Bez cookies je omezený přístup! Bez COOKIEs je omezený přístup!
Zkáza postupuje. Žádný teleport již nejde zaměřit blíž než světelný měsíc od bývalé Homicingy. A nedostupná oblast stále roste předpokládaným tempem – rychlostí světla.
Planetární svaz končí. Každá planeta teď bojuje sama za své vlastní přežití, a podle očekávání vesměs nehodlá poskytovat zoufalcům, kteří přilétali z ohrožených oblastí, žádnou trvalou podporu.
Kospo a Kosarm – kosmická policie a kosmická armáda – dva hlavní mocenské pilíře, kterými si Svazové prezidium vynucovalo poslušnost, sice oficiálně existují dále, ale mají už prakticky nulový stav. Všechny planetární vlády s okamžitou platností stahují poskytnuté jednotky k ochraně vlastního území.
Soustavy Sirkima, Orkol Plag, Niwia i jejich satelity jsou po Bokweru a Skarinze další na řadě v horizontu dvanácti roků. Miliony strojů, schopných teleportu, z nich mizí jako lavina pryč, do vzdálenějšího vesmíru.
„Všichni blázní, jako by jim za patami hořelo,“ komentoval to kysele Boris. „Já na jejich místě bych se nejprve vybavil...“
„Také jsem o tom trochu přemýšlela. Byl bys ochoten pro získání vybavení se dopustit i násilí?“ tázala se ho opatrně androidka Louve, která nevzdala snahu otupit ostří averze nemrtvých vůči synťákům na palubě Bomma.
„Co je tobě do toho, co bych byl ochoten?!“ vyjel popuzeně.
„Promiň prosím, jen jsem chtěla přispět k vyjasnění otázky... Všude vládne chaos a anarchie. Peníze ztratily veškerou cenu, takže bys nic nekoupil, nikdo by ti nic nedal dobrovolně...“
„Něco by se určitě našlo,“ mávl rukou.
„Ano, možná. To by ale také bylo jediné, na co by ses pak mohl spoléhat,“ namítla mírně. „Vzdálenější světy budou poskytovat podporu pouze prvním vlnám utečenců, než dojdou zdroje. Všichni další pak budou odmítáni. A někteří lidé tohle ví, takže utíkají jak o život aby byli mezi těmi prvními.“
„Víš co?! Vůbec na mě nemluv, dokud nebudeš tázána!“ otočil se k ní pohrdavě zády, aby zakryl fakt, že na její slova nemá protiargument.
Kosmičtí lupiči a piráti měli hody. Uvědomili si, že na ně planetární vlády nebudou mít čas ani kapacity, a počali drancovat uprchlické konvoje jak černá ruka.
Vše dovršili Mechaniciané. Iluze nezdolnosti, kterou kolem sebe Svaz planet dosud dokázal udržet, se během několika prvních střetů zcela rozplynula, a inteligentní stroje vtrhly do lidského sektoru s nevídanou surovostí a dravostí.
Bommu zatím prováděl své zámysly. Vyčkával. Skryt silnými maskovacími prostředky, sledoval v důležitých bodech průběh událostí, díky čemuž kapitánka s Louve mohly upřesnit zatím neznámý plán.
Během čekání se k nim dvakrát přiblížil nějaký loupeživý agresor, jehož detekce dokázala proniknout maskovacími sférami Bomma. Ale kombinace Skarinžské, Homicingské a hlavně Mechanicianské techniky působila sama o sobě tak hrozivým dojmem, že posádka nikdy nebyla nucena předvést, jak si dokáže zajistit bezpečí vlastními silami.
„Tak kdy konečně něco uděláme?!“ remcal Emil, když čas ubíhal a nikdo se neměl k žádné slíbené akci.
„Až Bay zavelí,“ ujistil ho Ortogon.
„Zavelí vůbec?“ přidal se Mario. „Už dva dny trčíme v prostoru, a nic!“
„Neškodilo by víc důvěry ke kapitánce-!“ zamračil se důstojník.
Jenže Emil se nedal. „Jak můžeme mít důvěru k velitelce, která si na poradu přizve raději synťáka místo člověka?!“
„Synku,“ zavrčel don, „Bay nás úspěšně provedla nejedním nebezpečím. Oproti tomu ty nejsi ten povolaný, který by měl co mluvit do toho co dělá, a jak to dělá. Tím diskusi končíme!“
Trvalo však ještě další dva dny, než dala Bay O´Nett příkaz k akci.
Bommu se vynořil z teleportu v jednom z přeplněných sektorů, a bez váhání zamířil do hustého a chaotického proudu vesmírných objektů.
Don Ortogon, sledující trajektorii, měl ve velínu tentokrát hlavní slovo; kapitánka se rozhodla nezúčastnit.
„Done?!“ vrazil do řídícího sálu Mario. „Co se stalo Bay?“
Důstojník se ohlédl. „Proč by se jí mělo něco stát?!“
„Zastavil jsem se u ní, a leží tam jak bez ducha-“
Don Ortogon svraštil obočí. „Pokus se příště zbytečně nerušit soukromí lidí, hochu. Jestli chceš, sedni si, a do ničeho se nepleť.“
Otočil se zpět ke svému panelu. „Bommu?“ oslovil mozek korábu. „Skutečně je tam?“
„86 ze sta, že je,“ potvrdil palubní počítač.
„Kurs ukazatel B,“ přemístil Ortogon svou značku, určující směr plavby prostorem.
„Done, ale to je kolizní kurs!“ namítl ihned Ekvisito od řízení.
„Nic co bych nevěděl,“ opáčil don, a ostřejším tónem dodal: „Vykonej rozkaz!“
„Provedu!“ potvrdil robot.
Naléhavost Ortogonova příkazu nebyla samoúčelná. Od jedné nedávné události měla syntetická část posádky, včetně mozku korábu, vymazaný trojjediný zákon robotiky. Tato důrazně nedoporučovaná operace o něco později přinesla kardinální úspěch, ale mohly by nastat situace, kdy by riziko převýšilo zisk.
Mohutný Bommu změnil směr a jakoby bezděčně mířil přímo k zamaskovanému Mechanicianovi.
„Kontakt za pět, čtyři...“ odpočítával Bommu.
Mechanician Delkwork musel být dozajista velmi potěšen.
Byl tak důkladně skryt, jak to dovedou jen dokonalé stroje. Ukotven poblíž proudu uprchlíků, bez pohybu číhal na kořist, která by mu stála za útok. Velký Bommu, který se mu doslova naservíroval až pod nos, byl právě takový objekt.
Delkwork zrušil maskování a vyrazil. O úspěchu svého manévru nepochyboval ani v nejmenším: výzbroj, obranu i manévrovací schopnosti měl dozajista mnohem větší, než předpokládaná kořist.
Jenže v ten okamžik řekl Bommu: „Byl tam. Akce!“
Kapitánka Bay O´Nett, ležící v kajutě, se vzepřela myšlenkou a vyskočila ze svého těla. Následována Louve, vrhla se napříč prázdnotou přímo vstříc blížícímu se Mechanicianovi.
Velryba se vydala lovit velrybáře!
Inteligentní stroje jsou bezesporu vybaveny na přežití ve všech myslitelných situacích, do nichž by se mohly dostat. Ne však proti astrální invazi.
Bay prolétla ochranné bariéry i pancíře Delkworka jako ostrá jehla tenkým plátnem, a zakousla se přímo do Mechanicianova jádra.
Taková diverze přesahovala všechny Delkworkovy obzory – vždyť se nepřítel ocitl náhle přímo uvnitř něj!
Situace ale byla ještě horší, neboť neměl jak proti nečekané hrozbě bojovat. To nebyl hmotný protivník, kterého by bylo možno anihilovat. To nebyl počítačový virus, který by se dal izolovat a vymazat. Tajemný vliv nešlo ani nijak odstínit!
Nepopsatelné zděšení, jež se Delkworka zmocnilo, však trvalo jen několik sekund – do doby, než Bay ochromila Mechanicianovo jádro a zaujala jeho pozici. Louve se mezitím usilovně starala o zřízení rozhraní mezi vědomím kapitánky a systémy Mechaniciana. Dokud totiž z jádra nepřijdou nové instrukce, Delkworkovo tělo bude nadále provádět ty původní – to jest útočit na Bomma.
Konečně!
„Máme ho,“ objevila se před Ortogonem na zobrazovači zpráva, kterou k nim předaly Delkworkovy komunikační aparatury. Spolu s tím Mechanician přerušil útok, zavolal si zpět drony, které už se chystaly porcovat domnělou kořist, a zaujal paralelní trasu vedle Bomma.
Kolem však propukl nepopsatelný chaos. Objevení Mechaniciana u konvoje vyděsilo každého kdo to viděl. Ačkoli Bommu vysílal signál „nic nehrozí“, nikdo mu nevěřil. Všechny lodě se snažily co nejrychleji zmizet. Která mohla, ihned zapnula teleport, aniž dlouho vybírala kam: je jedno kam skočí, hlavně ale rychle! Která nemohla, ždímala své lineární motory na doraz, jen aby zvětšila vzdálenost mezi sebou a hrozbou. Někteří zpanikaření nešťastníci dokonce zahazovali své náklady, jen aby mohli odletět rychleji.
„Posbíráme co půjde,“ řekla Bay z nitra Delkworka, a z doků Mechaniciana se vyrojila armáda dronů, které hbitě a cílevědomě počaly plnit zadaný úkol.
„Stali se z nás piráti...“ řekl Mario hořce, když to viděl.
Ale Ortogon ho vyvedl z omylu. „Sbíráme jen svou odměnu za odstranění hrozby, které by tu nikdo jiný nedokázal vzdorovat. Stačí se podívat kamerami do Delkworkových skladů. Obsahují množství ukořistěného nákladu. Nepochybně už napadl několik lodí.“
„Raději ho k tomu moc nevybízej,“ slyšel ale ve svém komunikátoru Bayin varovný hlas. „Ten Mechanicianský vrahoun má v kontejnerech i biologickou kořist, ovšem poněkud nevkusně naporcovanou. Nejspíše posádky korábů, které už vyplenil. Nenápadně se toho zbavím, ale nenech naše hosty to spatřit. Zbytečně by je to mohlo vyděsit...“
„Done-?“ otočil se udiveně Mario, když důstojník bleskovým pohybem vypnul přenosové okruhy.
„Nic nebude!“ prohlásil don nesmlouvavě. „A konec řečí!“
„Sami tvrdíte, že máte Mechanicianskou výzbroj! K čemu tedy potřebujeme dalšího Mechaniciana? Podle mě to bylo úplně zbytečné riziko!“ mračila se Alsaina.
„Dva jsou více než jeden,“ pravil Ortogon stroze.
Když Bay O´Nett dostatečně pozměnila Delkworkovo jádro, předala správu získaného korábu Louve, a vrátila se na Bomma do svého těla.
„Bylo to nakonec lehčí než jsem čekala,“ poznamenala, když se zastavila na chvilku za ostatními. Její hlas však zněl hodně unaveně. Vyčerpání po astrálním útoku na ni dolehlo jak olověná deka. „Ortogone... teď je správný čas se vypařit. Vezmi nás do prázdna, já se jdu trochu vyspat. Chci se probudit někde daleko pryč odtud...“
Errata: