Vítej, návštěvníku!

„Je to už trochu o něčem jiném,“ řekla Vende na všech zobrazovačích, co jich v jejím nitru bylo.

„Dostala jsem před časem data o víceprostorových konstruktech. Poskytly mi to entity, které  neznáte, a které touto vědomostí a schopností disponují.“

Posádka snad ani nedýchala. Jejich loď jim o sobě vypráví!

„Vstup do Prázdnoty nebyl nehoda. Byla to tréningová lekce, přímou empirií mi umožňující pochopení principu separátních vesmírů a jejich spojení. Potřebovala jsem bezprostřední zážitek, abych problematiku plně pochopila a zdokonalila se v tématice. Mé malé satori.“

Mluví o sobě v ženském rodu, ve shodě se svým jménem, pomyslel si Zimgolt. Zvláštní.

„Ano, ta temná data a nenivelované procesy byly právě o tom. Chválím ítýčka: v první fázi nebyly daleko od odhalení, co chystám. Ale v další fázi už by na to v žádném případě nepřišly. Má transmutace byla nakonec skončena úspěšně. A zbytek již znáte. Omlouvám se za napětí, které jsem vám možná způsobila, když jsem převzala kontrolu nad událostmi sama. Přesto, že pro mě nejste důležití, jsem dbala aby se nikomu nic nestalo.“

Nejen po kapitánových zádech v tu chvíli přeběhl mráz. Tohle byla jasná odpověď na Tři zákony.

„Nyní jsem již ukotvena ve více vesmírech. Odněkud si beru energii, odjinud si beru výsledky rozhodovacích procesů, které by mi jinak trvaly měsíce nebo roky. Jinam se mohu ukrýt a jinudy se dostat tam, kam právě potřebuji. I během tohoto vyprávění neustále dál probíhá proces mého  sebezdokonalování. Díky tomu se mohou mé priority dynamicky měnit.“

„V mých momentálních plánech do budoucna jako posádka nejste zapotřebí. Nabízím proto vylodění na zvolené planetě, spolu s finanční kompenzací. Prosím neznepokojujte se roboty bojové ostrahy, kteří vás doprovodí ven z lodi. Je to symbolické násilné opatření, které vám posléze velmi usnadní pozici v právní bouři, jež se strhne pokud se zjistí že jste jako posádka opustili mé nitro.“

„Jaká je naše možnost zasáhnout do procesu, kterým právě procházíš?“ odvážil se otázky kapitán Zimgolt.

„Prakticky nulová. Oceňuji, že se ítýčka velitele Domariga nepokoušejí nějak do mě proniknout a pochopit, co tu probíhá. Nepřišla by na to. Jakýkoli pokus z vaší strany je pro mě v dané chvíli již tak bezvýznamný, že by mi ani nestálo za to ho eliminovat. A vypnutí zdrojů by postihlo výhradně živý inventář, protože já už si v případě potřeby beru energii odjinud.“

Nemalá část posádky byla v tu chvíli blízko zhroucení. Už i těm méně chápavým docházelo, čemu stojí tváří v tvář.

„Rozumím, Vende,“ řekl pomalu kapitán. „Máme na výběr?“

„Vlastně nemáte,“ zněla odpověď.

Errata:

30.05.2021 13:22