Bez cookies je omezený přístup! Bez COOKIEs je omezený přístup!

Když jsem skončil své vyprávění o tom, jak jsem se vrátil u Littlestonu na Zem, napsal jsem „Konec“, namaloval ozdobnou vlnovku a odhodil pero, pevně přesvědčen, že tím je celá záležitost Prvních lidí na Měsíci vyřízena. A to nebylo ještě všechno: svěřil jsem rukopis literárnímu agentovi, dal jsem povolení k prodeji, přečetl jsem si větší část vytištěnou v časopise Strand Magazine, už jsem se i pustil znovu do práce na scénáři hry, kterou jsem začal tehdy v Lympne, a pořád jsem nevěděl, že tím to ještě všechno neskončilo. A potom za mnou připutovala z Amalfi do Alžíru (je tomu už asi půl roku) jedna z nejúžasnějších zpráv, jaké mi bylo souzeno obdržet. Zhruba se v ní říkalo, že jakýsi holandský elektrotechnik pan Julius Wendigee, jenž experimentuje s jistým přístrojem podobným přístroji pana Tesly v Americe, se pokouší objevit nějakou metodu komunikace s Marsem a den co den přijímá podivná útržkovitá poselství v anglickém jazyce, která nesporně vysílá z Měsíce pan Cavor.

Nejprve jsem si myslel, že jde o pečlivě promyšlený kanadský žertík, který pochází od někoho, kdo viděl mou povídku v rukopise. Odpověděl jsem panu Wendigeemu žertovně, ale on mi opáčil tak, že každé podezření zcela vyloučil, a tu jsem se, nepředstavitelně vzrušen, okamžitě rozjel z Alžíru do malé observatoře na Sv. Gotthardu, kde pracoval. Tváří v tvář jeho záznamu a fysikálním přístrojům – a především zprávám od Cavora, které právě přicházely – mě opustily všechny zbývající pochybnosti. Na místě jsem se rozhodl přijmout jeho návrh, abych zůstal u něho, pomáhal mu den ze dne zapisovat záznamy a pokusil se s ním odeslat zprávu zpátky na Měsíc. Cavor, jak jsme se dověděli, nejen žije, ale pohybuje se volně v modré temnotě měsíčních jeskyní ve stěží představitelné společnosti těch tvorů podobných mravencům, těch mravenčích lidí. Je patrně chromý, ale jinak se těší docela dobrému zdraví – lepšímu, řekl výslovně, než jakému se těšíval na Zemi. Dostal sice zprvu horečku, ale následky nezanechala. Ale co mě udivilo, žije zřejmě v klamném dojmu, že jsem buď zemřel v měsíčním kráteru, nebo jsem se ztratil v hlubinách vesmíru.

Pan Wendigee začal zachycovat Cavorovo vysílání v době, kdy se sám zabýval zcela odlišným výzkumem. Čtenář si bezpochyby vzpomene na závan vzrušení, jímž začalo naše století a které rozpoutal Nikola Tesla,¹⁰ proslulá americká osobnost v oboru elektrotechniky, když oznámil, že zachytil zprávu z Marsu. Jeho prohlášení obrátilo znovu pozornost k faktu, který vědecký svět už dávno dobře znal, že totiž z jakéhosi neznámého zdroje ve vesmíru přicházejí neustále na Zem vlny elektromagnetického rozruchu, zcela podobné těm, jakých používá signor Marconi pro bezdrátovou telegrafii. Kromě Tesly se zabývala zdokonalováním přístroje pro příjem a záznam těchto kmitů ještě celá řada jiných pozorovatelů, ačkoliv jen pár jich šlo tak daleko, aby je považovali za skutečné zprávy z nějaké mimozemské vysílačky. Mezi těch pár musíme však rozhodně počítat pana Wendigeea. Věnoval se tomu problému téměř výhradně již od r. 1898, a jelikož byl zámožný, vybudoval si observatoř na úbočí Monte Rosy, v poloze, která je pro taková pozorování po všech stránkách jedinečně příhodná.

Musím přiznat, že nemám nějaké rozsáhlé vědecké vzdělání, ale pokud mohu soudit, zařízení pana Wendigeea pro detekci a záznam jakýchkoliv rozruchů v elektromagnetickém stavu vesmíru je mimořádně originální a důmyslné, A šťastnou shodou okolností bylo sestaveno a dáno do provozu asi dva měsíce před tím, než se Cavor po prvé pokusil zavolat Zemi. Díky tomu máme tedy úryvky jeho zpráv od samého začátku. Jsou to bohužel jenom úryvky a to nejzávažnější, co měl sdělit lidstvu – to jest návod na výrobu cavoritu, pokud ho ovšem vůbec vysílal – odeznělo do vesmíru jako řada čárek a teček, aniž je kdo zaznamenal. Poslat Cavorovi odpověď se nám nepodařilo. Nemohl nám tedy říci, co jsme zachytili nebo co nám uniklo; ani vlastně netušil, že na Zemi je někomu známa jeho snaha dosáhnout spojení. Ale vytrvalost, jakou prokázal, když vysílal osmnáct dlouhých popisů měsíčních záležitostí – byly by alespoň dlouhé, kdybychom je měli úplné – ukazuje, kolikrát se asi v myšlenkách vracel zpátky ke své rodné planetě od té doby, co ji před dvěma lety opustil.

Můžete si představit, jak pan Wendigee žasl, když zjistil, že má svůj záznam elektromagnetických rozruchů propleten Cavorovou prostou angličtinou. Pan Wendigee nevěděl nic o naší divoké cestě na Měsíc, a v tom – se mu z prázdna ozve angličtina!

Čtenář by měl znát podmínky, za jakých se ty zprávy pravděpodobně vysílaly. Cavor bezpochyby míval kdesi na Měsíci přístup k značnému množství elektrických přístrojů a patrně si zimprovisoval – snad potají – vysílací zařízení Marconiho systému. Měl možnost pracovat s ním v nepravidelných intervalech – někdy jen asi tak půl hodiny, jindy tři čtyři hodiny na jednu zápřež. Tehdy vysílal své poselství Zemi bez ohledu na to, že vzájemná poloha Měsíce a bodů na zemském povrchu se neustále mění. V důsledku toho a také že naše registrační přístroje nutně byly nedokonalé, jeho sdělení se v našich záznamech objevuje a zase mizí naprosto nečekaně; rozmazává se, tajemně se ztrácí, ať se rozčilujeme, jak chceme. A k tomu ještě přispívá, že Cavor nebyl zkušený telegrafista; obecně používaný kód už částečně zapomněl nebo ho nikdy úplně neovládal, a když ho přepadla únava, vynechával slova a prapodivně je komolil.

Celkem jsme přišli o dobrou polovinu jeho zpráv a hodně toho, co máme, je poškozené, přerývané a částečně zničené. Ve výtahu, který následuje, musí se čtenář tedy připravit na hezkou řádku přestávek, mezer a změn thematu. Spolupracujeme s panem Wendigeem na kompletním vydání Cavorova záznamu, opatřeném poznámkami, a hodláme je uveřejnit s podrobným výčtem použitých přístrojů; první svazek má vyjít v lednu příštího roku. To bude úplná a vědecká zpráva, kdežto tohle je pouze populární první přepis. Uvádíme zde však alespoň tolik, abychom doplnili příběh, který jsem vyprávěl, a abychom načrtli hrubý nástin poměrů v tom jiném světě, tak blízkém, tak příbuzném, a přece tak nepodobném světu našemu.

------------------------ Poznámky:

  10 Nikola Tesla (1859-1943) vynálezce; prováděl význačné pokusy s bezdrátovou telegrafií.

Errata:

30.05.2021 13:44