Bez cookies je omezený přístup! Bez COOKIEs je omezený přístup!

Vize Luvocianů

Konference tím dospěla ke svému zlomu. Popis současné situace na Zemi ukázal, že situace je vážnější než jsem čekal. Ale jak to chtějí vyřešit? Zaplaťpámbu že nám chtějí pomoci, ale tady je opravdu důležitá otázka »jak«!

„Civilizace Země je nejsložitější ze všech známých světů,“ prohlásil pátý přednášející. „Zásah, který by měl Zemi pomoci, nebude snadný a už vůbec ne jednoduchý.“

Tak tohle mi bylo jasné od samého počátku! Uvažoval jsem rychle, jak to asi zamýšlejí udělat? Jak může Zemi s jejími sedmi či osmi miliardami pomoci národ, který má pouze dvě stě milionů obyvatel? Vždyť je to méně než počet obyvatel Spojených států Amerických, které se neúspěšně »snaží dělat pořádek« ve světě!

Bohužel je ale pravda, že »pořádek po americku« znamená vlastně chaos. Kdekoliv Spojené státy zasahují, tam rozvrátí vše, co se rozvrátit dá a jediné, co po jejich zásahu jakž takž funguje, jsou ropné vrty, které tím zásahem přejdou do amerických rukou. Zlé jazyky tvrdí, že chaos a ukradená ropa je pravým a jediným smyslem zásahu Američanů...

Raději jsem se zase soustředil na přednášejícího. Jestli tady někdo má vizi, co s tím, pak jsou to právě oni.

„Při úvahách o pomoci obyvatelům Země jsme se zamýšleli nad otázkou, jak co nejlépe začít. Každému je jasné, že je téměř nemožné dohodnout se s vládami jednotlivých států. Na Zemi je skoro dvě stě států, od velkých, jako je dvoumiliardová Čína, po nepatrné, jako je Vatikán. Bohužel, vládnoucí kasty všech států nejsou nakloněné změnám, neboť jim současný stav vyhovuje. Pomáhat většině lidí prostřednictvím jejich vlád je podle našeho mínění zbytečná ztráta času. Vidíme to všude, kde se lidé Země rozhodli pomáhat, nejčastěji potravinami nebo léky. Vládnoucí kasty zpravidla takovou pomoc rychle rozkradou. Je zaznamenán případ, kdy vláda potravinovou pomoc »výhodně« rozprodala do sousedních zemí, ačkoliv její vlastní obyvatelé umírali hladem¹⁰.“

A dodal bych, nejde jen o africké diktátory! Evropští vládci nejsou o nic lepší. Německá kancléřka otevřela náruč a bohužel i hranice Německa cizincům, kteří přinášejí do Německa, Francie, Švédska a dalších zemí Evropy bídu, islám a kriminalitu, původní obyvatele Evropy považují za otroky a tak se k nim také chovají. Nejsou spokojeni s výpalným, chtějí víc. Darovanou pitnou vodu házejí na nádražích do kolejí, chtějí přinejmenším džusy! Jídlo se jim nezdá dobré, požadují halal kůzlečí a jehněčí a kdyby dostali vepřové, tekla by krev. A domlouvat se s vládami? To by i podle mě byla chyba největší.

„Největším problémem jsou podle našeho mínění vlády,“ pokračoval přednášející. „Nejenže nebudou ochotné domluvit se, ale budou nám klást překážky. Od některých hrozí nebezpečí už kdyby zjistily, že se dění ve světě vymyká jejich kontrole. Mohly by také zahájit celosvětové zničení pod heslem »Když nebudeme vládnout my, ať raději pojdou všichni!«.“

Jo, to mě taky napadlo, pomyslel jsem si. Tím víc mě ale zajímá, co na to Luvociané!

„Musím naznačit i naše možnosti,“ pokračoval přednášející. „Skrček na své cestě sousední galaxií objevil tři další světy, které můžeme bez velkých problémů použít. Objevil jich celkem osm, ale jen tři mají příznivé životní podmínky a jsou tedy použitelné jako kolonie. Byvilui, Krefah, Suhie. Původně jsme nad nimi zajásali, neboť tyto tři světy mohly posloužit jako kolonie i nám, jenže po analýze poměrů na Zemi jsme svůj záměr opravili. Země kolonie potřebuje víc než kterýkoliv náš svět. Bude ale nutné přebytky obyvatel Země na nové světy přemístit a otázkou je, jak to udělat co nejlépe.“

Hleďme, pomyslel jsem si, Skrček neobjevil jen Zemi, ale před ní osm jiných světů. Pět nevhodných k životu, ale tři vhodné pro založení kolonií. A Luvociané je zamýšlejí dát pozemšťanům, kteří je podle nich potřebují nejvíc. Teď ještě jak zabránit, aby nevypukla válka o kolonie, jak je u pozemšťanů zvykem!

„Navrhli jsme několik variant, ale vybrali jsme jednu, podle našeho mínění nejschůdnější,“ pokračoval mluvčí. „Náš návrh se dá rozložit do několika etap. Nemůžeme do neznámých světů lidi vypustit jen s holýma rukama. V první etapě zajistíme na Zemi i v budoucích koloniích stavbu »revekredů« a v koloniích navíc stavbu jednoduchých obydlí, ale to je pro nás maličkost. Navíc ale musíme z řad přemisťovaných vyškolit »mlósikja«, průvodce, kteří své krajany naučí v novém světě žít, a také »sulaugy«, kteří budou dohlížet na vlády. To může být problém největší, bude to na nich hodně záležet.“

To tedy bude problém, pomyslel jsem si. Vyslat do pustého světa davy lidí s několika průvodci a zařídit, aby je lidé na místě neroztrhali jako ďáblovy spřežence, to může být fuška. A stejná fuška může být zajistit, aby se tito průvodci nebo »sulaugové« neprohlásili za velekněze jimi vymyšleného náboženství, nebo rovnou za diktátory! Ti budou přece v největším pokušení! Zapsal jsem si tedy další námitku: »kontrola průvodců«...

„Odsunem části obyvatelstva do nových světů vyřešíme dva problémy najednou,“ nedal se mluvčí zastavit. „Jednak se uvolní přelidnění Země, kde už dnes není místo na stavbu dalších měst. Za druhé od sebe oddělíme znepřátelené národy a kmeny, takže se sníží riziko konfliktů. Začali bychom od těch nejproblémovějších. Je jich více než miliarda a jsou jen zčásti územně soustředění. Kdo čtete zápisky našeho hosta ze Země, už asi víte, kdo to bude. Náš host je nazývá »muslimy«. Když je odstěhujeme ze Země v první vlně a dáme jim celý svět, kde nebude nikdo jiný než oni sami, ztratí důvody k násilí a budou ze všech národů nejmírnější. Je však nutné zajistit, aby jim nikdo nepropašoval knihu zvanou Korán, jinak bude násilí pokračovat.“

To nepostačí, pomyslel jsem si a poznamenal jsem si další výhrady. Mnozí islámští odborníci nic jiného než Korán neznají, jenže ten znají zpaměti a jsou schopní tu knihu pomocí paměťové drogy »rosuhnor« rekonstruovat podle svých vzpomínek. Rovněž pochybuji o jejich mírumilovnosti. Když radikálové v Islámském státu neměli na podřezávání nepřátelské zajatce, začali si uřezávat hlavy navzájem... Radikálové vraždili umírněné, šiíté sunnity, do toho wahábisté, oko za oko, zub za zub... Nejvíc mešit na území Islámského státu zbořili sami muslimové! Stavěli je příslušníci jiné sekty a jejich zbourání bylo »naplnění Alláhovy vůle«! Nic nezaručuje, že násilí v novém světě ustane!

„Na Zemi existují čistě muslimské státy. Nevidíme problém s odsunem muslimů z míst, kde mají nepopiratelnou většinu,“ pokračoval přednášející. „Větším problémem budou muslimové rozptýlení v oblastech, kde jich je prozatím málo. Jejich cílem je přistěhovat tam další a až když jich je dostatek, začnou se chovat nepřístojně. Je problém odlišit je od nemuslimských obyvatel. Budeme je muset předem označkovat pomocí »hukozynů«, i když nás to pochopitelně zdrží.“

K tomu jsem si poznamenal další výhrady. I v muslimských zemích přece existují zbytky nemuslimského obyvatelstva. Šíření islámu sice znamenalo v mnoha případech vyhubení původních obyvatel, například v Egyptě jsou dnes již pouze Arabové, kteří původní Egypťany vyvraždili, nicméně i tam zůstaly malé zbytky koptských křesťanů, kteří nekladli odpor a uznali své ponížení. Podle Koránu proto neměli být vyvražděni, ale jen zotročeni, což se také stalo. Tím se však zachovali až do dnešní doby a bylo by nespravedlivé odsunout je spolu s jejich otrokářskými tyrany do světa, kde by byli dál otroky.

To, že ajatolláhové v současné době otroctví zavrhli, není nic jiného než muslimská lest. Korán totiž muslimům dovoluje nevěřícím »káfirům« drze lhát, kdykoliv by pravda mohla uškodit islámu. Muslimové, nacházející se v některých zemích v nepatrné menšině, se navenek chovají mírumilovně, neprovozují džihád, nanejvýš ho tajně financují. To se zákonitě změní, když jejich počty přesáhnou jisté hranice. Rozhodující je, že Korán slibuje pravověrným muslimům vládu nad světem a zotročení »káfirů« a nikdo z muslimů se o tom neodváží pochybovat. Korán je přece kniha dokonalá a tedy neměnná! Mírumilovnost je proto pouhá lest a důvěra v slovo dané »káfirům« je nebezpečná hloupost.

Jenže v té chvíli přednášející přerušili přednášku a chvíli se mezi sebou radili. Pak opět jeden z nich vystoupil.

„Zachytili jsme kritiku našeho plánu,“ oznámil všem. „Za jiných okolností bychom ji odložili na konec jednání, jenže tahle obsahuje tak závažné pochybnosti, že ji musíme prodiskutovat co nejdřív, pokud možno ihned. Abychom nezdržovali, předneseme ji rovnou a můžeme ji hned rozvažovat.“

Hleďme, pomyslel jsem si, nejsem sám, koho napadlo, že jejich plán má vady. Uvidíme!

„Nejzávažnější část kritiky se týká plánu na odsun muslimů do dalšího světa,“ četl druhý mluvčí z obrazovky. „Předpokládali jsme, že odsun muslimů zajistí v jejich novém světě mír. Když tam nebudou jinověrci, nebudou mít muslimové důvody k násilí. Námitka tvrdí, že v takovém případě muslimové páchají násilí dál mezi sebou. Na Zemi jsme se s tím nesetkali, ale nemůžeme to vyloučit, rozhlíželi jsme se tam příliš krátce. Setkali jsme se tam s násilím, ale bylo namířené proti jinověrcům. Zeptáme se tedy našeho hosta ze Země: viděl jsi někdy ve vašem světě na vlastní oči násilí muslimů proti muslimům?“

A sakra, to je přece na mně! došlo mi. Nejsou nakonec tou kritikou moje poznámky? Ale co, měl bych být jistější, i když mé vzpomínky jsou jen zprostředkované.

Spolkl jsem rychle pilulku »rosuhnoru« a pokusil jsem si vzpomenout na video, kde islamisté popravovali jiné muslimy. Na internetu takových videí kolovalo víc než dost, dalo by se tam najít ledacos. Když mi video vyvstalo před očima, zkusil jsem je pomocí telepatie vložit za konec svých poznámek. Až potom jsem se zvednutím ruky přihlásil o slovo, beztak mi je nabízeli.

„Na vlastní oči jsem viděl jen záznamy,“ přiznal jsem bez obav. „Jako nemuslim nemohu být svědkem násilí muslimů proti jiným muslimům. Kdybych byl na tom místě, byl bych cílem násilí já. Obrázky poprav muslimů pořídili sami muslimové, aby zastrašili muslimy jiné sekty. Až pak se dostaly mezi nemuslimy, kde se uchovávají jako příklady násilí muslimů proti muslimům. Takových dokumentů ale koluje po internetu hodně. Určitě stojí za námahu zahrnout je do popisu poměrů na Zemi.“

„Podíváme se po těchto dokumentech,“ přislíbil mluvčí. „Máš nějaké jiné návrhy?“

„Mám,“ řekl jsem směle. „Nejsem proti odsunu muslimů do jejich vlastního světa. Ale musíte si v takovém případě uvědomit, že tam stěhujete lidi vychované k násilí a krvi, navíc odhodlané používat násilí, lež a klam proti všem nemuslimským bytostem. Když je necháte, naplní nový svět otroctvím a násilím. Uvědomte si, muslimové ani vlastní ženy nepovažují za lidi, jen za majetek, se kterým mohou zacházet jak se jim zlíbí. A muslimky jsou na to zvyklé, takže jim to nevadí. Muslimové učí snášet a páchat násilí již malé děti. Když jim seberete Korán, vytvoří jej podle svých vzpomínek znovu a když jim seberete i možnost zapisovat, budou své děti nutit odříkávat Korán zpaměti. Podle mého mínění jim musíte Korán nadobro znechutit. Pouhé odebrání nestačí.“

Perdolbňané se podobají muslimským představám ďáblů

„A ty máš nějaký nápad?“ zeptali se mě.

„Mám, ale radši ho posuďte sami,“ pokračoval jsem. „Vy jim musíte znechutit nejen Korán, ale hlavně proroka Mohameda, který tu knihu sepsal. Nebude to neopodstatněné, byl to pouštní lupič, pedofil a podvodník, jenže když před jejich shromážděním něco z jeho života prohlásíte za zločin, začnou ihned jako jeden muž protestovat. Vy musíte trvat na svém. Jen podvodník může tvrdit, že sejme Měsíc z oblohy. Jen pedofil si může vzít za manželku nezletilou Aišu. A když dal popravit každého, kdo ho neuznával za proroka, byl to nejen podvodník, ale navíc i vrah. Každým tímto příkladem je ovšem rozpálíte doběla. Nechte jejich imámy obhajovat Mohameda a prohlaste to za lež hodnou pekla. A budou-li trvat na svém, jakože budou, pro ně je Mohamed čistá pravda a pochybnosti jsou rouhání, ať je odnese někdo ze světa Perdolbno. Muslimové se pekla bojí a když se před nimi objeví někdo, kdo odpovídá jejich představě pekla, bude mít na ně ohromný vliv.“

„Jenže to nám i ty navrhuješ lež a podvod,“ namítl trochu zachmuřeně mluvčí ve středu sálu.

„Ani ne,“ řekl jsem. „Nepochybujte o tom, že hájit zločince je hodné trestu. A když je odnese někdo z Perdolbna, bude to pro muslimy příslušník pekla. Vy jim to ale tvrdit nemusíte. Stačí, aby ty největší lháře odnesl dost daleko, aby se nedokázali vrátit. Cestou je může utěšit, že lež je malý zločin na peklo, nicméně trest musí být, takže je »jen« odnese daleko od soukmenovců. Za lhaní je to snad přiměřený trest. Jenže ostatní propadnou zděšení. Obhajoba Mohameda že je zločin? Tím jim převrátíte jejich víru naruby. Nemusíte jim říkat, že jejich imámové skončili v pravém pekle, zejména když žádné neexistuje... Oni si to budou myslet, vy jim to ani nepotvrdíte, ani nevyvrátíte, necháte je v tom. Jak říkám, musíte jim Mohameda i Korán důkladně znechutit, vždyť je to návod k páchání zločinů! Podle mě je to jediná možná cesta k nápravě. Jen se obávám, že je to v nich zakořeněné až příliš a potrvá přinejmenším další generaci, než je násilí odnaučíte.“

Skončil jsem a nechal jsem je přemýšlet. Logiku snad moje přesvědčování mělo, když někdo vymyslí něco lepšího, tím lépe, nebudu na svém trvat.

„Dobrá, budeme o tom uvažovat,“ přikývli. „Mimochodem, ani to peklo není nic nemožného. Dáme to jako námět k diskusi na závěr, teď ještě doplníme, co jsme vymysleli dřív. Připomínky samozřejmě vítáme.“

Výborně, pomyslel jsem si. Jestli mé poznámky k něčemu budou, tím lépe!

„Muslimy jsme zařadili do plánu první vlny, protože se jich nejvíc obáváme. Jde totiž o to, že jich je více než miliarda. Máme v plánu použít pro jejich přenášení samočinné bubliny »ronuglu«. Lidé Země neovládají telepatii, takže je nebudou umět řídit, jenže všechny bubliny dostanou stejný úkol: dovézt své nedobrovolné pasažéry k nejbližšímu portálu »krhútu«, projít do cílové stanice světa »Byvilui«, přistát na prvním volném místě a rozplynout se. Očekáváme, že úzkým místem budou »krhúty«, raději jich na Zem i na cílové světy ještě několik přidáme.“

Bude to ale fofr, řekl jsem si v duchu. Bubliny »ronuglu« se sice umí samočinně řadit do front a prolétat »krhúty« »dávkově«, jinak by se nedaly pořádat meziplanetární konference, ale i tak to bude pozoruhodný přesun.

„Druhou vlnou chceme zneškodnit ty, kdo by mohli zničit Zemi,“ pokračoval tedy přednášející. Netušil jsem, který z nich to byl, střídali se podle potřeby.

„Vyhradíme pro ně druhý z volných světů, Suhii. Je na něm méně pevnin a víc moří, ale druhá vlna nebude tak početná. Zato bude nejnebezpečnější. Zatímco nebezpečí z první vlny je malé, neboť muslimové nemají k dispozici účinné zbraně, druhá kasta je má. Další problém je, že je tato kasta dokonaleji promísená s neškodnými lidmi. Rozdělili si nejdůležitější pozice, obsadili velitelství armád, banky, dorozumívací prostředky, soudy a vlády. Musíme je zneškodňovat v tomto pořadí, aby nejprve zmizela ze Země všechna velitelství armád. Zjistili jsme, že se většinou nacházejí v podzemních budovách s nesnadným přístupem, kam budeme muset prorážet tunely. Po tuto dobu, odhaduji ji na několik minut, musíme zrušit veškeré komunikační spojení těchto podzemních budov s okolím. Naštěstí je pozemská elektronika většinou postavena na křemíkových spínačích, lidmi nazývaných tranzistory, které dokážeme v dostatečně širokém okruhu zahltit. Musíme vojenské objekty vyřadit pokud možno naráz, aby nikdo z vojáků nemohl vyslat žádný rozkaz. Samotný odvoz lidí na svět Suhii bude podle našeho odhadu snadnější a rychlejší, neboť jich je méně, jsou však ještě lépe rozptýleni a tam to bez označkování nepůjde.“

Tady jsem připomínky neměl, o vojenské záležitosti jsem se dříve nezajímal. Nebyla to ale chyba? Nezbylo mi než se v tomto bodě spolehnout na Luvociany. Ti teď o tom věděli více než já. Nebude to ale málo? Vždyť jsem jim našel slabá místa už v první vlně, kde se většinou jednalo o primitivní náboženské fanatiky. Ta druhá skupina zahrne špičkové mozky nejvyspělejších států světa s nejničivějšími zbraněmi. Ano, druhá vlna může být kratší, ale nebezpečnější. Bylo by ironií osudu, kdyby Luvociané zachránili ze Země muslimy a pak dopustili zkázu zbytku lidstva. Nezbude než spolehnout se na Luvociany. Znají ty oblasti lépe než já.

Ale i když se druhá vlna podaří zvládnout, nebude situace na Zemi nejrůžovější. Zmizí-li velitelství armád, pak snad nikdo nedokáže spustit nukleární apokalypsu, ale když zmizí většina světových vlád, může nastat chaos.

Nebude to snadné, to tedy ne!

------------------------ Poznámky:

  10 "Prezident" Robert Mugabe v Zimbabwe

Errata:

19.07.2021 18:20