Ke Skřítkům jsem dostal poměrně obsáhlý seznam překlepů a chyb. A skoro všechny jsem akceptoval. Jenže jsem se přitom začetl do děje a opravil jsem toho ještě víc (říkám tomu "šperkování"). A protože to znamenalo znovu, podrobně a pomalu přečíst skoro všechno, vznikla tím pauza v Beridazu (dvěma pánům nelze sloužit, kde jsou ty doby, kdy jsem klidně psal dva romány najednou!). Tolik na omluvu i vysvětlení.

Do románu "Skřítci" přibyl "slovník mimozemských slov".

To je přece vysvětlené nekompromisně. Dva procesy vedené současně na jedné planetě vyvolají zemětřesení. Na Měsíci by to (snad!) nevadilo, ale pak by se výsledné produkty musely nějak dopravit na Zem. A to by už nebyly dvě vteřiny, spíš dva dny. A je otázka, zda by to nevadilo samotným Fuhungům.

Ještě ke Skřítkům napadla mě jedna věc -- proč prostě nepostavili druhého Fuhunga řekněme na Měsíci? Tam by jich mohlo být i víc, protože tam není nikdo, koho by otřesy ohrožovali, a dvou až třívteřinové zpoždění při komunikaci by lidem snad tolik nevadilo.

2 Milan: Trochu smyslu pro humor, byl tam smajlík .

Co mi toto jen připomíná?...

http://fbcdn-sphotos-a.akamaihd.net/hphotos-ak-snc7/389558_300569613309006_183813598317942_986313_1492714528_n.jpg

U lidi je mozne vsechno.

Kdo si všiml, že Skřítci skončili? A to už je čas přemýšlet o něčem dalším... no, do začátku světa podle Sibiřanů je ještě čas, do té doby to vidím nejméně na jeden román. Jde o to - jaký?

2 VPJVM: Všechny, kdo by odešli. Předpokládám, že by jich bylo dost, ale také, že by to bez nich šlo lépe. Vezmi si umělce - podnikatele, nebo ty, kdo se dnes přidávají na stranu podnikatelů anebo politiků. Některých by snad byla škoda, jiných ani ne. Mám některé jmenovat? Třeba ty, kdo "přemlouvají bábu", nebo všechny herce z filmu "Odcházení"?

Když jste psal o odcházející "elitě" národa, myslel jste tím hlavně podnikatele, politiky a právníky, nebo tam patří i umělci a vědci?

2 Remca: Přeložit čtyřslabičné "See you later" jako osmislabičné "Uvidíme se později" - tomu se klasicky říká otrocký překlad. Inteligentní překladatel z toho udělá něco jiného, buď "Čau!" nebo tříslabičné (lépe pasující do pohybu rtů) "Tak ahoj!". No jo - ale nestoupá příliš mezi překladateli podíl otroků? Když si vzpomenu na překlad příručky pro počítače, kde překladatel německý termín "speicher" nepřeložil jako "paměť", ale jako "špejchar", to jsme se tenkrát váleli smíchy!

No nic, uložili jsme si to do špejcharu...

2 all: Já tam to tykání nechám. Jsou tu jen dva hlasy (Jindra: vykat, Remca: tykat), tak přidám svůj (tykat) a je vymalováno.

Ještě doplním: IMHO v dnešní době tykání vyjadřuje nejen přátelský vztah, ale i právě mocnou nasranost na někoho a násobí účinek vynadání jakož i silnější rozhořčení a zvyšuje rozkoš z urážení protistrany. Tudíž hlasuji pro přechod na tykání.

I knihy jsou dnes překládány hlavně rychle a kvalita je daleko. Kdepak jsou propracované překlady Rudolfa Pellara s jeho manželkou. Filmy jsou někdy též překladu - a hlavně textové úpravy bídné. Otvírá se mi kudla v kapse při překladu "See you later" jako "uvidíme se později". Pak se nedivme, že v Aktech X Mulder říká Scullyové příjmením a v dabingu si tykají.

Žijeme v rychlé moderní době, dneska už je běžné, že se dva zcela neznámí potkají na nějaké obchodní schůzce a spontánně si tykají aniž se kdykoliv před tím viděli. Takže žádné servítky, nechť provinilce sprdne do kuličky, a seřve co se do něj vejde. A to se vykat opravdu nedá. Ostatně viděl jsi někdy, že by si nadávající řidiči po bouračce vykali? Než se začnou prát, tykají si obzvlášť mocně. Ba i tykají si velmi neslušně.

Vycházel jsem i z překladů knih. V poslední době srovnávám originál Harry Pottera s překladem, jak u filmů, tak u knih. Hlavního hrdinu nejčastěji oslovují plným jménem: "Harry Pottere!". (Je to tím, že je to z Anglie?) S křestními jmény to platí jen přibližně, tykání vyjadřuje spřízněnost, ne dominanci, jak ji známe my (a Rusové ještě víc - viz dále). U Rusů je to se jmény jinak. Tykání provází oslovování křestním jménem, občas zdrobnělým ("Ty, Michail..." nebo "Ty, Míška..."), vykání oslovování křestním jménem + otěčestvem ("Vy, Michail Pětróvič...") a příjmení si řeknou snad jen do telefonu, při prvním představování, nebo když hodně vyžadují odstup. Oslovit nadřízeného křestním jménem si Rus prostě nedovolí, zatímco podřízené oslovují křestními jmény ze zásady. Tam je to pravidlo, ne zpestření, jako u nás. (V češtině se zato singulárem krásně nadává.) Německy bohužel neumím, u Poláků aspoň chytám polskou konverzaci (např. film "Zkouška pilota Pirxe" mám jen polsky, pro zbytek rodiny je nekoukatelný), zato ruský scifi film "Kin Dza Dza" je v ruštině šťavnatější než v překladu. Ku!

Problém je u oslovení: "Hey - you!" když dotyčný jméno nezná, ale kde by Čech spíš tykal ("Hej - ty!"). U některých filmů je v tom děsný čurbes, ačkoliv právě u filmů je objem překladů nesrovnatelně menší než u knih. A co v angličtině nenajdete, je tykání neznámým osobám (to krásné české "Tý vole!").

Když jsme u scifi filmů - zklamaly mě obě Hlídky. Knihy jsou jasně lepší. Amerikanofilní režisér filmy úplně zholywoodizoval (=zmršil), stejně jako Strugackého "Obitajemyj ostrov". Katastrofa je v Německu natočený Strugackých "Je těžké být bohem" - tuhle ruskou klasiku dokázali Němci zmršit totálně, asi jako Amerikáni naši Kněžnu Libuši.

Ale vrátím se k původnímu rýpnutí (id=167311). Měl bych Víťova otce převést do pokrytecké zdvořilosti (když víme, jak ho Pavel Dolňák naštval), nebo ho nechat provinilce (jak to je) sprdnout na dvě doby jako malého kluka?

Mimochodem, tykání není jen slovanská záležitost. Většina Evropanů (kromě Angličanů) je má také. Jen nevím, zda by jednostranné tykání taky považovali za nezdvořilost. Také by to mohli chápat jako výzvu k oboustrannému tykání.

TO SW:

Ze zkušeností z titulkování a dabingu trošku upřesním. Jako je u nás vykání, je u Američanů oslovování příjmeními. Jakmile si začnou říkat křestními jmény, překládáme to jako tykání. Také u vztahu muž a žena se řídíme pořekadlem "už je tam, můžeme si tykat". Tak pečlivě sledujeme děj a určíme místo, kdy by si mohli začít tykat.

2 Jindra: Situace, kdy ve vzájemném rozhovoru jeden vyká a druhý mu tyká, je o psychologii. Jednostranné tykání implikuje dominanci. V americké literatuře ani filmech tento jev nenajdete a klasické české "komu tykáš?" je do angličtiny nepřeložitelné. Američan může vyjádřit dominanci jen vulgarizmy nebo hrubostí. Proč asi? On totiž tykat neumí. Uznejte, že zdvořilé "Vy vole" nemá šťávu. Je ale vykání zdvořilejší? Nebo to tak jen pokrytecky vypadá? Čech řekne sokovi opovržlivě "Ty vole", Američan ho popadne pod krkem (jo, už to k nám taky dorazilo). Co je ale lepší?

Víc se to zachovalo v ruském prostředí, ale dnes to v procesu amerikanizace ubývá i tam a v češtině to už skoro vymizelo. Je to oříšek i pro překladatele. Je lepší přeložit "You bastard!" do češtiny jako "Ty hajzle!" anebo "Vy hajzle!"? Dobrý překladatel by dříve určitě použil tykání, dnes i v těchto případech ponechá vykání! A jak vidět, zvykáme si na to! Je to dobře, nebo špatně?

Občas mě tahají za uši různé amerikanizmy, ale nejvíc mě vytáčí, když se při nich přistihnu sám. V poslední době si dávám pozor na zneužívání trpného rodu, to nás teď z překladů přímo válcuje. Čech těžko zajásá: "Hurá! Nepřítel byl poražen!" - spíš "Hurá! Porazili jsme nepřítele!" Anebo ne?

Takže - ponechat slovanské jednostranné tykání, nebo to zamerikanizovat a změnit na standardní vykání? Američan by určitě vykal.

Babo - raď!

Na konci poslední kapitoly, jak se baví premiér s Pavlem Dolňákem, tak mu tyká, je to záměr? Myslím, že by mu spíš vykal

2 věrka: Proč ne?

2 JirkaM: To se ptáte na obsah poslední kapitoly. Ale obecně: leckteré věci, jinak velice užitečné, se dají příšerným, ale opravdu příšerným způsobem zneužít. Spousta se jich tu už objevila. Například jednoznačná identifikace. Děsně užitečná - ale úděsně zneužitelná. Třeba banální otisky prstů. Proti zločincům - pohoda, ačkoliv ti si už zvykli na práci v rukavicích. Ale jak se díváte na soustavné špinění prstů při odebírání otisků před každým letem letadlem? My tolik nelétáme, ale dalo by se to zavést i na nádražích! Nebo příklad z Andílka: čipování lidí - bylo by nesmírně užitečné například pro jejich ochranu, ale zneužitelné až na (na Zemi již navrhované !!!) čipování lidí čipem, který na kódovaný příkaz zabije nepohodlného člověka jedem. U zločinců by to kupodivu nikomu nevadilo, ale jak by se to na Zemi zavedlo, rozšířilo by se to (jako ty otisky prstů!) na všechny...

Orwell by byl proti tomu spisovatel Harlekýnek!

No a teď se trošíčku zkuste vžít do kůže skřítků! Povolíte lidem Země něco tak úděsně zneužitelného? Zejména když moc dobře víte, jaká svinstva se na Zemi dnes a denně dějí? Fuhungové přece spolu komunikují! Kolikrát už ten na Zemi Víťu upozorňoval, že požaduje něco proti zásadám! A to ho považuje (snad i s námi) za celkem nevinné dítě a věří mu, že to myslí upřímně. Ale nekontrolovaně to nechat rozšířit? Být skřítkem, bál bych se toho.

Doplním: dodáte lidožroutskému kmeni motorové pily ke snadnějšímu porážení stromů na výrobu chatrčí, když víte, že zrovna vedou vyhlazovací válku proti sousednímu kmeni?

Já vím, na Zemi by jim někteří dodali i samopaly, ale skřítci přece nejsou tak děsné swině...

Komentáře

Začátek