Bez cookies je omezený přístup! Bez COOKIEs je omezený přístup!

Po sedmidenní plavbě hlásil kapitán Gilbert, že Nautilus se blíží ke Kapverdským ostrovům.

Ačkoli všichni věděli, že plují rychlostí, jaké dosud nedosáhla jiná loď, tím méně podmořský člun, vzbudila tato zpráva úžas. Jediný Pavel ji přijal s klidným úsměvem:

„Přesně podle mých rozpočtů,“ řekl, přikývnuv hlavou.

„Přesto však,“ rozhovořil se kapitán, „je to neslýchaný rekord v rychlosti. Na hladině značil rychloměr přes 120 kilometrů, pod vodou přes osmdesát. Činí tedy střední rychlost sto kilometrů v hodině. Dovolte, abych vám blahopřál, inženýre, ke konstrukci Nautila, neboť jen nesmírná tlaková odolnost hnacích šroubů, všech strojních součástek a vůbec celé lodi, a ovšem také strojní zařízení, mohly vytvořit ty rekordy naší plavby: rekord v ponoru i v rychlosti.“

„Doufám, milý kapitáne, že náš Nautilus bude mít příležitost, aby ukázal ještě pozoruhodnější výkony. Účelnější a užitečnější pro vědu,“ řekl Pavel.

„O tom jsem plně přesvědčen,“ vložil se do hovoru profesor Charni. „My jsme totiž,“ obrátil se ke kapitánovi, „tuhle s doktorem provázeli Pavla na jeho badatelských cestách před dvaceti lety. Už tehdy vnikl do největší hlubiny pod Filipínami. Ovšem, tenkrát to bylo zcela jiné. Spouštěl se v kulaté gondole, která sice měla důmyslné zařízení, ale byla závislá na křižníku, z něhož se spouštěla na laně. Měla vrtuli a kormidlo, ale to jí umožňovalo kroužit v hlubině jen do jistého obvodu, a chapadly, visícími na spodku, mohla být vynášena z hlubin kořist. Nautilus je zcela něco jiného. Je to samostatné plavidlo, nezávislé, a jak vidíme, jeho rychlost je báječná. Pro mne jako přírodovědce je neocenitelné, že se mohu účastnit bádání v hlubinách, kam dosud kromě Pavla nevnikl žádný člověk. Teď už ani nezávidím Rogerovi. Osud to zcela moudře zařídil: mně, přírodovědci, dal možnost praktického studia v tajemných hlubinách mokrého živlu, jeho flóry a fauny. Naopak Rogera geologa, vyslal, aby se jako krtek ryl v zemské kůře. Inu, každému, což jeho jest,“ končil. „Jen tuhle doktor vychází naprázdno!“

„Je nám stejně platný,“ lámal Pavel hrot profesorových škádlivých slov.

„Inu, může býti. Ačkoliv, chraň nás bůh před nutností jeho zákroků!“ bručel Charni dvojsmyslně.

Kuchařovo vyzvání k večeři způsobilo, že lékařova ostrá slova, k nimž už nabíral dechu, se změnila v měkké, spokojené zabručení.

V jídelně se ozval bzučák telefonu:

„Hlásím,“ slyšel kapitán hlas kormidelníkův, „že jsme v bezprostřední blízkosti nejzápadnějších Kapverd v hloubce devět set metrů. Prosím o rozkaz!“

„Zastavte se a klesejte ke dnu!“

Po chvilce se ozval kormidelník zase:

„Hloubka jedenáct set. Dno v dohledu. Ale pod námi se k východu příkře zvedá.“

„Odbočte na západ!“

„Hloubka dvanáct set. Zeměpisná poloha dvacet osm stupňů západní délky, šestnáct jižní šířky. Vzdálenost od nejzápadnějšího ostrova Kapverd asi dvě stě kilometrů. Dno rovné.“

„Přistaňte!“ velel kapitán.

Sotva se znatelným otřesem spočinul Nautilus na dně. Stroje zmlkly a v lodi se rozhostilo ticho.

Errata:

30.05.2021 10:58