Bez cookies je omezený přístup! Bez COOKIEs je omezený přístup!

21. 9. 1866 – 13. 8. 1946

Anglický prozaik a publicista. Jeho dílo zahrnuje vědecko–fantastické práce, „sociální“ romány a publikace naučně populárního charakteru. Do dějin literatury se zapsal svou prvotinou Stroj času (1895). V českém překladu vyšel tento román poprvé v roce 1905. Následovala řada dalších, neméně úspěšných knih: Ostrov doktora Moreaua (1896), Neviditelný (1897), Válka světů (1898), První lidé na Měsíci (1901).

Wellsovy vědecko–fantastické romány jsou právem pokládány za jeden z nejvýznamnějších zdrojů inspirace pro jeho následovníky (u nás byl jeho obdivovatelem například i Karel Čapek), ale i za základní kámen moderní literatury žánru science fiction.

Stroj času vyšel v roce 1895, v témže roce, kdy vzniklo několik převratných technických vynálezů – například bezdrátový telegraf, film či elektrifikovaná železnice.

Poutník v čase, vědec zabývající se hledáním čtvrté dimenze prostoru, se díky svému vynálezu neobyčejného stroje přenáší do daleké budoucnosti, do roku 802 701. Lidstvo v průběhu svého vývoje dosáhlo splnění některých svých tužeb – krásní človíčci eloiové žijí ve zdánlivě spravedlivém společenství na troskách zašlé kultury, ale zároveň postrádají některé přirozené obranné schopnosti, například přizpůsobivost vůči měnícím se životním podmínkám. To může být samozřejmě pro cizince z jiné doby a jiného světa klíčem k pochopení dalších záhad, na něž nenachází jednoznačnou odpověď: kdo jsou to morloci a jak je uspořádán jejich život pod zemí, co určilo vývoj jejich druhu a kam se bude ubírat život dál.

Protože nejvzdálenější budoucnost lidstva na Zemi ozařované vychládajícím sluncem je líčena v soumračném, nikoliv radostném a zjednodušené optimistickém duchu, Wellsův román nebyl několik desetiletí v češtině publikován, nejspíš pro podobnosti ani zdaleka ne náhodné.

Errata:

30.05.2021 13:44