První představitel umělého života z Jarošovy tvorby. Má veliké množství kmenů, lišících se velikostí i jinými vlastnostmi. Rozmnožuje se dělením, v méně příznivých podmínkách vytváří spóry (tato vlastnost není u všech kmenů vyvinutá, nebo je různým způsobem vázaná). Bývá menší než bakterie přírodní, což je dáno jejím jednodušším vnitřním uspořádáním, prochází proto snadno i filtry, které běžné bakterie spolehlivě zadrží. Jednoduchost její DNA znamená rovněž vysokou odolnost (většina druhů běžně snáší var, některé až 120 stupňů Celsia).
Nálevník Jarošův (Infusoria Jaroshidae)
Větší a složitější typ umělého života, později opuštěný. Některé větší druhy byly pozorovatelné pouhým okem (Infusoria 64 Giganteus – až 0,5 mm velká améba)
Nižší jednobuněčné houby, na nichž Jaroš zkoušel některé genové vlastnosti, ale brzy je opustil. Později se k nim nakrátko vrátil – například druh Rhodotorula 81 J. měl vlastnost odmítání radioaktivních alfa-zářičů, takže byl použitelný jako první stupeň dezaktivačního řetězce pro biologické zpracování radioaktivních krmiv, neocenitelných zejména po atomovém bombardování Evropy.
Pračerv rosolovitý (ProtoAnnelis Jaroshidae)
Jeden z prvních vícebuněčných organismů z Jarošovy dílny. Má rovněž množství kmenů, odlišující se velikostí a vlastnostmi (například ProtoAnnelis 24 J. má schopnost žít v silně stlačené vodě 200 stupňů teplé, ProtoAnnelis 36 Jaroshidae byl z pokusných důvodů, na rozdíl od většiny Jarošových organismů, pohlavně dimorfní). Jaroš se zde již značně odchýlil od přírodního vývoje vytvořením předchůdce AL-hemoglobinu pro přenos kyslíku.
Červ krmný dlouhý (Annelis Longissimus 124 J.)
Jeden z ustálených typů. Průměrná velikost dospělého imaga 20 cm, průměr těla 4-5 cm. Hermafroditní typ, vždy po 3-4 dnech snáší cca 20-30 vajíček v jediném trsu. V teplém prostředí se larvy líhnou po 2 dnech, klesne-li teplota pod 5 stupňů Celsia, vývoj se zastaví. V době růstu (cca 5-6 dní) dvakrát svléká kůži. Rychlé rozmnožování i růst z něj činí ideální typ chovného zvířete. Nevyžaduje náročnou potravu, spokojí se s čímkoli stravitelným. Místo kusadel má struhadlovitý jazyk radulu, kterou obrušuje i značně tvrdý povrch, například tvrdý chléb nebo kosti). Může být konzumován přímo, lisován na výživnou pastu (chuti osmažené paštiky, kde ani lidským konzumentům jeho vzhled esteticky nevadí), nebo zkrmován dalšími zvířaty (typicky žábami).
Modifikovaný typ červa Annelis Longissimus 124 J. – vylučuje z těla radioaktivní částečky, takže sám radioaktivní není (postačí na 2-3 hodiny přemístit do neaktivního prostředí, aby se zbavil veškerého radioaktivního odpadu). Používán jako druhý stupeň řetězce pro dezaktivaci radioaktivního krmiva.
Paryba Jarošova (Protoichthys Jaroshidae)
Představuje další vývojový mezistupeň – Jaroš tím přeskočil všechny vývojové řady mezi červy a parybami. První, bezobratlý kopinatý typ Protoichthys 1 J měl místo páteře hřbetní chrupavčitou strunu, další typy již poměrně propracovanou chrupavčitou kostru (Protoichthys 6 J). Kvůli potížm s tělními tekutinami použil Jaroš přírodní krev s FE-Hemoglobinem. Z 19 druhů Protoichthys nebyl žádný větší 2-3 cm, rychle se ale rozmnožovaly.
Praryba Jarošova (Archichthys Jaroshidae)
Vývojový stupeň, který již neměl kostru tvořenou pouhou chrupavkou, ale kosti známé podoby. Druh Archichthys 28 J. měl již kosti přechodového typu mezi rybami a obojživelníky. Na tomto typu se Jaroš zastavil, vrátil se zpět k parybám a zaměřil se na náhradu FE-hemoglobinu dokonalejším AL-hemoglobinem. Praryba Archichthys 28 J. tak byla posledním Jarošovým druhem s červenou krví. Další typy nenavazovaly na ni, ale zpětně na paryby (s využitím užitečných podřetězců DNA, uložených během vývoje praryby do Jarošovy genetické knihovny funkcí).
Lakoploutvá ryba – nejvýznamnějším ze všech znaků je použití ultramarínového AL-hemoglobinu, dodávajícího typickou barvu krvi, podstatně lépe přenášející kyslík i oxid uhličitý. Modrá krev umožnila těmto rybám dýchat žábrami atmosférický vzduch (ne v příliš suchém prostředí, neboť žábry musí zůstat za všech okolností vlhké) a tak vystupovat na souš, čemuž pomáhala i kostra ploutví, podobných tulením. Velikost cca 20 cm, na rybu poměrně velká vejce (velikosti slepičích).
Rosnička Jarošova (Mantella Jaroshidae)
Primitivní životaschopný obojživelník Jarošova vývoje. Představuje další skok ve vývoji – na rozdíl od přírodního vývoje je tento obojživelník obojdyšný a nemá žábry ani ve stadiu pulce. Obojdyšnost umožnil opět zdokonalený AL-hemoglobin. Jedná se o poslední typ, kde se vývoj jedince po vylíhnutí mění kvalitativním způsobem – pulec Mantella J. ještě nemá nohy, které dorůstají až po vylíhnutí z vejce. Jaroš tu využil výhody, kterou měl proti přírodní evoluci – možnost návratu při zjištění slepé uličky, kterou by jinak těžko překonával. Mantella Nebulosa proto opět vychází z lakoploutvé Ichthys Atra 12 J., ale již pozměněným směrem. Důležité funkce (krev, kostra nohou) jsou shodné jak u Mantella J., tak u následujícího typu, ale jinak se značně odlišuje.
Rosnička tmavá (Mantella Nebulosa)
Vyspělejší typ rosniček. Neprochází stadiem pulce, z vejce se líhne hotové imago, pouze s poněkud delším ocasem, který po 2-3 dnech odpadne. Jarošovi posloužily pro vývoj dokonalejší nervové soustavy a zakódovaných (vrozených) instinktů. Zvláštní jsou oči s oční čočkou z vnější strany plochou – dovolují stejné vidění pod vodou ina suchu – umístěné v otočných pouzdrech, což zůstává standardní také u následujících vývojových stupňů, i když se oko bude ještě vyvíjet. Velikost dospělého jedince cca 30 cm, hmotnost 3 kg.
Rosnička obrovská (Mantella Grandis)
V podstatě opouští větev pravých obojživelníků – nepotřebuje ke svému vývinu vodu. Vejce má pevný kožovitý obal, který uchovává uvnitř vlhkost nutnou pro vývoj. Líhnutí hotových jedinců bez stadia pulců umožnilo obejít se úplně bez vody, přesto je zachována dvojdyšnost, schopnost žít v obou prostředích. Rovněž vzniklo zdokonalené vnitřní ucho, účinné v obou prostředích (voda-vzduch) až do ultrazvuku (také zde Jaroš značně předběhl přírodní vývoj). Od tohoto vývojového stupně již nebude měněný ani AL-hemoglobin – Jaroš zde u složení krve dosáhl optima. Velikost dospělého jedince 40 cm, hmotnost 5-7 kg.
Žába obrovská (Rana Gigantea Eryops 24 J.)
Zvětšením rozměrů a přestavbou kostry vznikl druh žáby, jejíž průměrná velikost je u dospělého jedince 150 cm, váha 160 kg. K vývoji velkého živočicha vedla Jaroše jednak touha vyzkoušet si možnosti AL-hemoglobinu na větších tvorech (je známo, že menší druhy mají snadnější dýchání, což naopak znamená, že druhy bez dostatečného dýchacího aparátu nemohou zvětšovat své rozměry přes určitou mez – to platí zejména pro hmyz); Jaroš však v tomto stadiu potřeboval i dostatečně velké nosiče (vejce) pro další vývoj. Rana Gigantea Eryops 24 je hermafroditní vejcorodý druh. Zpravidla po 8-9 dnech snáší jedno protáhlé kožovité vejce délky 45-50 cm a průměru 25-30 cm. Hlavním rozdílem proti vývojově starším rosničkám jsou pozměněné svaly, výkonnější a pevnější než u poměrně křehkých rosniček. Zrychlený životní cyklus znamenal kratší dobu života, ale také extrémně rychlý vývin (dospělost již po čtvrt roce). Právě tento druh žab umožnil Jarošovi rozvoj populace mloků mnohem dříve, než první jedinci dosáhli dospělosti.
Žába stolní černá (Rana Grandis Atra 5 J.)
Vznikla mnohem později z momentální potřeby prostým zmenšením druhu Rana Gigantea Eryops. Průměrná velikost dospělého jedince je 30 cm, váha 5 kg. Jedná se opět o hermafroditní vejcorodý typ, ale s podstatně větší produkcí vajec – při teplotách nad 15 stupňů Celsia (v letním období) snáší každý den až tři protáhlá kožovitá vejce délky cca 8-10 cm průměru 6 cm. Dorůstá rychle a má jemné maso. Byla vyvinuta jako plnohodnotná náhrada drůbeže nejen pro potřeby mloků, ale také jako důležitý artikl exportu do světa lidí.
Vznikl dalším couvnutím ve vývoji, úplnou přestavbou druhu Mantella Grandis. Na rozdíl od žab si zachovává silný ocas, který mu umožňuje rychlejší pohyb ve vodě, ponechává si silnější zadní nohy, což umožnilo vzpřímenou chůzi. Zpomalení životních cyklů znamenalo dlouhověkost, ale také delší reprodukční cyklus, což jej činilo méně zajímavým pro vývoj nových druhů. Ten nedostatek bohatě vyvážil vyvinutý mozek, schopný dokonalejších funkcí. Protosalamandr byl oproti rosničkám i žabám schopen drezúry, včetně porozumění slov a jejich modifikací. Jak známo, opakovat slova umí spousta tvorů, ale pouhé opakování neříká nic o jejich chápání. Teprve používání slov ve správné souvislosti a správném tvaru znamená jejich porozumění. Inteligence P. J. téměř dosahovala úrovně mentálně zaostalého člověka (IQ 70).
Největší vývojový skok, kterým Jaroš významně předběhl přírodní evoluci, byl uskutečněn dalším zvětšením a vývojem mozku. Ukázalo se, že mláďata těchto mloků jsou schopna normální výchovy, stejné jako u lidských (průměrné IQ – 160). Velikost dospělého jedince je cca 120 cm, váha 40-45 kg. Hermafroditní vejcorodý typ – jediné protáhlé kožovité vejce délky 45-50 cm a průměru 25-30 cm. Také mozková kapacita se ukázala jako větší než u člověka. Během mapování objevil Jaroš principy snímání a zápisu mozkového holografického pole, což umožnilo přepis tohoto pole z mrtvého jedince (člověka) na dosud nevylíhnutý zárodek (proces, nazývaný i „přenos duše“, nebo „reinkarnace“). Další vývoj se projevil jen drobnými mutacemi (změna hlasivek, drobné kosterní změny, mozková kapacita).
Mlok rozumný Míčův (Salamandra Sapiens Micae)
Rozměrově se neliší od svého vývojového předchůdce mloka Jarošova. Nevznikl ale přímo z něho, jen jinou vývojovou cestou z Protosalamandra, takže není s mlokem Jarošovým kompatibilní. Hlavní rozdíl je v hermafroditní živorodosti – namísto snášení vajec rodí živé mládě, což znamenalo velké změny ve vnitřních orgánech. Obsahoval i mnoho dalších vylepšení, zejména v důležitých vnitřních orgánech.
Mlok rozumný světový (Salamandra Sapiens Mundi)
Od svého vývojového předchůdce Salamandra Sapiens Micae se odlišuje mnoha orgány – dokonalejší sluch, orgány pro magnetickou a gravitační orientaci, umožňující přímé vnitřní vidění gravitačních anomálií (obzvláště výhodné pro orientaci pod zemí – k podobné lidské vlastnosti, využívané tzv. proutkaři, se má asi jako poměr citlivosti dokonalého orlího oka k primitivní oční skvrně krásnoočka zeleného). Kolektivní mločí stvořitelé tento druh prohlásili pro několik nejbližších generací za konečný.
Kliknutím na obrázek autobusu (v levém horním rohu - pod myší se mění) přeskočíte na konec textu (u obsahu tam je slovník, anketa a diskuse). Podobný obrázek vpravo skočí ještě dál na diskusi. Kde tyto položky nejsou, oba obrázky skáčí na konec souboru.
SDÍLENÁ LITERATURA
www.romanyzdarma.cz
www.cteni-zdarma.cz
www.giweruz.cz
Tento pokus o sdílenou literaturu rozesílejte, prosím, dál. Pokud usoudíte, že napsaný text byl pro vás natolik zajímavý a čtivý, že byste byli ochotni ho finančně ohodnotit, pošlete autorovi na číslo konta
***
1479600028/3030 ***
dobrovolný příspěvek (do dvaceti korun).
Jde o nový směr šíření literatury bez mezičlánků a dalších nákladů, který by se časem mohl stát přijatelný autorům i čtenářům.
Díky.
Poznámky pod čarou
1 Měl jsem legitimaci Společnosti pro lidská práva číslo 123...
11.08.2021 22:29
Poslední zdvořilý příspěvek ve Fóru (klikněte si) je od
Q-230219: 11/3 v 19:56 na téma
Věda: Důkaz paralelního vesmíru? Nacistická mince z roku 2039 v Mexiku vyvolává bizarní teorie https://newstangail24.com/nazi-coin-from-2039-in-mexico-sparks-bizarre-theories