Bez cookies je omezený přístup! Bez COOKIEs je omezený přístup!

Skok na slovník Skok na diskusi Zvýraznění změn Zvýraznění uvozovek

Modrý život

Zpět Obsah

(výňatky z prvního vydání encyklopedie)

Protobaktérie měňavá Jarošova (Protobacillus Variabilis Jaroshidae)  

První představitel umělého života z Jarošovy tvorby. Má veliké množství kmenů, lišících se velikostí i jinými vlastnostmi. Rozmnožuje se dělením, v méně příznivých podmínkách vytváří spóry (tato vlastnost není u všech kmenů vyvinutá, nebo je různým způsobem vázaná). Bývá menší než bakterie přírodní, což je dáno jejím jednodušším vnitřním uspořádáním, prochází proto snadno i filtry, které běžné bakterie spolehlivě zadrží. Jednoduchost její DNA znamená rovněž vysokou odolnost (většina druhů běžně snáší var, některé až 120 stupňů Celsia).

Nálevník Jarošův (Infusoria Jaroshidae)  

Větší a složitější typ umělého života, později opuštěný. Některé větší druhy byly pozorovatelné pouhým okem (Infusoria 64 Giganteus – až 0,5 mm velká améba)

Kvasinky rozličné (Rhodotorula Variabilis Jaroshidae)  

Nižší jednobuněčné houby, na nichž Jaroš zkoušel některé genové vlastnosti, ale brzy je opustil. Později se k nim nakrátko vrátil – například druh Rhodotorula 81 J. měl vlastnost odmítání radioaktivních alfa-zářičů, takže byl použitelný jako první stupeň dezaktivačního řetězce pro biologické zpracování radioaktivních krmiv, neocenitelných zejména po atomovém bombardování Evropy.

Pračerv rosolovitý (ProtoAnnelis Jaroshidae)  

Jeden z prvních vícebuněčných organismů z Jarošovy dílny. Má rovněž množství kmenů, odlišující se velikostí a vlastnostmi (například ProtoAnnelis 24 J. má schopnost žít v silně stlačené vodě 200 stupňů teplé, ProtoAnnelis 36 Jaroshidae byl z pokusných důvodů, na rozdíl od většiny Jarošových organismů, pohlavně dimorfní). Jaroš se zde již značně odchýlil od přírodního vývoje vytvořením předchůdce AL-hemoglobinu pro přenos kyslíku.

Červ krmný dlouhý (Annelis Longissimus 124 J.)  

Jeden z ustálených typů. Průměrná velikost dospělého imaga 20 cm, průměr těla 4-5 cm. Hermafroditní typ, vždy po 3-4 dnech snáší cca 20-30 vajíček v jediném trsu. V teplém prostředí se larvy líhnou po 2 dnech, klesne-li teplota pod 5 stupňů Celsia, vývoj se zastaví. V době růstu (cca 5-6 dní) dvakrát svléká kůži. Rychlé rozmnožování i růst z něj činí ideální typ chovného zvířete. Nevyžaduje náročnou potravu, spokojí se s čímkoli stravitelným. Místo kusadel má struhadlovitý jazyk radulu, kterou obrušuje i značně tvrdý povrch, například tvrdý chléb nebo kosti). Může být konzumován přímo, lisován na výživnou pastu (chuti osmažené paštiky, kde ani lidským konzumentům jeho vzhled esteticky nevadí), nebo zkrmován dalšími zvířaty (typicky žábami).

Červ krmný protiradiační (Annelis Longissimus Restrictis 128 J.)  

Modifikovaný typ červa Annelis Longissimus 124 J. – vylučuje z těla radioaktivní částečky, takže sám radioaktivní není (postačí na 2-3 hodiny přemístit do neaktivního prostředí, aby se zbavil veškerého radioaktivního odpadu). Používán jako druhý stupeň řetězce pro dezaktivaci radioaktivního krmiva.

Paryba Jarošova (Protoichthys Jaroshidae)  

Představuje další vývojový mezistupeň – Jaroš tím přeskočil všechny vývojové řady mezi červy a parybami. První, bezobratlý kopinatý typ Protoichthys 1 J měl místo páteře hřbetní chrupavčitou strunu, další typy již poměrně propracovanou chrupavčitou kostru (Protoichthys 6 J). Kvůli potížm s tělními tekutinami použil Jaroš přírodní krev s FE-Hemoglobinem. Z 19 druhů Protoichthys nebyl žádný větší 2-3 cm, rychle se ale rozmnožovaly.

Praryba Jarošova (Archichthys Jaroshidae)  

Vývojový stupeň, který již neměl kostru tvořenou pouhou chrupavkou, ale kosti známé podoby. Druh Archichthys 28 J. měl již kosti přechodového typu mezi rybami a obojživelníky. Na tomto typu se Jaroš zastavil, vrátil se zpět k parybám a zaměřil se na náhradu FE-hemoglobinu dokonalejším AL-hemoglobinem. Praryba Archichthys 28 J. tak byla posledním Jarošovým druhem s červenou krví. Další typy nenavazovaly na ni, ale zpětně na paryby (s využitím užitečných podřetězců DNA, uložených během vývoje praryby do Jarošovy genetické knihovny funkcí).

Ryba pravá černá Jarošova (Ichthys Atra 1 Jaroshidae)  

Lakoploutvá ryba – nejvýznamnějším ze všech znaků je použití ultramarínového AL-hemoglobinu, dodávajícího typickou barvu krvi, podstatně lépe přenášející kyslík i oxid uhličitý. Modrá krev umožnila těmto rybám dýchat žábrami atmosférický vzduch (ne v příliš suchém prostředí, neboť žábry musí zůstat za všech okolností vlhké) a tak vystupovat na souš, čemuž pomáhala i kostra ploutví, podobných tulením. Velikost cca 20 cm, na rybu poměrně velká vejce (velikosti slepičích).

Rosnička Jarošova (Mantella Jaroshidae)  

Primitivní životaschopný obojživelník Jarošova vývoje. Představuje další skok ve vývoji – na rozdíl od přírodního vývoje je tento obojživelník obojdyšný a nemá žábry ani ve stadiu pulce. Obojdyšnost umožnil opět zdokonalený AL-hemoglobin. Jedná se o poslední typ, kde se vývoj jedince po vylíhnutí mění kvalitativním způsobem – pulec Mantella J. ještě nemá nohy, které dorůstají až po vylíhnutí z vejce. Jaroš tu využil výhody, kterou měl proti přírodní evoluci – možnost návratu při zjištění slepé uličky, kterou by jinak těžko překonával. Mantella Nebulosa proto opět vychází z lakoploutvé Ichthys Atra 12 J., ale již pozměněným směrem. Důležité funkce (krev, kostra nohou) jsou shodné jak u Mantella J., tak u následujícího typu, ale jinak se značně odlišuje.

Rosnička tmavá (Mantella Nebulosa)  

Vyspělejší typ rosniček. Neprochází stadiem pulce, z vejce se líhne hotové imago, pouze s poněkud delším ocasem, který po 2-3 dnech odpadne. Jarošovi posloužily pro vývoj dokonalejší nervové soustavy a zakódovaných (vrozených) instinktů. Zvláštní jsou oči s oční čočkou z vnější strany plochou – dovolují stejné vidění pod vodou ina suchu – umístěné v otočných pouzdrech, což zůstává standardní také u následujících vývojových stupňů, i když se oko bude ještě vyvíjet. Velikost dospělého jedince cca 30 cm, hmotnost 3 kg.

Rosnička obrovská (Mantella Grandis)  

V podstatě opouští větev pravých obojživelníků – nepotřebuje ke svému vývinu vodu. Vejce má pevný kožovitý obal, který uchovává uvnitř vlhkost nutnou pro vývoj. Líhnutí hotových jedinců bez stadia pulců umožnilo obejít se úplně bez vody, přesto je zachována dvojdyšnost, schopnost žít v obou prostředích. Rovněž vzniklo zdokonalené vnitřní ucho, účinné v obou prostředích (voda-vzduch) až do ultrazvuku (také zde Jaroš značně předběhl přírodní vývoj). Od tohoto vývojového stupně již nebude měněný ani AL-hemoglobin – Jaroš zde u složení krve dosáhl optima. Velikost dospělého jedince 40 cm, hmotnost 5-7 kg.

Žába obrovská (Rana Gigantea Eryops 24 J.)  

Zvětšením rozměrů a přestavbou kostry vznikl druh žáby, jejíž průměrná velikost je u dospělého jedince 150 cm, váha 160 kg. K vývoji velkého živočicha vedla Jaroše jednak touha vyzkoušet si možnosti AL-hemoglobinu na větších tvorech (je známo, že menší druhy mají snadnější dýchání, což naopak znamená, že druhy bez dostatečného dýchacího aparátu nemohou zvětšovat své rozměry přes určitou mez – to platí zejména pro hmyz); Jaroš však v tomto stadiu potřeboval i dostatečně velké nosiče (vejce) pro další vývoj. Rana Gigantea Eryops 24 je hermafroditní vejcorodý druh. Zpravidla po 8-9 dnech snáší jedno protáhlé kožovité vejce délky 45-50 cm a průměru 25-30 cm. Hlavním rozdílem proti vývojově starším rosničkám jsou pozměněné svaly, výkonnější a pevnější než u poměrně křehkých rosniček. Zrychlený životní cyklus znamenal kratší dobu života, ale také extrémně rychlý vývin (dospělost již po čtvrt roce). Právě tento druh žab umožnil Jarošovi rozvoj populace mloků mnohem dříve, než první jedinci dosáhli dospělosti.

Žába stolní černá (Rana Grandis Atra 5 J.)  

Vznikla mnohem později z momentální potřeby prostým zmenšením druhu Rana Gigantea Eryops. Průměrná velikost dospělého jedince je 30 cm, váha 5 kg. Jedná se opět o hermafroditní vejcorodý typ, ale s podstatně větší produkcí vajec – při teplotách nad 15 stupňů Celsia (v letním období) snáší každý den až tři protáhlá kožovitá vejce délky cca 8-10 cm průměru 6 cm. Dorůstá rychle a má jemné maso. Byla vyvinuta jako plnohodnotná náhrada drůbeže nejen pro potřeby mloků, ale také jako důležitý artikl exportu do světa lidí.

Protosalamandr Jarošův (Protosalamandra Jaroshidae)  

Vznikl dalším couvnutím ve vývoji, úplnou přestavbou druhu Mantella Grandis. Na rozdíl od žab si zachovává silný ocas, který mu umožňuje rychlejší pohyb ve vodě, ponechává si silnější zadní nohy, což umožnilo vzpřímenou chůzi. Zpomalení životních cyklů znamenalo dlouhověkost, ale také delší reprodukční cyklus, což jej činilo méně zajímavým pro vývoj nových druhů. Ten nedostatek bohatě vyvážil vyvinutý mozek, schopný dokonalejších funkcí. Protosalamandr byl oproti rosničkám i žabám schopen drezúry, včetně porozumění slov a jejich modifikací. Jak známo, opakovat slova umí spousta tvorů, ale pouhé opakování neříká nic o jejich chápání. Teprve používání slov ve správné souvislosti a správném tvaru znamená jejich porozumění. Inteligence P. J. téměř dosahovala úrovně mentálně zaostalého člověka (IQ 70).

Mlok rozumný Jarošův (Salamandra Sapiens Jaroshidae)  

Největší vývojový skok, kterým Jaroš významně předběhl přírodní evoluci, byl uskutečněn dalším zvětšením a vývojem mozku. Ukázalo se, že mláďata těchto mloků jsou schopna normální výchovy, stejné jako u lidských (průměrné IQ – 160). Velikost dospělého jedince je cca 120 cm, váha 40-45 kg. Hermafroditní vejcorodý typ – jediné protáhlé kožovité vejce délky 45-50 cm a průměru 25-30 cm. Také mozková kapacita se ukázala jako větší než u člověka. Během mapování objevil Jaroš principy snímání a zápisu mozkového holografického pole, což umožnilo přepis tohoto pole z mrtvého jedince (člověka) na dosud nevylíhnutý zárodek (proces, nazývaný i „přenos duše“, nebo „reinkarnace“). Další vývoj se projevil jen drobnými mutacemi (změna hlasivek, drobné kosterní změny, mozková kapacita).

Mlok rozumný Míčův (Salamandra Sapiens Micae)  

Rozměrově se neliší od svého vývojového předchůdce mloka Jarošova. Nevznikl ale přímo z něho, jen jinou vývojovou cestou z Protosalamandra, takže není s mlokem Jarošovým kompatibilní. Hlavní rozdíl je v hermafroditní živorodosti – namísto snášení vajec rodí živé mládě, což znamenalo velké změny ve vnitřních orgánech. Obsahoval i mnoho dalších vylepšení, zejména v důležitých vnitřních orgánech.

Mlok rozumný světový (Salamandra Sapiens Mundi)  

Od svého vývojového předchůdce Salamandra Sapiens Micae se odlišuje mnoha orgány – dokonalejší sluch, orgány pro magnetickou a gravitační orientaci, umožňující přímé vnitřní vidění gravitačních anomálií (obzvláště výhodné pro orientaci pod zemí – k podobné lidské vlastnosti, využívané tzv. proutkaři, se má asi jako poměr citlivosti dokonalého orlího oka k primitivní oční skvrně krásnoočka zeleného). Kolektivní mločí stvořitelé tento druh prohlásili pro několik nejbližších generací za konečný.


 

Konec

Zpět Obsah

© 1999 Václav Semerád, Praha

Skupina

Géniové


01) OMÍOR

02) Válka s mloky doktora Jaroše

03) Démon

04) Přítel

Titul:  Válka s mloky doktora Jaroše 

Podtitul: (Salamander Sapiens)

Autor: Václav Semerád


© 1999 Václav Semerád, Praha

Skupina: Géniové mezi námi 2

Veškeré připomínky jsou vítané

vsemerad@volny.cz

Nakladatel: Autobus

Žánr: Science fiction

Téma: Mloci

Ilustrace: © 2000 Jiří Stárek (kresby), Václav Semerád (koláže), Kazi (IT-obrázky)

Vyšlo: 2000

ISBN: 80-238-6054-2

Cena: 168Kč

Errata:

Připomínky


Kliknutím na obrázek autobusu (v levém horním rohu - pod myší se mění) přeskočíte na konec textu (u obsahu tam je slovník, anketa a diskuse). Podobný obrázek vpravo skočí ještě dál na diskusi. Kde tyto položky nejsou, oba obrázky skáčí na konec souboru.

SDÍLENÁ LITERATURA

www.romanyzdarma.cz

www.cteni-zdarma.cz

www.giweruz.cz

Tento pokus o sdílenou literaturu rozesílejte, prosím, dál. Pokud usoudíte, že napsaný text byl pro vás natolik zajímavý a čtivý, že byste byli ochotni ho finančně ohodnotit, pošlete autorovi na číslo konta

***  1479600028/3030 ***

dobrovolný příspěvek (do dvaceti korun).

Jde o nový směr šíření literatury bez mezičlánků a dalších nákladů, který by se časem mohl stát přijatelný autorům i čtenářům.

Díky.

Poznámky pod čarou


1 Měl jsem legitimaci Společnosti pro lidská práva číslo 123...

11.08.2021 22:29


Poslední zdvořilý příspěvek ve Fóru (klikněte si) je od Q-230219: 11/3 v 19:56 na téma Věda: Důkaz paralelního vesmíru? Nacistická mince z roku 2039 v Mexiku vyvolává bizarní teorie https://newstangail24.com/nazi-coin-from-2039-in-mexico-sparks-bizarre-theories

Domů
Statistiky

"Válka s mloky doktora Jaroše (Salamander Sapiens)" (komentáře)

Téma=Mloci

Nahoru!
Knihy, úvahy

  

Nepřihlášení (roboti) nemohou přispívat!

1 Jméno: jirka  Tak ta zavislost tlaku vodni pary na teplote   KnihaTéma: Mloci 09.07.2007 v 19:34 id: 103434

Tak ta zavislost tlaku vodni pary na teplote je asi: -20stC: 1.3hPa, -10stC: 2.9hPa, 0stC: 6.1hPa, 10stC: 12.3hPa, 20stC: 23.4hPa, 30stC: 42.4hPa


2 Jméno: jirka  2 Kamila: Para jde od pusy v okamziku kdy   KnihaTéma: Mloci 09.07.2007 v 19:27 id: 103430

2 Kamila: Para jde od pusy v okamziku, kdy ve vydechovanem vzduchu z plic dojde ke stavu nasyceni vodnimi parami - tj. relativni vlhkost dosahne 100%. Jak se to stane? Relativni vlhkost vyjadruje v tomto pripade skutecny tlak vodni pary ve vydechovanem vzduchu ku maximalnimu tlaku nasyceni pri dane teplote. To prvni cislo muzeme v ramci jednoho vydechu povazovat za vice mene nemenne. Ale to druhe cislo zavisi na teplote a to znamena, ze jak se misi vydechnuty teply vzduch se studenym vzduchem atmosfery, jmenovatel zlomku se zmensuje a nakonec muze dosahnout stejne nebo nizsi hodnoty nez citatel a bac - mame tu paru. Ten maximalni tlak nasyceni je v nasich podminkach priblizne pro 0 st.C. 6hPa, pro 10st.C. 12kPa atd. ale nemam nejmensi tuseni, jaky je tlak vodni pary ve vydechovanem vzduchu (mozna by ti poradil nejaky doktor - nejspis je to dano fyziologicky). Samozrejme problem je malinko komplikovanejsi, protoze pri ochlazovani vydechnuteho vzduchu dochasi k miseni s atmosferou (ktera, pokud nestojis v hoste mlze ma relativni vlhkost urcite mensi nez tvuj pare vydechnuty vzduch z plic) a ten skutecny tlak o neco poklesne. Tedy kdyz je ve vzduchu vhlko, staci vyssi teplota a uz paru pozorujes, ale v suchem a mrazivem vzduchu ji pozorovat temer nemusis (nebo jen tesne kolem ust, nez dojde k rozptyleni). Vypocitat presna cisla by bylo pomerne dost slozite, ale jestli te to zajima, zkus experimentovat. Udelej si graf, kde budes mit teplotu a vlhost vzduchu (to zjistis ze stavu pocasi treba na meteopress.cz, nebo chmu.cz) na osach X a Y a delej si tecky na ta mista, kde se ti podari zpozorovat paru u pusy a na jare budes chyrejsi, nez mi vsichni dohromady a muzes nam rict, co jsi zjistila. Drzim pesti .


3 Jméno: SW  Omlouvám se všem kdo si tuto knihu   KnihaTéma: Mloci 08.07.2007 v 22:49 id: 103361

Omlouvám se všem, kdo si tuto knihu stahovali v poslední době. Nepodařilo se jim totiž stáhnout obrázky v textu (vysvětlení: server jede pod UNIXem a rozlišuje malá a velká písmenka).


4 Jméno: SW  2 Kamila: To nezávisí jen od teploty ale   KnihaTéma: Mloci 05.07.2007 v 08:52 id: 103043

2 Kamila: To nezávisí jen od teploty, ale taky (a především) od nasycenosti vzduchu vodní párou (vlhkostí). To je jako u dotazu, při kolika stupních se vaří voda. Odpověď: záleží na tlaku. U nás v Čechách se voda vaří při 100 Celsia výjimečně a to jen v Papinově hrnci a jen krátce, protože dokud je papiňák bez tlaku, je teplota nižší a když se natlakuje, je už mnohem vyšší. V reaktoru Temelínské elektrárny má voda 200 Celsia a nevaří se, protože je pod velkým tlakem. Stačí?


5 Jméno: Kamila  prosím může mi někdo říct při kolika   KnihaTéma: Mloci 04.07.2007 v 21:56 id: 103000

prosím ,může mi někdo říct při kolika stupních jde pára od pusy?Dík


6 Jméno: Mohy Info: nic obacene T znamena kolmost na neco   KnihaTéma: Mloci 30.10.2006 v 09:02 id: 38160

obacene T znamena kolmost na neco


7 Jméno: Saurus Info: Saurus 2 Pavel: U MLoků se snažíte   KnihaTéma: Mloci 07.08.2006 v 19:29 id: 28868

2 Pavel: U "MLoků" se snažíte zbytečně.

 

Pokud chcete vědět jak dopadnete, tak vám doporučuji navštívit stránku www.fantasyplanet.cz . Recenzent této stránky (Míša Pešťák) napsal na tuto knihu kritiku. Se zlou se potázal, Střelec jeden. Výrazy, páně Semeráda prozradily, co je zač a jak jedná s někým, kdo se mu neklaní.)

 

Chlapče, raděj se pokloňte "mistru české sci-fi". On si to o sobě myslí.....a čeká, že to budete respektovat. Jinak čekejte pár facek.(


8 Jméno: SW  2 Pavel: Výrazy kterých používáš   KnihaTéma: Mloci 07.08.2006 v 19:06 id: 28863

2 Pavel: Výrazy, kterých používáš, nesvědčí skoro nic o Moorovi, ale hodně o tobě. Mimochodem, co jsi našel na Válce s mloky za chyby? Zatím se všechny podobné výčitky ukázaly jako falešné. Zřejmě ses spletl v žánru, Válka s mloky není válečný román, ale protiválečný. Jedno rejpnutí: byl jsi vůbec na vojně?


9 Jméno: pavel Info: dejavu Dotaz: Nejmenuje se autor rubriky deja-vu   KnihaTéma: Mloci 07.08.2006 v 16:23 id: 28857

Dotaz: Nejmenuje se autor rubriky deja-vu Roger Moore? Možná by nám mohl ukázat čeho se dopouštěli Srbové při rozpadu Jugoslávie, hovado jedno!


10 Jméno: pavel Info: Mloci Právě jsem dočetl knihu Mloci. Dá se to   KnihaTéma: Mloci 07.08.2006 v 16:00 id: 28855

Právě jsem dočetl knihu Mloci. Dá se to číst, autorovi doporučuji až bude v dalším díle popisovat nějakou výzbroj či výstroj, aby si prostudoval stránku www.military.cz a nedopouštěl se omylů, které čtenáře částečně znalého vojenství mlátí do očí.


11 Jméno: Cepicar  Libovolna rychlost myslenky:   KnihaTéma: Mloci 29.01.2006 v 23:51 id: 18463

Libovolna rychlost myslenky:

 

* Zamer: Ukazat ze je mozne prenaset libovolne myslenky libovolnou rychlosti.

 

* Nebudu se snazit presne definovat myslenku. K identifikaci myslenky pouziji ve svem modelu cloveka.

 

* Rychlost pohybu myslenky: Nebudu ukazovat spojitou rychlost jak je znama ve fyzice (funkce casu). Identifikuji myslenku na 2 mistech a z casoveho a prostoroveho rozdilu (jejich podilu) udam rychlost pohybu myslenky.

 

* Potrebuji vas zbavit "standartniho"(smysloveho) pohledu na pohyb: Predmety se mohou pohybovat spatky v case. Napriklad voda tece do kopce spatky v case. Samozrejmne neporusuje c jako hranici rychlosti.

 

* Narazim na paradoxy:

- Jedna myslenka na 2 mistech zaroven(pohyb).

- Porusovani kauzality. Neco se stane jako dusledek priciny ale stane se to driv nez pricina. Toto je opravdu mozne kauzajitu to vlastne neporusuje. Jen se trochu jinak divam na objekty: Jedu v aute a zabrzdim pred prechodem protoze mi tam vejde chodec. Chodec vejde pozdeji nez zabrzdim tedy pricina se stane po nasledku. A zaroven: napad ze tam vleze chodec jako pricina se stane pred nasledkem. Protoze nemam definovanou myslenku jako objekt meho modelu muze se stat ze se pri kauzalite koukat na spatne objekty a nebude to casove hrat.

 

* Vlastni model: Protoze nemam definovanou myslenku nejsem schopen zajistit vsechny nutne soucasti pro jeji existenci. Predpokladam ze mi "nekdo" zarucuje ze model ktery popisuji obsahuje tyto soucasti. Predpokladam ze tyto soucasti nenarusuji beh modelu jak ho popisuji. Zatim neumim zarucit platnost techto predpokladu!!!

 

* Popis modelu: Vesmir obsahuje 2x clovek(Petr a Pavel), 1x dost dlouha tyc kde na koncich je privareny zvonek, 1x kladivo. Petr a Pavel si sedi ve vesmiru mezi nimi je tyc tak ze kazdy kouka na jeden zvonek. Jsou od sebe dostatecne daleko (na delku tyce). Kladivo bouchne doprostred tyce v case 0. V case t se rozezni oba zvonky a P+P najednou oba maji myslenku "zvoni zvonek". Drobnymi upravami mista kde bouchne kladivo muzeme dosahnout libovolne rychlosti prenosu myslenky.

 

* Jaky to ma smysl?: Myslenka "zvoni zvonek" se v modelu opravdu pohybuje rychlosti ktera klidne presahne rychlost svetla. Pripada vam ale ze se nejedna o prenos myslenek spis o simultalni vznik myslenky. Napriklad neni mozne v nasem modelu prenest libovolnou myslenku. Neni mozne prenest myslenku "zvoni zvonek" libovolnou rychlosti podle vule Petra nebo Pavla. Popsany pproces nema vlastnosti ktere by jsme po necem, cemu by jsme chteli rikat prenos myslenek mel myt.

 

* Zaver: Popisu vlastnosti myslenky: Myslenka je hodne jemna(je to neco jemnejsiho a slozitejsiho nez veta). Myslenku je tezke(pro mne) ohranicit(Neumim ukazat kde zacina a konci jak casove tak prostorove). Kdyz si jeste uvedomim ze svet(vesmir) je slozity(slozitejsi nez muj model). Oproti modelu by tedy MOHLO platit ze lze prenaset libovolne myslenky libovolnou rychlosti. Stale vseak mame problem s prenosem na popud jednoho ucastnika (Jak je treba ve Fextovi). Coz by MOHLO vyresit hrani s kaouzalitou, svobodnou vuli nebo lepsi definici myslenky.

 

* Finalni reseni pomoci lepsi definice myslenky: Pokud je myslenka dostatecne "velka" v case i prostoru ze kdyz by mohl Pavel vydat pokyn k prenosu uz by byla i u Petra, tak to stale neresi problem rozhodnuti myslenku vyslat ci nevyslat. Petr by myslenku mohl ziskat nezavisle na Pavlove vuli. To uz je ale myslim neco co by prenosem myslenek nazvat slo.

 

* Uplny Zaver: Ukazal jsem MOZNOST prenosu myslenek a zaroven smery ktere je treba probadat k ziskani jistoty ci dalsich informaci. Take ukazuji ze muze byt zajimave hledani souvislosti a systemu ve znamych vecech oproti hledanim novych (at uz veci ci zakonu).


12 Jméno: Cepicar  2 SW: Proto rikam Definovat terminy.   KnihaTéma: Mloci 29.01.2006 v 16:56 id: 18457

2 SW: Proto rikam Definovat terminy.

 

Ja mam pocit ze prenosu myslenek libovolnou (tedy i nadsvetelnou, popripade absolutni) rychlosti nebrani nic ani v nasem vesmiru. Pokusim se vymyslet nejaky priklad ci model na kterem to bude videt. Pozdeji ho sem napisu.


13 Jméno: SW  2 Cepicar: Ve Fextovi je okamžik kdy se   KnihaTéma: Mloci 29.01.2006 v 16:43 id: 18455

2 Cepicar: Ve Fextovi je okamžik, kdy se Martina dozví, jak je to vlastně u Rygyňů s dálkovým transportem. Transportuje se jen myšlenka, zato telepaticky a nadsvětelnou rychlostí (budiž, paralelní vesmíry to dovolují). Golovyrg, do kterého Martina spadla, ji rozložil na prvočinitele a její strukturu takto poslal na místo určení, kde ji jiný golovyrg podle těchto informací opět sestavil včetně všech jejích vzpomínek. Je to ještě ona? Ona si myslí, že ano. Jen se probudila v úplně cizím světě. Pak se ale má vrátit. Riskne tuto cestu znovu s vědomím, že atomy, ze kterých se tam v tom světě skládá, tam zůstanou a ona se probudí zase na Zemi, ale jako nevímužkolikátá kopie (protože golovyrgem už předtím párkrát prošla a on ji pokaždé rozložil a složil). Golovyrg ji může sestavit i z úplně jiných atomů než dřív (ty její použil na někoho jiného). Tak je to pořád ona nebo ne?


14 Jméno: Cepicar  Myslim ze pro debatu o reinkarnaci a sim   KnihaTéma: Mloci 29.01.2006 v 13:26 id: 18451

Myslim ze pro debatu o reinkarnaci a sim souvisejici by bylo vhodne zavest a definovat (napriklad vyctem zadanych vlastnosti) nektere pojmy. Dalo by se to obejit popsanim prikladu jednotlivych pojmu. (Ja, Pamet, Zivot, Smrt).

 

Ja vim je to tezke ale je to potreba:

 

* Napriklad ja jsem nesmrtelny nikdy nezemru a umim to dokazat. Smrt je ten casovy okamzik kdy uz ja neexistuji. Prirozene popisuji svet ze sveho pohledu a tudiz ten okamzik nikdy nenastane.

 

* Kdyz me naklonujete budu to jeste ja? (asi ne).

 

* Dobre predstavte si HI-TECH zarizeni (buh v krabicce) ktere kopiruje cloveka se vsim vsudy(??zavadejici??). Kdyz me skopirujete timto zarizenim jsem to porad ja?

 

* Predchozi je zavadejici protoze kdyby me kopirovalo OPRAVDU se vsim vsudy tak by bud vznikl novy vesmir kopie prvniho. Nebo by se nestalo nic. To kvuli tomu ze nevim kde presna ja konci a ja napriklad do sveho ja pocitam svou minulost(ne jeji pamet), minulost svych predku. Vliv lidi se ktrerymi jsem se primo i neprimo setkal. Sve myslenky. (to je zajimave myslite ze myslenky jsou jenom v hlave?)

 

* Je nesmyslny myslenkovy pokus kde ve vesmiru je samotny clovek: Myslim tim ze kdyz nad timhle uvayujete tak si predstavite prazdnotu a v nem cloveka(Frantu Cecvarka z vedlejsiho vchodu). Ten se vam rozdvoji na 2 kopie a mate dva. Je to nesmysl proto ze mi uverite ze Franta nemohl v prazdnu vzniknout a tedy existovat. A nemuzete vyvratit ze takovi veci jako vznik maji na cloveka vliv tudiz je model nevhodny.

 

* Kdyz se za 1000 let narodi dite a bude si pamatovat vsechno co jsem za zivot prozil (tak jak si to pamatuju ja). Bude to me reinkarnovane ja???

 

* Kdyz se za 1000 let narodi dite a bude si pamatovat vsechno co jsem za zivot prozil (tak jak si to pamatuju ja).Ale ja se pred smrti necham zmrazit a oni me po jeho narozeni rozmarazej a ja budu zit. Bude to me reinkarnovane ja???

 

...

 

Asi by to slo dlouho. Kdyz ale dame pojmum jako zivot vlastnosti muzem se bavit o tom ze: Kdyz ja znamena vule a pamet. Tak lze reinkarnovat za takovich podminek. Lze lidi mnozit delenim ale po rozdeleni se deli i ja na ja1 a ja2. Pamet lze predavat cestou mechanickou (Pocitace), genetickou( za jakych podminek? ) nebo ezoterni ( znate pribeh o opicich na opustenem ostrove co lidi naucili mit brambory ve vode a pak to najednou napadlo opice jinde ?).


15 Jméno: SW  2 Semi: Kastovní systém neberu!   KnihaTéma: Mloci (4255) 29.01.2006 v 09:31 id: 18447

2 Semi: Kastovní systém neberu! Zabraňoval, aby se ti nejchytřejší ze špatné kasty dostali k vědění, které pro sebe zabrala kasta jediná. Na špici pyramidy obvykle není dost místa a pokud se tam drží úzká vrstva, postupně degeneruje podobně jako v Evropě šlechta. Je třeba na tu špici dostávat zdola lidi opravdu chytré, ne jen synáčky dříve chytrých. (Z tohoto pohledu se může zdát geniální tah i celibát církve, který příbuzenské degeneraci špiček účinně zabraňoval, byť za cenu toho, že ze systému úplně odstraňoval "děti chytré po rodičích"!) Uvedu jiný, ještě srozumitelnější příklad z nedávna: komunistický systém kádrování rovněž odstrkoval schopné ze "špatných kast" ve prospěch synáčků komunistů. Lemplové pak měli všechno, což vedlo jedině k úpadku. Obhajobu tohoto systému proto zamítám.

 

Lidské vědění je úchvatná mozaika milionů drobných zrnek, která teprve jako celek dává civilizaci sílu. Nemůžeš vymyslet traktory bez znalostí předtím, tj. parního stroje, Galvaniho a Faradayových pokusů atd. Každý další posun vědění navazuje na předchozí. Diesel by nebyl možný bez předchozích delších zkušeností s benzínovým motorem, kdy si někdo přemýšlivý všiml, že motor občas běží (nebo aspoň "kope") i po vypnutí zapalování. Benzínový motor nemohl vzniknout bez zkušeností s parním strojem (kde exploze benzínových par úspěšně nahradila páru) ani bez Galvaniho pokusů se žabími stehýnky. Zrnko pravdy může být ve všem, ale jediné zrnko podle mě nerozhoduje. Upálením Giordana Bruna lidstvo jistě přišlo o více zrnek, které Bruno ještě mohl objevit, ale lidstvo to jako celek nakonec dohnalo jinde a dnes se prázdně nedohadujeme o tom, zda jsou či nejsou u jiných hvězd planety, my to dnes víme. Vlastností mozaiky je také to, že je srozumitelná i bez chybějícího zrnka, pokud jsou správně zasazena zrnka okolní a často se podle nich dá úspěšně doplnit i zrnko úplně ztracené (restaurátoři to tak obvykle dělají). Kdyby církev upálila Galvaniho (například pro týrání žab), jeho zrnko by zapadlo. Možná by to maličko zpozdilo vývoj, ale možná ani ne, jiní by našli sousední zrnka a chybějící by doplnili. Spousta vědomostí zanikla se zkrachovalými civilizacemi (a že jich už bylo dost), ale většinu chybějícího vědění si lidstvo mezitím buď nahradilo, nebo objevilo znovu. Soudím tak z toho, že naše, zatím poslední civilizace, si nežije tak špatně, ačkoliv civilizace jiného typu by na jejím místě dávno zkrachovaly (na mor, neštovice a přelidnění). (Tím nechci tvrdit, že podobná nebo i jiná nebezpečí na nás nečíhají taky). Proto si myslím, že tuna balastu, skrývající jedno jediné zrnko pravdy, může stát za zkoumání jen do určité míry. Uznávám, je správné nechat pár lidí, ať se v tom lejně hrabou, když chtějí, nevylučuji, že něco objeví, ale nedával bych jim tak velkou důležitost a už vůbec ne přednost, zejména když za celé dlouhé věky nic kloudného neobjevili. Může se totiž stát, že v tom lejnu není ani to jedno zrnko. Stojí za to námaha s tím spojená, ztráta času, důvtipu a jiných zrnek pravdy, zašlapaných kvůli tomu lejnu? Kam vedly dlouhé učené disputace, kolik andělů se vejde na špičku jehly? Jedině ke zpoždění, neboť se spousty lidí zbytečně zaobíraly jedním lejnem. Právě tohle je příklad, jak "skupiny kněží celé dlouhé lidské životy přemýšlely" o ničem a bez výsledku (nejen v Indii). Jistě máme i dnes spoustu zbytečných oborů zkoumání. Když celé lejno hodíme do odpadu, případné chybějící zrnko se nakonec doplní podle okolních a může to být i efektivnější. Myslím, že to platí na mnoho oborů, ve kterých je možná zrnko pravdy, ale s tunou lejna okolo a právě to nám zabraňuje objevit jiná, třeba i důležitější zrnka kolem. Čím víc lidí zapojíme do bádání o počtu andělů na špičce jehly, tím méně pravdy jako lidstvo objevíme!


16 Jméno: Semi  ... a jeste k tem Indum:   KnihaTéma: Mloci 29.01.2006 v 04:21 id: 18445

... a jeste k tem Indum:

 

Jestli mohli takhle slozite veci "pozorovat" ?

 

Kastovni system je jedna ze dvou moznosti, jak vyvinout slusnou civilizaci. Ta druha moznost jsou traktory...

 

Proste je potreba nejak udelat, aby vsichni (krome degenerovane slechty) nemuseli obdelavat pole... Budto se cast vydeli, ktera nebude obdelavat ale premyslet, nebo se osvobodi skoro vsichni zavedenim mechanizace v zemedelstvi... Takze kdyz skupiny knezi cele dlouhe lidske zivoty "premysleli/y", mohli/y vymyslet leccos...


17 Jméno: Semi  2 SW: - k te (i)reinkarnaci(/i) ze je   KnihaTéma: Mloci 29.01.2006 v 04:03 id: 18444

2 SW: - k te (i)reinkarnaci(/i), ze je (i)nesmysl(/i) - to, ze neco neznáš, protoze nez se to doneslo az sem do Evropy tak to nekdo 3x prekroutil (a jako prvni ti indove sami), neznamena, ze na tom nemuze byt aspon kousek pravdy!

 

"Karma" se da dost dobre pozorovat, a neni to pusobeni, na ktere by se (i)muselo(/i) cekat do pristiho zivota! (Jsou lidi, kteri maji ten cyklus karmy daleko kratsi...)

 

[[A jen na okraj, karma a zachovani hybnosti: kdyz do nekoho strcis, je to oběť, ale on se pak nastve a strci do nekoho dalsiho, a ten zase dal... Pripadne se to muze vratit zpatky az k tobe, z druhe strany jako bumerang. Vetsinou se to treba nevrati, ale cim casteji do nekoho strkas, tim vetsi je sance, ze se to jednou vrati az k tobe...

A vetsinou se to vrati prave tim zpusobem, jakym nejcasteji strkas do ostatnich... Takze necin ostatnim, co nechces aby ostatni cinili tobe.]]

(btw - a tam, kde se to vraceni dlouho dlouho dusi pod poklickou, to prijde o to silneji potom... to je taky "vypozorovane"... viz deza vy...)

 

)) životy svých předků, předávané dalším generacím v genech

 

Tak tohle zase povazuju za nesmysl ja... V genech jsou struktury bilkovin, de-facto vzorce aminokyselin zakodovane ve ctyrkove soustave. Mozna jeste pomery velikosti koncetin - treba taky nejak v te ctyrkove soustave jako cisla? Jeste treba vzorce vsech moznych hormonu a casovaci data, kdy je vypoustet... Tu cast psychiky, ktera nesouvisi s hormony, si jednak (mozna) prinese duse sebou, druhak a hlavne ji tam "obtisknou" rodice nebo jine okoli...

I Maugli muze byt "obtisknut" spolecnym vedomim planety(??) nebo spis svou matkou jeste pred narozenim... Az nekdo vychova samotneho cloveka na ceste k Jupiteru, aby tam nebyli zadni dalsi lide nablizku, tak se uvidi...

 

A (i)jestli(/i) tohle Indove pozorovali, proste si mohli omylem vybrat tu prvni variantu (ze duse prijde zvenci, a kde by se pak braly porad nove duse, nez ze cirkuluji?) misto te druhe (ze ji obtisknou rodice)... A nebo meli pravdu... Dokazes dnes rozeznat, co z toho je spravne? Podle me to (i)ještě(/i) nevime...

 

(K tomu "kousku pravdy" - podle me na vsem, co se dlouho tahne historii bez patricne znalosti veci (astrologie, homeopatie, reinkarnace), se na puvodni zrnko pravdy nabali 2 tuny nesmyslu. A cim dele se nabaluje, tim hur... Bude to popelkový ukol z tech tun nesmyslu to zrnko jednou vydolovat... Ovsem až to nekdo vydoluje, tak zbytek toho balastu praskne jako bublina. Ale ne tim, ze bys to cele hodil do koše jako nesmysl, protoze vyznavaci to budou vyznavat i v tom pomyslnem "koši", a ty (a vedci) prijdete o to zrnko pravdy...)


18 Jméno: SW  2 Fenix: Nad tímhle tématem jsem   KnihaTéma: Mloci 28.01.2006 v 22:20 id: 18439

2 Fenix: Nad tímhle tématem jsem přemýšlel dlouho a mám to ve svých sci-fi na mnoha místech. Klasickou reinkarnaci, popisovanou východními filosofy, při které se z minulého života nezachová nic než jakýsi zděděný hřích, považuji za naprostý nesmysl. Ale uvažoval jsem o jiných možnostech. V Démonovi si démonka Lucie vybavuje životy svých předků, předávané dalším generacím v genech. Jsou to ale pro ni jen neživé příběhy (a to by se asi podobalo člověku oživeného z klonu, i kdyby měl k těm vzpomínkám přístup). Ve Válce s mloky doktora Jaroše uskutečnili pravou reinkarnaci, pokračování života po smrti člověka, mloci. Bohužel v těle umělého mloka, z toho vyplynula válka s lidmi, kteří se nechtěli vzdát své uměle vypěstované pozice "nejvyššího tvora v galaxii". Střídání nových a nových těl najdeš v knize Odstup Satane, využívají toho inteligentní chobotnice Xijtrané ze Čtvrté říše a Čtvrté Země, ďáblice ze Čtvrté Země a pokud se zamyslíš nad podstatou bytosti zvané Gurroa (po ní se jmenuje i tento web), jedná se tam o vědomí člověka rozptýlené ve více bytostech, ovšem nikoliv sériově (jednotlivě po sobě), nýbrž paralelně (ve více bytostech současně). Časový skok je v Jupiterském duchu, kdy hlavní hrdina Pepek prožije jeden den ve světě, kde po obloze bláznivě krouží planety a na Zemi zatím uplynou tři roky (Pepkovi to ale spíš vadí než aby se tím nadchl). Zabývám se ale myšlenkou, že náš život na Zemi je příliš krátký a ještě si jej nesmyslně zkracujeme. Proto bývají moji hrdinové bytosti často dlouhověké. Nejkrásnější se mi to povedlo vystihnout ve Fextovi, kde se Martina zeptá Rygyňů, jak dlouhý život jí vlastně dali a dozví se, že to bude záležet jedině na ní. Podle nich každého tvora jednou život omrzí, někoho už v patnácti letech a jiného až po šedesáti tisících letech, ale tvorové upravení Rygyni až potom začnou stárnout. Martina, která se tam stane fextkou, postupně poznává více fextů, od malé školačky po osmitisíciletého Kostěje Nesmrtelného (manžela Jagody Nesmrtelné, známé v Rusku jako baba Jaga)... Myslím, že toho mám rozebraného víc než dost. Zkus si něco přečíst.


19 Jméno: čenda  Škoda že na semerádově stránce není   KnihaTéma: Mloci 27.01.2006 v 20:22 id: 18429

Škoda že na semerádově stránce není kompletní verze ale jenom ukázka.


Komentáře

Začátek