Bez cookies je omezený přístup! Bez COOKIEs je omezený přístup!

Italské pobřeží zachytilo nápor nečekaných hostí s potížemi – nikdo nebyl připraven na ty agresivní polodivoké chlapce s kapsami plnými peněz a s nápady, které nikdo nechápal. Jednotlivé smečky si kupovaly lodi, čím větší, tím lepší, a všechnu možnou výstroj. Potom vyplouvaly podle pobřeží od města k městu. Kde narazily na kamarády, pořádaly mohutné bitky, které ničily nervy hlavně divákům – tu a tam se srazili i s někým cizím, hlavně s místními chuligány nebo podsvětím.

K ostrému střetnutí došlo ve městě Bari, kde byli na dovolené kluci z lepších rodin, bohatí a nafoukaní. Jednomu z nich se zalíbila dívka, která patřila ke smečce, vykonávala funkci nějaké čarodějky nebo čeho. A protože ona neměla pro jeho dvoření pochopení, došlo nejdřív k potyčce a pak rvačce, do které zasáhli i kamarádi toho místního borce. A jeden se dopustil té nepředloženosti, že vytáhl revolver a chtěl jím Arminům pohrozit.

Armini mu revolver vyrazili kopnutím do ruky a už ho tloukli. Pachatele i jeho nejbližší kamarády zmlátili, odvlekli do přístavu a tam přivázali k železné mříži, rozřezali na nich všechny oděvy a oholili jim hlavu i celé tělo. Pak je ještě pomalovali všelijakými barvami a protože se policie zajímala, proč postižení strašně řvou a volají o pomoc, naskákali do lodí a vyrazili podle pobřeží dál.

Silné smečky přepadly Neapol; shodou okolností ve chvíli, kdy ve městě nějaká místní organizace Anarchistů pořádala protestní demonstrace proti znečišťování životního prostředí a proti globalizaci. Neopomněli zúčastnit se demonstrace – a když místní mládež vyprovokovala srážku s policií, zamíchali se do toho. Jak později tvrdili předáci Arminů, policie je bezdůvodně napadla. Policisté tvrdili, že je to docela možné, ale že je zmátly dlouhé vlasy a divoký vzhled účastníků. V každém případě došlo k boji, ve kterém Armini ztloukli přepadový oddíl policejní školy a ustoupili teprve po tříhodinovém boji pomocí dlažebních kostek na jedné, vodních děl na druhé straně. Podařilo se je zatlačit do přístavu, donutit nastoupit na lodi a odjet. Někdo navrhoval je zatknout a zavřít, ale velitelství naštěstí ten návrh zamítlo – nikdo nevěděl, kolik jich dohromady je a kdo by jim ještě mohl přijít na pomoc.

Velitel přístavní správy v Syracusách dostal zřejmě informace dřív a lepší než ostatní, takže se odpovídajícím způsobem připravil. Nejdřív nařídil všeobecnou pohotovost pro karabiniéry, pak nechal na klíčových místech města postavit kryty z pytlů s pískem a nakonec poslal do přístavu svoje zaměstnance, aby hosty mile přivítali. Jen co se tu objevili první Armini, očekávali je kluci zhruba jejich věku, kteří se jim nabídli jako průvodci. Velitel přístavní správy měl dva, ti sehnali pár kamarádů ochotných pomoci.

Bylo to překvapení příjemné; kluci ukázali hostům, kde najdou obchodní dům a pomáhali při jednání o ceně – a že se zřejmě vedení toho obchoďáku dovědělo, oč mladým jde, nabídlo ihned prospekty a plány několika velkých plachetnic, které bylo možno dodat přímo z výrobních závodů. Náčelníci byli velmi spokojeni, prohlédli si město a historické památky včetně starořímských, nakoupili pohlednice a zakázali svým bojovníkům se rvát s kýmkoliv místním. Navečer uspořádal velitel přístavní správy recepci pro náčelníky ve své vlastní vile, kde se podávaly domácí speciality a kvalitní víno. Na to nebyli zvyklí a tak moc nepili, ale přesto chválili toto pohostinství.

Mimo jiné slíbili panu veliteli, že oba jeho kluky vezmou na zábavní cestu po Evropě, která má končit ve Francii u města Troissy-sur-Mére. Velitel nedokázal odmítnout a kluci byli nadšením bez sebe, takže všichni byli spokojeni.

Příští den se chtěli jet podívat na zříceniny římských a řeckých chrámů v místě zvaném Paestum – ale do přístavu se začaly stahovat všelijaké lodi s trojzubci na plachtách a jejich kapitáni hlásili, co se děje v Neapoli a jinde na pobřeží. Vzhledem k dobrým vztahům s obyvatelstvem bylo rozhodnuto, že namísto vylodění v Syrakusách budou pokračovat dál, někteří na Maltu, jiní až na Sardinii nebo Mallorcu, kde bylo další shromaždiště.

Město Syrakusy i ostatní sicilská města ještě dnes vzpomínají na těch několik dní jako na dobu klidu, pořádku a všeobecné konjunktury, a neměly by jistě nic proti tomu, kdyby se polodivocí hosté vrátili. Jiní Italové bohužel ano.

Errata:

30.05.2021 11:44