Bez cookies je omezený přístup! Bez COOKIEs je omezený přístup!

Jména hrdinů

Toto je ale »vyšší dívčí« a doplním to sem jen kdyby byl ze strany autorů zájem.

V kostce: dá se psát román i tak, že si čtenář může zvolit, jak se bude jmenovat hlavní hrdina a/nebo hlavní hrdinka. Je to však složitější mimo jiné v tom, že je navíc třeba zabránit kolizím s vedlejšími postavami. Není dost dobře možné, aby se »Franta bavil s Frantou« (ne že by to nešlo, ale to musí být přece jen jinak psané). Další problém je s nesklonnými jmény (není jich mnoho, nejsou česká, ale i v Čechách je občas Židé používají, příkladem je „Ester“ nebo „Ruth“). Nedají se tedy použít pro jména hlavních hrdinů a hrdinek, pište je tak jak jsou, bez kódů! V databázi jsou proto pouze jména česká a pár cikánských („Dezider“, „Ferenc“, „Eržika“).

Těžko ale může mít „Dežík“ bratra Jirku a sestru Boženku. To asi nejde. Musel jsem použít „sourozeneckou“ vazbu a kdo si zvolí jméno „Dežo“, bude mít bráchu „Ference“ a sestru „Eržiku“ – a když jsem si to tak cvičně nastavil, měl jsem dojem, že jsem napsal první cikánskou dětskou scifi. Dá se to číst a nepůsobí to nepřirozeně. Jde ale o rodinu „civilizovanou“, bydlící v paneláku a chovající se „většinově“, ale – vyloučené to přece není!

Jak se to tedy píše:

Každé jméno, nejen hrdiny, ale i těch postav, které s ním jednají (jména postav, které se jen mihnou, ale s hlavním hrdinou nejednají, se tak psát nemusí) je nutné psát ve tvaru:

#X01

kde #X určuje postavu a dvojčíslí za ním tvar slova. Poslední cifra odpovídá některému pádu jednotného čísla, cifra před ní určuje citové zabarvení jména:

#X01 určuje tvar jména mezi kamarády (Olda)

#X11 určuje oficiální matrikový tvar (Oldřich)

#X21 určuje domácký tvar (Oldík)

#X31 určuje hodně zdrobnělý tvar (Oldříšek)

#X41 určuje nadávku (Oldan)

Poslední cifra: v rozsahu 1-7 určuje pád, ale pozor!

8 určuje přivlastňovací tvar (Oldův).

9 určuje slovní základ ostatních přivlastňovacích tvarů, za který musíte dopsat správnou koncovku (Oldov-, Oldřichov-, Oldříškov-). Příklad: #X09o jablko = Oldovo jablko

Nula určuje speciální tvary jména.

10 = základ mimozemského jména (»O'lda«)

20 = slovní základ jména (»Old-«)

40 = slovní základ malými písmeny (»old-«)

30 = velice familiární oslovení (»Olí!«)

Takže například #X40ovština = »oldovština«, když si čtenář dá jméno hrdiny »František«, objeví se zde »frantovština«. Jak vidíte, i takové fígle jsou tady možné...

Na začátek románu (před první kapitolu, jako u technických údajů) musíte umístit definici jmen, která přiřadí konkrétní jména kódům (i jak se budou měnit). Napíší se do speciálního příkazu:

‹!-- DEFAULT Oldřich=X=1, Marie=M=2, Ivan=I, Jana=J, Karel=K, Jitka(Jíťa)=L, --›

Takto se určí jména (viz seznam hrdinů a hrdinek, některá jména mají v závorce odlišení), písmeno jeho kódu a u hlavních ještě číslo (1=hrdina, 2=hrdinka, výše uvedený příklad určuje za hlavní hrdiny Oldu a Máňu)

Ano, vypadá to složitě, je to opravdu těžší, proto to nikomu nevnucuji, ale dá se na to zvyknout. Vymyslel jsem si to jako speciální »bonus« pro své čtenáře a upravil jsem tak romány paní Ilky Pacovské, protože se mi tak líbily, že jsem nelitoval námahy s předěláním.

(Není běžné, aby autor svolil k zásahům do svého díla, ale paní Pacovská s tím souhlasila a zde se to opravdu podařilo!). Není to úplně samoúčelné. Podívejte se do statistiky, kolik lidí už tuto možnost využilo, dojdete k číslu nad 700, není to jen pro 5 mých známých! Dají se tak velice rychle generovat i e-knihy pro čtečky (formátu EPUB), kde je také spousta zájemců (bohužel už nejsou ve statistice, byl jsem rád, že se mi to vůbec povedlo). Jsou zde čtenáři, kteří si některé knihy úmyslně stáhli s několika různými nastaveními hrdinů. Předpokládám, že to dělali pro své známé, nebo třeba pro děti – každému jeho hrdinu. Proč ne?

Během konverze se (na webu) standardně porovná novější text se starším a všechny odlišné nebo nově vložené řádky označí podbarvení. Řídí se to u kapitoly pravým duchem nahoře.

Je to dobré pro autory (mají kontrolu nad svými díly), ale i pro čtenáře (u novější verze stačí obarvit si a přelétnout očima jen „červené“ změny).

Na závěr se dá toto porovnávání vypnout a text bude uložen již bez této možnosti (volba „Direct“).

A teď pozor, v programu je nedokonalost, jejíž odstranění by mi dalo neúměrnou a tedy zbytečnou práci. Stará a nová verze se porovnává po řádcích a to tak, že se každý řádek z nové verze hledá v textu staré. Najde-li se, text nebyl změněn, nenajde-li se, text se označí. Pokud bez dalších změn prohodíte dva odstavce mezi sebou, není to změna! Rovněž to selhává, pokud upravíte text jen škrtnutím některých odstavců a všechny zbývající budou souhlasit!

Naopak – chcete-li některou kapitolu vyměnit, i když v ní není žádná změna, vložte její číslo do položky formuláře »Nuceně vyměnit« (je-li jich víc, oddělte je čárkami). Kapitola se vymění i bez změn. Chcete-li vyměnit všechny, zaškrtněte »Direct«.

Kdo si na výše uvedená pravidla sám netroufne, musí mi text poslat mailem a já mu ho „učešu“, ale chápejte, i pro mě je výhodnější mít text ve správném formátu, na který už jen spustím pár maker, hodím na web a zkonvertuji do kapitol. To si troufám udělat i po půlnoci, jinak je to delší a odložím to „na ráno“. Lidi ze skupiny „end-user“, kteří nezvládají ani funkci CTRL+C – CTRL+V, nenutím k žádným pravidlům, jen jim občas pošlu „vyspravenou“ verzi jejich textu, abych nemusel opravovat pořád stejné chyby. Podobně je to u chyb v textu (pravopisné, logické apod.) Občas pošlu „opravenou“ verzi, aby si autor opravil chyby. Kdo mi hodně věří, ten ji prostě převezme a pokračuje. Kdo chce, může si vlastní verzi porovnat s mou a převzít jen to, co sám uzná za vhodné. Něco mezi je, že na web dám svou opravenou verzi, autor si ji zobrazí (dám mu odkaz), zvýrazní si mé opravy (budou červené) a použije jen rozdíly.

Errata:

11.08.2021 23:06