Vítej, návštěvníku!

„U všech galaxií!“ vykřikl generál Sádaróka, když se princezna Jakcidrakcidrony, Keran, pobočnice a několik dalších desítek lidí, kteří hráli svou tajnou roli v Hampoljedově světě, nečekaně zhmotnili přímo vprostřed skladové místnosti severního palácového křídla. U těchto událostí už Sogot ani Dejane nemuseli být.

„Stráž!“ velel ihned do osobního mikrofonu. Vzápětí z vedlejší místnosti přiběhlo osmnáct gardistů, kteří vytvořili kolem princezny ochranný kordón.

„Co se to dělo?“ žasl generál. „Najednou jste se všichni ztratili... skoro na celou hodinu! A teď jste zase zpět!“

„Cože? Na hodinu?!“ zvolal ohromeně Keran.

Generál krátce pohlédl na svůj organizér. „Padesát sedm minut od chvíle, kdy jste zničeho nic zmizeli,“ řekl.

„Řekl jsem snad něco legračního?!“ obrátil se nechápavě k pobočnici, která propukla v nezvladatelný smích. Ta si ho ale nevšímala. „Tedy, reálných mágů je fakt jako šafránu, ale když se někde objeví, pak to vážně stojí za to!“ poznamenala pro sebe.

„Odložme to. Jen jsem si zaskočila něco vyřešit,“ usmála se mezitím Jakci. „Informuj lidi o mém návratu, generále. Už nikam nezmizím. Jak si stojíme?“

„Dost kriticky,“ upozornil. „Napadl nás kníže Zaraséna.“

„Rozumím. Ujmu se záležitostí hned.“ Obezřetně, soustředěně se nadechla, a podlaha paláce se nepatrně zachvěla. „Odteď bude všechno dočista jinak. Sádaróko, zastav všechny protiofenzívy. Už není třeba ztratit ani jediný lidský život.“

„Ale...“ polkl námitku. „Provedu, Jakci!“

„Jen opatrně...“ podotkla Frangeris šeptem. Jakci kývla.

„Obnovíme chod paláce. Nebudu se krčit tady dole ve skladu,“ rozhodla. „Zavolejte matku, a vy ostatní mě prosím následujte...“

Pokynula a odvedla společnost do hlavního vládního sálu. Vypadal jinak, než když do něj Keran poprvé vstoupil. Rozbitými okny táhl studený vzduch, stěny byly celé kropenaté od projektilů, zlatá dlažba vytrhaná a plná trosek výbavy.

„Je to tu otevřené palbě z širokého okolí, Jakci,“ osmělil se upozornit generál. „A navíc ztrácíme pozice. Zastavení protiútoků výrazně zhoršilo naše šance!“

„Rozumím,“ odvětila a aniž se ohlížela, řekla: „Ahoj mami!“

Královna, provázena pouhými dvěma dámami, se ztrnulým výrazem ve tváři vešla zrovna do sálu. „Dceruško...“ vydechla.

„Dáme to do pořádku, mami, ano?“ pousmála se mladá následnice trůnu. Jedno převržené křeslo, válející se u stěny, náhle nadskočilo. Postavilo se do správné polohy a samo od sebe rychle přidrkotalo po podlaze mezi užaslými vojáky až ke královně, cestou ze sebe usilovně setřásajíc prach a úlomky zdiva.

„Tady se pěkně posaď,“ přitlačila do něj jemně královnu, „a ničemu se nediv.“ Současně se z divokého nepořádku všude kolem zvedl nespočet střepů, a jako když někdo pustí film pozpátku, chvatně vlétly zpět do oken kde se za cinkavého štěbetání sestavily do zbrusu nových, nepoškozených a dokonce právě čerstvě umytých skel. Negganka Gamm Qir jediná si všimla, jak po zářivě nových oknech i zdech přelétl jemný záblesk. Od teď byl palác nejodolnějším objektem celé planety.

Oči gardistů znepokojeně létaly na vše strany. To, že se děje něco co nikdo nechápal, je mátlo. A nebyli sami.

„Jakci?!“ zašeptal generál ohromeně a mimoděk ustoupil o krok.

„Jen klid. Už to bude lepší. Jen co se rozhlédnu...“ pronesla princezna a zavřela oči. Jenže vtom nečekaně zalapala po dechu a obrátila se k pobočnici. Ruce se jí náhle úplně chvěly. „Je toho tolik! Tak strašně moc! Nevím odkud začít!“

„Jakci!“ vykřikl generál už nahlas. Naslouchal svému organizéru a ve tváři měl výraz nepopsatelného ohromení. Dotírající jednotky knížete Zarasény se náhle hromadně vzdávaly. Boje na celé frontě kolem paláce jako zázrakem ustaly.

„Já vím,“ přikývla. „Kerane! Fran! Prosím...!“ řekla úzkostlivě.

„Jak řekla Dejane: klídek,“ vzala jí pobočnice něžně za ramena. „Nejde všechno naráz. Zabránit ztrátám na životech, na materiálu, a z protivníků udělat oddané spojence. Nejdříve blíže u paláce, později dál a dál. Jedno po druhém. Neboj, pomohu ti.“

„Také nemusím zůstat stranou,“ připojil se Keran, který jako mnozí jiní dosud nepochopil momentální změnu poměru sil. „Mým stíhačem můžeme dělat intervence z oběžné dráhy!“

„To ani náhodou!“ chytila ho princezna okamžitě za ruce. „Nedopustím, aby se budoucí král vystavoval zbytečně nebezpečí!“

„No“ zaskočila slova mladíkovi v krku.

„Ano?“ upírala na něj hořící pohled. „Prosííím...!“ špitla.

Zboku jí zlehka poklepala Frangerisina ruka na rameno.

„Jakcino... to si povíte později... ano?“

„Ano, ano. Máš pravdu,“ trhla sebou Jakci. „Tak do toho!“

Krokem vzad získala prostor a učinila rukou odvážné gesto. Na magií dosud nedotčené planetě Grohórkiru se náhle počaly odehrávat převratné věci. Zatím ještě sice měly daleko do noblesních a bezvadných zásahů, kterými uměli oblažovat své okolí bez jeho souhlasu například Dejane či Sogot, avšak o jejich účinnosti a výsledku nemohlo být nejmenších pochyb.

Errata:

30.05.2021 13:21