Vítej, návštěvníku!

„Dnes je tvé vítězství cenné dvojnásob: mám pro nás osobní pozvánku,“ řekla všekrálovna hned, jak se sešli v tajné místnosti. „Nejvyšší čas! Situace graduje a obávám se, že ji už dlouho neudržím. Všichni hackeři celého vesmíru se snad spikli proti nám. Nebo spíš, koupil je Hampoljed, aby prověřili, co se za tebou skrývá, Kerane.“

„S tím jsme počítali, ne?“

„Ne s tak masivní protisílou. Prověřují všechno a všechny, a my nemůžeme odřezat fiktivní kanály, které jsme dříve vytvořili, protože by to bylo demaskující. A je jen otázka času, kdy útočníci zjistí, že jsou fiktivní, a praskne to stejně.“

„Doteď jsem byl v pasivní pozici,“ povzdechl Keran. „Jen čekáme, až si mě Hampoljed všimne. Teď konečně vstoupím do hry pořádně.“

„Pomalu, pomaličku,“ nabádala ho Zummurr. „Stačí jediný chybný krok a vše je ztraceno.“

„Vím,“ přikyvoval, „ale čím pomaleji, tím větší hrozba pro Jakci. Možná jste to překomplikovaly. Prostě na něj skočím, vymlátím z něj kde Jakci je a pak mu zakroutím krkem. Vyřízeno.“

„Nedostaneš se k němu. A když, zabije tě ochranka. To už jsme analyzovali mnohokrát.“ Dlouze vydechla. „Všichni jsme v tlaku, a začínáme hledat zkratkovitá řešení. Myslíš, že mě to nenapadlo? Ale improvizace ztroskotá. Fran, co u tebe?“

Pobočnice vzhlédla. „Smím promluvit...? Nebo zas bude bití?“

„Tvá legrace mě tentokráte bolí u srdce,“ vzdychla Zummurr. „Doteď si vyčítám že jsem to možná přehnala. Chceš mi to oplatit, abys jednou mohla vyprávět vnoučatům jak tě všekrálovna zmlátila a jak jsi jí to s chutí vrátila?“

Pobočnice se usmála. „Pusť to z hlavy, Dejane. Po tvé masáži se mi nečekaně srovnal pátý a šestý obratel, takže vyvstane-li někdy potřeba, jen do mě! Mám na těle plno míst, která si říkají o srovnání! A stejně vím, že vás reálné mágy je zbytečné bít!“

Šelma se podívala na Kerana. „Vidíš jí? Už zase si ze mě dělá legraci. Však já o vás, Neggancích, vím taky svoje, jinak bych tu scénku nezahrála. Takže, milá Fran, je u vás něco nového?“

„Ó ano. Třetí fronta vydala své výsledky. Než se ty, přejasná všekrálovno, pomocí Keranovy neohroženosti prokoušeš k Hampoljedovi, mé nejnižší zpravodajské struktury už vědí, co a jak. Díky desítkám dobrovolníků, které jste se Sogotem vyslali z Grohórkiru a kteří pronikli jako otroci do Hampoljedova hospodářství, zachytili jsme první stopu. To víte, mezi námi, neurozeným služebnictvem a opovrhovanými periferiemi, se nakonec nic neutají.“

„Kde?“ vydechla šelma.

„Podle všeho dosud neopustila jeho umělou planetu. Jak to víme?“ Lehkým gestem nechala do vzduchu promítnout globální schéma. „Tady,“ rozsvítil se bod, „je jádro Hampoljedova sídla. A v recyklátoru odpadu byl zachycen Jakcin genetický materiál. Vystopovat odkud pochází už byla, nu, hračka.“

„No konečně!“ Zummurr otočila hlavu k Keranovi. „Chystej se, vyrážíme. Na návštěvu!“ dodala významně.

Na královnině vznášedle, spolu s jejím četným doprovodem, připluli do doku, kde kotvila kosmická jachta Jejího Veličenstva.

„Něco, co bych měla vědět?“ tázala se kapitána.

„Vše v naprostém pořádku, Vaše Veličenstvo!“ zahlásil.

„Na palubu,“ vyzvala všechny přítomné.

Nalodili se. Nutno poznamenat, že slovo jachta znamená v tomto případě mocný, luxusní kosmokoráb, vybavený vším možným i nemožným, co by mohl potřebovat či co by všekrálovna mohla během svých cest chtít. Keran jen mlčky žasnul. Co může bytost, která má tak nedozírné možnosti seberealizace jako Zummurr, držet na jakési zapadlé planetě jménem Segorr?

Než se dostali do svých sekcí, jachta provedla poslední testy, odpoutala se od rampy a poodletěla do vhodné vzdálenosti od zářícího paláce.

„Přesun za deset... devět...“ ozval se odpočet. Když klesl k nule, vyrazili srdci Hampoljedova impéria vstříc. Odvážný plán vstoupil do nového stádia.

Jaké ovoce nakonec přinese, však nikdo nevěděl.

Errata:

30.05.2021 13:21