Bez cookies je omezený přístup! Bez COOKIEs je omezený přístup!

Nejvzácnější host Čech

Merani letěla nejkratší možnou cestou a neohlížela se na to, jestli její letoun čarodějové Afro-indické čaroříše zpozorují. Jenže krátce poté, co přeletěli pobřeží Středozemního moře, se letoun zachvěl a vnější obrazovky na okamžik ukázaly, že kolem vzplál podivný zelenavý oheň.

„Darebáci!“ zavrčela Merani česky. „Na tohle jsme vám to rozhodně nedali!“

Zdánlivě se ani nehnula, zachovala kamennou tvář, ale cosi provedla a šikmo za letounem vzplála na obloze záře podobné zelené barvy, jenže mnohem jasnější.

„Řekli jste si o to sami,“ zavrčela opět Merani. „Beztrestně na mě střílet nebudete!“

„Co se děje?“ zeptala se Katka.

„Snažil se nám zkřížit cestu podobný »girolt«,“ otočila k ní Merani hlavu. „Když viděl, že máme větší rychlost než čekal, takže nás nedohoní, vystřelil na nás. Na tu vzdálenost neměl jeho »rodzot« potřebnou sílu, aby nás ohrozil, a kromě toho je od doby zkázy Atlantidy náboj »rodzotu« v »giroltech« limitovaný. Jenže pro mě žádná omezení neplatí, umím zrušit pojistky. Poslala jsem jim asi dvacetkrát silnější ohnivý »pozdrav«, než dokázali poslat oni. Jejich zbytky právě dopadají na hladinu moře a to se za nimi navěky zavře.“

„To bylo dost drsné!“ komentoval to pan Hiller.

„Drsné to bylo od nich,“ opáčila Merani. „Měla jsem se asi bránit už když na nás stříleli tamti vojáci, ale považovala jsem je za zanedbatelné. Je proti našim zásadám zabíjet se navzájem! Ale když mě někdo napadne, ať se nediví!“

Po tomhle incidentu už se jim nikdo do cesty nepostavil. Merani doletěla do Čech a mířila k Hillerově »hangáru« ve skále.

„Tady se musíme rozdělit,“ řekl Hiller. „»Girolt« mívám schovaný ve skále, ale já i Katka bydlíme každý jinde.“

„Proč se dělíte?“ podivila se Merani. „Pohromadě byste se navzájem lépe podporovali!“

„Kdybychom bydleli na jednom místě, čarodějové z Afro-indické čaroříše by nás vyřídili jediným úderem,“ vysvětloval jí Hiller. „Lidé dnes mají zbraně, které umožňují naráz srovnat se zemí celá velká města.“

„A vy jste jim to dovolili?“ zamračila se Merani.

„V Evropě donedávna žádní čarodějové nebyli,“ připomněl jí Hiller. „A kdyby tady Katka s kamarády nenašli zapomenutou Knihu, žádní čarodějové by v Evropě dodnes nebyli.“

„A ti z Afro-indické čaroříše vyzbrojování lidí podporují,“ dodala Katka. „Jim se to zkrátka hodí.“

„Musím se s tím seznámit podrobněji,“ rozhodla se Merani. „Kam poletíme teď?“

„Nejlépe k nám do školy,“ navrhla Katka. „Místa tam máme dost, o prázdninách tam nikdo cizí není a beztak se tam všichni scházíme.“

„Dobrá, tak tedy do školy,“ souhlasila Merani.

Katka se ani nedivila, že Merani bez dalších dotazů zamířila správným směrem. Stačila jen upozornit kluky a učitele, aby hned přišli do školy uvítat vzácnou návštěvu. O koho jde, to jim zatím neřekla. Přece nezkazí takové překvapení!

V poslední fázi letu naváděla Merani Katka, aby neviditelný »girolt« přistál na školním hřišti. Pak spolu vystoupily a Hiller odletěl zaparkovat »girolt« do skalního »hangáru«.

Katka s Merani mezitím došly k zadnímu vchodu školy. Byl pochopitelně zamčený, ale to je nezastavilo. Prošly zamčenými dveřmi a zamířily do sborovny v přízemí. Byly tu první, kluci ani učitelé ještě nedorazili. Katka určila Merani místo v čele dlouhého stolu, kde učitelé pořádali konference, a pak se už obě těšily na to, jakou odezvu vyvolá Merani v příchozích. Katka měla milion otázek, ale Merani ji požádala, ať ji nechá chvíli přemýšlet.

„Chci se spojit s nejbližším »lumuximem«,“ zdůvodnila to.

Katka už to znala, jak na ostatních, tak i na sobě. Když teď někdo strnul s roztržitým výrazem, jakoby nevnímal okolí, pak se buď prohrabával vlastní pamětí, přesněji Knihou v sobě, nebo navazoval dálkové telepatické spojení. Merani se chtěla seznámit s dějinami posledních pěti tisíc let, což představovalo tisíckrát víc než veškeré dějiny známé lidem.

Pak se konečně přihnali na košťatech kluci. Přihrnuli se do sborovny jako velká voda, jak by si ostatní žáci pravděpodobně nikdy sami netroufli, ale hned ve dveřích strnuli jako přimražení.

„Jů, hele, mimozemšťan!“ vyhrkl Martin.

„Katko, kde se tu vzal?“ dodal Kryštof.

„Pšššt, nerušte!“ udělala na ně Katka s prstem na puse.

Kluci zmlkli a opatrně došli až k ní.

„Kdo to je?“ zeptal se Martin a významně mrkl.

„Ambíjanka Merani,“ uspokojila jejich zvědavost Katka. „Přiletěla s námi z Egypta, spala pět tisíc let v pyramidě. Nerušte ji, seznamuje se s poměry ve světě a s naší současnou historií.“

„Tys byla v Egyptě?“ vykulili kluci kukadla.

„Jo,“ přikývla. „S panem Janem Hillerem a s jeho »UFO«.“

„A co jste tam dělali?“ vyzvídal Martin.

„Šla jsem probudit Merani,“ řekla Katka stručně. „Nedivte se, jsem přece »jarl« na historii! Vyhrabala jsem v Knize »Dějiny Knih a Kouzel« zmínku, že v nejstarší pyramidě Egypta už tisíce let spí mimozemšťanka Merani a čeká na probuzení, kdyby bylo ve světě opravdu zle. A protože si myslím, že dnešní svět má k ideálu daleko, rozhodla jsem se Merani vzbudit.“

„Vážně myslíš, že je náš svět špatný?“ pochyboval Kryštof.

„Myslím si to a Merani se mnou už souhlasila,“ odpálila ho Katka. „Vám se zdá normální, že může kdykoliv vypuknout peklo atomové války? Merani nám nejprve vynadala, jak jsme to mohli coby čarodějové připustit, ale pak nám to uznala. My čarodějové Čech za současný stav nemůžeme. Merani se tedy rozhodla letět s námi. Seznamuje se s dnešním světem a přemýšlí, co s tím.“

„No, když na nic nepřišly miliony lidí...“ vzdychl si Kryštof.

„Myslíš si, že ani Merani nic nevymyslí? Rozhodně bych si tím jistá nebyla!“ zpražila ho Katka. „A já si myslím, že jsem ji vzbudila v pravý čas. Nezdá se ti, že už jsme v nejvyšší nouzi? Chystá se válka mezi Afro-indickou a Indicko-asijskou čaroříší a to by mohlo být horší než válka mezi Amerikou a Ruskem.“

Kryštof očividně nesouhlasil, ale odpověď raději spolkl. Katka vypadala od rány a Kryštofovi nezbývalo než uznat jí zásluhy o cestu do Egypta s tak nečekaným výsledkem.

Postupně začali přicházet další. Učitelé i rodiče. Katka se vysloveně pásla na jejich překvapení, když vkročili do sborovny a spatřili Merani. Všichni žili v domnění, že Ambíjané vyhynuli – a teď mají jednu mimozemšťanku mezi sebou!

Skoro současně s poslední příchozí, učitelka Nejezchlebová to měla totiž nejdál, se Merani vytrhla z transu a přelétla očima shromážděné.

„Přeji vám, aby dnešní den byl dobrý,“ pozdravila česky.

„Tobě také, Merani,“ odpověděla jí Katka.

„Počkáme na ostatní,“ rozhodla Merani. „Shromáždění má započít až když se dostaví všichni. Měla jsi pravdu, hodně jsem zaspala. Teď to musím dohonit.“

„My už jsme všichni,“ ujistila ji Katka. „Chybí nám jen pan Jan Hiller, ale ten nepřijde. Musel uklidit »girolt« a dodržuje zásadu, že nesmíme být všichni současně na jednom místě.“

„Aha,“ pochopila Merani. „To je vás ale opravdu hrstka!“

„Hrstka, ale držíme spolu,“ řekla Katka.

„Ve vašem případě je to asi nutnost,“ postřehla Merani.

„Můžeme začít debatit,“ připomněla všem Katka.

„Na úvod tedy začnu já,“ řekla Merani. „Mezitím jsem se stačila seznámit se stavem vašeho světa a řeknu vám, nelíbí se mi. Připomíná mi to situaci krátce před zkázou Atlantidy. Čarodějové jsou rozhádaní, lidé bez lapikykje ještě víc, všechny země jsou vyzbrojené nejničivějšími zbraněmi... zkrátka, nelíbí se mi to.“

„Nám také ne,“ vzdychla si Matinka.

„Vím,“ usmála se Merani. „Prostě se v pohledu na váš svět shodneme. Jde o to, co s tím. Kdyby bylo nejhůř, uplatnila bych své pravomoci. Lumuximy jsou naše, propůjčili jsme vám je, aby se ve vašem světě žilo snadněji, ne abyste se našimi prostředky zabíjeli. Proto jsme si ponechali některé obzvlášť silné příkazy. Mohu úplně vypnout všechny lumuximy, nejen ty opuštěné. Pak by se všichni čarodějové přestali odlišovat od lidí bez lapikykje. Jenže pak by získali příležitost ti, kdo ovládají nejsilnější zbraně. To by nepomohlo.“

V té chvíli jako by se zaposlouchala do vzdálených zvuků, které nikdo jiný než ona neslyšel.

„Ale ale,“ řekla překvapeně. „Zřejmě dostaneme návštěvu! Někdo k nám letí! Rychleji než kdyby letěl vlastní silou, nebo jak říkáte »na koštěti«, ale pomaleji než giroltem. Musím varovat pana Hillera, aby proti této návštěvě nepodnikal žádné kroky.“

„Co chceš dělat, Merani?“ zeptala se Katka.

„Počkat, co udělá,“ odvětila mimozemšťanka.

„Mohl by to být i pilot bombardéru naloženého atomovou bombou!“ vyhrkl Kryštof.

„Nemyslím si to,“ usmála se mimozemšťanka. „A i kdyby, byl by víc překvapený než my.“

„Co bys, prosím tě, dělala?“ vyhrkl Kryštof.

„Utagalij,“ řekla mimozemšťanka stručně. „Ale nemyslím, že se ho musíme obávat. V tom letadle letí spousta lidí.“

„Jak to víš?“ nevěřil Kryštof.

„Mám i jiné možnosti než mapu čarodějů,“ řekla Merani.

Vida, existuje i něco podrobnějšího než je mapa rozmístění čarodějů, pomyslela si Katka. A i ta se zobrazuje jen někomu... Merani má zřejmě vyšší práva, jak už řekla. Ještě že její možnosti převyšují nejen naše, ale hlavně možnosti čarodějů z Afro-indické čaroříše. Mohla by vypnout lumuximy... to by ze všech čarodějů udělalo docela obyčejné lidi... možná by to bylo spravedlivější, ale asi by to nic nevyřešilo, lidé jsou schopni válčit vším, z čeho se dá střílet a i kdyby žádná střelná zbraň nefungovala, zabíjet se dá i mačetami, klacky a kameny... Opravdu teď záleží na typu letadla, ve kterém je blížící se čaroděj. Je to jen dopravní letadlo, když v něm letí i spousta dalších lidí? Ale i bombardéry mají početné osádky. Kéž by to bylo velké letadlo... čarodějové přece cestují dopravními prostředky lidí, sama tak letěla do Tibetu...

A možná ani neletí do Čech kvůli nim! Třeba tu má nějakou jinou neodkladnou záležitost... kdoví?

Buď jak buď, i kdyby letěl za nimi, což se přece dalo čekat, nepoužil »girolt«, ale civilní letadlo lidí. Afro-indická čaroříše ví, že máme v Čechách »girolt«. Kdyby se rozhodla řešit to silou, poslala by do Čech »girolty« dva nebo tři, tak aby měly početní převahu. Silové řešení to zřejmě nebude. Mohl by to být osamělý vlk s odstřelovačskou puškou v houslovém pouzdru, případně se zákeřností jako suslgar, zrapchu, srichit, jiktóch, utagalij nebo stejně ničivá kouzla... i když by bylo hodně drzé jít s takovými věcmi proti Merani, která čte lidem myšlenky a vteřinu předem ví, co by proti ní chtěl někdo použít...

Jenže Afro-indická čaroříše o Merani nejspíš ještě neví...

Ale co když návštěvník přilétá, obrazně řečeno, s dýmkou míru kalumetem místo válečné sekery tomahawku? Bylo by to asi ideální, ale nebude to dost pravděpodobné. Afro-indická čaroříše nedodržuje dohody, krade v Evropě Knihy a Kameny a chtěla by vládnout světu. Dosud se jí dařilo a každý úspěch ji povzbuzoval. Takový obrat by se podobal biblické přeměně Šavla v Pavla, což je nádherná pohádka, bohužel jen pohádka. Šavel se sice změnil v Pavla a dal se na křesťanství, ale dál zůstal římským velmožem a místo aby ho křesťanství změnilo k lepšímu, zkusil to obráceně – a mimochodem docela úspěšně. Podařilo se mu změnit Kristovo učení, aby vyhovovalo i bohatým Římanům. Jak jinak vysvětlíte jeho napomínání otroků, aby milovali své pány a poslouchali je nábožně jako Krista? V té době se Římané chovali k otrokům hůř než k dobytku, on sám jako velmož měl nejspíš desítky otroků a nikde se nepíše, že by jim jako »křesťan« dal svobodu...

Merani se však nečekanou návštěvou očividně nevzrušovala a po chvilce začala hovořit o něčem úplně jiném.

Letadlo mezitím normálně přistálo na mezinárodním letišti v Praze a čaroděje i ostatních cestujících se zmocnili světoznámí čeští taxikáři. Vše se zdálo být v pořádku.

Bombardér to rozhodně nebyl.

Errata:

19.07.2021 18:22