Jak to vypadá se "Světem vedle 2"? Bude pokračování?

Po takovémhle zážitku, by se každé, aspoň trochu slušné vojsko rozprchlo a po jednotlivcích se skrytě odplížilo vyděšené domů! Velitelé a podvelitelé, by se rozutekli jako první. Že by zrovna Prusové byli z tohoto vyjímkou se mi věřit nechce. To by bylo proti pánubohu a přírodě. Na tábořišti by zůstaly jen smutné, opuštěné a prázdné latríny, protože pro ně určený obsah by se nalézal v kalhotách uprchlíků!

Shrnutá maršálovo noční košile a vyděšenej kůň,SUPER věc

Nevyprovokovaná agrese!

Hlas lidu, hlas Boží, nebo jaxe to říká... Nejlíp to odhadl Bubo - bude masakr + předváděčka, obě mají svorně 8 bodů...

Pěkný den

K anketě - navrhoval bych ještě jednu solidní lekci, totální likvidaci útoku a potom za další, předvést část zbraní vládě. Určitě se najde pár ''vyvolených přisluhovačú ciziny'' kteří předají informace dále. Nabízí se tím i perfektní možnost pročištění vlády v Brně. R.Hrobař

Chtěl jsem ťuknout na c. Ale telefon byl na nabíječce a v tu dobu si dělá co chce, takže to označilo d. Jestli to jde, hoďte můj hlas na c. Díky

Jaksi jsem se zasekl ve Světě vedle 2, potřebuji helfnout. Jednak je dodána anketa, jednak pořádně nevím, jak tu dvojku Světa vedle ukončit. Pomůžete mi?

Konečně nějaká změna... co se dělo ve Vedlejším světě?

Dovolte malilinkatou poznámku:

Za našich časů, se ty věci, které bouchají dělili na- trhaviny, střeliviny, třaskaviny. V podstatě a hlavně se liší tyto výbušniny kromě účelu též rychlostí a množstvím vyvíjených spalin. Teda pro příklad právě u těch třaskavin není ani tak moc důležité množství spalin, ale rychlost jejich vzniku- brizance. Jako pohon výstřelu z děla by bylo použití třaskaviny nevhodné. Používá se nějaká střelivina, která vyvíjí množství spalin pomaleji a rovnoměrněji. Ovšem dneska se věci mohou nazývati jinak, nebo libovolněji. Pokud tomu tak je, beru svou poznámku zpět s omluvou.

Jen tak pro zajímavost, objevil jsem nádherný článek zabývající se explozemi směsi etanol/vzduch:

https://www.bozpinfo.cz/josra/vybuchove-parametry-par-kapalin-smes-etanolu-vzduchu

Jo!.... To je ono! Bingo! Foltrefa!

snad vás taky potěší:

Střelivinou nemusí být nutně jen tuhá hmota, jako je třeba černý prach, balistit, nitrocelulosa a kdoví co ještě... co takhle střelivinu vzduch doplnit nějakým plynem. Navrhuji uvažovat například acetylen. Acetylen se připravoval ještě za mého mládí přímo na místě spotřeby reakcí vody s karbidem. CaC + H2O.

vznikne C2H2 acetylen a Ca(OH)2 hašené vápno. Acetylen je vydadným zdrojem energie.

Představuji si to tahle: Do nábojové komory je vsunuta střela. Za nábojovou komorou se nachází něco jako "spalovací komora". Pod jen lehkým přetlakem je do ní napuštěn acetylen. Pak je uvolněno pero pístu, která vžene do spalovací komory stlačený vzduch. Myslím si, že už jen tohle by mohlo spustit (po dieselovsku) výbuch. Nadbytek vzduchu v komoře bude dostačovat nejen pro spálení acetylenu, ale bude rozehřán, nabude objemu a tedy se znásobí jeho tlak na dno střely. Střela bude vymrštěna silou velikou. Inspirací pro tento nápad mi bylo tzv. "dieselovaní", kdy kluci kápnou trošku nafty, nebo oleje do dna diabolky a ta vyrazí z ústí vzduchovky větší silou. A te efekt, když se zableskne a začoudí... Ovšemže se ničí těsnění .... ale to klukům nevadí. Druhou inspirací mi byly pokusy sovětských zbrojířů za Velké Vlastenecké Války, kteří vyvíjeli kulomet pro tehdy zkoušený raketový letoun. Ta zbraň měla být poháněna tekutým palivem přímo z nádrží letadla. Prý to fungovalo docela dobře, řešila se trvanlivost a celé to skončilo s koncem raketového letadla, jehož vývoj skončil s koncem války.

Výroba karbidu je prostá: jemně mleté pálené vápno se smíchá s jemně mletým dřevěným uhlím a v nádobě se zahřívá reakce CaO + C vzniká CaC karbid a CO2 sodovkový plyn. To by Vaši kluci hravě dokázali, pane Jaxxi.

Asi by z toho nějaká poboční zbraň ani ručnice nevznikla, spíše něco jako minomet, granátomet, hradební puška nebo tak něco....

------------------------

Asi trochu mimo besední téma. Jako kluka mě úplně okouzlil soused, který pouťový balónek nafouknul nejprve acetylenem z láhve autegenu a pak doplnil kyslíkem stejného původu. Zavázaný balónek pověsil na plot a prskavkou na tyči smetáku věc propíchnul. Žádné střepiny nelítaly, ale ŠUPA TO BYLA VELIKÁ PŘEVELIKÁ! V uších jsme měli zalehlo ještě dost dlouho! Okna se třásla, sousedky vyběhly, a my jsme jásali!

Panu Jirkovicbx:

jestli jsem věc správně pochopil, pan Jaxx píše sci-fi povídku. Tož pokud i SCI -tak by to mělo dávat smysl. Pokud by si stvořil balistiku zcela odlišnou, pak by musel stvořit i zcela novou fysiku a všechny zákonitosti přírodní upravit. I malá změna v okolnostech nese ssebou důsledky v širším rozsahu. Vezměte si prosím tento příklad:

Nahradíme dusík v  atmosféře těžším plynem, například něco jako argonem. Vzduch sice bude dýchatelný, ale nejenom, že v něm budou létat lépe různé aerostaty, ale toto učiní zároveň ze subrety barytonistku. Zároveň ovšem se to projeví stratifikací poměrů obou složek atmosféry, zároveň se to projeví na životě všech organismů, protože dusíkaté látky, jako jsou ku příkladu bílkoviny se stanou deficitními. Aby se změnily fysikální zákony vztahující se k balistice, musely by změnit i jiné fysikální zákony. Změny těchto zákonů by se nutně musely projevit i v jiných oblastech a chudák autor, pan Jaxx, by se v rámci logiky musel snažit to promítnout do děje svého příběhu. Zkuste si, pane JirkoCbx, představit svět, kde je některý ze základních zákonů změněn: Navrhuji škodolibě například:

"Bodem, neležícím na přímce lze vésti s tou přímkou více než jednu rovnoběžku".

Kulička není ideální tvar střely.

Doporučuji ogivální tvar, rotační ovoid, nebo tak něco. Vsadit ho do sabotu z lehkého dřeva přiměřeně větší ráže, než je pruměr střely. Tím se zajistí: Větší činná plocha, na kterou působí tlak plynu. Tedy větší síla tlačící střelu vpřed. Úsťová rychlost se výrazně zvýší! Po opuštění ústí hlavně se střela oddělí od sabotu, který by její další pohyb nutně aerodymaicky brzdil. V čele střely pak je utvořena dutina vyplněná oním agens (například kapsaicinem).Nebo je v ose (olověné) střely vsazen svazeček ocelových jehel. Z hlediska účinnosti proti pancéři, by pak bylo asi ideálním řešením vsadit do nitra střely v její ose tyčinku kovového uranu. To je ale asi při dané technologické úrovni stejně nedostupné, jako třeba wolframové jádro.

Nevýhodou použití sabotu je jednak větší náklad na výrobu střeliva, jednak se zvětšením ráže zvýší také potřeba plynu na výstřel.

Jestli si to dobře pamatuju ještě ze školy, tož rumová příchuť se vyrábí z kyseliny octové a lihu. Nebo ne?

Nejsem samozřejmě zbrojířským technologem, ale přesto se odvažuji několika poznámek.

Účinek střelné zbraně závisí dosti na energii, kterou střela přenáší do svého cíle. Energie střely je dána fysikálním vzorcem

E= 1/2 x m x v2 (kde E = energie v joule; m=hmotnost střely v kilogramech; v= rychlost střely). Povšimněte si, že rychlost je v druhé mocnice a zvýšíme -li rychlost 2x, energie střely vzroste 4x.

Při velmi zjednodušeném popisu vnitřní balistiky se vychází ze vzorce fysikálního o práci obecně a o práci plynů.plynů. Tedy:

F= m x a (kde F je síla působící na střelu ve směru pohybu v newtonech, m= hmotnost střely v kilogramech; a= zrychlení střely v m/s2). Síla působící na zrychlení střely F= S x p (kde F=síla v newtonech, S= plocha průřezu hlavně m2; p=tlak plynu v pascalech). Pro stanovení předpokládané úsťové rychlosti lze použít vzorec

s= 1/2 x a x t2 (kde s je činná délka hlavně v metrech; a= zrychlení střely v m/s2; t= čas za který střela překoná činnou délku hlavně.

Zrychlení se vypočí ze vzorce.

a=v/t (kde a = zrychlení v metrech za sekundu na druhou; v= rychlost v metrech za sekundu; t= čas v sekundách)

Z uvedených fysikálních zákonů vyplývá, že délka hlavně je sice dobrá pro přesnost střelby, ale důležitější je její vliv na úsťovou rychlost střely. Jako příklad bych si dovolil užít příklad z praxe. Pistole vz. 52 (tzv. pařeznice) a samopal vz. 24 (tzv. pumpička). Obě zbraně užívaly stejnou munici. Lišily se samozřejmě délkou hlavně. Úsťová rychlost střely vystřelené ze samopalu se blížila 700m/s, kdežto pistole měla jenom snad možná nanejvýš 300m/s. (nepamatuji se)

---------------------------------

Zní to strašně složitě, ale ono to tak složité není. Dovolte mi, velmi prosím, abych pro zjednodušenou osvětu používal k následujícímu příkladu staré jednotky fysikální, které si většina lidí, jak jsem se přesvědčil, dovede lépe představit.

----------------------------------

Uvažujme tedy Vaši zbraň, kterou používá Váš hrdina. Podle Vašeho zadání má mít hlaveň délku 0,55m. Je to jen odhad, snad mne někdo poopraví, ale pokud by Vámi popisovaná střelba měla mít tak děsivý a devastující účinek, pak bych si představoval střelu s velmi vysokou dopadovou rychlostí. Třeba 1000m/s ??? V zájmu dopočítání se nějakého aspoň trochu realistického výsledku navrhuji uvažovat střelu nikoliv o hmotnosti 5dkg, ale jen o hmotnosti 5 gramů. Abychom dosáhli 1000m/s alespoň u úsťové rychlosti, pak musíme na dráze 0,55m na tuto rychlost zrychlit. Z toho vyplývá 0,55=1/2 x 1000 x t ... ( a=v/t) Čas, ve kterém se střela bude pohybovat v hlavni je tedy

t= 0,0011s. Zrychlení se rovná a=1000/0,0011. To je přibližně milion m/s2 Síla, která by musela na střelu působit by při našem zadání byla F= 0,005 x 1000000.

což je 5000 Newtonů. Aby to bylo přijatelnější je to cca 500 kp (tedy "půl tuny" Nyní zkusíme navrhnout ráži té zbraně. Což tedy například ráži 0,25´´, tedy 6,35mm. olověný váleček zastupující přibližně tvar střely by při této a hmotnosti 5 g měl objem zhruba 1/2 kubického centimetru a délku 1,6 cm. Průřez hlavně je 0,32 cm2. Abychom dosáhli té síly 500 kp, pak tlak plynu na dno střely musí být 500/0,32 = 1580 (atm) Jedná se o tlak, který musí na střelu působit průměrně, po celou dobu pobytu v hlavni, respektive průměrně po celé činné délce hlavně.

--------------------------------

Je zřejmé, že takto bychom se k aspoň trochu vědecky přijatelnému, uvěřitelnému realistickému výsledku nedobrali. Protože jsem byl už kdysi poučen, že každá připomínka by měla být doložena také návrhem řešení, navrhuji:

- snížit trochu požadavek na tak silně devastující účinek

- zvážit použití tzv "sabotu" a zvětšit uvažovanou ráži. (tedy v podstatě něco jako podkaliberní střelu?) Tím se zvýší plocha průřezu hlavně a poklesne požadavek na tlak plynu.

- přehodnotit trvání na ryze pneumatické zbrani. (Co třeba střela s košilkou podobnou diabolce kde prostor by byl vyplněn nějakým hustou olejovitou hmotou huspeninou- želé- odpalovanou dieselovským způsobem. Nebo vzduchotlakovou komoru, do které je až v okamžiku výstřelu vstříknuta hořlavá kapalina a výbuch par vyžene střelu.

- snad by se účinek střely tak zlepšit (určitě ne řádově, ale o něco) třeba použitím wolframu (???)

--------------------------------

Ndemám nejmenšího tušení, jak takovou či onakou zbraň vyrobit. Dovoluji si jenom podotknouti, že i Vámi proponované vzduchovce typu PCA se nevyhnete ventilu, který z právě předem, pumpou vestavěnou do zbraně, uvolní potřebné množství vzduchu...

--------------------------------

Povšimněte si, jak se se stejným problémem popasovaly jezinky v Zakejvalčí. Napínaly jednu pružinu za druhou, práci vkládaly POSTUPNĚ, dlouho jim to trvalo a jejich puška kdovíjaký výkon nepodávala, když byly tak slaboučké.

Víte, pane Jaxxi, nechci být považován za permanetního kritika Vašeho díla. Ale zvažte, prosím, následující: Ta kuše s vinutými pružinami je originelní nápad, nic podobného jsem neslyšel. Výborně! Ale pokud se týká výkonů té zbraně, dovolil bych si mít výhradu.

Jestli střelec natahuje pružinu průměrnou silou například 20kp, pak ku konci dráhy nátahu bude potřebná síla vyšší. Snad jen 40kp. To je ještě lidsky únosné a možné. Bude dráha, kterou koná držadlo nátahové páky například celý metr, pak práce k natažení obou pružin bude 2 x 20kpm, což je 400 joule. Ryze teoreticky při zanedbání všech ztrát je to nejvyšší možná energie, kterou střela může disponovat. (je to energie obdobná střele silné pistole)

Pokud by Vaše šipka měla hmotnost například 5 dkg (toto je můj laický odhad) pak její "úsťová" rychlost bude nanejvýš 128 m/s. Zřejmě by střela dokázala prorazit plech (záleží na jeho vlastnostech a síle), avšak dost pochybuji, že by se prodrala hustě uloženou slámou. Konec konců, třeba lukostřelecká dopadiště se vyrábějí ze slámy, aby naprosto bezpečně zmarnila zbytkovou enegii šípů. Jistě, šíp má energii menší, ale nikoliv třeba o řád.

Možná jsem něco v popisu Vaší zajímavé zbraně přehlédnul, Možná jsem si vyložil něco špatně... Škoda že není k nahlédnutí nějaký náčrt Jak říkal jeden můj bývalý nadřízený: "Technik nemluví, technik kreslí".

Komentáře

Začátek