Nálet

 Kdo má v moci hvězdné brány,

 může se stát pánem celého světa.

 Pokud mu ovšem jeden svět stačí...

Korvetní kapitán Hernando Ramiréz se dychtivě chopil dalekohledu.

Flotilu přelétával svaz moderních amerických bombardérů, nedávno zakoupených a zařazených do výzbroje letectva Brazílie. Mířily ke strmým břehům ostrova Nové Německo, pyšně se tyčícího nad obzorem jako nějaký bájný hrad. Křídlo na křídle, jako na přehlídce, každý ověšený desítkami bomb a raket. Vzduch se chvěl svistem stovek leteckých turbín.

„Radary!“ zavelel do mikrofonu pobočník Sanchez Martinez. „Ještě nic?“

„Nic,“ zněla stručná odpověď. „Buď radary vůbec nemají, nebo u nich spí.“

„Ti budou, panečku, překvapení!“ uchechtl se Martinez.

Při pohledu vlevo i vpravo byly vidět desítky tmavomodrých přídí, řezajících vlny. Flotila výsadkových člunů Brazilského námořnictva zachovávala vyrovnané řady, torpédoborce kolem nich stále kroužily jako ohaři, ale zatím se nezdálo, že by si té ohromující námořní síly někdo všiml.

Neuvěřitelně strmé břehy ostrova Nové Německo se podobaly bájným hradbám. Vypínaly se šedesát metrů nad hladinu moře a na první pohled bylo znát, že sem nepatří. Stokilometrová planina ostrova zde vznikla teprve nedávno, předtím tu byla jen pustá vodní pláň, kde pokojně lovili brazilští rybáři. Místo lovišť bohatých na ryby tu teď bylo tohle monstrum z cizího světa.

„Tam se opravdu nedá vyloďovat!“ podotkl druhý pobočník, mladičký Osvaldo Niněz.

„Proto míříme k jejich přístavu Port Uaxio!“ řekl Martinez. „Tam je terén k vylodění jako stvořený. Pláže a nedaleko od nich prales.“

„V tom pralese budou mít jistě nějaké vojáky,“ uvažoval Niněz. „Určitě tam na nás čekají! Mám u mariňáků bratra, nerad bych, aby se mu něco stalo.“

„O bráchu se neboj, nějaká hloupá domobrana nás nezastaví!“ mínil Martinez. „Až Němci uvidí, co se na ně valí, poserou se strachy, jako když se na ně v Normandii vyhrnuli Amerikáni! Uvidíš, jak budou utíkat!“

„Nepodceňoval bych je!“ protestoval Niněz starostlivě. „Němci byli vždycky vojáci! Tihle se prý chystali dobýt svět a padesát let u mimozemšťanů zbrojili!“

„Neměli se s mimozemšťany pouštět do války a prohrát ji!“ dokazoval sebejistě Martinez, že toho o budoucím nepříteli ví přinejmenším stejně. „Vyhodili je k nám odzbrojené. Mají jen policii, navíc bez obrněných aut a ani jeden tank, porazil by je kde kdo.“

„Měli smůlu, že si vybrali naše výsostné vody,“ doplnil ho dosud mlčící kapitán Pedro Alvarez da Silva. „Měli si vybrat jiné místo. Ale čekalo by je to tak jako tak, tady nebo jinde. Stát bez armády je předem mrtvý. Kdybychom je neobsadili my, udělali by to jiní.“

Osvaldo Niněz častěji než ostatní mířil dalekohledem dolů, na mořskou hladinu.

„Klid,“ nabádal ho Martinez. „Torpéd se neboj. Kde jsou časy, kdy Dönitzovi ponorkoví vlci brázdili Atlantik! Podle zpravodajské služby nemají Němci ani válečné lodě, ani ponorky. Vlci ztratili zuby, už se jich nikdo nelekne.“

„Já jen tak,“ omlouval se Niněz.

„Hele, už jsou nad nimi!“ ukazoval Martinez volnou rukou, zatímco druhou si přidržoval u očí veliký námořní dalekohled.

Čelo bombardovacího svazu právě mizelo za okrajem ostrova. Další a další desítky bombardérů je následovaly. Zdola teď začaly zvolna stoupat i helikoptéry s výsadkáři. Doposud se držely v radarovém stínu pod úrovní plošiny ostrova, ale teď se chystaly přehoupnout přes jeho strmý okraj, aby mohly podle plánu na severozápadním okraji vysadit ostré hochy z námořní pěchoty.

„Slibovali nám příšerný masakr, když na ně zaútočíme!“ podotkl klidnějším hlasem Niněz. „Něco jako Armageddon. A zatím – kde nic, tu nic. Oni snad opravdu zaspali!“

„Jen nás chtěli strašit!“ opáčil Martinez. „Co by nám mohli udělat, když nemají armádu? Jen nás strašili a mysleli si, že jim na to skočíme.“

„Nevím,“ řekl Niněz. „Ale když sem ten svůj ostrov stěhovali, třásla se země dobrých pět set mil okolo. Už to, že sem něco tak velkého z jiného vesmíru dostali! To musela být síla!“

„Babský strachy!“ mávl rukou Hernando Ramirez. „To přece udělali mimozemšťani, ale ti zůstali ve svým vesmíru a bát se jich nemusíme.“

„Škoda, že to neuvidíme!“ litoval Martinez. „Naši hoši už jistě vidí to jejich hnízdo Nový Berlín, právě odjišťují pumy... taky tam mám někde bratrance, Rodríga...“

Nedořekl.

Obloha se náhle rozzářila oslňující bílou září.

Martinez odklonil dalekohled a zaclonil si oči, pálily ho jako kdyby mu do nich někdo vmetl písek, ale hned se vzpamatoval a přiložil opět okuláry k očím, aby viděl, co se tam stalo.

Pět prvních naleštěných helikoptér právě jakási neznámá síla zmačkala jako kus papíru. Stroje se rázem změnily v oblaka ohně a totéž se stalo dalším. Než ohromený Martinez úděsem vydechl, nezbyla z helikoptér ani jediná.

„Panenko María!“ vykřikl mladičký Osvaldo Niněz.

Martinez stočil pohled, kam Osvaldo ukazoval, ale co tam bylo, už nespatřil. Bitevní loď se naklonila a stočila stranou. Současně se vzepjala do výšky jako polekaný kůň. Martinez nechápal, jak je to možné. Bočním okénkem můstku spatřil na okamžik široširou nedohlednou pláň ostrova Nové Německo. Nesmysl, pomyslel si, to by musela bitevní loď vzlétnout až nad jeho okraj do výšky šedesáti metrů! Setrvačnost by je musela srazit na podlahu, ale on žádný náraz necítil... naopak, měl pocit, že letí, volný jako pták...

Koutkem oka viděl nedaleko dva invazní čluny. Letěly vzduchem ve výšce kapitánského můstku bitevní lodi a neochotně a pomalu se převracely. Ohromeně se na ně díval a současně pozoroval, jak se rychle blíží cosi podobného lesklé stěně z roztřeseného horkého vzduchu.

Pak to třesklo.

Nevypadalo to na velkou ránu, ale od té chvíle měl Martinez pocit, že je kolem něho úplné ticho. Zvuky, pokud ho nějaké obklopovaly, neslyšel. Jen jako ve snu viděl, co se kolem děje.

Většina pancéřových bočních oken na straně k ostrovu se vysypala. Martinezem neznámá síla zacloumala a mrštila jím přímo proti křeslu operátora. Zachytil se ho, ale operátor už tam neseděl, proletěl právě rozbitým oknem ven. Jeho ústa řvala hrůzou, ale ani teď ho neslyšel.

Prázdné křeslo se i s ním prudce otočilo do strany. V té chvíli viděl, jak se všechna okna na druhé straně můstku naráz hustě pokryla cákanci tmavočervené barvy. Muselo jí být spousty, bočními okny ihned přestalo být vidět ven. Dvě skla tam rovněž praskla a úlomky pancéřových skel prolétly Martinezovi nebezpečně blízko kolem hlavy. Naštěstí ho minuly, ale rozbily přímo před ním na panelu obrazovku. Bylo to strašidelné, jak se obrazovka bez jediného zvuku změnila ve střepy, mezi nimiž prskalo vysoké napětí, ale přitom bylo až neskutečné ticho.

Martinez začal zděšením a hrůzou řvát. Neslyšel ale ani vlastní křik.

Pochopil, že ohluchl.

V jednom z vylomených oken zůstalo cosi viset. Chvíli mu trvalo, než mu došlo, co to je. V té chvíli ale pochopil, kde se na lodi vzalo tolik červené barvy.

Celá boční stěna kapitánského můstku byla postříkaná – krví.

A na okně visela – utržená lidská ruka.

Mapa Brazilie a Nového Německa

Zprávy agentury Reuters:

V časných ranních hodinách zahájily námořní a vzdušné síly Brazílie invazi proti ostrovu Nové Německo. Policie Nového Německa na jeho severním okraji, třicet mil od hlavního města Nový Berlín, odpálila slibovanou torzní bombu. Letecký svaz, čítající odhadem dvě stě bombardérů, byl společně s nezjištěným počtem bitevních vrtulníků zničen do posledního stroje. Půl vteřiny poté zasáhlo torzní pole brazilskou námořní invazní flotilu. Pod hladinou zmizela většina z tří set lodí s posádkami a vojáky námořních výsadků. Brazílii zůstaly jen dvě bitevní lodě, dva torpédoborce a tři křižníky, vesměs těžce poškozené a nebojeschopné.

Britský konzulát v Novém Berlíně oznamuje, že britským občanům se na území Nového Německa daří dobře, nikdo nebyl zabit ani zraněn. Výbuch torzní bomby ve vzdálenosti zhruba třiceti mil se ve městě projevil jen několika rozbitými okny. Letecký poplach byl odvolán čtvrt hodiny po vyhlášení. Život v Novém Berlíně pokračuje jako by se nic nestalo, nebyl vyhlášen ani zákaz vycházení.

Komentář CNN:

Nové Německo použilo jako první stát na světě od konce Druhé světové války atomové zbraně! Co nikdo nečekal, je skutečností! Nové Německo rozpoutalo proti Brazílii atomovou válku! Počty obětí na straně Brazílie jdou do statisíců mrtvých, některé prameny hovoří až o milionech! Největší katastrofa od Hirošimy a Nagasaki je skutečností! Letecké i námořní síly Brazílie jsou v šoku. Po zničení letectva nejsou brazilská města ze vzduchu proti německým bombám nijak chráněná. Lidé na pobřeží Brazílie prchají ze svých domovů, Brazílii hrozí největší humanitární katastrofa v historii jihoamerického kontinentu. Spojené státy žádají okamžité svolání Rady bezpečnosti OSN! Současně zahájily uvedením armády Spojených států do stavu bojové pohotovosti červeného stupně přípravy k vyslání mírových sil do postižené oblasti. Ministr obrany USA nevyloučil nasazení sil i bez mandátu OSN, neboť podle vyjádření CIA hrozí bezprostřední nebezpečí použití jaderných zbraní Novým Německem i proti dalším zemím. Armáda USA čeká jen na povel presidenta. Ve většině katedrál se lidé modlí za zdar chystané vojenské operace proti nepřátelům světa a demokracie.

Zpravodajství Ruské federace:

President Ruské federace na mimořádné tiskové konferenci vyhlásil, že Ruská federace nesouhlasí s hospodářskými sankcemi proti Novému Německu a bude je na půdě OSN vetovat. Nedovolíme nikomu zpochybňovat kontrakty na dodávky energetického materiálu do Ruska, uzavřené mezi Novým Německem a společností Ruseněrgija. Kdyby ale námořnictvo Brazílie uskutečnilo své hrozby a začalo ohrožovat civilní obchodní lodě, plující do přístavů Nového Německa, Ruská federace zvažuje vyslání Tichomořské flotily k jejich ochraně. Také na všech plavidlech Baltické flotily byl vyhlášen bojový poplach. Ruské ponorky včetně strategických jaderných již vypluly s neznámým určením z přístavů.

ČTK oznamuje:

Na zasedání Rady bezpečnosti OSN bylo včera v noci umožněno mimořádné vystoupení zástupců obou hlavních stran Brazilského konfliktu, Brazílie a Nového Německa.

Zástupce Brazílie požadoval vojenské obsazení Nového Německa mírovými silami OSN pod záštitou armády Spojených států, zaměřené k odhalení a likvidaci jaderných zbraní.

Zástupce Nového Německa naopak prohlásil, že torzní bomby nejsou jaderné zbraně a nevztahují se na ně proto dohody o nešíření jaderných zbraní, které navíc Nové Německo nepodepsalo. Nové Německo nikoho nenapadlo a nenapadne, dokud budou všechny státy světa respektovat jeho celistvost a nezávislost. Vojenské obsazení ostrova by s tím ale bylo v rozporu. Nové Německo se proto bude v případě napadení bránit veškerými dostupnými prostředky a to včetně torzních bomb.

Stížnost Brazílie na napadení ze strany Nového Německa je podle zástupce Nového Německa naprosto neopodstatněná. Nové Německo použilo řízenou torzní bombu výhradně na vlastním území. V Novém Berlíně, vzdáleném necelých padesát kilometrů, došlo jen k nepatrným škodám, většinou na skleněných oknech. Pobřeží Brazílie je třikrát vzdálenější, účinky torzní bomby byly nastaveny tak, aby se na území Brazílie nemohly projevit. Zprávy o civilních obětech na straně Brazílie jsou tedy vymyšlené a je třeba prověřit brazilskou stížnost nezávislou komisí. Účinky se zničujícím způsobem projevily pouze v místech, kde se nacházely námořní a letecké síly Brazílie. Bylo to ale na území Nového Německa a v jeho pobřežních vodách a byly tedy zničeny výhradně vojenské síly agresora, bez civilních složek.

Zástupce Nového Německa prohlásil, že Nové Německo nemá vojenská letadla, ale v případě potřeby dokáže torzní bomby na cíl dopravit i mimo klasický třírozměrný prostor. Každému útočníkovi pak hrozí naprostá zkáza. Nové Německo upozorňuje Radu bezpečnosti, že na svém území aktivovalo všechny torzní bomby. Jejich účinky se nesčítají, ale násobí. Při uvažovaném preventivním jaderném úderu proti Novému Německu by explodovaly všechny najednou a tím by došlo k úplnému zničení nejen Nového Německa, ale následně i většiny světa. Podle vyjádření německých vědců by vznikla až dvě stě metrů vysoká vodní vlna, která by smetla většinu pevnin. Zbytek zkázy dokončí nepředstavitelné vichřice.

Pro lepší představu neodborníků předložil zástupce Nového Německa přítomným mapku světa se zakreslením ohrožených oblastí. Zahrnují obě Ameriky kromě úzkého pásu za Andami a Skalistými horami, většinu Afriky, Austrálii, jižní oblasti Asie a nížinné části Evropy až po Alpy a Skandinávii.

Zahyne-li Nové Německo, zahyne celý svět, prohlásil cynicky zástupce Nového Německa.

Česká armáda připravuje vyslat podle požadavků NATO jednotku rychlého nasazení, polní nemocnici a chemickou rotu. Ministr obrany prohlásil, že vojáci jsou dobře připraveni, není však vyřešena otázka místa určení ani dopravy tam. Doprava zpět se v tomto případě zatím ani neuvažuje.

Vatikán:

Papež dnes osobně sloužil mši za hříšníky, ohrožené nastávajícím Armageddonem. Podle jeho slov není vyloučeno, že končí doba vlády ďábla nad světem, ale hříšníkům a nevěřícím hrozí při poslední bitvě zkáza tělesná i věčná. Věřící by se měli modlit za své blízké i za nepřátele. Podle papeže jsou modlitby žádoucí v každém případě, tedy i kdyby k Armageddonu nedošlo. Věřme a budeme spaseni!

Zpravodajství AFP:

Nad torzní bombou (jak ji Němci nazývají) visí spousta nevyjasněných otázek. Reportér AFP požádal o vyjádření starostu Nového Berlína, pana Ottu Vauvreu. Z jeho odpovědí plyne, že bomba, použitá proti brazilské invazní armádě, není žádná z klasických atomových bomb, jak jsme se mohli na místě odpálení osobně přesvědčit. Žádný z citlivých měřičů nezjistil sebemenší stopu radioaktivního záření. O její síle ale svědčí odtržení kusu pobřeží z masivní žuly ve tvaru půlkruhu o poloměru sta metrů, na dalším asi kilometrovém půlkruhu chybí nejen porost, ale i hlína a písek. Zůstala holá skála, jako vysátá gigantickým vysavačem. Jak starosta Vauvreu zdůraznil, Němci použili tuto zbraň výhradně na vlastním území, což jasně svědčí o povaze střetnutí. Útočníkem byla Brazílie, ne Nové Německo.

Na otázku, co říká možnosti vyslání mírových sborů do Nového Německa, odpověděl pan Otto Vauvreu vyhýbavě: „Vzkažte jim, co jsme od počátku říkali Brazílii: Nikoho ohrožovat nebudeme, ale všechny útočníky tvrdě ztrestáme. Z dob války s mimozemšťany máme zbraní dost a bránit se budeme.“

Na otázku, kolik torzních bomb má ještě Nové Německo v zásobě, odpověděl starosta: „Dost, abychom zabránili okupaci. Od kohokoliv.“

Na naléhavou otázku, zda by zkáza Nového Německa vedla ke zkáze světa, odpověděl pan Vauvreu jednoslabičně: „Ano.“ Pak po krátkém zamyšlení dodal:

„Byla by to sebevražda lidstva, ale střelit do takového sudu prachu si rozmyslí i kamikaze. Nikomu by tím neprospěl, naopak, smetlo by to celý svět. Doufáme, že to nikoho nenapadne. Torzní efekt je výhodnější v civilních strojích.“

Podle jeho vyjádření pracuje v elektrárně Nového Berlína mírové zařízení, využívající torzního efektu. Toto zařízení, Němci nazývané netzausgleichner³, označil pan Otto Vauvreu za dávný sen všech energetiků. Tento vyrovnávač skladuje přebytky energie a v době energetických špiček je opět vydává. Jeho neuvěřitelná schopnost akumulace elektřiny v množství řádově téměř patnáct terawatthodin⁴ pokrývá spotřebu Nového Německa při každoroční čtrnáctidenní technické odstávce jeho elektrárny. Elektrárna pak pracuje s optimálním výkonem bez ohledu na zatížení elektrické sítě. Účinnost tohoto zařízení je neuvěřitelná, odhad jeho ztrát se pohybuje hluboko pod hranicí jednoho promile.

Na dotaz, zda Nové Německo nabídne tyto vyrovnávače celosvětové energetice, pan Otto Vauvreu reportéra AFP ujistil, že továrna Junkers vyrovnávače pro komerční využití sériově vyrábí a protože jediný vyrovnávač dostatečně pokrývá potřeby Nového Německa, vyrábí Junkers tato zařízení výhradně na export. Cena má být srovnatelná s pořizovací cenou průměrné vodní elektrárny, užitečnost je nejméně desetinásobná. Stálo by za to zeptat se naší vlády, zda bude podporovat nákup vyrovnávačů pro energetiku Francie, jako již učinilo Rusko, nebo zda opět tradičně zaspí?

------------------------ Poznámky:

  3 vyrovnávač sítě

  4 celoroční výroba Temelína je cca 12 terawatthodin

Errata:

10.08.2021 21:58