Bingo!

Vzpoměl jsem si na první čtyři řádky (Motto z dětské zóny), když jsem viděl tento strip: http://www.bugemos.com/?q=node/22

Já se obávám, že meče nejsou nic než přežitek z divošských časů. Vidím to spíše jako odznak společenského postavení, než zbraň. Něco ve smyslu :"Sedlák nesmí vlastnit šavli". Historie vojenství , v tomto směru hovoří jasnou řečí. Např. starý Řím , a jeho slavný krátký rovný meč. To nebylo určeno k sekání, ale k bodání. Praktický předchůdce bajonetu. Oni už tenkrát věděli, že sekem je velice složité protivníka vyřadit. Kosti vydrží neskutečně mnoho. Ale stačí bodnout několik centimetrů hluboko a je hotovo. A podívejte se na St. War. . Řežou tam do sebe jak šílení. Mám z toho pocit trapnosti. Ten kdo to psal, by se měl stydět. Na sekání měli i ve středověku sekyru. Nehledě na příklad ála Indiana Jones. Ony zbraně zabíjející na dálku, nejsou vynálezem posledních staletí. Řím např. používal polostacionární samostříly. Šíp dlouhý cca. jeden metr při tlouštce tři centimetry. To tenkrát prorazilo naprosto vše. A nějaké meče?Bez šance. V jedněch pamětech se tvrdí, že to dokázalo zabít i několik vojáků stojících v řadě za sebou. Není co dodat. Meč ve skutečném boji měl daleko menší význam, než se říká. Je to jenom nějaký bláznivý totem lidstva. On i Honza v Omíoru provádí věci, které jsou spíše k pousmání, než aby je bylo možné brát vážně. Jenom ten meč jaký si pořídí. Jednoduchý rovný meč ve stylu stylu starých Římanů?Tak je definován v kapitole "Jemný závan hurikánu". Pro všechno na světě. Teď jsem to říkal. Opakuji, to je zbraň k bodání, ne k sekání. Na sekání jsou jiné zbraně. Já sice chápu, že SW chtěl knihu s mečem, ale alespoň základní pravidla by se měla dodržovat. Uvedený typ meče je naprosto mimo šachovnici. Na sekání jsou jiné zbraně. V tomto případě, bych se poohlédl po zbrani, nu něco mezi sekyrou a mačetou. Na tu řezničinu, co tam Honza provádí spíše blíže k sekyře.

2 Mivel: máš pravdu, Římané používali meče nejčastěji jako bodnou zbraň. Štít a meč byly standardní zbraní legionářů, bodajíce postupovali, bodajíce ustupovali. Zejména v hustém šiku to bylo prakticky jediné možné použití. Gladius byl lepší i než kopí. Kopí mělo sice delší dosah, ale bylo nemotorné a meč je snadno vyrazil směrem vzhůru, kde ztratilo účinek a než bojovník stáhl kopí k novému bodnutí, byl legionář u něho... proto si Římané tak hlídali embargo na obchodování s meči směrem k barbarům. Sekyrky bradatice jim prodávali, meče ne. Konečně, i v Omíoru je meč používán tímto způsobem - při prorážení stěn (tam byla křivá šavle ve velké nevýhodě). V Evropě se to nakonec dostalo až ke kordům, kterými se už ani sekat nedalo. Římský gladius byl ale univerzální a sekalo se s ním také, sami Římané popravovali sekáním hlav. Doporučuji k pozornosti ještě japonské meče - ty byly pro bodání naopak značně nešikovné. Meč byla prostě účinná a pohotová zbraň. Bitvu u Cresčaku sice rozhodli angličtí lučištníci, ale jedině díky geniálnímu nápadu rozmístit mezi ně rytíře s meči, kteří odráželi útoky zblízka - lučištníci by jinak nepřežili první soustředěný nápor rytířů na koních.

Taky bych nezavrhoval meče na sekání. Měl jsem možnost vidět japonského mistra (na vlastní oči! - a že jsem je valil... ), jak během dvou vteřin rozsekl čtyři dřevěné figuríny, a byly z doost tvrdého dřeva. Můj známý (léčitel) dost jezdil po světě, hlavně Čína, Tibet (jak už to u takových lidí bývá a hodně lidmi se taky seznámil (mimo jiné i s tímhle pánem, jehož jméno si už bohužel nepamatuju), no a tak ho pozval k nám (po "pádu" socialismu) - normálně se sice nikde nepředvádí, ale uprosili jsme ho .

Co se týče toho ukončení totality, připadá mi spíš, že zainteresovaní lidé zůstali tam, kde byli (až na nějaké ryby, které samozřejmě bylo potřeba obětovat), a nic se nezměnilo. Prostě se mi zdá divné, že by jenom u nás byla "sametová" "revoluce", když prakticky všude jinde probíhaly (někdy i dost krvavé) boje, spíš to vypadá, jako by "pád" byl předem připravený a domluvený a prasátka většinou zůstala u korýtek...

Má připomínka k mečům není míněna obecně. Ale v tomto případě hovořím o konkrétním meči Honzy v Omíoru. A chcete li, protestuji proti zvolenému typu meče. Jistě, i s tímto typem lze sekat. Ale není to trochu přehnané?Mečů jsou hromady typů. Jenom středověk vyprodukoval gigantický počet všech možných variant této zbraně. Ovšem Honza si "pořídí" jednoduchý rovný meč ve stylu starých Římanů. To je velmi slavná zbraň. Možná nejslavnější ze všech skutečných mečů. SW provedl zcela erudovaný rozbor, k čemu byl určen. A v tom to je. U této zbraně byla funkce sekání druhořadá. Byla to převážně zbraň bodná. A co je horší, tento názor je ve veřejnosti plně zažitý. To znamená, že případný čtenář Omíoru nad tím bude kroutit hlavou, a bude ho to tahat za uši. Meče jsou dnes, žel velmi populární. A znalosti o nich rozsáhlé. A proto si myslím, že když už se musím smiřovat s mečem v SF, tak by to měl být typ přiměřenější druhu "boje". Například zmíněný japonský meč (BrandIt, SW), by mi připadal přiměřenější. Prostě meč dávných legií se mi nezdá vhodný.

K těm mečům v Omíoru - berme co by bylo nejpravděpodobnější. Základní zbraní byl urychlovač, tam musela být hlavní pozornost Honzy soustředěna, meče byly "jen" prováděcí náčiní. Měly nevýhodu, že je nebylo možné skrýt a musely být udělány na poslední chvíli. To by opět upřednostňovalo co nejjednodušší tvar. Rovný meč mohl být použit jak k sekání, tak k prorážení stěn (což měl jistě Honza v úmyslu od začátku). Udělal proto dva rovné. Džataši si vymyslel a také udělal zahnuté, ale "za chodu" zjistili, že původní rovný tvar je lepší (proto ta výměna mečů). Větší složitost bych v tom ani nehledal. Koneckonců, nouzově mohli použít jakoukoliv ukořistěnou zbraň (zacházet by se s nimi snad naučili).

Nu dobrá. Je to opravdu možná až bezvýznamný problém. Jenom vám říkám, že každý kdo někdy držel v ruce nějaké to párátko, se bude podivovat té zmínce o starém Římu. Také by si Honza mohl pořídit obyčejný rovný meč, a neplést publikum srovnáváním s meči starých legionářů. Je to sice jenom jediná větička, ale opakuji, tahá za uši.

Zkus se na to podívat obráceně Předně - Honza NENÍ odborníkem přes meče, takže je rozděluje akorát na rovné a zahnuté. Pokud mu z dějepisu něco utkvělo v hlavě, pak to mohlo být něco z dějin starého Říma (to se, pokud vím, ve školách probírá podrobněji než středověk). Zhruba metr dlouhý rovný meč JE velice podobný starořímským, nebo ne? Proč by takové přirovnání nemohl NEODBORNÍK použít? No a jestli to odborníky přes meče tahá za uši? Pak je to JEJICH problém, ne Honzův.

Nu dobrá, už mlčím. A mávám bílým kapesníkem. Opět se vám podařilo mne překvapit. Netušil bych, že si vzpomenete i na název legionářského meče. Já už ho dávno nevím. Takhle by jste "pulometčiku" radost neudělal. Přeci víte, že o vojenských problémech jste slyšel jenom z doslechu. A najednou znáte i názvy mečů.

Komentáře

Víc komentářů tu není.

Začátek