Čtvrtá říše – Čtvrtá Země. Dvě knihy na sebe navazující, ačkoliv je mezi nimi pauza deseti let. Tolik potřebovali Vávrovi synové, aby vyrostli a dospěli.
Druhá kniha končí a s ní i příběh Oty Vávry. Zůstává jen několik záhad, které (snad!) nebudou mít velkou váhu na životní osudy našich hrdinů.
Anebo ano?
Zajímá ještě někoho, jak může dopadnout manželství Oty Vávry s Belial Sarchou? Nebudou to mít snadné, vždyť pocházejí z jiných světů... ale co je horšího, tefirky by mohly naši pozemskou civilizaci rozvrátit i neúmyslně – stačilo by, aby žily na Zemi! Za několik málo generací by se katastrofálně projevil vliv tefirských genetických odlišností...
Ne, lidé Země by nevyhynuli, alespoň ne hned. Jen pozemská civilizace by to nevydržela.
Proč? To vám pomůže vysvětlit tefirka Yazatap Sibyla Kumana, bývalá královna ze Sáby...
Zajímá někoho, kdo jsou andělé, zmiňovaní ďáblem-Schmidkem? Objeví se tu jen v náznaku, pro děj nejsou důležití – asi by to chtělo bližší vysvětlení.
Schmidke Otovi Vávrovi tvrdil, že v době, kdy se Ota staral o ukončení války mezi hitlerovci a chobotnicemi na Druhé Zemi (zvané Xijtra), objevili se na Zemi další mimozemšťané – ďábly nazývaní andělé. Snad o nich něco napovídá, že se jich ďáblové báli. A měli proč. Vávrova parta by nedokázala nenápadně umístit výstražné atomové bomby přímo do přísně střežených tajných protiatomových krytů tří nejmocnějších mužů světa, aby je donutila chtě nechtě uzavřít mír. Česká vlaječka na vrcholku Liščí hory ve světě Bykyle ale dává tušit, že se tam někdo ze Země objevil dávno před Vávrovou partou. Kdo to ale byl? Neudělal Vávra chybu, že se na Zemi více nesnažil vyhledat partu, která si říkala »Učedníci«?
Schmidke ale nakousl, že to není jednoduché. Útočištěm Učedníků jsou skutečně venušské světy. Venuše je nebezpečná, ani ďáblové na ní nedokázali postavit své konvertory, Vávrovci tím méně. Jedni ani druzí tedy Učedníky objevit nemohli. Proto jsou o nich ve Čtvrté Zemi jen drobné zmínky a náznaky... například – že Učedníci žádné konvertory nepotřebují...
Dvojnásob by byl Ota Vávra překvapený, kdyby zjistil, že vlaječku na Liščí hoře zanechal na svých toulkách po sousedních světech dvanáctiletý kluk se svým psíkem.
Chlapec a psík – osamělí objevitelé cizích světů...?
Ano. Ale to už je úplně jiný Autobus.
Chlapec Olda je hlavní hrdina dětské sci-fi trilogie Andílek – Učedník andělů – Andělský svět, odehrávající se právě v době, kterou popsal Schmidke – vedle Čtvrté říše a zčásti i vedle Čtvrté Země. Najdete tam mluvící psy i další mimozemšťany, dobré i zlé – včetně oživlých mumií. Olda má zkrátka štěstí, že se setkal s úplně jinými kosmickými bytostmi, než Ota Vávra.
Na tyto příběhy potom navazuje temnější sága, nazvaná Jupiterský duch. Ta už není pro děti, duchové jsou paradoxně hodně tvrdé bytosti a jejich domovský svět není Země, i když se objevují i na Zemi. Na rozdíl od hrdinů dětské trilogie Andílek jim nejde ani tak o dobro, jako o spravedlnost.
Spravedlnost, která někdy i tvrdě trestá.
Pokud to tedy zvídavého čtenáře zajímá, může pokračovat dalšími knížkami.
První je kniha Andílek, ve které se můžete setkat s klukem, který zanechal tu záhadnou českou vlaječku na Liščí hoře ve světě Bykyle. Proč? Chtěl snad Otu Vávru varovat? Ale kdež! Jen podlehl furiantskému nutkání, aby ve světě, který sám nazývá »Zahrádka« zanechal něco jako svůj podpis – »Byl jsem tady!« – a zvolil si k tomu českou vlaječku na vrcholku nejvyššího kopce tohoto světa. Pro kluka, kterého andělé naučili létat i bez letadla, je to přece maličkost.
V Andělské trilogii se Ota Vávra neobjeví. Hrdiny těch tří knih jsou děti, které v Praze objeví malou andělku Bísíáju, v nouzi jí pomohou a ona jim za to věnuje dary, umožňující dělat zázraky. Pro anděly je přece běžné chodit po vodě, měnit vodu ve víno (i v limonádu), a křísit mrtvé.
Andělce se podaří vrátit se domů, ale zanechá na Zemi několik geneticky zmutovaných dětí... a také jejich zmutovaného psa, kterému přidala na inteligenci...
Pravdou je, že ten kluk s andělskými dary Otovi pomůže více než kdo jiný. Ale také mu způsobí neřešitelné problémy. Například zázračně vzkřísí jeho mrtvou manželku Belial Ameatu – a Ota Vávra je rázem bez vlastní viny bigamistou, neboť má dvě manželky – obě Belial a obě tefirky. Což o to, u tefirů je mnohoženství dovolené, takže by Ota mohl žít u nich.
Ale to zdaleka není všechno!
Ota se objeví na konci třetí knihy »Válka ďáblů (Jupiterský duch 3)«. Konečně se setká s těmi anděly, kterých se tak obával! Ale protože se děje těchto knih míjejí a vinou vedle sebe, setkají se všichni krátce po zničení ďáblů torzní bombou v pevnosti pod Jeruzalémem. Ukáže se tam, že Otův kamarád generál Schmidke anděly jen trochu předběhl – právě se chystali pozemské ďábly rozprášit pomocí zázraků – neboť i andělé umí používat zázračné zbraně, když je to opravdu nutné.
Tam se Ota Vávra setká nejen s Belial Ameatou, ale i se svým zmizelým a oplakaným synem Jirkou. Yazatap Sibyla Kumana, bývalá královna ze Sáby mu ho vrátí ze světa duchů. Ne nadarmo jsou tyto knihy nejen o tom, jak se stát Jupiterským duchem – ale také zpátky člověkem...
V poslední knize se ukáže, že lidé mohou naopak pomoci i andělům...
Na 4.Říši navazuje další kniha s podobným názvem - 4.Země, kde se čtenář opět setká s Otou Vávrou, ale už ne v Novém Německu. Poté, co byli lidé z paralelního světa mimozemšťany vyhozeni, obrátí se ve svých výzkumech na opačnou stranu paralelních vesmírů - a mají úspěch, objeví Třetí Zemi, pak Čtvrtou... jenže netuší, jak nebezpečné objevy to jsou. Najdou na nich jen nestvůrné zlo. A s hrůzou zjišťují, že se již zabydlilo i na Zemi... Co s tím? 4.Země pojednává osvětě zvaném Gehenna - znalci Bible jistě vědí, že se tak nazývalo pravé Peklo s ďábly našich praotců. Když se ale Peklo otevře a z paralelního vesmíru vystoupí praví ďáblové, je pozdě honit bycha. Kdo pak může Zemi zachránit? Snad jen člověk, do kterého vstoupí - ďáblice. Ani úsloví „vstoupil do něho ďábel" není zdaleka tak nemožné, jak se leckomu zdá.
Däniken se krutě mýlil, když své laskavé bohy umístil do vzdáleného vesmíru. Byli to totiž ďáblové - z nepříjemně blízkého Pekla. Setkání s Dänikenovými bohy by pro lidi Země bylo přínosem, setkání s ďábly je naopak něco nevítaného... zejména až vyjde najevo, že oni Zemi - vlastně nikdy neopustili...
Podtitul knihy říká:
Kdo ovládá mimoprostor, může se stát pánem světa.
Pokud mu ovšem jeden svět stačí...
Připomínky
Kliknutím na obrázek autobusu (v levém horním rohu - pod myší se mění) přeskočíte na konec textu (u obsahu tam je slovník, anketa a diskuse). Podobný obrázek vpravo skočí ještě dál na diskusi. Kde tyto položky nejsou, oba obrázky skáčí na konec souboru.
SDÍLENÁ LITERATURA
www.romanyzdarma.cz
www.cteni-zdarma.cz
www.giweruz.cz
Tento pokus o sdílenou literaturu rozesílejte, prosím, dál. Pokud usoudíte, že napsaný text byl pro vás natolik zajímavý a čtivý, že byste byli ochotni ho finančně ohodnotit, pošlete autorovi na číslo konta
***
1479600028/3030 ***
dobrovolný příspěvek (do dvaceti korun).
Jde o nový směr šíření literatury bez mezičlánků a dalších nákladů, který by se časem mohl stát přijatelný autorům i čtenářům.
Díky.
Poznámky pod čarou
1 Přeložil O.Friš
2 Přeložil O.Vávra
3 vyrovnávač sítě
4 celoroční výroba Temelína je cca 12 terawatthodin
5 Sturmgewehr Stg44 - německá útočná puška, vyvinutá na Zemi, podle které vzniklo později více odvozených modelů (Kalašnikov, Sa58 atd.)
10.08.2021 21:58
Dnes se zde mihlo již 264 návštěvníků, Čtvrtá Země četli
26 (1=normal)
Poslední zdvořilý příspěvek ve Fóru (klikněte si) je od
Q-230219: 11/3 v 19:56 na téma
Věda: Důkaz paralelního vesmíru? Nacistická mince z roku 2039 v Mexiku vyvolává bizarní teorie https://newstangail24.com/nazi-coin-from-2039-in-mexico-sparks-bizarre-theories