Text příspěvku:   (   povinná pole)       Napiš číslicemi: stovosumatřicet = (nejsi robot?)    (129 příspěvků)   po příspěvcích. (důvod skrytí ?)

Test IQ: Který zoufalec opravdu uvěří, že Václav Vydra je chudák, který si kupuje auta v AAA?

2 Vlastimil Čech:

Mohu-li v tomto ohledu dohodit vlastní práci, přeložil jsem kdysi knížku právě s touto tématikou:

https://www.kosmas.cz/knihy/234593/kde-se-vzaly-symboly/

Myslím, že tam najdete spoustu informací, o které vám jde.

Rovnice, že pí je obvod/průměr, není zas tak univerzální - platí jen v eukleidovské geometrii, čili jen v dokonale plochém prostoru. Nicméně, v jiných geometriích je tato rovnice limitní, tedy platí tím přesněji, čím menší kružnice berete. Není to tak, že by byla hodnota pí v různých geometriích různá, spíš tam už tento poměr není konstantní, ale závisí na velikosti kružnice.

Nicméně, pí se dá také vypočítat čistě algebraickými prostředky. Existuje řada nekonečných řad, které k této hodnotě konvergují, a které se dají spočítat v libovolné číselné soustavě. Tak například:

2 x (2/1 x 2/3 x 4/3 x 4/5 x 6/5 x 6/7 x 8/7 x 8/9 x ...), kde zvyšujete o 2 vždy střídavě čitatele a jmenovatele.

Co se týče starých Řeků -- kterých? Protože už v roce 250 př.n.l. Archimédés dokázal, že hodnota pí je mezi zlomky 223/71 a 22/7, a od té doby se běžně používalo právě těch 22/7, což je celkem snadno zapamatovatelné číslo.

Babylóňané používali pro pí hodnotu 25/8 a Egypťané, podle Rhindského papyru, 256/81.

Aha, děkuju, pane VPJVM!

Napadlo mne, jak by asi Ludvík zjišťoval hodnotu Pí, v soustavě duodecimální...

Rozdělit průměr nějakého kola na dvanáct dílů. Tyto díly přenést na nějaké pásmo, pruh, nebo tak něco. Rozdělit díly na dvanáctinky. Obtočit kruh kolem kola, zjistit obvod a výsledek vydělit dvanácti. Myslím, že rovnice:

Obvod / průměr= Pí platí úplně všude, i za Kejvalkou

---------------------------------

Trochu mě překvapilo, když jsem se dočetl, že důmyslní staří Řekové zaokrouhlovali Pí jen na tři celé... Ono počítat s velikostí Ludolfova číska na 2 desetinná místa, nebo na devět desetinných míst přináší ve výsledku rozdíl půl promile...Ovšem zaokrouhlit Ludolfovo číslo na 3,0 přináší oproti použití hodnoty 3,14 rozdíl skoro 4 a půl procenta...

Ovšem na druhé straně, kdo ví jak čísla zapisovali. Naším arabským systémem pozičním s číslicemi asi těžko... Za těchto oklností bych očekával spiše nějaký sklon vykonávat úkony matematické pomocí geometrie..., nebo nějak analogově... nevím... A vy? Víte?

Ještě jednou děkuji za odpověď, pane VPJVM...

Doufám, že ten popis stačí k pochopení. Nemám teď čas na podrobnější popis.

Pí ve dvanáctkové soustavě? To je například tady: https://oeis.org/A068437 Přibližná hodnota je 3,184 809 493 B91... Dá se to počítat takto: Zapište celou část ve dvanáctkové soustavě, odečtěte celou část z původního čísla, vynásobte dvanácti, zapište celou část na nejbližší dvanáctinné místo...

Moje jezinky počítaly ve dvanáctkové soustavě. Jakým zápisem by se vyjádřilo číslo Pí? Řekněme, že číslici desítku budeme psát jako "A a číslici jedenáct jako "B"...

Je tu nějaký matematik? Počítačový odborník?

Existuje algorithmus na převod zápisu čísel z desítkové do dvanáctkové soustavy?

Zajímavé, doteď mě to nenapadlo! Je sice znát, že ta lebka nesedí s tím obličejem, ale má několik velice podobných rysů!

Kejvalka v knižní podobě obsahuje pouze "Verzi 2". Nebylo by lepší tomu přizpůsobit i webovou variantu? Připomínám, verze 1 je z doby, kdy se autorovi do dalšího psaní moc nechtělo, takže se nakonec jednalo o koprodukci. Jenže ta se moc nepovedla (je na ní trochu znát míchání stylů a je příliš drsná), což nakonec autora přinutilo napsat jinou, delší verzi, která nakonec v knize zůstala jako jediná.

Teď jde o to, co s tím. Můj názor je tu první verzi (s Ulrikou v Zakejvalčí a s leteckou bitvou) prostě zrušit. Druhou možností je prohodit obě verze, aby tedy současná druhá verze se nabízela jako první. Třetí možností je nedělat nic.

Chce se Vám jako čtenářům ještě hlasovat? http://sw.gurroa.cz/kyva/kyvalka.php#ANKETA (Jak je vidět, nechce. Škoda.)

Dobrá zpráva: Kejvalka je na papíře a dá se koupit. A povedla se!

http://www.stahuj-knihy.cz/stahujknihy/eshop/18-1-SCI-FI/0/5/1286-Cech-Vlastimil-Kejvalka (04.10.2018 20:29)

Kejvalka dostala Prolog a Epilog. A taky novější anotaci (popis v seznamu knih). A je odeslaná do tiskárny, takže bude k sehnání v papírové verzi! (V papírové verzi je ovšem jen verze 2, kde se třetí cesta nazývá "Bloudění". A nezkrátím ji tady na pouhou "ukázku", necháme ji celou.) Myslím, že si Kejvalka tiskárnu zasloužila! Můžete se těšit!

Napsal jsem své čtenářce Věrce a moje odpověď se ztratila... kde může být?...

Jak měl učitýlek Ludvík mé sympatie, tak o ně pozvolna přichází. Nechal klidně v našem světě maminku i Ulriku, ani po nich nevzdechne a stává se z něho cynický, hrabivý loupežník, který okrádá nevinné jezinky. Ludvíčku, Ludvíčku, ty ses nám ale vybarvil!

Vlastík je Vám vděčný, že to může udělat... prostě dvě verse...

Konec konců, i životní příběh často závisí na jedné události: Když se podaří, tak jde život jedním směrem, když ne, tak druhým. A na té jedné události záleží i životní příběhy jiných lidí... Prostě : "kdybych si vzala Pištu Hufnágla..." tak by Smolíkovic rodina žila jinak, stejně tak by žil jiný životní příběh i ten slavný Pišta.

Je to jakoby byly na naší životní trati občas výhybky.... přehození jedné nás může zavést na krásné rovné lesklé kojele, nebo se náš vláček bude kodrcet po kolejích křivých, rezatých a na kdekteré stanici nebo rozjezdu bude jen stát a čekat Nebo ho některá kolej zavede "do brambor"... Nikdo nemá plán všech tratí, nikdo neví, jak je která výhybka nastavena... A tak nevíme kde je zborcený most, ani kolik vlastně ještě máme páry....

Proč bychom si nemohli zahrát na to, že některé výhybka příběhu byla postavena jinak?

Nikdo nemá žádnou připomínku? Námitku? Komentář?Otázku? Nic? Vůbec nic?

Zdravím. Pokračování příště... to je zhruba kdy? Už se nemůžu dočkat

Kejvalka spí?

Kejvalka je mírně (spíš hodně) překopaná. Především se prohodily kapitoly, takže zmizela "historie oprav" (porovnávají se vždy kapitoly shodného čísla a to teď nešlo). Omlouvám se.

Nejsem fysik ani Wikipedie, ale cosi jsem zaslechl o optických kabelech, že prý se tam odraz světla dosahuje různě odrazivým sklem. Proč tedy neudělat zrcadlo z dvou různých vrstev skla?

Komentáře

Začátek