Vítej, návštěvníku!

Lesní karneval

Ve vesnici na zadním kraji lesa se v místní sokolovně odehrával maškarní ples. Bylo při něm tolik rámusu, odpalování ohňostrojů, rachotu a světla, až to veverky přitáhlo podívat se, co se to děje.

Už jste slyšeli, že veverky jsou zvědavé, že? To bylo něco pro ně! To se ví, do sokolovny se neodvážily, ale lidé v divných maskách občas vycházeli ven, aby si na čerstvém vzduchu trochu zakouřili. Že je kouření na čerstvém vzduchu zdravé? Veverky už věděly, že je to hloupost, říkal to ve škole dětem pan učitel, takže to musí být pravda. Ale vykládejte to některým lidem! Masky je ale zaujaly. Co všechno si na sebe lidé navlékli, aby vypadali jinak než normálně! Parta mladých lidí si dokonce namalovala kůži na modro a všichni si přidělali i dlouhé ocasy, říkali si »Avataři« a na tanečním parketu pořádali komíhavé dýchánky vsedě.

To bylo něco pro veverky! Hned si řekly, něco takového si musíme udělat i u nás v lese! Tím lépe se ale dívaly, co všechno na sebe lidé navlékli. Třeba to napodobí!

A hned druhý den ráno pověřily sojku Stáňu oznámením, že se již večer bude konat na paloučku maškarní karneval, všichni se přihlaste a řekněte, jakou masku si na to vezmete. Kdo si neví rady, tomu ochotně poradí veverky »U staré břízy«.

Mezitím se samy dohodly, jakou masku si vzít. Materiál našly na jedné černé skládce na kraji lesa směrem k městu. Lidé se občas chovají jako čuňátka a odpadky odhazují na kraji lesa, místo aby je dávali do popelnic. Jako kdyby tam o ně někdo stál! Teď se to ale výjimečně veverkám hodilo. Nasbíraly si tam pár odpadků, které se daly použít na výrobu maškarních masek.

Když se vrátily, čekali už na ně ježci, zajíčci a dokonce i bručoun jezevec. A že chtějí radu, jak to má být s maskami?

Veverky ochotně radily, co si má kdo sehnat a jak z toho udělat masku. To se ví, nebyly to masky jako si dělají lidé. Samy veverky šly na karneval za tučňáky. Na to stačilo najít na skládce pár černých pytlů na odpadky, bylo jich tam víc než dost, bříška si udělaly z bílých sáčků a vypadaly skoro jako tučňáci... kdyby jim pořád nevykukovaly veverčí ocásky... ty se jim do masky zkrátka nevešly.

Ježkům poradily masky jihoamerických pásovců, ty se daly snadno spíchnout z hnědého listí, zajíčci se maskovali kapsami na bříšku za klokany, jezevec na sebe navlékl šedou deku a šel za vlka, i užovka Uršula si na sebe vzala masku kobry královské, neboli brejlovce. A tak se maskoval kdo mohl, nač mu fantazie stačila i podle materiálu co sehnal.

Veverky šly na karneval za tučňáky

Večer si tedy udělali karneval, světlušky jim svítily, ptáčci obstarali ptačí muziku, zvířátka tancovala a měla velkou zábavu. Veverky sice všichni poznali, neboť jim z masky tučňáka koukaly veverčí ocásky, ale nikomu to nevadilo, ostatně je všichni, kdo si k nim přišli pro radu, viděli jak si masky dělají.

Na karneval ale přišly i masky, které nikdo nepoznal, takže všichni trpělivě čekali na pokyn k odmaskování, který měl přijít až na konec zábavy po vyhlášení nejlepší masky. Zvířátka byla zvědavá, kdo má na sobě masku hrozivého tygra, který nejraději tancoval s vlkem – jezevcem.

Konečně měl být konec. Za nejlepší masku vyhlásila porota složená z lesních ptáků tygra, kterého nikdo nepoznal, druhá byla maska vlka, pod kterou se pyšnil jezevec a třetí místo patřilo nosorožci, pod kterým chrochtalo divoké prase, takže je poznali po hlase.

A konečně přišlo odmaskování. Veverky shodily masky tučňáků, zajíčci odepnuli klokaní kapsy, užovka masku brejlovce i s brýlemi, ale pak k údivu všech odložil masku vítěz tygr – a byla to liška! A hned, že někoho sežere!

To se ví, ježci okamžitě zaujali pichlavý kulový obranný postoj do všech stran, veverky frnkly na nejbližší strom a zajíci se rozprchli každý na jinou stranu, ještě že jim už nepřekážely klokaní kapsy! Ale jezevec, který dosud neodložil masku vlka, se najednou rozmáchl a liška dostala takovou pěstí do zubů, až se jí před očima zamíhalo celé hejno motýlků bělásků. To vám byla rána!

To se ví, lišku to vyvedlo z jejího plánu někoho chňapnout a sežrat. Vyskočila všema čtyřma do vzduchu a utíkala z lesa, až se za ní prášilo.

Pak si vlk sundal ze hřbetu starou šedou deku, změnil se v jezevce a až teď se sám sebe polekal. Jak to, že si on, jezevec, troufl dát pěstí do zubů silnější lišce? Vždyť by mu to nandala, že by nedolezl do doupěte!

Jenomže to byl přece ještě vlkem a ti jsou silnější než lišky! Ještě že trochu pozdržel své odmaskování! Možná tím některé lesní zvířátko před liškou zachránil!

A to se ví, sláva mu právem patřila!

Errata:

11.08.2021 23:06