Text příspěvku:   (   povinná pole)       Napiš číslicemi: dvastavosumnáct = (nejsi robot?)    (93 příspěvků)   po příspěvcích. (důvod skrytí ?)

Pokusně jsem si stáhl Zoidée ve formátu E-pub. Po vložení do čtečky se ukázala titulní stránka a to bylo vše. Zbytek knižky moje čtečka prostě "nevidí". Takže zaplať pámbu za staré verze. Nebo se to zlepší?

Pro pana Čecha:

To jste si položil dobrou otázku. Bohužel však musíme konstatovat, že jste si na ni i správně odpověděl. Síla působí a basta. Fyzika dává totiž dobré odpovědi na otázky "jak?", ale na otázku "proč?" odpovědět nedokáže. Asi bychom to měli trochu upřesnit. Když fyzika odpoví na jakékoli proč, dokážete ji dalšími několika málo doplňujícími otázkami dohnat do úzkých. Tohle je právě jedna z nich. Dokážeme zcela přesně vyčíslit, jak velkou gravitační silou na sebe působí dvě hmotná tělesa. Proč to dělají nevíme. Nenechte se odbýt třeba tvrzením, že gravitace zakřivuje prostor, což způsobuje dojem jakési síly. Musíme se pak ptát, proč ten prostor zakřivuje...

Na druhou stranu, zmínil jste magnet. Tady se odpovědět dá. Magnetismus není elementární síla. Je to jen relativistický důsledek pohybu elektrického náboje. Magnetickou sílu popisuje Ampérův zákon, elektrickou zákon Coulombův. Když přiberete vzorec pro relativistickou kontrakci délky, zjistíte, že Ampérův zákon odvodíte z Coulombova i za použití středoškolské matematiky. Nicméně jsme opět v koncích. Vysvětlili jsme magnetismus, ale nikdo už neví, proč se elektricky nabitá tělesa přitahují. Také nikdo neví, proč se vzdálenosti relativisticky zkracují.

Magnet... to by mne zajímalo, jakým způsobem se přenáší síla magnetu, elektromagnetu, nebo třeba elektrického náboje... ve škole řeknou siločarami, že... jnže siločáry jsou jen nějaké myšlené útvary, opravdu něco jako vrstevnice... Když chci do něčeho zatlačit, tož musí být nějaký prostředník, stlačený plan, nějaká tyčka... ale co ten magnet? působí i přes prázdnotu... a ten elektronáboj ten taky... a navíc obě síly působí tak nějak výběrově... jen na něco...

No, vlastně ani neumím pořádně otázku zformulovat... Jasně síla působí a basta...

Těm Armádním novinám bych moc nevěřil, pane Jiho. pletou si fysikální jednotky... miliNewton je sice jednotka síly, ale Nm je jednotkou momentu...(točivého) no a poměr mezi vloženým elektrickým příkonem a tažnou silou je doslova tragický... sedm deka .-)

I kydž Armádní noviny by cigánit snad neměly.... asi redaktor bambula

pane jiho!

Vy jste mne předběhl o MINUTU!

nechci obtěžovat, ale co říkáte na tohle?

http://www.dailymail.co.uk/sciencetech/article-5043937/Have-physicists-solved-NASA-s-impossible-EmDrive.html

Nikdy neříkej, že něco nejde, nebo se najde iniciativní blbec, který to provede

Vzhledem k debatě o lifterech a podobných exotech by mne zajímal názor zdejších odborníků: O EmDrive se píše již několik roků, NASA to snad vzdala, ale v poslední době se jej snad chystají otestovat ve vesmíru číňané.

https://cz.sputniknews.com/svet/201709125960404-cinsti-vedci-vynalez-motor-fyziske-zakony/

http://www.armadninoviny.cz/technologie-vesmirneho-pohonu-em-drive.html

http://www.hybrid.cz/vesmirny-pohon-emdrive-funguje-nikdo-nevi-stale-proc

Pro pana Čecha:

Než jsem se sem opět dostal, vidím, že už Vám pan 14 odpověděl, velice fundovaně, přesně a mnohem důkladněji, než bych to udělal sám. Tak se vyjádřím k jediné věci, na kterou nereagoval, k dotazu na lifter. Co nevidět vyjde druhá část magnetické levitace a týden po ní článek k nemagnetické levitaci, kde podrobně rozebereme právě ten lifter. Snad Vás článek zaujme a uspokojí. Hodně štěstí a zdraví v nadcházejícím roce přejí, Vám i všem čtenářům tohoto bohulibého serveru, Dana a Ruda Mentzlovi.

Shodou okolností byla na Quora i otázka specificky na magnetické motory -- https://www.quora.com/Is-a-magnetic-motor-that-produces-free-energy-possible

Na otázku "Může existovat magnetický motor, který produkuje energii zdarma?" odpovídá Vidar Øierås takto:

"Motor založený na trvalých magnetech ve statoru i v rotoru nebude nikdy fungovat. Koníčkáři se zbožným přáním se snaží 'rozluštit kód' už celé desítky let, ale funkční motor nikdy nevytvořili. Hodně lidí tvrdí, že je to možné. Některé projekty byly dokonce financovány vysokými částkami.

Problém spočívá v povaze trvalých magnetů. Jsou to TRVALÉ magnety. I když časem slábnou, jsou v podsatatě trvale zmagnetizované. To znamená, že se jejich magnetismus nemění způsobem, který může dodávat užitečnou energii, jako tomu je u elektromagnetů. Elektromagnety jsou řízené elektrickým proudem, který teče oběma směry. Tok proudu a magnetická polarizace se řídí tak, že se rotor a stator mohou ve správném okamžiku hned přitahovat, a hned zase odpuzovat, a tak vznikne rotace.

Jistě, polarizaci trvalého magnetu také můžete změnit tím, že ho otočíte o 180 , ale tato operace je právě tím důvodem, proč se rotor otáčí, a tedy k takovému otočení magnetů potřebujete točivý moment a energii. Je to vlastně stejné množství energie, které je potřeba k roztočení rotoru. Krut mínus protikrut rovná se nulový krut. Jediný způsob, jak tento problém obejít, je ovládat elektromagnety -- dodávkou elektrické energie.

Zákony termodynamiky, které známe, funkci trvalého magnetického motoru nedovolují, protože díky povaze trvalých magnetů nepřijímají žádnou energii. To je snadné vysvětlení.

Obrovská většina menších elektromotorů i mnoha elektromotorů v elektrických autech, bicyklech, atd., obsahuje trvalé magnety, ale zároveň také elektromagnety, které řídí jejich rotaci.

Existují projekty trvalých magnetických motorů, které se snaží porazit fyzikální zákony. Jsou převážně založené na simulacích a teoriích. Na co většina těchto lidí zapomíná, je, že buď rotor nebo stator musí změnit během jednoho cyklu polaritu nejméně dvakrát. A také zapomínají na to, že točivý moment, který v motoru vzniká, je způsobený právě touto změnou polarity. Laciné simulátory neumožňují rozlišit, kde se bere simulovaný točivý moment. Vektorizované výpočty bývají pravidelně chybné, ale simulace vypadá slibně, a tak vynálezce začne takový stroj stavět. Velmi často svou myšlenku zveřejní na internetu dřív, než ho doopravdy postaví. Zpočátku tedy neexistují žádné fyzikální testy, které by jeho myšlenku podpořily. A tak vynálezce poté, co prohlásí, že má 'důkaz', svůj motor postaví, a pak ho tvrdě zasáhne realita. V sázce je příliš mnoho, a tak se rozhodne podvádět. Proto můžete na YouTube vidět 'funkční' trvalé magnetické motory."

Potíž je, že se mi další informace o onom tříměsíčním motoru nepodařilo dohledat. Nicméně jsem zjistil, že existují takzvané "kinetické akumulátory", zařízení, která dokážou skladovat energii v setrvačnících -- po roztočení setrvačníku se bude točit prakticky beze ztrát i několik let a během té doby se z něj dá energie opět čerpat. Jenom se prý musí osa setrvačníku dát rovnoběšžně s osou Země -- jinak se při otáčení zeměkoule bude směr osy měnit, a to vyvolává tření (klasický gyroskopický efekt). A tyhle věci právě často využívají magnety k odstranění tření při točení. Pokud by se odstranily všechny ty věci, co říkáte -- pokud by se to točilo v naprostém tichu (což by asi vyžadovalo vakuum), klidně bych věřil tomu, že to udržíte v chodu měsíce.

Myslím si, že obecně je část problému v tom, že magnety jsou pro laika nesmírně tajemné předměty. Známe je od dětství, jenomže aby se daly doopravdy pochopit, k tomu potřebujeme přinejmenším Maxwellovu elektromagnetickou teorii, a ještě lépe pak teorii relativity -- a to zase tolik lidí neovládá. A tak máme tendenci přisuzovat jim "magické" vlastnosti, Ono používání magnetů pro sestrojení perpetua mobile sahá už pěkných pár set let před YouTube!

Nicméně: já nejsem fyzik, jsem překladatel -- nicméně díky téhle práci musím umět fušovat tak trochu do všeho, protože dělám všechno možné, fyziku, chemii, matematiku, sci-fi... Takže vám něco přeložím.

Na stránce Quora (fórum otázek a odpovědí) jsem našel tohle:

https://www.quora.com/What-is-the-source-of-energy-in-permanent-magnets

Na otázku "Co je zdrojem energie v trvalých magnetech?" odpovídá uživatel Brian Bi takto:

"Tato otázka nedefinuje pojem 'zdroj energie'. Trvalé magnety rozhodně nejsou zdrojem energie v tom smyslu jako jimi jsou fosilní paliva, vítr, voda nebo jaderná fúze. Nevím přesně, co tím tazatel myslel, ale doufám, že mu to, co řeknu, i tak pomůže.

V magnetickém poli je uložena energie, která je stejně skutečná jako energie, kterou nesou pohybující se tělesa. (Prvnímu typu obvykle říkáme 'potenciální energie', druhému 'kinetická energie'.) Energetická hustota magnetického pole je

u = 1/(2μ0) * B^2

To znamená, že v magnetickém poli, které obklopuje a prostupuje trvalý magnet, je uložena energie. Podle mého názoru tato energie ve skutečnosti není součástí samotného magnetu a pouze se s ním veze, když s magnetem pohybujete, protože magnet si své magnetické pole nosí s sebou. Ale to je čistě jen otázka sémantiky. Jde prostě o to, že ve zmagnetizovaném kusu železa a v jeho okolí je energie, která v nezmagnetizovaném kusu železa a v jeho okolí není.

Řekněme, že použijete jeden magnet ke zvednutí druhého. Když se dva magnety přitahují opačnými póly a přibližují se k sobě, magnetické siločáry s opačnou orientací se vyruší, takže mezi oběma magnety dojde v průměru ke snížení hodnoty B^2. To znamená, že množství energie uložené v magnetickém poli klesne. Právě toto vynaložení energie umožňuje, aby se jeden z magnetů pohyboval proti směru gravitace.

Možná se ptáte: když trvalý magnet vznikne, odkud se vezme ta energie, která se nakonec stane součástí jeho magnetického pole? A to je vlastně velice zajímavá otázka. Ferromagnet je tvořený velkým počtem magnetických domén, které jsou uspořádané tak, aby byly jejich magnetické dipólové momenty rovnoběžné, takže všechna jejich pole se sčítají a vytvářejí silné celkové pole. Takové uspořádání nedostanete jen tak zadarmo. Pokud máte dva dipóly, které nejsou uspořádané, stojí jejich rovnoběžné uspořádání energii, protože přirozená tendence dipólů je být antiparalelní -- sever vedle jihu a obráceně; to můžete vidět, když se pokusíte přistrčit dva tyčové magnety k sobě tak, aby byl sever vedle severu a jih vedle jihu. Energie magnetického pole je tedy energie, kterou vložíte do systému, abyste domény uspořádali.

(Ve skutečnosti je ferromagnetismus ještě daleko složitější a zahrnuje kvantově mechanické efekty.)"

Z toho mi plyne, že by asi mohlo být možné energii z magnetu zase odvést a něco s ní udělat, ale nemám přesnou představu o tom, kolik energie v takovém magnetu může být.

nu, pane 14, s Vámi je čistá radost besedovat!

Nehádáte se, argumentujete k věci, opravdu. Neposmíváte se mi... Víc takových besedníků!

K tomu nadarmo samotočícímu se stroji bych si dovolil poznamenat, že nějakou energii přece jen produkoval. Neběžel přece čtvrť roku v nějakých super extra podmínkách. Tedy docela pravděpodobně produkoval nějaký hluk, nějaké chvění či otřesy, snad se kolem něho dělal i pohyb vzduchu a skoro jistě produkoval teplo.

Samotná myšlenka energii "z ničeho" se mi jaksi nezdá... Ovšem napadá mne, zda ten aparát prostě nespotřebovával během svého chodu energii vloženou do výroby magnetů... Tedy nejsem vysoce vzdělaným fysikem, jako pan Semerád, nebo jako Vy, pane 14.

Myslíte si, že je možné, že ten stroj běžel na energii vloženou do magnetisace jeho součástek?

To, že se nějaký motor točil tři měsíce, není zas tak zajímavé -- aby se motor točil, jediné, co musíte udělat, je nějak se zbavit úniku energie. Ostatně, se supravodiči jde dělat něco velmi podobného, i když ne při pokojové teplotě. Ale aby byl takový motor k věčemu, nestačí, aby se točil -- on musí také dodávat nějakou použitelnou energii. To je rozdíl mezi perpetuem mobile prvního a druhého druhu -- to prvního druhu by generovalo neomezenou energii, zatímco to druhého druhu pouze věčně běží, aniž by nějakou energii vydávalo nebo přijímalo. U druhého druhu se dají udělat nějaké šikovné hračky, které se mu blíží -- ale první druh je bez šance.

Co se týče motorů na YouTube, nemohu nic konkrétního říct -- nesledoval jsem je a nejsem ani v tomto oboru kompetentní. Pokud autor takového videa vybere od lidí peníze, aby jim poslal motor, a pak to neudělá (a pokud je mi známo, takové případy tu byly), pak se pravděpodobně o podvod jedná. Ale YouTube neukazuje nutně, co je pravda -- jen to, co je populární.

Jinak, k narážkám na minulé omyly vědy:

Vyhledal jsem si, jak to bylo s těmi meteory a francouzskou akademií. Tato stránka (http://arthur.shumwaysmith.com/life/content/scientific_group_think_the_meteorite_case) uvádí:

"V dubnu 1803 Francouzská Akademie vyslala fyzika Jean-Baptiste Biota, aby prozkoumal pár L'Aigleského meteoritu, který vytvořil tisíce fragmentů na ploše 40 kilometrů čtverečních. Vyprávění očitých svědků i hmotné důkazy Biota přesvědčilo, že jejich původ musel být kosmický, nikoli pozemský, a jeho věda byla pro Francouzskou Akademii konečně dostatečně přesvědčivá."

Čili to, co nakonec Francouze přesvědčilo, že se mýlili, byly přesvědčivé důkazy, pečlivě shromážděné jedním z jejich vlastních lidí.

Autor článku dále uvádí:

"Pády meteoritů jsou něco, k čemu dochází natolik vzácně, že jen malý zlomek lidí může doufat, že takovou událost za svého života přímo zpozoruje. Vědci v 18. století evidentně příliš nevěřili takovém pozorováním, když je učinili obyčejní lidé. Díky systematickému shromažďování důkazů však pravda nakonec zvítězila i bez toho, aby vědci museli tento jev přímo pozorovat."

K nemožnosti létání, koukal jsem se, a co jsem našel, bylo, že mnoho významných vědců té doby tvrdilo, že to je nemožné -- jenomže nemůžu si pomoct, abych si neříkal, zda tady nehraje nějakou roli stará dobrá schadenfreude. Mám podezření, že byli i takoví, kteří tvrdili opak -- jenomže co má větší šanci přežít sto let? opatrné vyjádření možného nebo kategorické prohlášení o nemožnosti, kterému se můžeme chechtat, protože my jsme přece ti osvícení z budoucnosti, co to vědí lépe?

Když se snažím dívat na historii vědy objektivně, ona má jednu důležitou vlastnost -- věda jako systém v sobě má vestavěné ideály, které jí umožňují opravovat chyby. Někdy je k tomu potřeba překonat odpor vědců, někdy je dokonce třeba počkat si, až stará generace vymře, než je možné zavést nové radikální myšlenky, ale nakonec se zdá, že jsou to vždycky zase vědci, kdo opraví kurz vědy, když sjede na scestí.

Podívejme se na několik jiných příkladů: Lavoisier přišel s teorií, že kyslík způsobuje hoření, a ta v krátké době vytlačila starší, nesprávnou flogistonovou teorii. Jistý pan Roentgen objevil úplně nový typ záření, a protože si uvědomoval, jak absurdně to zní, provedl s ním obrovskou sadu pečlivých pokusů. Když pak se svým objevem vyšel na veřejnost, byl vyzbrojený takovým množstvím důkazů, že dokázal přesvědčit celý vědecký svět. Rutherford jedním pokusem postavil na hlavu všechno, co bylo do té doby známo o struktuře atomu -- a vědci to vzali. A i Becquerelův objev radioaktivity se rozšířil celkem bez problémů, i když se zjištěním, že radioaktivita může mít negativní vliv na lidské zdraví, už to bohužel tak slavné nebylo.

Existuje klasické rčení: "Mimořádná tvrzení vyžadují mimořádné důkazy." Roentgenův příběh toto ilustruje nejlépe. I Einsteinova teorie relativity vyžadovala mimořádné důkazy (tehdy to byl posuv hvězd při zatmění Slunce). Jakékoli navážení se do zákonů termodynamiky je asi nejmimořádnějším tvrzením, jaké můžete mít, protože bez těchto zákonů byste z fyziky musel vyhodit doslova všechno a začít od začátku. A video na YouTube sotva může naplnit podmínku "mimořádných důkazů". Dokazují snad japonské horory existenci Godzilly?

nu, tedy, pane 14, že jste to našel je chvályhodné, Děkuji!

Ale opravdu si myslíte, že opravdu všechny ty fugující magnetické motory, které ukazují na Youtube jsou čisté podvody? Konec konců i ten chlapec ve své práci přiznává, že kterýsi ten motor se točil čtvrt roku, než došlo k odmagnetisování... Ta maketa bakaláře (řekněme "bakalmotor" byla jen hurvínkovskou napadobeninou. Ve smyslu: " Když nemám to, tož tam dám něco jiného"...

Netroufal bych si tvrdit, že magnetické motory jsou úúúžasný vynález. Když to odporuje poznatkům vědy, tož je přece jasné, že předměty težší vzduchu nemohou létat! A z nebe nemohou padat kameny, protože tam -to dá rozum- žádné nejsou!

Mimochodem, jak se dá vysvětlit vznášení "lifterů"?

Našel jsem k tomu toto:

https://www.vutbr.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=35758

hmm... a co říkáte na perendevův motor? např.:https://www.youtube.com/watch?v=p4S4xvN6Eck , nebo :https://www.youtube.com/watch?v=PFGiWiXMHn0, je toho plný internet...

Je to, jak píše pan 14, éter je skutečně něco jiného. Byl vymyšlen jako prostředí, jehož rozvlnění bychom vnímali jako světlo. Z měření vlastností světla však vycházelo, že by to muselo být médium neobyčejně tuhé aby vysvětlilo obrovskou rychlost světla, zároveň strašně řídké, aby nebránilo pohybu těles. Když Maxwell zkoumal dynamické vztahy mezi elektřinou a magnetismem, zjistil, že vzniká elektromagnetická vlna. Spočítal jak rychle by se šířila a vyšla mu rychlost světla. Z toho učinil závěr, že světlo je elektromagnetické záření. Zároveň tu byla představa elektrického a magnetického pole, tak se ukázalo, že žádný éter vlastně není zapotřebí.

Na druhou stranu, temná hmota je něco, co je absolutně necitlivé na elektrické síly. Vůbec se světlem neinteraguje. Název temná hmota je sice zažitý, bohužel však zavádějící. Výstižnější by bylo průhledná hmota. Není jak ji vidět. Posvítit se na ni nedá, stín nevrhá, světlo neláme. Cítíme jen její gravitační projevy.

Nemyslín. Jen tak z hlavy, hlavní rozdíl: původní éter byl vymyšlený jako prostředí pro šíření světla. Temná hmota by ale se světlem vůbec neměla interagovat (proto je temná -- nesvítí).

Sakra..."temná hmota" ... nemyslí se tím opravdu jen starý dobrý AETHER? Nebo nemůže tam být nějaká souvislost? Podobné až stejné vlastnosti...

Ten, co do něho vysílá radio a ten, co z něho pocházela Werichova Sirael?

Pro pana Čecha:

Ano, přesně tak, váha by se nepohnula. Kdyby setrvačník skutečně ubýval na váze, stačilo by na druhý konec osy přimontovat přesně ten samý, roztočit a celá ta soustava by začala levitovat. Klidně se vzdám pokusů, taková zařízení by už byla v letadlech, kdyby fungovala.

Komentáře

Začátek