Některé dnešní moderní termíny dříve neexistovaly. O mně například nikdy nikdo neřekl, že jsem dysgrafik (to je až moderní definice, které víceméně odpovídám). Takže jsem měl prostě permanentně trojku z kreslení (učitelé to zkrátka vzdali) a bylo to. Zaplaťpámbu, že na maturitním vysvědčení kreslení nebylo. Ale v jedné škole (při nemocnici) si například všimli, že špatně mluvím, pozvali mě k logopedce a ta mě velice rychle naučila mluvit správně. Při větším štěstí by se to stalo už na počátku školní docházky a spolužáci by se mi celá dlouhá léta neposmívali (neuměl jsem "ř", což je tak jednoduché, až to bolí, sám jsem to vlastní děti - se znalostí "technologie" (know-how) - naučil již před školkou).

To, že někdo "ráčkuje", je ale dnes známkou lenosti. Tenkrát (krátce po válce) logopedové prostě nebyli, dneska jsou dostupnější a naučit se pořádně mluvit není takový problém (když už to rodiče sami naučit neumí - není každý logoped). A od toho by měly být školy, kde jsou na učení odborníci. Ale to by nesměli vládnout lemplové, kteří by ochotně nacpali do jedné třídy padesát dětí, z toho deset "nepřizpůsobivých".

Pokud vím (a jako učitelské dítě to vím!), dříve školy děti rozřaďovaly do tříd podle schopností - A-B-C (kde byl lempl ředitel, tam děti rozdělil "spravedlivě" podle abecedy - poznal jsem jen jednoho a dodnes tvrdím, že to byl lempl). "Áčko" byli ti nejlepší, které nikdo zaostalý nebrzdil a učitelé je naučili obvykle víc než požadovaly osnovy. "Céčko" byli problémoví, zato jich tam bylo nejméně, aby je učitel nějak zvládl. Je ale jasné, že z "Céček" se jen málo žáků (obvykle nula) dostalo na vysokou školu (prostě na to neměli). S těmi se na konci základní školy projednávalo umístění do různých "učňáků", kde by ještě stačili. Dnešní politikaření s "inkluzí" je fakticky torpédováním této praxe. Miloše Zemana sice nemusím (viz http://sw.gurroa.cz/prezidenti.php ), ale v tomhle má naprostou pravdu.

Tak zrovna ta malá písmenka jsou důvodem, proč rád čtu na počítači. Krásně si umím text zvětšit, až na takové ty slabikářové kozlíky

Nemohu si pomoci, ale mám pocit, že ty moderní choroby jako je třeba zrovna ta dyslexie, dysgrafie, dyskalkulie je jenom výmysl pro různé "kecology".

Mimochodem, proč se píše disharmonie a ne dysharmonie?

2 14: Špatné vidění? Důvod k návštěvě očaře, ale ne omluva. Bude se tím omlouvat celý život? Dyslexie se dá také napravovat a čím později, tím hůř. Totéž platí o více vadách, logopedie je dnes na takové úrovni, že ráčkování je jasný příznak lenosti.

Dítě, které se nenaučí číst, chodí do školy víceméně zbytečně. To je důvod, proč se děti - od přírody líné - ke čtení nutí. Dítě musí pochopit, že čtení není nic špatného, naopak. Když rodiče (nebo známí) najdou pro děti něco, co je ke knihám přitáhne (viz zmíněný Harry Potter), tím lépe. Když jsem vnutil dětem na sídlišti Andílka, nadšené nebyly, pak si to jeden kluk vzal s tím, že uvidí... a potom si na to udělaly pořadník, jak se na to těšily. Stačilo, aby ten jeden - první - ostatním sdělil, že je to dobrý. Přečetli to nakonec všichni a řekl bych, že to některé ke knihám i zaháčkovalo. Ale vzít knížku, otevřít ji a začít se vymlouvat na malá písmenka, aniž by to aspoň zkusila číst (a to se v posteli srdečně nudila!), tomu říkám nejapná výmluva a řekl bych, že je to i chyba rodičů. To dítě bude ze školy nosit čtyřky a obviňovat učitelku, že píše na tabuli moc malá písmenka (nebo jinou nejapnost).

Neomlouvejme pořád lenost!

Já nevím, mně přijde, že existují i legitimní důvody, proč někdo nečte -- dyslexie, například. Nebo může špatně vidět -- to by vysvětlovalo tu poznámku o "malých písmenkách". Čili neodsuzoval bych jen kvůli tomu.

Ono taky, jak vést děti k četbě? Pokud děti čtou proto, že se jim uměle omezují jiné možnosti, vydrží jim to, nebo se vrhnou na televizi a počítače, jakmile jsou rodiče z dohledu (zakázané ovoce atd.)? Aby děti četly, musí se jim dát něco, co by číst chtěly. Tohle se svého času podařilo Harry Potterovi.

Mám dojem, že tohle není problém moderní doby -- děti, které rády četly, byly VŽDYCKY v menšině. Tohle je fórum o knihách, takže samozřejmě přitahuje spíš tyhle lidi, ale neměli bychom jeho složení pokládat za reprezentativní vzorek populace.

2 SW: Knížky v pořádku dorazily. Děkuji moc.

2 SW: Já byl taky v dětství hltač knížek a celkem mi to zůstalo i do důchodu. Bohužel většina dnešních dětí opravdu čte velmi málo a ještě spíš komiksy. O to raději čumí na Simpsonovy a Futuramu.

Záleží to ale na výchově, aby měli rodiče na děti čas a neodkládali je k televizi a k počítači.

Načal jsem poslední krabici s knížkami "Andílek"... ale narazil jsem i na odmítnutí. Jedenáctiletá nemocná dívčinka znuděně odmítla Andílka "že jsou tam malá písmenka". "Kolik už jsi celkem přečetla knížek?" "Dvě". V páté třídě dvě, to je čajíček, slabota. U vlastních dětí bych to považoval za katastrofu (četly mnohem víc!). Já jsem mohl mít v páté třídě přečtených knih dvě stě a na velikost písmenek (ani knih) jsem nehleděl. Už v pěti letech (ještě jako předškoláček) jsem měl přečtených pět verneovek - a to není snadné čtení, ty prvorepublikové neměly písmenka 12, ale menší. Plovoucí ostrov, Tajuplný ostrov, Ocelové město, Patnáctiletý kapitán a Robur dobyvatel, k tomu Trosku: Vládce mořských hlubin a ještě holandskou knihu o potápěčích Hrdinové mořských hlubin, pohádky ani nepočítám. Ale i Pohádky Elišky Krásnohorské byla bichle tlustší a větší než Tajuplný ostrov (i když měla větší písmenka). A dneska jsou páťačce písmenka 12 "moc malá"? No, koukal jsem jako husa na drát, jako bagr na skálu. V páté třídě dvě knížky! Teda - to dokáže znechutit psaní!

Kam se ten svět řítí? Anebo je to jen jedna černá ovce?

2 all: Všechny objednané knihy řádně došly, mám konečně klid. Poslední zásilce to trvalo 8 dní, ale byly v tom Velikonoce. Má ještě někdo zájem? Zatím vyprodání nehrozí, ale knížek mám omezené množství. A ubývají, pomalu,ale přece.

2 SW: 14 bodové písmo, to už by bylo opravdu pro malé děti. Vzpomínám na původního Ferdu Mravence : -)

11 bodů je podle mne rozumný kompromis, zase pro tak malé děti Andílek není. (Děti mají přece jen lepší oči než my důchodci ; -) ) A Případný JupDuch by tu desítku snad snesl. Je to můj názor, nevnucuji.

Knihy v pořádku dodány.

Ke zmenšení písma mě nenuťte. Zoidée je velikostí 9 - tuhle chybu už nikdy neuděláme. Na obrazovce to nevypadalo tak zle, ale když jsme dostali knihy z tiskárny, uvědomil jsem si, že se to skoro nedá číst. Mloci jsou proto 11. To už je čitelnější, ale minimální velikost pro děti je 12 a to je Andílek a budou i další. Bylo to dokonce původně 14, jenže - na formátu A4 to nevypadalo zle, ale po zmenšení na A5 už se i Andílek rozrostl na 600 stránek. To by byla bichle nedětská. 12 je kompromis. Je to čitelné, větší písmo není nutné, ale menší už nechci.

Moje úpravy vedly k redukci o 21 stránek. Vypadá to strašně, že? Není. Největší úspora byla z prázdných prostor. Spořit se dá po jednotlivých řádcích i tak, že některá dlouhá slova na konci řádku rozdělím, tím se zmenší mezery mezi slovy a odstavec občas poposkočí až o řádek. Každá kapitola navíc začíná na nové stránce a předchozí nekončí na konci stránky, ale někde uprostřed. Stačí tedy uspořit jen tolik řádků, aby se konec kapitoly přehoupl nad předěl stránky a rázem to poposkočí o celou stránku. Jen se to musí celé znovu číst a zasahovat.

2 SW: Ještě k limitu 500 stránek na knihu - já bych byl mimo jiné pro zmenšení písma, tím by nejspíš zbylo místo pro obrázky. Teď mám zrovna vedle sebe Zoidée, Mloky, Satana i Andílka. Zdá se mi, že by úplně stačilo písmo jako Mlocích. Já vím, je to pro děti, tak nenavrhuji písmo jako v Zoidée. To by potom bylo vhodné až pro Jupiterského ducha.

2 SW: Knihy právě přišly, tisíceré díky!€f

2 Daja: Ono to zmenšit půjde. Teď jsem to stáhl na limit (500), kdyby nebyly uvnitř obrázky, stačilo by to. Obrázky to opět rozhodí, ale i to snad půjde stáhnout. Už teď je to rozdělení na tři knihy (trilogie). Potíž je, že je to dělené v klíčových místech, kde je pokaždé něco uzavřené a v další knížce se rozjíždí něco mírně odlišného. První knížka se odehrává o prázdninách na vesnici a končí optimisticky (Oldovi se otevírá vesmír), druhá řeší problémy ve škole v Praze a končí hůř (rozvodem rodičů a zjištěním, co je vlastně nový otec), třetí knížka je v mimozemském světě. Můžete vzít kteroukoliv jako jakž takž samostatnou, jiné dělení by bylo násilné a uprostřed děje. (Vlastně to pokračuje Jupiterským duchem, ale ten už není pro děti).

Nechci aby to dopadlo jako jedna kniha, ze které se mi dostal do ruky jeden z mnoha prostředních dílů. To byl doslova horror. Dlouho jsem prostě nechápal, oč tam jde. Děly se tam naprosto nečekané věci, srozumitelné zřejmě jen pro toho, kdo znal dřívější díly. Občas se tam vyskytly podrobnosti, které zpětně něco vpředu ozřejmily, ale ani to mě nedonutilo vracet se tam. A skončilo to ve chvíli, kdy bylo všechno tak zašmodrchané, že jsem neměl nejmenší tušení, jak z toho chce autor ven. Bylo mi jasné jen to, že kniha nemá začátek ani konec. Takhle bych opravdu nechtěl dopadnout.

2 SW: A co učedníka rozdělit na dvě půlky? cca 2x300 stran. Případně Učedníka Andělů a Andělský svět podělit na celkem 3 knihy (z cca 2x600 stran udělat 3x400 stran).

2 jjar: To jste asi na počátku zaplatil víc než bylo uvedeno. Jenže po prvních pěti balíčcích jsem získal skutečné ceny poštovného (tomu se na vojně říká "průzkum bojem") a vložil jsem to do vzorce s tím, že kdo už zaplatil, ať to nechá být. Mohlo by se stát, že poplatek za převod bude větší než posílaná suma. A celý tento systém má sloužit minimalizaci "vedlejších nákladů". Někteří naopak poslali víc, takže se to srovnalo. Tak jako tak na tom nevydělám, ale to nebyl účel. Účelem je dostat knížku mezi lidi a to se konečně povedlo. Přece jen má papír cosi do sebe.

Asi jsem se tím namlsal, začínám učesávat "Učedníka". Malý zádrhel nastal, když jsem zjistil, že nakladatelství má limit 500 stránek na knihu. Učedník by měl bez obrázků 521. Takže teď škrtám, slučuji odstavce a redukuji. Už jsem na 500, ale ještě to mohou natáhnout obrázky. Jenže už skoro není kde to zkrátit. Teď to ale odložím, až jak se to ukáže s obrázky (přibude Léčitelka).

Dnes se dívám na mou objednávku a vidím, že místo původních 462 Kč, (které jsem zaplatil), mám zaplatit 465 Kč. Dlužím tedy 3Kč, ,mám je také převést, nebo je to nějaký zádrhel ?

Nevracet. Kdyby bylo možné, přispěji i za eknihy a stránku bez reklam (třeba na hosting a notebook pro Linux :) ).

2 SW: Nic mi nevracejte, co zbude je na režie, aby vyšly i další díly.

Komentáře

Začátek