Bez cookies je omezený přístup! Bez COOKIEs je omezený přístup!

Rok je atomem věčnosti. Pro lidskou jepici je dobou, důležitou částí věku.

Pokusme se spojit své city s blahem Farina a Marty a jistě nám jako jim prchne rok jako minuta.

Nuže, za rok se shledáváme s našimi přáteli.

Inženýr Juraj Kmitko zůstal ve své vlasti. Je ředitelem a předsedou správní rady veliké továrny, kterou v Praze založil. Vyrábí letadla podle svého vynálezu. Avšak nejsou to už malé autogyry, akrobatické „nebeské blechy“. Jsou to veliké vzducholodi pro dopravu osob i zboží do celého světa. Marně se namáhají věhlasní odborníci vyzkoumat složení látky a stavbu pohonných strojů. Cizina nabízí Kmitkovi závratné milióny, ale Juraj je odmítá. Nikdy neprozradí své tajemství, jež je zdrojem blahobytu jeho vlasti.

Farinův přístroj odpočívá hluboko v podzemní pancéřové síni banky, která však netuší, co skrývá. Nikdo to neví. Nikdo na světě, ba ani Marta nemá tušení.

Paprsky smrti spí. Bůh dej, aby spaly věčně!

Manželé Farinovi už nejsou sami. Inženýru Farinovi, univerzitnímu profesorovi, čestnému členu Akademie věd atd., přibyla k mnoha titulům nová hodnost, zajisté nejkrásnější, nejvznešenější: je otcem.

Paprsky života, které Farin věnoval světu ve prospěch trpících neduživců, plní zdárně svůj blahodárný úkol.

Paprsky života!

Ach, ano!

Když se Farin s Martou skloní nad postýlku, odkud se k nim vztahují něžné, baculaté ručky malého Arnoštka, tu září na šťastné rodiče z modrých dětských oček ty nejkrásnější paprsky života!

© 2019 Jan Matzal Troska

30.05.2021 10:57