Bez cookies je omezený přístup! Bez COOKIEs je omezený přístup!

Na místě, vybraném k táboření, vládl již čilý ruch. Kosmonauté tam vztyčili velkou kostru z klacků a prutů, kterou vyvazovali sítím, rostoucím na protějším břehu.

„To je dost, že jste tady!“ zvolal Surws, když se dvojice objevila na břehu potoka. „Kde je Trebwr?“

„Odpojil se od nás,“ odpověděl lakonicky Arxen.

„Kde? a proč?“

Ale na tyto otázky se kapitánovi dostalo jen pokrčení rameny.

„Přidáte se k nám?“ mávl rukou k rozestavěnému příbytku.

„Uděláme si vlastní.“

„Proč?“ tázal se kapitán trochu zaraženě.

„Chce se nám.“

Na takovou odpověď se špatně hledala námitka a tak se Surws vrátil ke své práci.

I Arsia s přítelkyní se pustili do budování přístřešku. Nestavěli ho na písčitém podkladu, který jako by se sám nabízel, ale rozhodli se založit sídlo na nerovném a zarostlém břehu.

Proč tady? Dole by to bylo jednodušší. a také je tam rovná zem, kdežto tady je to samý hrbol? optala se Aranii.

Milá moje, smál se Arsia v myšlenkách. Ty sis o mně určitě tam v lese myslela, že odpočívám, když přerušuji běh. Ale já jsem zatím pouze rozmlouval s pavouky.

S pavouky? Ty ovládáš animální telepatii? užasla.

To sice ne, ale i jinak se dá poznat, na co se pavouci chystají. No a myslím, že se počasí rychle zkazí. Proto stavím chatrč pod stromem. Podívej se na tvar jeho koruny a na tohle slabě zarostlé místo pod ní. Sem jen zřídka prší a kdyby se potok rozvodnil, nezaplaví nás to. Kdyby přišel vítr, budeme chráněni lesem, zatímco chatrč na pláži to lehce odfoukne. Nebudeme jí sice potřebovat, ale myslím, žes ještě nikdy chatrč nestavěla, viď? To byly argumenty, s nimiž šlo jen souhlasit. Oba se pustili do stavby.

Na rozdíl od Mangwaxellanů, kteří vyplétali svou chatrč dlouhými listy rákosí, pokrýval Arxen svůj kutloch širokými pruhy kůry, kterou dřel pomocí svého kamenného úštěpku z nedalekého padlého stromu. Princezna vzorně spolupracovala a šlo jim to jedna radost. Aby také ne; když mohli, oba si vypomáhali svou telepatií a chýše jim pod rukama jen rostla.

Po celou dobu, co stavěli svůj primitivní příbytek, pozoroval Arxen na Mangwaxellanech podivný neklid. Kosmonauté pracovali neobyčejně horlivě, ale jejich práce působila až nepřirozeným, křečovitým dojmem. Usilovná snaha neustat ani na okamžik v kutění byla příliš nápadná, než aby to bylo možné přehlížet. Důvod se dozvěděl, když k nim přistoupil Surws. Byl kdovíproč zamračený.

„Arxene, mohu si s tebou promluvit?“

Už zase? měl mladík chuť odpovědět, ale jen přikývl.

Poodešli za shluk stromů, kde se kapitán na Arsiu pobouřeně otočil: „Můžeš mi vysvětlit, co tím sleduješ?“

„Vyslov se jasněji, kapitáne!“

„U všech prašivých komet! Proč si neobstaráte něco na sebe?“

A bylo to venku. Arxen měl rázem ve všem jasno. Surws viděl, co s jeho posádkou (a potažmo i s ním samým) udělala Arrinci svým okouzlujícím vzhledem do doby, než našli tábořiště. Tak držel po odchodu mladé trojice ke zbytku své posádky tvrdé a rozhorlené kázání. Všichni si museli okamžitě pořídit primitivní suknice z dlouhých listů obří trávy. Svůj plamenný projev korunoval kategorickým zákazem dívat se na Arrinci dokud se neobleče. Situace se hned zdála poněkud klidnější. Návrat nahé princezny ale uvrhl všechny Mangwaxellany zpět do hlubin nesmírných duševních zmatků. Proto se snažili tak překotně pracovat. Doufali, že je jakákoliv činnost odvede od palčivě neodbytných myšlenek, které má zákonitě muž v přítomnosti svlečené krásné dívky. Nezbývá než konstatovat, že se jejich úsilí míjelo účinkem a nánosy zkostnatělé Mangwaxellské morálky se bortily jako domek z karet. Kapitán nakonec musel uznat, že jeho lidé nejsou schopni déle odolávat tomuto neúmyslnému tlaku. I on sám byl vážně nahlodán. Věděl, že kdyby se teď princezna na jeho muže usmála, byla by veta po jeho velení. To nemohl strpět!

„Mluvili jsme o obleku a chatrči během dneška,“ opáčil Arxen. „Do půlnoci tedy máme času dost. A nebyl dohodnut zákaz vstupu do tábořiště bez obleku.“

„To se přece rozumí samo sebou že-“ vylétl Surws, ale pak zmlkl, protože sám poznal, že jeho argument nemá logiku.

„Ostatně mohl jsi nás upozornit hned jak jsme sem přišli. Neudělal jsi to. Proč?“

Surws mlčel.

„Znám tvoje důvody. Ani tobě není blízkost Arrinci nepříjemná. Jen hlupák by se rozčiloval, jestliže může mít něco tak půvabného na očích. Byl jsi zticha – dokud v tobě nepřevážil strach o tvé velitelské postavení. a teď mi tu děláš kázání.“

„To není pravda-!“ vyhrkl Surws a uskočil, jako by byl ohrožen.

Arxenův pohled byl nekonečně bezedný. „Začneme si lhát?“

Surws těkal očima po okolí. Sváděl v sobě přetěžký boj.

„Není to pravda,“ prohlásil nakonec co nejrozhodnějším tónem. „A už se o tom nebudeme bavit!“

„Nebylo mým úmyslem začínat tento hovor, ale tvým,“ uklonil se lehce Arsia a ponechal kapitána samotného.

Přestože započali stavbu o hodně později, dostavěli Aranii a Arxen svou chatrč dříve než Mangwaxellané, kteří pozdě zjistili, jaké problémy přináší použití zdánlivě vhodného rákosí.

„Nastal čas navštívit naší koželužnu,“ vyzval pak Arxen kamarádku. Bez problémů našli mraveniště, na němž ležely červosápí kůže. Arxen je zvedl, otřepal mravence a zamířil zpět k potoku. Cestou utrhl pár hrstí nějakých rostlin. Na břehu pak pomocí vody, písku a oněch bylin zbavili kůže zbytků tkání a nakyslého mravenčího zápachu. Výsledek byl skvělý. Hladká a modře lesklá, vzorkovaná kůže navíc působila velmi efektně.

Když se dvojice objevila na tábořišti, kosmonauti se k nim ihned seběhli. Ukázalo se, že se mezitím vrátil i v hrůze zabloudivší Trebwr, který se opět tvářil navýsost navztekaně a nový úspěch mladé dvojice ho nesmírně rozzuřil. „Utekli mi! Zbaběle mě nechali samotného v pralese!“ snažil se žalovat, ale díky mimořádné situaci už ho ani Surws neměl chuť poslouchat.

„To je skvělé! Kde jste to sehnali?!“ žasli mezitím kosmonauté nad červosápími obleky. Fakt, že Arrinci měla aspoň nějaký oděv, byl kosmonautům vítanou záminkou se konečně vynadívat na její krásu aniž by porušili kapitánův rozkaz. Dokonce i Trebwr zapomněl dělat ublíženého a zíral na princeznu jako vyhládlý vlčák na kus šunky. Jedině Surws a Bwan se tvářili velmi pohoršeně, jenže jim to bylo málo platné. Surwse navíc pálilo, jak posádka snadno obešla jeho přísný zákaz.

Když neustávaly obdivné řeči, Arsia celý postup vysvětlil a Mangwaxellané se okamžitě houfně vydali na lov, nedbaje nedostavěné chatrče. Rozzuřený a zhrzený Trebwr chvilku přešlapoval na místě. Nejraději by zůstal nablízku princezně, ale chápal, že bez červosápího obleku bude dočista znemožněný. Bylo vidět, jak velké dilema v sobě musí řešit, ale nakonec se vztekle otočil a utekl za ostatními.

Tábořiště na pláži osiřelo.

„Mohli bychom jim s tím pomoci, ne?“ nadhodil opatrně Arxen, když osaměli.

Princezna se na něj užasle podívala. Těší mne, že jsi dal takovýhle návrh. Ráda se zúčastním.

Errata:

30.05.2021 13:24