Bez cookies je omezený přístup! Bez COOKIEs je omezený přístup!

„Co jsem přehlédl?“ domáhal se Ortogon vysvětlení.

„L.E.S.“

Tím Bay považovala odpověď za dostatečnou. „Leviere! Obstarej a hlas bouřkové zabezpečení kolonie!“ nařídila přes svůj organizér androidovi. „Ekvisito, zaopatři náš modul s dvojnásobným bezpečnostním indexem. A ty, Matóne, vypni do rozbřesku obě ochranné linie.“

„Kolonie tak zůstane bez pozemní ochrany!“ upozornil android.

„Vím. Vykonej!“

„Rozumím, provedu,“ potvrdil velitel obrany.

Oba společníci hleděli na kapitánku s úžasem.

„Vypnout obranu?“ opakovala Luka nevěřícně.

„Ovšem. Myslíš, že nám dodnes k něčemu byla?“ usmála se Bay, která si mezitím nechala projektorem svého komunikátoru ukázat mapu celé kolonie, a dotekem prstu v bodech, které si vybrala, otevírala přímé přenosy. Roboti pod velením technického náčelníka rychle a přesně plnili rozpis příprav na atmosférickou poruchu, která se blížila.

Protože východní obzor zakrýval útes, bouřku nebylo zatím vidět. Ale zvolna sílící poryvy větru, které se proháněly zátokou, byly výmluvné.

„Bouřkové zabezpečení dosaženo,“ hlásil konečně Levier.

„Synťáci se uklidí do rána na orbit,“ rozhodla náhle Bay.

Teď užasl i don Ortogon. Co to vyvádíš, chtěl se zeptat, ale na poslední okamžik se zarazil. Několikrát se zdálo, že Bay jedná zcela nelogicky, a nakonec se ukázalo, že to mělo dobrý důvod. Co za tím vězí tentokrát?

Androidé spolu s roboty spořádaně nastoupili do jednoho z dopravních modulů a vyrazili vzhůru do oblohy ve chvíli, kdy se nad útesem ukázal cíp přicházející meteorologické poruchy. Kolonisté neodolali a vyšli na pláž, kterou prolétaly poryvy větru, prosycené vlhkostí.

Mlčky sledovali černočernou vařící se hradbu bouřkové fronty. Při troše fantazie mohl pozorovatel v temných mračnech vidět obrovitou atmosférickou příšeru, hrnoucí se na nezvané návštěvníky. Když blesky, prozařující pekelný kotel, čistě náhodně rozsvítily mračnům dvě „oči“, Luka se mimoděk zachvěla leknutím. Bylo to až děsivé.

Bouře postupovala docela rychle. Rachot hromů zněl jako kdyby někde v dálce titáni váleli gigantické balvany. L.E.S. masivně duněl, a vítr, prodírající se různě zakřivenými kanály v porostu, hrál podivné, teskně temné fanfáry.

Varuji vás. Jste cizí v tomto světě, mohlo to znamenat...

„Jdu zpátky do modulu,“ rozhodla se náhle Luka. „Vy ne?“

Skutečně nebylo proč zůstávat venku. Bouřka se hnala na tábořiště jako vroucí černá stěna a stále sílící vítr počal trhat slova od úst. Když se za nimi uzavřel pevný průchod modulu, lékařka si viditelně oddychla.

Mlčky se posadili v navigaci. Bay přinesla pohárky s horkým chajkomem, zapnuli přenosové okruhy a z bezpečí sledovali, jak bouřlivé živly venku přebírají vládu nad ztemnělou krajinou.

„Jsme na planetě jen my tři,“ řekl náhle Ortogon.

„Přesně tak,“ kývla kapitánka. Pak na něj významně mrkla. „Poprvé od doby, co jsme opustili Skaringu, máme nerušené soukromí...“

„Bay... sleduji tvé myšlenky správně?“ usmál se trochu váhavě.

„Naprosto správně,“ souhlasila s nepatrným úsměvem.

„Budu dohlížet na kolonii z pilotní kabiny,“ zvedla se chvatně doktorka, ale Bay jí chytila za ruku. „Zapomeň.“

„Ale-“ zazmatkovala.

„To je rozkaz.“

Errata:

30.05.2021 13:23