Bez cookies je omezený přístup! Bez COOKIEs je omezený přístup!

Prodává li příslušník kteréhokoli státu za úplatky důležité listiny nebo zprávy, není to vyzvědač, nýbrž zrádce své vlasti. Bídák. Podlý zločinec.

Pravý vyzvědač je asi totéž jako zpravodaj. Všecky státy mají svou výzvědnou službu. Tato služba je velmi důležitým činitelem hlavně za války, kdy má často lví podíl na vítězství. Podmínkou služby v ní je zdatnost tělesná, železné zdraví, ocelové nervy nadměrná inteligence, udatnost, odvaha, sebezapírání a bezmezná láska k vlasti věrnost a oddanost. Vlastní život a jakýkoli prospěch nesmí mít pro zdatného vyzvědače ceny.

Musí se vzdát už předem každé osobní bezpečnosti a úřední ochrany. Každé vyslanectví i konzulát ho zapře, kdyby tu hledal ochranu a útulek. Je neznámý, bezejmenný.

Je to NIKDO.

Tři měsíce uplynuly od toho dne, kdy Nemo mluvil s osadou Amundsenovou. Válka měla obvyklý průběh – oboustranných střídavých úspěchů, jaké přináší vratké válečné štěstí. Přesto jevila se převaha vojenské zdatnosti na straně nepřátel Země slunce, kteří s proslulou houževnatostí zdolávali tuhý odpor obránců, a ačkoli postupovali s velikými ztrátami, přece jen vnikali do Země slunce.

Jinak se ve světě nedálo zdánlivě nic pozoruhodného. Velmoci Starého i Nového světa se halily do neproniknutelného pláště, pod jehož obalem nebylo možno ani nejzdatnější cizí špionáži vyslídit pravý stav a úmysly rejdů, jejichž jméno je diplomacie. Pro nezasvěcené vládl ve většině světa klid a mír; politikové však věděli, že všude plane boj.

Farin ani Holan nezaháleli. Oba měli dost práce. Pavel v Paříži, Farin v Praze. Měla-li jejich činnost být účelná, museli především utvořit řádnou organizaci.

Pavel, ačkoli byl v cizině, měl postavení lehčí než Farin. Farin pracoval totiž dosud sám, protože se nemohl odhodlat, aby se svěřil někomu jinému. Neměl důvěrných přátel. Jen občas si pohovořil s Jurajem, který jediný byl do věcí zasvěcen. Ze svých cest po světě přinášel pravidelně Farinovi více nebo méně zajímavé zprávy.

Byl tu sice také Pavlův švagr, rada Brada, ale toho politika příliš nezajímala. Byl obchodním inženýrem a jeho oborem bylo národní hospodářství. Ale i v tom mohl být Farinovi platnou pomocnou silou.

Zato Pavel Holan měl v Paříži, díky své dřívější dvacetileté činnosti, mnoho vlivných přátel, kteří mu vymohli přístup do nejdůležitějších míst. Spojkou mezi Prahou a Paříží byl kapitán Gilbert, který v letadle obstarával výměnu písemných zpráv.

Byl krásný jarní den.

Farin seděl ve své pracovně. Ozvalo se zaťukání, na dveře. Na Farinovu výzvu vstoupil Arne.

„Co mi neseš?“ vítal Farin svého syna.

„Otče,“ začal mladý muž vzrušeně, „už od loňského podzimu jsem pracoval na věci, která – splní-li se moje výpočty – bude mít pro svět veliký význam.“

„V jakém oboru?“

„V radiofonii.“

„Hochu, to sis vybral vděčné pole. V radiofonii je dosud mnoho otázek nerozřešených. Vysílání je omezeno jen na vysílací stanice, zatím co příjem je naopak zcela neomezený. To znamená, že žádná vysílací stanice nemůže podávat na určitou adresu důvěrné zprávy, aniž by tyto zprávy nemohly být vyslechnuty. Dá se to provésti pouze šiframi. Já znám sice možnost radiofonického spojení dvou pólů, aniž kdo třetí do něho mohl zasáhnout, a také moje vysílačka je zřízena pro tuto funkci; ale to je jen pro jediné místo. Není mně také zcela jasné, na jakém podkladě spočívá tato funkce. Vím jen, že je to vynález geniálního muže.“

„Nema?“

„Ano, Nema.“

„Už několikrát jsem od tebe slyšel toto jméno. Kdo je to, otče?“

„Nikdo.“

„Proč mi tajíš všecko, co jsi zažil za půl roku, co jsme o tobě nevěděli? Nedůvěřuješ mi?“ tázal se mladík trpce.

„Milý Arne, o nedůvěře nemůže být mezi námi řeči. Ale dosud nemohu mluvit. Nesmím. Nebuď zvědav a nespěchej! Dočkáš se. Nezmeškáš. Jsi ještě mladý.“

„Odpusť, otče, nechci vyzvídat. Řekls, že tvoje vysílačka je zařízena na nerušitelné spojení dvou pólů, jež je pro třetího nezachytitelné. Na jakou dálku působí?“

„Libovolně. Alespoň se tak domnívám. Můj druhý pól je vzdálen přes deset tisíc kilometrů a řízení je v dálce více než dvojnásobné. Velkolepý vynález.“

„A ty neznáš konstrukci? Vždyť jsi věhlasný odborník v elektrotechnice. Jistě jsi o tom ještě nehloubal.“

„Máš pravdu. Nepřemýšlel jsem dosud. Ale bojím se už předem, že moje bádání nebude mít úspěch, neboť moje znalosti jsou jednostranné. Jak víš, věnoval jsem se příliš paprskům a podařil se mi dobrý vynález. Ale, milý chlapče, Nemo mne daleko předstihl v prostředcích, které zaručují světový mír. Moje paprsky smrti se ukázaly přes všecku svou hrůznou moc slabé pro případ nového světového požáru. A je tu možnost upotřebení téhož vynálezu na straně nepřátel, čemuž bych nemohl zabránit. Možná, že se tak už stalo a vynálezce tají svůj objev stejně jako já a číhá jen na vhodnou příležitost, je také možné, že bude nebo už je vynalezen prostředek, který dovede mým paprskům čelit. Po tom, co jsem viděl u Nema, bych se nedivil ničemu.“

„Pevně věřím, že se ti, otče, podaří ještě účelnější objev.“

„Toho ani není třeba. Nemovy prostředky úplně stačí, a pak: v moderní technice se už asi příliš nevyznám. Spoléhal jsem jen na moc svých paprsků. A to byla velká chyba, neboť technika zatím značně pokročila a já zůstal stát. Teď už ji nedohoním.“

„Zapomínáš na svého syna, otče!“

„Nezapomínám, Arne, Naopak, skládám v tebe všecku svou naději Ale ty jsi teprve student. Svět, milý synku, letí závratnou rychlostí.“

„Ta válka nemůže přece...“

„Jsi technik, Arne. Nemůžeš rozumět.“

„Řekls, že Nemo má prostředky. Proč tedy nezasáhne?“

„Jeho zásah přijde, kdyby všecky mírové snahy selhaly.“

„Nejprve tedy diplomacie?“

„Ano. Ale její výsledky se už předem rovnají nule.“

„Záleží tedy všecko na pohotovosti?“

„Ovšem.“

„Čeho je k tomu třeba?“

„Účelná špionáž obhájců míru a protišpionáž útočníků. To se sice stále děje, ale pomalu. Snaha o udržení míru není obecná a lidé si zvykli, že světová válka je nutná Kdyby bylo možno vynalézt prostředek, kterým by se urychlila špionáž tak, aby se zavčas mohlo zabránit válečným přípravám, bylo by vyhráno.“

„Jak si představuješ takový prostředek?“

„Tak poslyš, Arne: Nemo může radiofonicky hovořit se svými stanicemi na celé zeměkouli. Ale jen se svými stanicemi. Podkladem jeho objevu jsou ultrakrátké vlny, které též hrají důležitou roli v mých paprscích. Ale i to všecko nestačí, neboť je tu umožněno pouze spojení našich stanic. Bylo by třeba přístroje, který by umožňoval vyslechnout hovory kdykoliv a kdekoliv. To znamená: vševědoucí ucho. To by byla výzvědná služba! Kdyby tak člověk mohl kdykoli a odkudkoli slyšet, o čem jednají tajné vládní nebo vojenské schůze ve všech státech světa. Takový nějaký aparát, který by člověk nosil v kapse. Ale to je utopie!“

„Není!“

Errata:

30.05.2021 10:59