Vítej, návštěvníku!

V okamžiku Hampoljedovy smrti zahlásil jeho organizmus fatální chybu. Skutečnost totiž byla taková, že triliardář byl avatar; pouhá zástupná bytost, stvořená a předurčená k nějakému účelu, aniž si toho sama musela být vědoma. Chybové hlášení zaznělo vybranou prostorovou dimenzí a dostihlo majitele.

Na tento okamžik celou dobu Sogot číhal, protože signál mířil přímo k tvůrci celé pasti.

Jak možno předpokládat, byl jím Starodávný lovec Blřdofkvicht Chofgluňurk Zblegd.

Úplně stejná situace nastala již o něco dříve v okamžiku, kdy byl v Trallongajském turnaji, který souběžně probíhal někde úplně jinde, zabit starlord Hórgandév, velký Hampoljedův favorit. Jenže i když Sogot s Dejane naslouchali velmi bedlivě, nedokázali lovce Zblegda najít. Jediný Sogot pochytil akorát přibližný směr. Starodávný byl ukryt opravdu nesmírně dokonale.

Ale nyní se situace opakovala. Sogot již tušil, kam má soustředit svou pozornost, a stihl naprosto nepozorovaně vyvinout patřičně citlivé detekční nástroje. Tak jako se z komplikovaných hlubin počítače náhle vynoří hlášení o konkrétní chybě nad všechna rozhraní běžících aplikací, se na malý, ale rozhodující okamžik podobným způsobem ukázalo, kde se Starodávný skrývá.

To samo by však ještě úspěch nepřineslo.

Lovec si své prozrazení okamžitě uvědomil. Chtěl bleskově změnit svou pozici, jenže neměl čas na stoprocentní organizaci svého únikového manévru a v ochranných zónách, jimiž byl neprostupně obalen, na malý okamžik vznikla mezera. Sogot neprodleně udeřil, a neomylně zasáhl.

Část vesmírného prostoru daleko odtud, obsahující Starodávného lovce, se v záblesku zbytkové energie propadla do nicoty.

„Dokonalá práce!“ zvolala Dejane. V tutéž chvíli lidé z Grohórkiru, tajně začleněni do obsluhy generátoru bezmagické zóny, přístroj vypnuli. Tím okamžikem nad ním z dálky svého sídla převzala plnou kontrolu. Nechtěla ho hned zničit. Ne do té doby, než ho prozkoumá, aby se příště reální mágové mohli vůči němu bránit. Ale ohlídat ho musela. Nebylo by nic hloupějšího, než aby ho nějaký iniciativní technik znovu nečekaně zapnul.

Teď už nevadilo, že se svým zásahem prozradila. Boj mezi reálnými mágy a lovcem v jediném kratičkém okamžiku skončil, a naopak nastal čas na obsluhu doprovodných jevů.

»Dokonalá práce«, souhlasila Frangeris, která si mezitím vzala na starost šest hnízd výbušnin, které měly mechanoplanetu roztrhat. Teď už k tomu nedojde. Zhluboka se nadechla. Prostor byl náhle přesycen energií. »Tak se mi to líbí«, pousmála se.

„Promiň, něco se změnilo, takže dnes přece jenom ne,“ odstrčila elegána, který se na ní v blahé nevědomosti stále zkoušel sápat.

„Co?“ vyvalil oči nechápavě.

„Jdi pryč,“ zopakovala mu to kratší formou.

„Všechny komety!“ zvolal. „Co ti zas přelétlo přes nos?! Vy ženské jste vážně vadné!“ Vztekle mávl rukou a odvrátil se.

»Dojdu si pro Jakci«, vyslala zprávu. »Vlastně už jsem u ní, dodala«, protože díky obnovené síle se teleportovala na místo dříve, než to dořekla.

„Fran!“ vykřikla dívenka horečně, když se půvabný golem zničeho nic zhmotnil vedle ní. Její vzrušení se dá pochopit, neboť se zrovna nacházela v jedné z Hampoljedových samočinných genetických laboratoří. Roztažena a upnuta do měkkých, avšak nepoddajných úchytů, připomínala nějaké laboratorní zvířátko.

„Tohle pryč, a tohle taky,“ řekla tiše Frangeris a všechny sondy, injektáže, sledovací a měřící aparatury se okamžitě stáhly z princeznina těla a rozpadly se na kousky.

„Je po všem, jasná princezno,“ provedla s úsměvem zpola vážnou, zpola pobavenou úklonu, zatímco poutací konstrukce propustila Jakci ze svého sevření.

A na poslední chvíli se rozhodla zdržet výchovné poznámky o tom, že tak usilovně objímat svou pobočnici a máčet její rameno slzami není hodno majestátu budoucí královny.

Errata:

30.05.2021 13:21