Bez cookies je omezený přístup! Bez COOKIEs je omezený přístup!

Možná by někoho zajímalo, jak Sogot vypadal. Těžko říci. Osoba věku neurčitého, zcela všedně oblečená, zrovna tak všedně obutá a neméně všedně se tvářící. Dokonce neměl ani příslovečně pronikavý pohled, podle kterého se většinou nechá poznat mág v převlečení.

Neplul na koberci, nelevitoval, neletěl na ohnivém drakovi, ale docela všedně kráčel prašnou cestou od pobřeží k Tapanisamě. Veleostrov divochů byla jeho další zastávka. Nicméně se vlastně ani zastávkou nestal. Ve chvíli, kdy se ocitla dřevěná střecha Pikilotiho pralesního paláce na dohled, vyřítilo se Sogotovi vstříc stádo divochů. Na nic se neptali, na nic nečekali. Kamenné mlaty a sekery se čile míhaly nahoru a dolů, až ze Sogota nezbylo nic než krvavé, rozmlácené torzo.

S jásotem, který vyjadřoval toliko čirou zvířecí radost, dovlekli divoši zohavenou mrtvolu do blízkého rákosového sídla. Hlavu usekli, vyvařili a naplnili horkým pískem, aby se smrskla, a pak vesele tancovali až do noci.

To byla vážně rychlovka.

Errata:

30.05.2021 13:20