Vítej, návštěvníku!

Ortogon chvilku pohledem hypnotizoval graf. Tak se rozděl! Vyhoď někde novou odbočku! Ale prediktivní model ho ignoroval.

„Neříkám to vůbec rád,“ vzdychl. „Obzvlášť když se nám na Kawairice začíná tak slibně dařit. Ale navrhuji úplnou evakuaci. Sebereme co půjde, a pryč! Tohle bude zlé, když i Mechaniciané utíkají!“

„To není fér,“ zašeptala Louve.

„Není,“ reagoval Bommu. „Ale souhlasím s druhým důstojníkem.“

„Existuje nějaká náhradní varianta?“ ozvala se Luka.

„Zkoušíme to,“ zasupěla Bay. Spolu s Bommem bombardovali holistický model desítkami možností, aby ho donutili vydat nějaké doplňující informace. Bez úspěchu. Odbočky se sice generovaly, ale stále s tím samým výsledkem.

„Ztrácíme čas,“ varoval Ortogon, když marný proces analýzy situace trval již půl hodiny. „Mechaniciani určitě dobře věděli, proč odlétají.“

„V tom to asi bude,“ odsekla znatelně napjatým hlasem Bay. „Ví snad někdo, před čím bychom měli utíkat?“

„Kdybychom věděli, dalo by se reagovat racionálně. Ale právě něco, co včas nerozpoznáme, pro nás může být zničující,“ opáčil don. „Co když kupříkladu sféra kolem soustavy náhle ztratí stabilitu, sevře se a vše co má v sobě promění v neutronovou hvězdu?“

Kapitánce přeběhl mráz po zádech, když si připomněla paralelu s příběhem, který již dříve zmínila. Zatajila společníkům, že v něm hrdinové nakonec přišli o svůj ostrov díky kataklyzmatické erupci. Donova slova nyní nabyla nečekaně zlověstného významu.

„S dovolením, Bay,“ vstoupila do komunikace Louve. „Doteď jsme se nechali směrovat holistikou. A když je to vážné, hledáme jak ji obejít?“

„Nehledám,“ téměř odsekla. „Zkouším se v tom vyznat!“ Přes nedávno instalované elektronické rozhraní se neprodleně napojila na L.E.S. a pokoušela se zaslechnout jeho názor na prostou otázku: prchnout či zůstat?

Minuty utíkaly v nervózní atmosféře.

„Bay...?“ připomněla se Louve po chvíli.

„Nespím, naslouchám!“ řekla podrážděně, ale ovládla se. „L.E.S. s holistikou nesouhlasí,“ vydechla a odpojila se od přenosové soustavy.

„Sama jsi říkala, že vlastně spí. Třeba jeho jednotlivé komponenty nedokáží situaci posoudit v celém rozsahu,“ namítl Ortogon.

Bay vzdychla. To byly rozumné námitky.

„Dobrá. Posádko, evakuace,“ zazněl na všech kanálech její kovový hlas. „Kolonie? Připravte stroje a materiál k přenosu na Bomma, případně na Delkworka. Done, veď Bomma na nízký orbit, pak ho převezme Ekvisito. Luko-?“

„Slyším.“

„Neříkám to ráda, ale máš asi jedinou a poslední možnost vyměnit si tělo. Takže až přistaneme, chci jasnou odpověď, zda bude tvou volbou urskonxana teď nebo ošetřovna kdoví kdy.“

„Rozumím,“ odvětila lékařka staženým hrdlem.

Bommu mezitím započal přibližovací manévr. Energie, proudící ze zdrojů do mocných gravitačních generátorů, dokázala hladce a obratně pohybovat i jeho obrovskou hmotností. Ortogon v podstatě ani nepilotoval – vše obstarával mozek korábu. Takže jen mlčky dohlížel na manévr a v duchu vroucně doufal, že si možná všimne něčeho, co by je na poslední chvíli zázračně vysvobodilo z prohrávající situace. Třikrát redefinovaný Leptone! Což o sobě nedá vědět ani správce sféry, která uzavírá celou soustavu?!

„Vysvobození je tu,“ ozval se naprosto nečekaně ve velínu příjemný, tichý hlas.

Errata:

30.05.2021 13:23