Povedlo se!

„To byl skvělý nápad, Yazatap,“ pochválil ji Olda. „Ale proč jsi ho hodila do Sibérie?“

„Hodně mě naštval. Když má ty ďábly tak rád, ať se tam s nimi pomazlí. Kromě toho to ale mělo i praktický důvod. Kdybychom ho nechali na Zemi a sůvičky by ho pustily ze svého vlivu, určitě by to dementoval a tvrdil by, že to nebyly jeho myšlenky, ale že mu to někdo vsugerovat. Celý příběh by pak šel do ztracena. Takhle ta pointa zůstane všem lidem v hlavě v nezkreslené podobě.“

„Ty jsi fakt skvělý taktik. Ten homunkulus se mi na Sibérii ale nelíbí. Pochybuji, že by ho nějaký ďábel u sebe ubytoval.“

„Vím, že jemu už tam nikdo nepomůže. Ale pro efekt to bylo perfektní. Odlétl do bílého pozadí – perfektní kontrast, na záznamu to bude dobře vidět.“

Olda se zasmál. „Musíme ještě poděkovat sůvičkám, že to tak skvěle zvládly. Pepku, kde jste?“

„Pozval jsem je ještě na návštěvu do Oázy. Přijďte sem, měli bychom celou akci zhodnotit.“

U Horáků se sešli také Ota s manželkami, Rapyz a Sylia. Hovořili všichni jen telepaticky, ale zato všesměrově.

„Ten nápad vložit mu do úst jeho vlastní myšlenky nás napadl až když jsme zjistily, jak černé ty myšlenky jsou. Tohle bylo i pro nás náročné, ale povedlo se to.“ řekla Sylia. „Ale měli jste to krásně zrežírované. Ten výstup Yazatap byl výbornou pointou. Tohle hned tak nikdo, kdo to uvidí, nezapomene.“

„Kryštof už předal záznamy do redakce CNN a ti to dají jako významnou reportáž do večerního zpravodajství.“ informovala Ramiel.

„Byli jste fakt perfektní. Doufám, že to na nás zkoušet nebudete. Musím uznat, že tohle je opravdu silná zbraň. Vaši generálové asi takhle řídili Kentaury?“ ptal se Pepek.

„Obávám se, že tam to bylo o hodně tvrdší. Když se k tomu připočte přirozená divokost kentaurů, není pak utkání s nimi žádná legrace. Když se průběh bitvy na Firhoi obrátil, asi dostali generálové pořádný strach, když použili atomovou bombu.“

„Chtěli ji použít i na Bykyle, kde jsme vaši armádu pobili. My jsme jim je ale předem vyřadili. Vlastně ta bitva trvala tak dlouho jen protože jsme s porážkou čekali až do chvíle, kdy byly všecky bomby vyřazeny.“

„Zmocnilo se jich úplné šílenství. To byl vlastně první krok k oslabení jejich psychické moci. Od vás byl skvělý tah s tím jídlem. Všichni jsme už měli pořádný hlad a rozlítilo nás, že generálové dostali spoustu jídla, ale ani je nenapadlo se s ostatními rozdělit.“

„Pro všechny to stejně bylo málo. Ale jak se cpali a dostali strach, že by o jídlo mohli přijít, hodně polevili v ostražitosti a vy jste je dostali. To jsme potřebovali docílit, aby z vaší armády už nešel strach.“

„Chápeme to, i když to, jak jste nás zavřeli a oddělili od našich sluhů, všechny Hyriome naštvalo. Pak ale zbyl jen strach, co bude dál. Báli jsme se, že nás všechny povraždíte. Příležitost jste k tomu měli. Všichni ale doufali, že k atomovým zbraním nesáhnete, protože byste náš svět ztratili i vy.“

Do debaty vstoupil Ota: „To by nás neodradilo. My totiž máme bomby účinné stejně jako atomovky, které ale nepůsobí radioaktivitu. My jsme ale nechtěli vraždit. Stačilo, že jsme vás zneškodnili.“

„Ocenili jsme, že po porážce generálů jste nás nenechali hladovět. V tu chvíli jsme začali věřit, že to pro nás nedopadne tak špatně. Přece byste nekrmili plánované mrtvoly.“

„Pro nás by byl ideální stav, kdy všechny blízké světy budou spolupracovat, a ne spolu válčit. Jen kentaury bych nechal tam, kde jsou. Jejich divokost by mohla snahy o porozumění narušovat.“

„Obávali jsme se také, že tefirové z Firhoi využijí situace a přijdou nám oplatit naši nevítanou návštěvu.“

Belial Sarcha se usmála.

„Představte si, že i na to Oázané mysleli. Jakmile jsme vás společně vyřídili na Bykyle, vyjednali s naší Poradní síní, že na vás nebudeme útočit a připojíme se později k jednání Oázy s vaším světem. Naši sem poslali tři pozorovatele, ale ti zjistili, že není třeba se znepokojovat, Oázané řeší spor s minimálními obětmi.“

Rapyz a Sylia vyvalily své soví oči. „Takže vy jste s mírem počítali už v okamžiku, kdy jste do konfliktu šli? A my jsme měli takový strach, kam až chcete zajít. To, že jste nás vyzvali, abychom pomohli očistit svět Fedibajů od dinosaurů, nás fakt překvapilo. Na druhé straně jsme došli k názoru, že spoluprací na tomhle úkolu nemůžeme nic pokazit.“

„No vidíte“, vstoupila do diskuse Salgiel „vydařené splnění společného úkolu nás sblížilo víc, než kdyby jednali parlamentáři půl roku.“

„Nejdřív nám ostatní Hyriome nadávaly, že kolaborujeme. Ale teď, když jste nám zase otevřeli světy mravenců a červů, všichni nás chválí, že to byl krok správným směrem. Musíme se přiznat, že na mravence používáme psychické ovlivnění. Nikdo jim tím ale už neubližuje, vlastně tím jen řídíme jejich práci, bez které bychom se neobešly.“

„Jak jsem je poznal, tak na pokyny pro svoji práci spíš čekají. Když to nebude proti jejich vůli, psychické ovlivnění vám nebudeme zazlívat,“ poznamenal Olda. „Jsme vám vážně vděčni, že jste nám pomohli tak elegantně vyřešit náš problém. I když to není celé řešení situace s homunkuly a ďábly, určitě je to významný krok kupředu.“

Errata:

30.07.2021 20:12