré připomínky jsou vítané vsemerad@volny.cz
Nakladatel: Autobus
Žánr: Science fiction
Téma: Manuscript
Ilustrace: Wikipedie Anotace Je správné předat zděděnou starožitnost do muzea, kde na ni bude bez užitku padat prach a nikdo si jí tam ani nevšimne, jak je rok dlouhý? Nebude přece jen lépe podrobit ji soukromému výzkumu? Bude to docela jistě zajímavější!
Pokud se ovšem neobáváte překvapujících výsledků...
Zejména když víte, že ta starožitnost ovládá síly, jaké si člověk jen těžko představí... a při tom můžete zažít setkání, jaká se jen tak někomu nepodaří. Setkání s historickými osobami, považovanými za legendy, ale i s osobami, které mají do lidské podstaty hodně, ale opravdu hodně daleko... Připomínky Tuto dobrodružnou knihu si můžete sami upravit. ZDE můžete změnit jméno hlavního hrdiny i hrdinky (třeba na svoje). (Nastavení platí i pro jiné knihy.)
Kliknutím na obrázek autobusu (v levém horním rohu - pod myší se mění) přeskočíte na konec textu (u obsahu tam je slovník, anketa a diskuse). Podobný obrázek vpravo skočí ještě dál na diskusi. Kde tyto položky nejsou, oba obrázky skáčí na konec souboru. SDÍLENÁ LITERATURA
www.romanyzdarma.cz
www.cteni-zdarma.cz
www.giweruz.cz
Tento pokus o sdílenou literaturu rozesílejte, prosím, dál. Pokud usoudíte, že napsaný text byl pro vás natolik zajímavý a čtivý, že byste byli ochotni ho finančně ohodnotit, pošlete autorovi na číslo konta
***
1479600028/3030 ***
dobrovolný příspěvek (do dvaceti korun).
Jde o nový směr šíření literatury bez mezičlánků a dalších nákladů, který by se časem mohl stát přijatelný autorům i čtenářům. Díky. Poznámky pod čarou 1 Květa Fialová ve filmu »Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky«
2 Odkud je asi měl Diogénes?
3 Jistě, tam je lepší cesta než v našem světě!
4 Taky mám automobil, jen takový... vlčí. Ale s tím se nedá jet do Čech, byrokraté jsou tu stejní jako u nás v Rusku...
5 Kdyby tohle četl autor té písně a poznal by ji a byl by swině, mohl by se taky o těch šest slov soudit...
6 Madeleine Albrightová, Američanka narozená v Čechách, nemravně zbohatlá na »humanitární válce« v Jugoslávii
7 Bývalý premiér Izraele Levi Eškol
8 Král Lávra, báseň Karla Havlíčka Borovského
9 Ve velení gulagů nebyl jediný etnický Rus!
10 Dobře, vím, pro tyhle lidi je škoda pravdy. Už jdu!
11 Jak snadno se dají porušit nemravná autorská práva, že?
12 Jak snadno se dají porušit nemravná autorská práva, že?
13 No jo, já vím. Nepřípustná reklama... Jděte s tím už k šípku!
14 Tohle je z lidové písně, u té nemá OSA na výpalné nárok.
15 Osvědčená sovětská metoda z roku 1968. Když sovětští vojáci nemohli najít vypínač vysílače, zařízení prostě rozstříleli. 16 Původně to mělo být kotě, ale šestinohé stromové kočky jsou příliš zaběhlé v jiné scifi. Ještě že si tam nezabrali všechny kentauridy (hawypidy) (viz mé scifi »Kentaurie« z roku 1966)
17 Nenávistná a pokrytecká Hate Free Kultura
18 Co to má znamenat?
19 Bůh je s námi! (Donebevolající rouhání!)
20 To není vtip, to se stalo! Ústavní soud zrušil 10.11.2009 ústavní zákon přijatý Parlamentem! Ústavní soud si tím přisoudil pravomoc zrušit demokracii!
21 Co je to? To není možné!
22 Pomoc!
23 Ty české prase!
24 Například ve filmu „Tři veteráni"...
25 Kde je dobře, tam je moje vlast...
26 V Očakovu na Ukrajinském pobřeží Černého moře (nedaleko od Krymu) si Američané potichu staví námořní základnu. Západní média mlčí, naše se neodváží ani kviknout (2017)
27 Ať žije naše Leninská strana! 2 Co bude dál s panem Herrmannem? a) 003=5.4% Zalekne se a pošle všechny peníze obci b) 003=5.4% Pošle na poustevníky Policii c) 000=0% 0Zalekne se a uteče se schovat ke vzdáleným příbuzným d) 009=16.1% Pokusí se vyhnout odpovědnosti odjezdem na zájezd e) 002=3.6% Pošle obci polovinu peněz f) 039=69.6% Pošle na poustevníky Ukrajinskou mafii Díky za hlasování. Koukám, panu Herrmannovi přiznalo možnost poctivého jednání jen něco přes 5% hlasujících (a i to pod těžkým nátlakem). Zdá se, že v lidu jest povědomí o právnících velice podobné mému (a Dobryňovu) pojetí :-) Ještě jednou díky - a pokračujeme! Celkem : 56,
uzavřeno 11.08.2021 22:27 "Manuscript (Alchymistův odkaz)" (komentáře)
Téma=Manuscript