Bez cookies je omezený přístup! Bez COOKIEs je omezený přístup!

V neděli večer se Hanka přemístila do Útulného domova, aby vše zkontrolovala. Zjistila, že děti si hračky a sportovní potřeby užívají a chodí v nových domácích šatech. Hodně to vylepšilo dojem z domova.

Rozhodla se přespat v Útulném domově. V kanceláři Bachové sice neměla nejlepší pocit, ale věřila, že duch Bachové je už za pomezím. Jaké proto bylo její překvapení, když se jí ve snu opět zjevil. Nebyl ale už agresivní. Jen ji unaveným hlasem oslovil.

„Vím, že máš všechny důvody mě nenávidět. Nemám ale nikoho, komu bych předala tenhle odkaz. Převzít tělo purkmistra se mi nepodařilo a vlastně ho už ani nechci. Stejně by to bylo jen na pár dní.“

Hanka se převalila a duch zvedl hlas: „Ne, prosím, nebuď se. Nech mě to dokončit. Ráno jsme odešly do přístavu a nasedli na loď jménem Layla. Purkmistr dal kapitánovi nějaké peníze. Myslely jsme, že na dopravu do spolehlivého úkrytu. Zbytek už víš.“

Duch vypadal, že už se skoro ztrácí. Vzchopil se ale ještě a dokončil svoji zpověď: „Vím, že neumíš zobrazit minulost, ale ochránci by sem někoho takového mohli poslat. S purkmistrem jsme se setkali u dveří do jídelny. Před tím tam ale hovořil s kapitánem lodi. Na lodi Layla jsme ležely v kabině na přídi. Řekni ochráncům, ať to vyšetří a purkmistra a kapitána Layly obžalují. Chci, aby pocítili alespoň světskou spravedlnost. Jsou to ještě větší hajzlové, než jsem byla já.“

Duch se rozplynul a Hanka pak už spala klidně až do rána.

Ráno se Hanka rychle nasnídala a přivedla Silmura a matku královnu. Pak ji napadlo, že o projekt má zájem i Diana Rena. Spojení naskočilo rychle a domluvily se, že také přijde. Sváťa se objevil jen chvíli před ní. Přišel i se Zachariášem.

„Vrona si nepozvala?“ zeptal se trpaslík.

„Vidíš, ten by to asi taky rád viděl.“

Navázala s ním kontakt a ukázalo se, že už byl připraven na cestu.

„Tak, teď už jsme tu všichni až na Plama.“

„Že sis taky vzpomněla, sestřičko. Až budete koukat na iluzi architekta, rád bych vlezl do tvého krystalu, abych se taky pokochal, co jste vymysleli.“

Od baráků pozorovaly scenerii i děti s vychovatelkami.

Všichni napjatě čekali, až přijde architekt. Náhle se objevil přímo mezi nimi a měl s sebou i pomocníka. Trochu se zarazil, když viděl, kolik lidí je na projekt zvědavých. Pak se ale ujal slova.

„Jednal jsem sice jen tady s Hankou, ale vím, že na původním návrhu se podílelo víc lidí. Doufám, že jsem vás pochopil a že s mým projektem budete spokojeni.“

Obhlédl přítomné a pokynul pomocníkovi, který začal postupně zobrazovat iluze. Hanka vzala Plama do svého krystalu.

„Dohodli jsme se, že celý projekt rozdělíme na tři stavby. V první stavbě postavíme deset obytných domků, z nichž tři budou dočasně využívány jako učebny,“ zobrazil pomocník deset domků při horním okraji parcely.

„Až budou domky dokončeny, přestěhují se do nich všechny děti s vychovatelkami. Ve druhé stavbě zboříme výběrové baráky kromě jídelny a postavíme novou kuchyň, sklady, kanceláře a byty pro personál.“

A pomocník zobrazil novou budovu s původní jídelnou.

„Domluvili jsme se, že děti budou mít jídelnu v každém domku a dnešní výběrová jídelna bude sloužit jen pro přijímání návštěv. Není dost velká pro všechny děti.“

Pomocník mezitím zobrazil oplocení v době třetí stavby.

„Jak vidíte, v průběhu třetí stavby se váš pozemek hodně zmenší. Kolem domků už ale budou prvky dětského hřiště a po dokončení druhé stavby zbude i menší prostor pro hry kolem kuchyně. Bude také oplocena pastvina nad rybníčkem včetně rybníčku. Tudy budete vycházet i k moři.“

Vypadalo to opravdu skvěle.

„Třetí stavba je největší. Budou se stavět učebny, tělocvična, koupaliště a rovná plocha pro sportovní hry včetně kurtů,“ dokončil pomocník celou iluzi.

Návštěvníci vstoupili nejprve do iluze obytného domu, pak se přesunuli do tříd, tělocvičny a k bazénu.

„Není to sice žádná Poluta, ale lepší dětský domov asi nenajdeš,“ řekl Sváťovi Rafan, který se náhle zjevil mezi návštěvníky.

Pak si vzala slovo Hanka.

„Chtěla bych poděkovat všem, kdo se na vytvoření té krásné koncepce podíleli, Hodně přispěli Zachariáš i Diana Rena. Největší zásluhu na tom, že tento sen se už začal uskutečňovat, má nejvyšší vládce jižního království, král Silmur a královna matka. Dovolte, vaše královská milosti, abychom vzdali hold vaší osvícené vládě.“

Všichni poklekli a král Silmur s královnou matkou přijali projev úcty a poslušnosti. Pak Hanka pokračovala: „Patronát nad Útulným domovem se uvolila převzít královna matka. Ona je nejvyšší autoritou a zároveň ochráncem tohoto domova.“

Pak Diana vzala matku a Silmura k dětem.

Slavnostní atmosféra pominula, děti přistoupily blíž, aby se poklonily králi, a Hanka poděkovala za dobrou práci architektovi: „Věřím, že s vaším projektem už bude schopna pracovat stavební firma, kterou si vybereme. Prosím vás ale, abyste na stavbu dohlédl a pokračoval v práci, která skončí, až bude poslední stavba u konce. Zatím vám předávám za projekt dohodnutou cenu pět set zlatých.“

„Projekt je zajímavý, rád budu pokračovat. Na ceně se určitě dohodneme.“

Hanka se teď obrátila na Zachariáše: „Co tomu říkáš, Zachu?“

„Líbí se mi to, skoro těm dětem tady začínám závidět. Dovol, abych ti představil dva majitele stavebních firem, které jsem pozval, aby také viděli, co pan architekt přichystal. Pan Krtík a pan Robos.“

Dva pánové, kteří zatím stáli opodál, teď přistoupili k Hance.

„Dobrý den“ řekla Hanka. „Je ten projekt zpracován tak, abyste mohli nabídnout cenu prací? Samozřejmě důležitá je i doba výstavby. Chceme to mít co nejdřív a jsme připraveni maximálně spolupracovat. To, co od nás budete potřebovat, dejte do nabídky.“

„Kdy si přejete začít?“ zeptal se pan Krtík.

„Co nejdřív, jsme v podstatě připraveni,“ řekla Hanka.

„Dáte nám k dispozici pozemek na ubytování dělníků a skladování materiálu?“

„Pozemek pod bazénem až k moři je vám k dispozici. Když budete potřebovat něco navíc, určitě se dohodneme. Kdy můžete dát cenovou nabídku?“

S oběma pány se Hanka dohodla na dvou týdnech.

„Budete-li o to stát, můžeme vám dodávat i stravu, kterou vaříme pro děti. Jíst ale s dětmi vaši dělníci nemohou,“ řekla Hanka. Nevešli byste se s nimi.

Hosté se přesunuli do jídelny výběrového baráku, kde na ně čekalo občerstvení. Silmur ale zůstal pozadu a oslovil Hanku: „Vidím, že už jsi jednala s majiteli stavebních firem. Zachariáš ti určitě nedohodil žádné podvodníky. Já ale mám jednu firmu, která pro nás dělala opravy nějakých domů. Myslím, že bys mohla oslovit i je. Někdy mohou být vnitrozemci levnější. Kvalitu mají podle mých zkušeností dobrou.“

„Určitě je to dobrá myšlenka. Ti pánové vypadali, že by se spolu mohli dohodnout na vyšší ceně. Můžeš mi poslat majitele? Vezmu kopii dokumentace i pro něj.“

Došli do jídelny, kde již probíhala živá výměna názorů. Diana Rena přistoupila k Hance: „Moc se mi to líbí. Určitě se přijdu podívat, až to bude hotové. Fandím ti.“

„Děkuji vám. Bude s tím hodně starostí. Rozhodla jsem se tenhle rok ve škole vynechat, asi bych to nezvládla.“

„Vím, že máš přátele, kteří jsou mocní mágové. Určitě by ses mohla učit od nich a pak požádat jen o několik konzultací ve škole a složit závěrečné zkoušky. Studium je stejně v posledním ročníku rozděleno do specializací. Přijď se podívat a ty tři povinné si určitě vybereš.“

Hanku nabídka trochu zaskočila. „Myslíte, že by mi to škola dovolila?“

„Už jsme takové případy měli. Vzhledem k tomu, že se staráš o děti, neměl by to být problém.“

„Abych řekla pravdu, stejně jsem plánovala, že se budu dále učit magické předměty od Gemsika Rohana. Výborně si rozumíme.“

„On je fakt dobrý, lepšího učitele bys asi nenašla.“

„Pak jsem chtěla požádat Vrona, aby mne naučil něco k ovládání počasí.“

„To je náročná specializace. Troufáš si na to?“

„Bylo by to užitečné. Ale ještě jsem o tom s ním nemluvila. Taky by mě mohl naučit některá obranná kouzla, jako obrněná aura. Ale tato cesta už možná vede k temné magii, se kterou se ve škole asi nesetkám.“

„Máš pravdu, to je zakázané.“

„Taky už jsem si prakticky vyzkoušela, když duch opustí tělo, ale že bych se v tom zrovna vyžívala, to tedy ne. Moc se mi líbila některá Nikova kouzla, když například upíří cuc od Patrika Pohromaka přesměroval a svázal s nohou u stolu.“

„Tak upíří cuc na tebe zkoušeli? To se podívejme.“

„Nedovedete si představit, co jsem kvůli tomu vytrpěla. Nakonec mne ale tohle kouzlo možná zachránilo v Quinwalu.“

Hanka se náhle rozhodla: „Zastavím se se Sváťou a podívám se, jestli bych něco takhle na dálku zvládla.“

„Určitě přijď za mnou, jestli si něco vybereš.“

Hanka se rozhlédla, hledala Rafana. Vychovatelky se zrovna dobře bavily s Plavíkem a Rafan z toho byl trochu otrávený. Ožil, když na něj Hanka promluvila.

„Rafe, potřebovala bych s tebou někde v ústraní mluvit. Zůstaň prosím. Já teď vyprovodím Silmura a královnu. Vidím, že už by rádi odešli.“

„Počkám na tebe v baráku menších dětí. Tady už to asi bude končit.“

Hanka tedy dopravila domů Silmura a královnu. Když se vrátila, hosté už odešli. Zbyl tu jen Vron a Sváťa.

„Sváťo, dneska přijdu spát do Kouzelných zahrad. Nemám už skoro žádnou magii. Zatím pa.“

Pak se věnovala Vronovi.

„Je to chvilka, ale připadám si, že jsem tě neviděla celou věčnost. Jak vám to jde?“

„Hedva je docela příjemná a klidná ženská. Lukáš je moc hodný a chytrý kluk. Jen Terezka je živel. Cítím, že mě má ráda a upřímně se snaží být hodná. Je v ní ale něco nezvladatelného. Trochu se bojím, jak to dopadne.“

„Myslíš, že by bylo bezpečnější, kdyby nemohla na nikoho použít útočné kouzlo?“

Vron se na ni překvapeně zadíval: „Co tě to najednou napadlo? Nemáš už zase nějaké problémy?“

Hanka jen pokrčila rameny a Vron po malé chvíli pokračoval.

„Jak by to bylo možné oddělit? Kouzlení jí vzít nemůžu, je to přece celý její život. A pak – kdyby na ni někdo zaútočil, byla by bezbranná. A víš, že u lidí s Martisovou krví člověk nikdy neví. Neměla bys mi náhodou něco říct?“

„Možná se něco stane. Nevím. Kdyby se něco stalo, dám ti vědět.“

„Hanko, vím, že jsi poslední dobou měla něco s duchy. Tom mi vyprávěl divné věci. Dej si pozor, nerad bych o tebe přišel.“

„Už je to pryč. Jeden duch mi ale přes to něco řekl. Musím mluvit s Rafanem. Jestli můžeš, pojď se mnou.“

Rafan už na Hanku čekal. Hanka vyprávěla, co se dozvěděla od ducha Bachové. Oba muži to vzali velmi vážně. Rafan si povzdechl: „Nebude lehké dostat sem odborníka na vizualizaci minulosti. Je teď na roztrhání a kouzlo je náročné, nemůže ho dělat často.“

Hanka se obrátila na Vrona.

„Tys to přece jako kouzelný džin uměl. Nevzpomeneš si na to kouzlo?“

„Asi bych si vzpomněl. Je na to ale potřeba spousta magie, takže bez magických kamenů bych dokázal asi jenom krátký čas. Můžu to zkusit. Dokážeš přesně určit čas, kdy tady Bachová mluvila s purkmistrem?“

„Muselo to být v neděli před třemi týdny, tak v jedenáct večer. Zajímavé ale je, co si povídal purkmistr s kapitánem Layly před setkáním s Bachovou.“

„Zkusím to. Je to už ale hodně dlouho. Nevím, nevím.“

Vron se ponořil do meditace. Náhle se objevil obraz purkmistra v rozhovoru s námořníkem.

„Mám tady moc nepohodlné svědky. Zítra přijdou ochránci a určitě je budou tvrdě vyslýchat. Potřeboval bych je hned teď spolehlivě odklidit.“

Námořník odpověděl: „Dostaňte je na loď a já už to zařídím.“

„Řeknu jim, že je odvezete do bezpečí. Poč...“

Vron se vytrhl z meditace: „Na víc už nemám magii. Pomohlo vám to?“

Rafan řekl: „Byla to přesně pravá chvíle. Zítra to řeknu Bdělému a můžeme je oba obžalovat.“

„Doporučila bych nejdřív udělat vizualizaci toho, co se stalo na lodi. Jinak by mohli zničit stopy.“ ozvala se Hanka.

„Máš pravdu. Ale myslím, že když tohle předvedu Bdělému, vezme to do rukou a odborníka na vizualizaci na loď pošle. Čas by mohl být tak dvě hodiny po události v přístavu. Ne?“

„Prosím, zkus to. Chtěla bych, aby odtud ti grázlové co nejdřív zmizeli.“

Rafan se rozloučil a Hanka zůstala s Vronem sama.

„Jsi skvělý. Taky bych se to ráda naučila.“

„To není tak jednoduché. Musíš umět speciální druh meditace a pak jemně jít po nitkách času, až dorazíš tam, kde potřebuješ být.“

„A myslíš, že nemám šanci se to naučit?“

„Ale máš, schopnosti máš vynikající. Jen tvá dračí povaha by ti to komplikovala.“

„Myslím, že už jsem se naučila potlačit tu stránku mé osobnosti, když je potřeba. Víš, mluvila jsem s Dianou Renou o škole a ona mi nabídla speciální formu studia, kdy jen přijdu na pár konzultací, a když zjistí, že danou specializaci ovládám, pustí mě přímo k závěrečné zkoušce. Myslím, že zobrazování minulosti bych dost často potřebovala. Nauč mě to, prosím tě.“

„Tak dobře. Ale neručím za to, že si všechno přesně pamatuji. Radši nikde neříkej, že tě to učím.“

Hanka dala Vronovi pusu. „Máš ještě magii na přesun do Dubovníku?“

„Ale jo, to ještě zvládnu. Měj se hezky!“ řekl Vron a odešel branou, vytvořenou ze zbytků magie.

Hanka se rozloučila s vychovatelkami a proklouzla branou k větvovému domečku. Sváťa už na ni čekal. Na povídání nebyl čas.

Errata:

09.07.2021 08:09