Bez cookies je omezený přístup! Bez COOKIEs je omezený přístup!

Co má tohle znamenat? V Delyth se okamžitě probudily natrénované reflexy. „Arknatago?!“ zvolala a chvatně sáhla na bok panelu, kde zapnula spínač nouzového manuálního rozhraní.

Ale panel nijak nereagoval.

„Asi z našich plánů upadl do bezvědomí,“ podotkl mírně kousavě Brinkant.

Delyth na svém organizéru bleskově spustila nouzový protokol, ale výrazná fialová značka hlásila, že se program nedokáže připojit do palubní sítě.

„Poplach! Skafandry, nástroje, zbraně!“ zvolala.

Apsa vyskočil a spolu se rozběhli ke kontejnerům u stěny, které obsahovaly nouzové vybavení.

Jenže stačili udělat jen pár kroků, když se průchody na obou stěnách samy rozevřely a do velína vtrhla skupina neznámých ozbrojených robotů. Z oblých ústí dvou zbraní vylétl proud skelně třpytivé tekutiny a v mžiku uvěznil dívku i Bokweřana v inertním, bleskurychle tuhnoucím obalu.

Čidla robotů oskenovala i Xarťana, ale zřejmě nebyl vyhodnocený jako hrozba. Jeden z robotů výstřelem plazmové zbraně zničil řídící pult. Jiní dva uzavřeli hlavy zajatců do nouzové hermetizační bubliny, skupina vzala polapené bytosti do manipulátorů a nesla je kamsi pryč.

Dobře známá ochromující hmota, ve které byli zaliti, byla prakticky průhledná a hermetizační obal také, takže Delyth mohla sledovat okolí. Koráb byl nejspíše zničen nebo přinejmenším paralyzován, a jeho vnitřek zbavený virtuální nadstavby vypadal hodně nezvykle. Roboti vlekli zajatce přímo skrz strojní infrastrukturu, která byla sice na pohled nepoškozená, ale nejevila známky funkčnosti.

Cesta temnými útrobami korábu trvala delší dobu. Nakonec se za turniketem objevila známá hala – vstupní hangár! V něm jiná skupina robotů držela v šachu Bokweřany, kteří seděli na zemi. Kontejnery u stěn, obsahující různé stroje a vybavení, byly očividně vyrabované.

Ten, kdo velel útoku, nepochybně čekal až se zajatci shromáždí na jednom místě, protože se obrazová stěna rozzářila, ale místo nějakého obličeje se na ní objevily zvláštní geometrické obrazce.

„Jsem Mechanician Delkwork,“ zazněl silný hlas. Mluvil bezvadným bokwinem, který byl ale až děsivě přesný. Nebylo pochyb o tom že nepochází z lidského hrdla.

„Zrádce Mechanicianských ideálů, zlotřilý odpadlík a hanebný uprchlík Arknatago byl za své opovrženíhodné skutky dopaden, a eliminován,“ mluvil hlas. „Vy jste se podíleli na jeho odporném zámyslu, a vaše odměna bude stejná.“

Obraz se složitým způsobem zmenšil do malé tečky, která pohasla. Obžaloba, soud a vynesení rozsudku v jednom, bez možnosti námitek, bylo u konce.

Roboti se synchronizovaně otočili a opustili hangár.

Ohromené ticho trvalo jen chviličku.

První vyskočil Sayor Famki. Sáhl si prsty do úst, odkud vzápětí vylovil nevelký univerzální nůž. Přiběhl k zajatcům a počal rozřezávat tuhou hmotu, která je věznila. Přidali se i jiní, kteří nejspíše po Sayorově vzoru při svém zadržení pohotově ukryli aspoň nějaké malé nástroje.

Ačkoli to odneslo slepené oblečení i vlasy, totálně zalité paralyzující hmotou, byli Apsa i Delyth za pár minut volní.

„Díky. Velín je zničen, Arknatago se nehlásí,“ referovala mezitím Plasticínka, a v duchu si pomyslela, že po divokých událostech poslední doby si už na svůj zjev bez oděvu skoro začíná zvykat. „Jinak nevíme nic. Co vy?“

Sayor potřásl hlavou. „Nevíme ani to. Vrazili sem, sebrali co viděli a mířili na nás zbraněmi dokud nepřinesli vás. Jak vidíš,“ mávl rukou, „ukradli všechno co by nám mohlo nějak pomoci.“ Za řeči sundal svou pracovní bundu a s mlčenlivým gestem ji nabídl Plasticínce.

Ta zhluboka dýchala a snažila se rozhýbat ochromující vliv obalu, do něhož byla předtím chycena. Teď jen maličko zavrtěla hlavou. „Oděv je poslední, co mě zrovna trápí. Co východy?“

Ukázalo se, že jsou zablokované. Pokusili se najít nějakou jinou možnost jak opustit halu, ale i technické průniky včetně klimatických šachet byly zamčeny stejně jako hlavní průchody.

„Možná by šlo nějak odstranit těsnění a zkusit sabotovat zámek,“ nadhodil Sayor. Bylo zřejmé, že patří k lidem, kteří se nechtějí vzdávat.

„Raději ne. Pohleďte, při transportu jsme měli atmosférickou ochranu,“ upozornila ho. „Venku je vakuum.“

„No hrome.“ Nemohli dělat nic, jen čekat na smrt. To bude impozantní hromadná agónie, pomyslel si při pohledu na lidi v hangáru.

Někteří se usadili, jiným nervy nedovolily zůstat na místě, tak bezcílně a nervózně bloumali po vstupu. Delyth je sledovala bez poznámek. To, že je Mechanician nezabil, znamenalo nejspíš jediné: nechal je napospas kruté smrti pozvolným udušením.

Kývnutím hlavy vyzvala Apsu i Sayora, aby jí následovali. U jednoho otevřeného kontejneru si klekla, sehnula se k zemi a vsunula ruku do úzké mezery mezi dnem a podlahou. Něco zacvakalo a dívka pomalu vytáhla podlouhlý balík. Pak vylovila dvě tlakové nádobky. Sáhla ještě potřetí a když vysunula paži, držela v ruce malý paprskomet.

„Svištík si všude dělá krizové zásoby,“ objasnila krátce. „Zbraň poznáte, a tohle,“ otevřela balík, „je krátkodobý antidekompresní oblek.“ Vstala a začala se beze spěchu oblékat. Přitom hodila očima po nádobkách. „Dvakrát třináct minut vzduchu.“

Sayor si vyměnil dlouhý pohled s mistrem pokrmů. „Všichni víme, co nás tu bez pomoci čeká, a nedokážu předvídat chování ostatních tváří tvář hrozbě smrti. Ale dokud budu žít, nouzové prostředky zůstanou v tvém vlastnictví.“

„Moje slova,“ prohlásil rozhodným tónem Apsa.

Uznalým pokývnutím ohodnotila statečný postoj obou mužů, ale pak na ně krátce mrkla. „Ještě máme naději. Mám totiž plán. Pokud se do hodiny nic nezmění, vydám se ven. Najdu hangár výsadkových člunů, a vrátím se pro vás.“

„Východy jsou zamčené.“

Ukázala na paprskomet: „Jeden odblokujeme.“

„To ano. Ale jak poté utěsníme výstup?“

„Oblečením a hmotou ve které nás sem roboti dopravili.“

„U Leptona!“ řekl Sayor. „Skvělý plán! Jen... proč čekat hodinu?“

Téměř nepatrně se pousmála. „Xarťan je venku.“

„Vždyť Xarťanům jsou lidé přinejmenším lhostejní...“ namítl Apsa.

„No, uvidíme,“ zopakovala Sayorova slova. Je tu ještě další faktor který by dokázal zvrátit naprosto všechno, pomyslela si přitom. Kroggu, užs mě využil. Vzpomeneš si na mě i teď...?

Errata:

30.05.2021 13:23